UKRAJINA

1. UKRAJINA Prezentace OEÚ Kyjev Surovinově energetický seminář Praha – 30. 4. 2010 Ing. Jan Erben CSC.

2. 1. Postavení surovinově energetických sektorů v ekonomice UA • Ukrajina patří charakterem svého ekonomického komplexu k zemím, kde dominuje surovinově energetický aspekt, jež je v současné době fundamentem národohospodářského komplexu země. • Podíl těchto sektorů na průmyslové výrobě země dosahuje cca 40%, z toho těžební odvětví cca 10%, zbytek energetický komplex. • Podíl přidané hodnoty těchto odvětví na HDP země činí cca 10%, z toho u těžebních odvětví cca 5% a energetiky 5%. • Podíl těchto odvětví na exportu země dosahuje cca 60% a tím i podíl na celkových příjmech země je více než relevantní.

3. Ukrajina je cca ze 60% závislá na importu paliv. V oblasti dovozu zemního plynu zaujímá 5. místo na světě (za USA, Japonskem, Německem a Itálií), v oblasti spotřeby plynu 11. místo a v oblasti produkce plynu 29 místo. • Samotný těžařsko hutnický komplex Ukrajiny zabezpečuje 40% devizových zdrojů a jeho podíl na HDP dosahuje až 30%. • Energeticko surovinový sektor má klíčový význam na hospodářskou situaci země a na řešení sociálně ekonomických problémů a životní úrovně jako takové. • Krize se podepsala na celkovém snížení průmyslové výroby Ukrajiny v roce 2009 o 21,9%, přičemž v hutnictví o 26,6%, u výroby elektrické energie o 11,1%, u výroby oceli činilo snížení 20%, litiny 17% a válcovaného materiálu 15% (ropa, plyn, uhlí viz. níže).

4. 2. Charakteristika surovinově energetické základny Ukrajiny • Podle instalované kapacity (54 GW) zaujímá energetika UA 12. místo na světě. • Základním dlouhodobým koncepčním dokumentem v oblasti energetiky je Strategie rozvoje do roku 2030, která mj. předpokládá do roku 2010 realizaci inovační restrukturalizace (? – koncepce přijatá v roce 2005/2006, vliv krize nebyl brán na zřetel), v dekádě od roku 2020 rozvoj vyspělých technologií a do r. 2030 přechod k tzv. post industriálnímu rozvoji). Celkově by měla vzrůst spotřeba energií do roku 2030 cca o 50% oproti roku 2005 z 200,6 mil. standardního paliva na 302,7 mil. t. Dále se předpokládá snížení dovozu palivových zdrojů, zvýšení kapacit jaderných elektráren – cca 2x, zvýšení alternativních zdrojů, těžba uhlí by měla dosáhnout cca 130 mil. t.

5. Hutní výroba země zaujímá 7. místo na světě. Přes určité zvýšení vytíženosti kapacit na počátku roku 2010 (cca 70%) se hutní komplex potýká s dlouhodobým problémem nedostatečného rozvoje vnitřního trhu (v roce 2009 pouze 15% vyrobeného válcovaného materiálu bylo určeno pro vnitřní trh). Z toho pramení nutnost rozvoje odvětví, které spotřebovávají hutní produkci (automobilový, strojírenství, infrastruktura – to vše však závislé na konjunktuře a poptávce na vnitřním trhu). • Ukrajina disponuje 6. největšími zásobami uhlí na světě, 4. místo na světě zaujímá v zásobách zdrojů železné rudy (5% světových zásob), dalšími významnými surovinovými zdroji jsou manganové rudy (20% světových zásob), vápenec, síra, bauxit, fosfáty barevné kovy, plyn, ropa aj. • Energetický model UA tvoří tři separátní pilíře (výroba, transmise a distribuce), přičemž stát sehrává roli zastřešujícího regulátora uvedených procesů, stát je i hlavním akcionářem řady velkých subjektů v této oblasti.

6. Ekonomika UA patří k energeticky nejnáročnějším na světě. Na výrobu jednotky HDP se spotřebovává 2-3x více el. energie než v zemích EU, Ukrajina se tak řadí k největším spotřebitelům el. energie v Evropě. • Struktura spotřeby primárních energií - plyn cca 40%, uhlí – cca 25%, jádro 18%, ropa 12%, zbytek voda a některé alternativní zdroje (biomasa aj.) • celý sektor je podinvestovaný, netransparentní a neefektivní • v důsledku zastaralého zařízení vzniká problém bezpečnostních rizik a nutnost modernizace • Ukrajina je mimořádně významným tranzitérem plynu a ropy (do zemí EU proudí 80% plynu přes její území) • Ukrajina je ze 60% závislá na dovozech zdrojů energie, ačkoliv za příslušných podmínek by mohla být více méně nezávislá, resp. závislá na dovozech jen v minimální míře.

