190 likes | 491 Views
Ukrajina. Tereza kopecká A Kristýna krůtová. Ukrajina. Hl.město : K yjev Vlajka: Znak:. info. Obyvatelstvo: 45 644 419 (27 na světě) Rozloha: 603 700 km² (44) Nejvyšší bod: Hoverla (2061 m n. m.) Hustota zalidnění: 77 ob. / km² (123. na světě)
E N D
Ukrajina Tereza kopecká A Kristýna krůtová
Ukrajina • Hl.město: Kyjev • Vlajka: • Znak:
info • Obyvatelstvo: 45 644 419 (27 na světě) • Rozloha: 603 700 km² (44) • Nejvyšší bod: Hoverla(2061 m n. m.) • Hustota zalidnění: 77 ob. / km² (123. na světě) • Jazyk: ukrajinština , ruština a krymská tatarština • Národnostní složení: Ukrajinci (78%), Rusové, Krymští Tataři a Rumuni • Náboženství: řeckokatolické , pravoslavné , křesťanství • Měna: Ukrajinská hřivna ( UAH ) • Prezident: OleksandrTurčynov • Hdp: 7421 (98. na světě, 2012) • Státní zřízení: Poloprezidentská republika
Ekonomika • Ukrajinská ekonomika byla druhou největší v rámci Sovětského svazu. Po jeho rozpadu bylo nastoleno tržní hospodářství, jehož nástup v podobě „šokové terapie“ byl velice bolestný: zemi postihla hyperinflace, mnoho podniků ukončilo výrobu, privatizace probíhaly neprůhledným způsobem. Situace se částečně stabilizovala po roce 1996 po zavedení nové měny, Ukrajinské hřivny. V prvních letech 21. století ukrajinská ekonomika nastoupila poměrně rychlý a stabilní růst (HDP v roce 2007 vzrostl o 7,3 %).Optimistická čísla však mohou zakrývat vážné přetrvávající problémy. Ukrajinské hospodářství nadále nese znaky postsovětské ekonomiky orientované na obory s nízkou přidanou hodnotou a převahou těžkého průmyslu, zejména metalurgie. Na podzim roku 2008 zasáhla zemi celosvětová finanční krize a Ukrajina společně s Maďarskem přijala mnohamiliardový úvěr od Mezinárodního měnového fondu. Největšími obchodními partnery jsou země EU, Rusko (potažmo SNS) a Turecko.
Vysvětlení • Hyperinflace:je extrémní případ inflace. Je to inflace vyjádřená čtyř- a víceciferným číslem (více než 1000%). Pro ekonomiku to znamená rozpad peněžního systému a zhroucení hospodářských vazeb. Peníze jsou znehodnocené, přestávají plnit svoji funkci - nejsou uchovatelem hodnoty, z výměnných procesů jsou vytlačovány výměnou zboží.[1] • Privatizace: označuje změnu veřejného (státního) na soukromé; zpravidla se tohoto pojmu používá pro převod veřejného majetku do soukromého vlastnictví. Opačným procesem je výkup soukromého majetku státem nebo jeho znárodnění. • Sns: organizace zahrnující 9 z 15 bývalých svazových republik
vodstvo • Celková délka říční sítě je okolo 170 000 km. Většina řek patří do úmoří Azovského a Černého moře, jen 4 % území náleží k úmoří Baltského moře. Nejvýznamnější řekou je Dněpr (ukrajinsky Dnipro), který protíná Ukrajinu ze severu na jih a dělí ji na dvě části, „levobřežní“ a „pravobřežní“. Jeho hlavními přítoky jsou Pripjať, Desna, Pslo a Inhulec. Východní Ukrajinou protéká Severní Doněc, přítok Donu. Další velké řeky jsou Prut, Dněstr a Jižní Buh. Velké řeky jsou využívány jednak pro lodní dopravu, jednak jako zdroj energie: zejména na Dněpru bylo vybudováno několik velkých přehrad s hydroelektrárnami, z nichž nejznámější je DněproGES v Záporoží; největší přehradní nádrží je Kremenčucká vodní nádrž. • Největší ukrajinská jezera jsou v Budžaku v údolích Dunaje (Jalpuh, Kahul). Větší jezera a limany se rozkládají na pobřeží Černého a Azovského moře; největší z nich je Dněsterský (360 km²), největší neumělá vodní plocha Ukrajiny. Ve Volyni a Polesí je mnoho krasových jezer; v Ukrajinských Karpatech je nejvýznamnější jezero Synevyr.
