Úvod do Pascal u

1. Úvod do Pascalu

2. Co je Pascal? • vyšší programovací jazyk poskytujeprostředky pro popis algoritmů, které odrážejí povahu řešených problémů, a nikoliv technickou realizaci výpočetních procesů na počítači. • 1967-71: Niklaus Wirth

3. Jednoduchý program program ahoj; begin writeln (‘Hello World’); end. jméno programu Je velmi důležité program správně členit. klíčová slova

4. Program a zdrojový kód • proces začíná v textovém editoru • zde píšeme zdrojový kód • ten je uložen s příponou .PAS • počítač nerozumí textu v Pascalu; jazyk musí být přeložen do strojového kódu • toto zajistí překladač (compiler => kompilovat)

5. Jak funguje překlad? fáze 1: překladač zkontroluje, zda se v kódu vyskytují syntaktické chyby (např. překlepy) Pokud jsou chyby nalezeny, vypíšou se a překlad je ukončen. Programátor může nyní nalezené chyby opravit. 2 fáze překladu

6. Jak funguje překlad? fáze 2: Po odstranění všech chyb je zdrojový kód převeden do spustitelného programu (.exe)

8. Klíčová (rezervovaná) slova

9. Čtení V Pascalu je čtení prováděno příkazem Readln Readln: pracuje s textem i s číselnými hodnotami Readln:samostatně může být použit pro zastavení běhu programu (čeká se na stisk ENTER)

10. Čtení V Pascalu je čtení prováděno příkazem Readln Readln: pracuje s textem i s číselnými hodnotami Readln:samostatně může být použit pro zastavení běhu programu (čeká se na stisk ENTER) var A,B,C: integer;S: string; begin readln(A); readln(B,C); readln(S); readln; end.

11. Čtení V Pascalu je čtení prováděno příkazem Readln Readln: pracuje s textem i s číselnými hodnotami Readln:samostatně může být použit pro zastavení běhu programu (čeká se na stisk ENTER) var A,B,C: integer;S: string; begin readln(A); readln(B,C); readln(S); readln; end. 47 A=47 1234 -45 B=1234 a C=-45 Zaciname s Pascalem S = ’Zaciname s Pascalem’ ENTER ENTER ENTER ENTER

12. Zápis (tisk) je prováděn příkazy Write neboWriteln Writeln(‘Zadej cislo: ‘); … zobrazí řetězec napsaný v uvozovkách a odřádkuje Writeln(A); … vytiskne hodnotu proměnné A a odřádkuje Write(A);… stejné jako dříve, ale bez odřádkování Writeln;… odřádkuje

13. Zápis (tisk)

14. Zápis(tisk)

15. Proměnná • veličina určitého typu, která může měnit svou hodnotu, ne však svůj typ • proměnná musí být deklarována • deklarace proměnných začíná klíčovým slovem var (což je zkratka ze slova variable)

16. Datové typy • Boolean: logická proměnná: true, false • Integer: celá čísla mezi –32768 a 32767 • Real : reálná čísla • Char : znaky (např. @; t; 6) • String : řetězec - složen z žádného nebo více znaků • Array: pole prvků určitého typu např. A:array[1..100] of Real;

24. Datové typy definované uživatelem možnost definovat další typy var M,N:Integer; K,L:1..100; type TypSto=1..100; var M,N:Integer; K,L:TypSto; M, N …standardního celočíselného typu Integer K,L … celočíselné prom., mohou nabývat jen hodnot od 1 do 100 Je možno nejprve deklarovat celočíselný typ vázaný na příslušný interval (označen bude např. identifikátorem TypSto), a teprve potom pomocí identifikátoru typu deklarovat proměnné K, L

25. Datové typy definované uživatelem Příklad: Mají-li např. X, Y představovat body v třírozměrném prostoru, jejichž souřadnice se mohou v průběhu programu měnit, lze příslušná proměnná třísložková pole deklarovat přímo zápisem var X,Y:array[1..3] of Real;

26. Datové typydefinované uživatelem Příklad: Mají-li např. X, Y představovat body v třírozměrném prostoru, jejichž souřadnice se mohou v průběhu programu měnit, lze příslušná proměnná třísložková pole deklarovat přímo zápisem var X,Y:array[1..3] of Real; nebo nejprve deklarovat příslušný typ (bude označen identifikátorem TypBod), tj. psát

27. Datové typydefinované uživatelem Příklad: Mají-li např. X, Y představovat body v třírozměrném prostoru, jejichž souřadnice se mohou v průběhu programu měnit, lze příslušná proměnná třísložková pole deklarovat přímo zápisem var X,Y:array[1..3] of Real; nebo nejprve deklarovat příslušný typ (bude označen identifikátorem TypBod), tj. psát type TypBod=array[1..3] of Real; var X,Y:TypBod;

28. Datové typydefinované uživatelem

29. Pojmenování proměnných • identifikátor -musí začínat písmenem, může obsahovat číslice a znak podtržení

30. Konstanty • data, která nemění svou hodnotu • literál, tj. přímý zápis hodnoty v programu, • pojmenovaná konstanta, tj. pomocí identifikátoru, který je pro příslušnou hodnotu použit v úseku deklarací konstant (úsek deklarací konstant začíná klíčovým slovem const). const T0=273.15; Dimenze=2;

31. Příkaz přiřazení

32. Příkaz přiřazení

33. Příkaz přiřazení

34. Příkaz přiřazení zapíše data do již dříve deklarované proměnné např. cislo := 25; adresa := ’25 High Street’;

35. Matematické operace + sčítání - odčítání * násobení / div mod dělení mod zbytek po celočíselném dělení div celočíselné dělení

36. 3.5

37. 3.5

42. Matematické operace • není definován aritmetický operátor pro umocňování • mocniny s malým přirozeným exponentem: • funkce Sqrnebo opakované násobení • jiné mocniny (s reálným exponentem, a tedy též pro zápis odmocnin) • funkcePower nebo matematický vztah AB = e B*ln A (pro A > 0)

43. Matematické operace

44. Matematické operace

45. Matematické operace

46. Matematické operace

47. Přepona trojúhelníka

48. Přepona trojúhelníka

49. Podmínky • proměnné typu Boolean True / False = je rovno <> není rovno > větší než <menší než >=větší nebo rovno<=menší nebo rovno