M1: LESNICKÁ BOTANIKA SYSTÉM KAPRAĎOROSTŮ

1. M1: LESNICKÁ BOTANIKASYSTÉM KAPRAĎOROSTŮ Autor modulu: Ing. Radim Církva

2. Systém kapraďorostů • kapraďorosty dělíme do tří tříd na plavuně, přesličky a kapradiny • Třída: plavuně • stonek plný, nečlánkovaný, většinou plazivý a vidličnatě větvený • asimilační listy jehlicovité a zelené • výtrusnicové listy kopinaté, žluté, na líci mají výtrusnice a většinou • uspořádané do výtrusných klasů na koncích vzpřímených stonků • prokel se vyvíjí velmi dlouho (10 až 15 let) ASIMILAČNÍ LIST TROFOFYL VÝTRUSNICOVÝ LIST SPOROFYL VÝTRUSNÝ KLAS VÝTRUSNICE

3. Zástupci plavuní • plavuň vidlačka (Lycopodiumclavatum) - až 1 m dlouhý, plazivý stonek, trofofyly s bílým vláskem - na konci vzpřímených větévek 2 až 3 dlouze stopkaté klasy - suché, minerálně chudé a kyselé půdy

4. plavuň pučivá (Lycopodiumannotinum) - až 1 m dlouhý, plazivý stonek, trofofyly nemají bílý vlásek - na konci vzpřímených větévek jeden přisedlý klas - vlhké a kyselé půdy, rašeliniště, podhůří až hory

5. vranec jedlový (Huperziaselago) žluté výtrusnice v paždí zelených listů na konci stonku, netvoří zřetelný výtrusný klas - do 30 cm přímý stonek, trofofyly i sporofyly jsou stejného tvaru - žluté výtrusnice v paždí zelených listů na konci stonku - vlhké a kyselé půdy v horách i nad horní hranici lesa

6. Třída: přesličky • stonek dutý, článkovaný a přeslenitě větvený • buňky pokožky zpevněny SiO₂ (využítí k čištění nádob) • trofofyly drobné a šupinaté • sporofyly štítkovité, šestiboké a na rubu vakovité výtrusnice • výtrusné klasy se skládají ze sporofylů a jsou na konci stonku • výtrusy kulovité se čtyřmi pentlicovitými mrštníky (hapterami) • pohlavně rozlišené výtrusy se tak rozšiřují ve shlucích a následně • dojde snadněji k oplození vaječné buňky • lupenitý prokel je dvoudomý KLAS VÝTRUSY za vlhka za sucha SPOROFYLY

7. přeslička rolní (Equisetumarvense) a b - má dva typy lodyh: a) jarní – vysoká do 20 cm, hnědá, nevětvená, zakončená klasem, později odumírá b) letní – do 50 cm, zelená, větvená, postranní větve jednoduché - světlomilná, lesní okraje, podél příkopů a často jako plevel na poli

8. přeslička lesní (Equisetumsylvaticum) - má pouze jednu lodyhu, vysokou do 60 cm , je jedovatá - nejdříve je lodyha hnědá, nevětvená s výtrusným klasem - až opadne klas, lodyha zezelená a přeslenitě se rozvětví - postranní větve jsou bohatě větvené - stínomilná a vlhké půdy

9. Třída: kapradiny • stonek plný, nečlánkovaný, redukovaný na oddenek s kořeny • listy většinou trofosporofyly, v mládí spirálně svinuté • později jsou listy velké, často 2 až 3 krát zpeřené • výtrusnice na rubu nebo na okraji listů se seskupují v kupky • kupky mohou být chráněny blanitou ostěrou • po obvodu jsou výtrusnice opatřeny prstencem, umožňujícím • roztržení výtrusnice a vyprášení výtrusů • prokel je zelený, srdčitě lupenitý a oboupohlavní KUPKA VÝTRUSNIC VÝTRUSNICE VÝTRUSY OSTĚRA

10. kupka výtrusnic čepel listu je rozdělena v úkrojky trofosporofyly mladý list oddenek s kořeny

11. kapraď samec (Dryopterisfilix-mas) - listy 1 m vysoké, 2 krát zpeřené - listový úkrojek na okraji jemně (vroubkovaně) zubatý - výtrusné kupky kryty ledvinitými ostěrami - minerálně středně bohaté až bohaté půdy s dobrým rozkladem humusu

12. kapraď osténkatá (Dryopteriscarthusiana) - listy 1 m vysoké, 3 krát zpeřené, listový úkrojek osinkatě zubatý - dolní pár listových úkrojků je asymetrický (větší je ú. směřující k bázi) - výtrusné kupky kryty ledvinitými ostěrami - minerálně chudší až středně bohaté, vlhké až mokré půdy

13. papratka samičí (Athyriumfilix-femina) - listy 1 m vysoké, 2 až 3 krát zpeřené, listový úkrojek zřetelně zubatý - výtrusné kupky kryty čárkovitými (podlouhlými) ostěrami - minerálně středně bohaté až bohaté půdy

14. hasivka orličí (Pteridiumaquilinum) - největší naše kapradina, až 2 m vysoká, tvoří rozsáhlé porosty - cévní svazky na příčném řezu řapíku připomínají dvouhlavou orlici - světlezelené listy v obrysu trojboké, 2 až 3 krát zpeřené - výtrusnice na rubu listových úkrojků při jejich podvinutých okrajích - minerálně chudé a kyselé půdy s vrstvou surového humusu

15. žebrovice různolistá (Blechnumspicant) • má dva druhy jednoduše zpeřených listů: • asimilační – vnější, poléhavé do 30 cm, tmavozelené s širokými úkrojky • výtrusnicové – vnitřní, vzpřímené do 50 cm, s výtrusy • – úzké čárkovité lístky připomínají žebra zvířecí kostry • - minerálně chudé, kyselé a vlhké půdy v horských smrčinách, rašeliniště

16. bukovinec osladičovitý (Phegopterispolypodioides) - listy do 40 cm vysoké, v obrysu trojúhelníkovité, jednoduše zpeřené - dolní pár listových úkrojků je zřetelně skloněný dolů - kupky výtrusnic okrouhlé, bez ostěr - minerálně středně bohaté a vlhké půdy s dobrým rozkladem humusu

17. osladič obecný (Polypodiumvulgare) - do 40 cm, dlouze řapíkaté, peřenosečné, kožovité, tmavě zelené listy - kupky výtrusnic okrouhlé, bez ostěr - na skalách, balvanech, kamenitých a vlhkých půdách

18. jelení jazyk celolistý (Phyllitisscolopendrium) - do 45 cm dlouhé, jazykovité, kožovité a celokrajné listy - kupky čárkovité - vápnité půdy, zahliněné suťové lesy, skalní štěrbiny - Moravský kras (Josefovské údolí), Macůška u Hranic, Trojačkau Hodslavic

19. Úkoly na příště 1. Vysvětlete pojmy výtrusnicový klas a výtrusnicová kupka? 2. Jakou funkci mají haptery u přesliček? 3. Která kapradina má funkčně rozlišené listy?