povrch • Střední a východní Ukrajina zaujímá jihozápadní část rozlehlé Východoevropské roviny. Povrch je tvořen především vysočinami a pahorkatinami či náhorními plošinami přerušovanými údolími řek, která jsou typická především pro přítoky Dněstru v Podolí. Na jihu země se rozkládají rovinaté stepi; druhá větší rovinatá oblast je tzv. Polesí při hranicích s Běloruskem. Největšími pohořími jsou Karpatyna jihozápadě země (nejvyšším vrchem je Hoverla, 2061 m) a Krymské hory na jihu Krymského poloostrova, jejichž nejvyšší vrcholky dosahují okolo 1500 m. Poloostrov Krym je se zbytkem pevniny spojen Perekopskou šíjí
klima • Téměř celá Ukrajina náleží do mírného klimatického pásu, převládá kontinentální podnebí; pouze na úzkém území mezi Krymskými horami a Černým mořem je podnebí subtropické. • Průměrná roční teplota se pohybuje mezi +6 °C na severu a +12 °C na jihu země. Průměrné roční srážky na většině území činí okolo 600 mm; největší srážkový úhrn vykazují Karpaty (1200 mm), nejsuššími oblastmi jsou stepi Chersonské oblasti a severního Krymu (400 mm ročně´)
historie • V roce 1990 vyhlásila Verchovna rada (parlament) suverenitu Ukrajiny, nezávislost pak byla vyhlášena 24. srpna 1991 při rozpadu Sovětského svazu. Prohlášení nezávislosti bylo potvrzeno referendem téhož roku (za podpory 90,3 % voličů). Přechod k tržní ekonomice, rozklad plánovaného hospodářství a především neschopnost politiků provést ekonomické a politické reformy vedl v 90. letech k agónii ekonomiky, která se vzpamatovala až okolo roku 2000.
současnost • Útočníci na východě Ukrajiny mají nejmodernější ruské zbraně • Útočníci, kteří v noci na neděli obsadili policejní stanici a radnici ve východo ukrajinském městě Kramatorsk poblíž Slavjansku, byli vybaveni nejmodernějšími ruskými automatickými zbraněmi AK řady 100. Uvedl to ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakon a dodal, že Ukrajina čelí útoku zvenčí. Podle ukrajinského experta je ve Slavjnasku sto příslušníků ruských speciálních sil.
státní svátky • 1. ledna – Nový rok • 7. ledna – „Rizdvo“ – Vánoční svátky • 8. března – Mezinárodní den žen • 1. května – Svátek práce • 9. května – Den vítězství • 28. června – Den Ústavy Ukrajiny • 24. srpna – Den Nezávislosti Ukrajiny
zajímavosti • Telefoní předvolba: +380 • Vznik: 24.8.1991 • Poloha: 49° 0′ s. š., 32° 0′ v. d. • Časové pásmo: +2 • Písmo: azbuka • Hymna: Šče ne vmerla Ukrajina
Děkuji za pozornost Спасибі за увагу
zdroje • http://cs.wikipedia.org/wiki/Ukrajina4 • http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/49/Flag_of_Ukraine.svg • http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/95/Lesser_Coat_of_Arms_of_Ukraine.svg • http://translate.google.cz/ • http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Europe-Ukraine-Disputed.svg • http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8f/Hoverla.jpg • http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/333363-utocnici-na-vychode-ukrajiny-maji-nejmodernejsi-ruske-zbrane.html