7. Politika • diversifikace energetických zdrojů, dodavatelů, dopravních cest a způsobů (Počítá se s dodávkami plynu z oblasti Kaspického moře a střední Asie, s účastí na průzkumu a exploataci ropných a plynových nalezišť v Africe a Blízkém Východě, jakož i s výstavbou terminálů pro stlačený plyn). • Nutnost provedení celkové reformy dosavadního systému v oblasti energetiky včetně potřeby nové legislativy • Modernizace stávajících kapacit, zařízení a nalezišť, jakož i průzkum nových tuzemských lokalit. • návrh prezidenta Janukovyče na vybudování mezinárodního konsorcia v oblasti tranzitu plynu (s účastí EU a Ruska), účast Ukrajiny na projektech jdoucích mimo území Ukrajiny, dostupnost ke zdrojům mimo území Ukrajiny, přezkoumání plynových kontraktů s RF, restrukturalizace společnosti Naftogaz (mj. s nástupem Janukovyče byl odvolán předseda NaftogazuDubyna), rozdělení systému magistrálních plynovodů, uvažovaná výstavba terminálů na stlačený plyn s jeho následnou replynofikací aj.

8. Postavení Ukrajiny na světovém energetickém trhu Výhody: • dostatečné zásoby přírodních zdrojů uhlí a komponentů pro jadernou energetiku (uran, zirkon) • dostatečné dopravní kapacity pro ropu a plyn • výhodná geografická a geopolitická poloha • relativně rozvinutá energetická infrastruktura • kvalifikovaná pracovní síla Nevýhody: • nedostatečně prozkoumané tuzemské zásoby plynu a ropy, jakož i tuzemského nukleárního paliva • nedostatečná diversifikace energetických zdrojů • limitovaná kapacita tuzemských vodních elektráren • technologická zaostalost včetně nedostatečných ekologických standardů • značná zaostalost energetického zařízení včetně dopravního systému

9. Zdroje: Ropa • Ukrajina disponuje prokázanou zásobou ropy ve výši 116 milionů tun a plynového kondenzátu 69,8 milionů tun, zejména na východě země, Karpatech a v šelfu Azovského a Černého moře. Jedná se povětšinou o malá a náročná ložiska s počátečními zásobami méně než 1 milion tun, jichž 2/3 se nacházejí v hloubkách větších než 2500 m. V poslední době se začíná mluvit o ropě uložené v břidlicích, jejíž zásoby mají činit 600 milionů tun. • Těžba ropy a plynového kondenzátu v Ukrajině za rok 2009 poklesla o 6,8% na 3,95 mln tun (z čehož samotné ropy o 7,1% na 2,90 mln tun), přičemž poprvé od roku 2003 těžba poklesla pod 4 miliony tun. Dle Energetické strategie země by přitom měla v roce 2010 těžba dosáhnout 5,1 milionů tun, což je nesplnitelné. Ve srovnání s rokem 2008 země zvýšila o 15,6% dovoz ropy na 7,44 milionu tun, přičemž její průměrná cena činila 418,4 USD za tunu, což je o 39% méně než v předchozím roce. Export ropy činil v roce 2009 7,515 tisíc tun, což je o 3,4% méně než v roce 2008.

10. Největším producentem ropy v zemi je akciová společnost Ukrnafta (50%+1 akcii vlastní státní Naftohaz, firmu však fakticky kontroluje oligarcha Igor Kolomojský a skupina Privat, jež vlastní 42% zejména skrze firmu FPG z Dněpropetrovsku), která produkuje asi 90% suroviny. Kromě ropy těží i 27% plynového kondenzátu a 17% zemního plynu. Obhospodařuje 98 polí s 2783 vrty. • Domácí podniky jsou v těžbě a především v průzkumu nových ložisek neefektivní a nedisponují ani dostatečnými technologiemi. Působení zahraničních firem na trhu je silně limitováno jeho uzavřeností a netransparentností a je v podstatě možné pouze ve spojení s domácími politicko-finančními skupinami.

