Trh, stát a občanský sektor

1. Trh, stát a občanský sektor

2. Přednosti a selhání trhu • Trh je samoregulační systém – D a S, zisk a ztráta alokují vzácné zdroje • Tržní mechanismus je postaven na dobrovolné kupní smlouvě mezi prodávajícím a kupujícím • Ideální model tržní ekonomiky – model rovnovážný – Paretovo optimum • Paretovo optimum nelze mechanicky aplikovat na VeP • Politická moc je předpokladem efektivní tržní směny

3. Přednosti trhu • Schopnost maximalizovat ekonomickou efektivnost • Sklon k inovacím • Opakování úspěšných experimentů • Rychlá adaptace na změny podmínek • Opuštění neúspěšných nebo zbytečných činností • Prosazování preferencí jednotlivců

4. Selhání trhu při užití jiných kriterií než kriteria ekonomické efektivnosti • Zmenšení nerovností v rozdělování statků • Zachování institucionálních hodnot • Lidská důstojnost • Kultivace a uplatnění lidského potenciálu • Udržitelný způsob života • Existence veřejných statků • Existence externalit • Nedostatečná konkurence na trhu • Informační asymetrie mezi prodávajícím a kupujícím • Měnící se preference účastníků tržní směny • Důsledky neregulované konkurence • Zanedbávání budoucnosti

5. Přednosti a selhání správy • Politická moc je jednoduše uplatnitelným nástrojem regulace • Kontrola prostřednictvím moci může být užita jako přímé donucení, nebo jako metoda ustanovení pravidla, jímž je třeba se řídit.

6. Přednosti státu • Efektivnější pokud se nerozhoduje na kritériu ekonomické efektivnosti • Příprava a realizace rozhodnutí politického charakteru • Tam, kde transakční náklady tržního systému jsou neúměrně vysoké a intervence státu je dokáže snížit • V zajištění kontinuity a stability žádoucích služeb tam, kde selhává trh • Tam, kde užití nástrojů práva a veřejné správy nemá rozumnou alternativu • Centralizace x decentralizace

7. Selhání státu • Analýzy nedostatků volebních systémů • Rozděleno do 5 problémových okruhů • Selhání totalitárních poltických systémů • Selhání přímé demokracie • Selhání reprezentativní demokracie • Selhání typická pro výkon správy • Selhání vlastní decentralizovaným soustavám

8. Přednosti a selhání občanského sektoru • Občanský sektor je institucionalizovaným vyjádřením života občanské společnosti. Tvoří jej organizace, které jsou formou dobrovolného sdružování občanů sdílejících společné hodnosty a ochotných spolupracovat na společném díle • Občanský sektor potřebuje dobrou informaci o lidských potřebách, protože je má uspokojovat tam, kde nejsou uspokojovány nebo jsou uspokojovány pouze neadekvátně

9. Organizace občanského sektoru se objevuje tam, kde se neuplatňuje dobře ani trh ani stát • Organizace občanského sektoru tvoří nezbytný institucionální rámec, umožnění občanům sdružování, společné ovlivňování veřejných záležitostí

10. Funkce občasného sektoru • 2 základní fce: • Sociální fce (jeho prostřednictvím se realizují činnosti, o něž lidé projevují zájem a v nichž se chtějí realizovat • Politická fce(upevňuje s politická soudržnost a rozvíjí se politická kultura dané společnosti)

11. Přednosti občanského sektoru • Občanský sektor je lepší než trh i stát v regulacích činností: • Generují buď minimální, nebo vůbec žádný zisk • Vyžadují vcítění do potřeb ostatních a ochotu jim pomoci • Vyžadují celostní přístup • Předpokládají efektivní okamžitou pomoc jednotlivcům • Vyžadují dobrovolnou práci

12. Občanský sektor se lépe uplatňuje tam, kde srovnatelné transakční náklady na regulaci a vlastní výkon stejné činnosti by byly při uplatnění trhu nebo státní intervence nepřiměřeně vysoké

13. Selhání OS • Nedostatečná kapacita pro řešení rozsáhlých úkolů • Absence občanských iniciativ tam, kde by byly potřebné • Zvýšená citlivost na osobnostní charakteristiky účastníků • Hrozba byrokratizace činnosti organizací občanské společnosti • Nejistota a nestabilita OS

14. Trh a stát • Stát vykonává k trhu 3 fce: • Zabezpečuje podmínky pro dobré fungování tržního mechanismu (minimalizuje negativní důsledky monopolu, odstraňuje negativní nebo kompenzuje pozitivní externality, zabezpečuje dostatečné množství veřejných statků) • Zabezpečuje spravedlivé fungování tržního mechanismu přerozdělováním důchodů v zájmu větší důchodové a majetkové rovnosti • Zajišťuje vnitřní a vnější stabilitu ekonomiky prostřednictvím hospodářské politiky

15. Trh a stát – nesnadné partnerství • Vzájemné přizpůsobování reprezentantů státu a podnikatelských kruhů se odehrává v těchto oblastech: • Stát vykonává obecný dohled nad podnikatelskými aktivitami a reguluje je • Tato regulace je limitována ohledem na možné negativní důsledky těchto regulací • Představitelé podnikat. Kruhů aktivně vyjednávají s představiteli státu a prosazují přitom svoje zájmy

16. Stát a občanský sektor • Historický kontext • Evropa je neziskovému sektoru mnohem méně nakloněn než USA • Důležitá je připravenost lidí převzít v rámci aktivit OS díl starostí o veřejné záležitosti na svá bedra • Občanská lenost snižuje disponibilní příjem občanů, neboť mnohem více povinností ve starosti o veřejné záležitosti na sebe musí převzít stát. Jeho péče však přijde mnohem dráže a nebývá tak účinná a cílená.

17. Trh a občanský sektor • Málo problémů – firmy i neziskové organizace jsou neseny soukromou iniciativou a i v tomto smyslu pociťují podobná omezení a řeší podobné problémy. • Sponzorství • Může ovšem docházet ke zneužívání této formy činnosti