11. Zemní plyn • Prokázané zásoby zemního plynu v Ukrajině činí 1220 bcm, přičemž 3/4 polí mělo při zahájení exploatace objem menší než 10 bcm. •  Těžba plynu v zemi v porovnání s rokem 2008 vzrostla za rok 2009 o 0,8% a činila 21,182 bcm. Dle optimistického scénáře Energetické strategie by v roce 2010 měla těžba činit 23,5 bcm. Společnosti koncernu Naftohaz vytěžily 19,3 bcm zemního plynu, zbývající část vyrobily soukromé společnosti. • Státní monopol Naftohaz v roce 2009 prodal 38,25 bcm (miliardy metrů kubických) zemního plynu, z čehož 9,9 bcm spotřebovaly průmyslové podniky, 0,4 bcm bylo využito pro výrobu elektrické energie, 10,4 bcm spotřebovaly podniky komunální tepelné energetiky a 16,6 bcm obyvatelstvo. Velkým problémem zůstávají dluhy za dodávky plynu, které ke konci roku 2009 dosáhly 6,3 mld UAH. Největšími dlužníky jsou podniky komunální tepelné energetiky.

12. Značně nepřehledný a netransparentní je trh s plynem. Ceny pro domácnosti, rozpočtové organizace a vybrané podniky chemického a metalurgického komplexu jsou dotovány a pohybují se hluboko pod cenou, za jakou země plyn nakupuje. Až na několik výjimek udělovaných vládou musí všichni dodavatelé plynu pro velkoodběratele nakupovat plyn u Naftohazu (včetně dceřiné společnosti Gazpromu GazprobZbyt) a ten pak dále prodávají na trhu s neregulovanými cenami. K 1. březnu 2010 licenci pro prodej plynu tímto způsobem drželo 383 firem (soupis všech držitelů licence v příloze k Energetickému profilu UA) • Maloodběratelům distribuují plyn takzvané oblhazy, jichž je v zemi 27 a největší podíly v nich mají firmy Dmytro Firtaše a ruského oligarchy Viktora Velkselberga.

13. V poslední době roste zájem o nekonvenční zdroje plynu jako uhelné plyny a plyn z břidlic, o něž se zajímají mimo jiné firmy Shell a Eurogas Ukraine, jež začala těžit methan v Ukrajině již v roce 1998 a v lednu 2010 získala koncese na tři ložiska v Ukrajině. Zásoby methanu v Doněckém uhelném revíru jsou odhadovány na 12 trilionů m3. • Omezenější než v 90. letech, avšak přesto stále rozšířená zůstává ilegální těžba plynu i ropy, jež je pak legalizována prostřednictvím černého trhu.

14. Uhlí • Zásoby uhlí v Ukrajině se odhadují na 56,7 miliard tun, což Ukrajinu staví na šesté místo ve světě. Hlavními uhelnými revíry pro černé uhlí jsou v doněcké oblasti na východě a lvovské na západě země. Ložiska hnědého uhlí jsou soustředěna zejména kolem města Dněpropetrovsk. Většina z téměř 200 dolů, které se v zemi nacházejí je otevřená přes 40 let a patří k nejhlubším, nejnebezpečnějším a nejméně efektivním na světě. Vyniká zato v počtu nehod s následky invalidity či smrti, kde země drží druhou příčku hned za Čínskou lidovou republikou. Velká část ukrajinských dolů zůstává ve státním vlastnictví, privatizována byla pouze část. • Těžba uhlí v roce 2009 poklesla oproti roku 2008 o 7% na 72,219 milionů tun, i přesto, že podle Energetické strategie země je pro rok 2010 předpokládána těžba v objemu 110 milionů tun. I přes mohutné zásoby je Ukrajina nucena část uhlí dovážet. V sektoru pracuje přes půl milionu lidí.

15. Jádro • Země disponuje také ložisky uranu, která mají být jedněmi z největších na celém světě, což vyvolává periodické spekulace o potřebě vytvoření uzavřeného cyklu pro výrobu jaderného paliva. • Na Ukrajině jsou v provozu čtyři jaderné elektrárny s celkem 15 bloky typu VVER. S instalovaným výkonem 13,8 mln kW je země na desátém místě ve světě a pátém v Evropě, v podílu na výrobě elektřiny z jádra na místě pátém na světě i v Eropě (podle InternationalAtomicEnergyAgency). Všechny spravuje státní podnik „Národní výrobce jaderné energie Enerhoatom“. Výstavbu 3. a 4. bloku v jaderné elektrárně v Chmelnickém bude na základě mezistátních dohod z roku 2009 realizovat ruský Atomstrojexport z úvěru, jaký ruská strana má poskytnout. Společný bezpečnostní audit všech ukrajinských jaderných elektráren realizovaný v rámci spolupráce s EU dokončený v roce 2010 ukázal jejich dobrý stav.

16. Obnovitelné zdroje energie • Dle energetické strategie by do roku 2030 měla spotřeba obnovitelných zdrojů energie vzrůst čtyřnásobně a jejich podíl na celkové spotřebě energie by měl činit 18,3%, z čehož by 9,2% mělo připadat na biomasu. V současné době však Národní komise regulace elektroenergetiky registruje pouze 43 objektů využívajících obnovitelné zdroje energie. Voda • V současné době Ukrajina disponuje sedmi velkými vodními a jednou přečerpávací elektrárnou s instalovaným výkonem 3 907 MW a průměrnou dodávkou 10-12 TWh za rok na Dněpru a jednou elektrárnou na Dněstru s výkonem 702 MW a dodávkou 1 TWh. Ve výstavbě je největší přečerpávací vodní elektrárna v Evropě s plánovaným výkonem 2 268 MW, jejíž první část byla uvedena do provozu v závěru roku 2009. V provozu je několik dalších menších vodních elektráren s celkovým instalovaným výkonem 100 MW a průměrnou dodávkou 0,25 TWh. Odhaduje se, že celkový potenciál vodní energie v Ukrajině by mohl dosáhnout 81 TWh za rok.

17. Větrné elektrárny (potenciál) • Země má vhodné podmínky také pro větrné elektrárny, jejichž instalovaná kapacita by mohla dosáhnout až 16 000 MW s výkonem 25-30 TWh za rok. Geotermální energie • Podle odhadů ministerstva životního prostředí je potenciál geotermální energie 97,7 TWh za rok. V roce 2000 bylo z těchto zdrojů získáno 0,1 TWh. Energetická strategie země přesto předpokládá výrobu 42 TWh v roce 2030 a 57 TWh v roce 2050, což se zdá býti ne zcela pravděpodobné a nezávislí experti předpokládají maximální zisky ve výši 8 TWh k roku 2030 a 14 TWh k roku 2050.

18. Sluneční energie • V roce 2002 bylo v Ukrajině instalováno asi 1000 kolektorů (10,000 m2). Potenciál pro využití tohoto zdroje je zejména na jihu země. K roku 2050 je plánováno získávat ze solárních kolektorů až 23 TWh (terrawathodin)za rok. Ukrajina vyrábí fotovoltické články, avšak kvůli jejich vysoké ceně se v zemi téměř nepoužívají. Biomasa • Potenciál využití biomasy v zemi je teoreticky 50 mtce (mil. ofcoalequivalent), technicky 36 a ekonomicky opodstatněný cca 27 mtce. Podle Akčního plánu pro biomasu (BAP) Ukrajiny by tento zdroj energie mohl uspokojovat až 13% spotřeby energie v zemi. Jako hlavní zdroje označuje zbytky zemědělské výroby a energetické rostliny. Rozsáhlejšímu využívání biomasy ale brání absence státní politiky a politické vůle a neplnění přijatých dokumentu i zákonných norem.

19. Infrastruktura Přeprava a skladování plynu • Ukrajina má strategický význam pro země Evropské unie, když přes její území proudí 80% plynu dováženého do zemí společenství z Ruska. • Země disponuje rozvinutou infrastrukturou pro tranzit a skladování zemního plynu, jimiž se ze zákona monopolně zabývá státní Naftohaz. Infrastruktura je dle platných zákonů majetkem státu a nesmí být privatizována ani svěřena do správy jiným subjektům. Z celkové délky 38,2 tis. km plynovodů je 14 tisíc o průměru 1020-1420 mm. Kapacita na vstupu je 288 bcm za rok a na výstupu 178,5 bcm. Maximální kapacita tranzitu do zemí střední a západní Evropy je 142 bcm za rok. Celkem 13 podzemních zásobníků má kapacitu 34,5 bcm.

20. Tranzit plynu v roce 2009 poklesl o více než 20% a činil 95,2 bcm. Licenci pro skladování plynu mají pouze dvě firmy (Naftohaz a jeho dceřinná akciová společnost Černomorněftěgaz), které však na základě neveřejných smluv do zásobníků pumpují i plyn dalších firem. • I přes klesající objemy tranzitu se politici často vrací k plánům zvýšení jeho kapacity. Součástí nenaplněné rusko-ukrajinské dohody o vzniku konsorcia pro správu ukrajinských tranzitních plynovodů z roku 2002 bylo vybudování v koridoru stávajícího plynovodu nového potrubí v úseku Borodčany-Užhorod o délce 1429 km, přičemž v první etapě měla tranzitní kapacita vzrůst o 5 a v druhé na 16 a třetí na 19 bcm plynu za rok. Existuje projektová dokumentace a jsou vyřešeny otázky pozemků, stavba však nezačala kvůli nedostatku financí a neochoty ruské strany garantovat minimální objemy tranzitu. Naposledy o zvýšení kapacity pro tranzit až na 200 bcm za rok hovořilo v prezidentské kampani 2010.

21. 3. Elektroenergetika • Celkový instalovaný výkon ukrajinských elektráren je 52 GW, z čehož připadá 33.5 GW (64.4%) na tepelné elektrárny, 13.8 GW (26.5%) na jaderné a 4.7 GW (9.0%) na vodní elektrárny. Výrobu elektřiny zajišťuje zejména 14 velkých tepelných elektráren, 8 velkých vodních elektráren vlastněných státní společností Ukrhydroenergo a 4 jaderné elektrárny. Dle Zákona o elektroenergetice nelze privatizovat jaderné a vodní elektrárny ani přenosovou soustavu vysokého napětí. Ze soukromých subjektů má v oblasti výroby i exportu elektrické energie největší vliv skrze různé firmy Rinat Achmetov, který vlastní řadu uhelných dolů a tepelných elektráren.

22. Téměř všechny elektrárny v Ukrajině jsou na či za hranicí životnosti, což se týká i přenosové soustavy. Přes 80% tepelných elektráren je v provozu déle než 30 let. Kvůli špatnému technickému stavu výroby i přenosové soustavy dochází ke značným ztrátám. Velká část sektoru zůstává ve státním vlastnictví, i když řada společností byla částečně privatizována, což činí trh značně neprůhledným a neefektivním, jelikož zájmem menšinových akcionářů je nejčastěji odvádět z těchto firem zisky, nikoliv přispívat k jejich rozvoji (což se týká i ostatních sektorů energetiky v Ukrajině).

23. 4. Problémy/Rizika • Málo diversifikovaná ukrajinská ekonomika, která je do značné míry monokulturního, resp. surovinového charakteru bude v dlouhodobější perspektivě více orientována směrem k inovativnímu a technologickému charakteru, což se samozřejmě odrazí v určitém snížení významu a pozornosti k energeticko/surovinovým odvětvím včetně možného směřování finančních prostředků. • Vysoká energetická náročnost. Ukrajina přijala Státní program energetické efektivnosti na období 2010 – 2015, který předpokládá mj. snížení energetické náročnosti na jednotku HDP k roku 2015 o 20%, resp. o 3,3% ročně (v porovnání s rokem 2008)

24. Ukrajinský energetický sektor je vystaven celé řadě rizik, počínaje mimořádně vysokým podílem zemního plynu v energetickém mixu, 80% závislosti na jeho dodávkách z Ruska, obrovskou energetickou náročností ukrajinského průmyslu, klesající domácí těžby plynu i ropy, zastaralosti infrastruktury včetně elektroenergetického sektoru, neschopnosti státu prosazovat své zájmy a vynucovat dodržování pravidel na trhu a netransparentnosti vztahů. • Z krátkodobého hlediska mohou být rizikovým faktorem nedostatečné zásoby ropy a zejména pak zemního plynu v podzemních zásobnících, pokud by se nepodařilo vytvořit (nakoupit) dostatečné zásoby před zimní topnou sezónou. Jelikož je plyn v zásobnících potřebný i pro udržování tlaku v systému, mohl by tak být ohrožen i tranzit na západ, tedy i do ČR.

25. Určité riziko představuje i katastrofální ekonomická situace státního monopolu Naftohaz a jeho očekávaná restrukturalizace podle požadavků EU. Značným rizikem by bylo, pokud by jejím výsledkem byl návrat na trh s plynem firem diskutabilního typu RosUkrEnergo. • Z hlediska dlouhodobějšího je rizikem nedodržování Energetické strategie země do roku 2030, jež byla schválena 15. 3. 2006 a od té doby zůstává na papíře, což znamená další zhoršování již tak poněkud neutěšeného stavu ukrajinské energetiky.

26. Určitým rizikem pro nejbližší rozvoj těžebně hutního komplexu se může stát plánované zvýšení tarifů energetických surovin, na které se toto do značné míry státem subvencované odvětví nemusí včas adaptovat. Dalšími problémy hutního komplexu byly v průběhu roku 2009 nízká rentabilita, malá vytíženost kapacit (cca 50% i nižší) a nedostatek koksárenského uhlí. V důsledku krize se modernizace pozastavila, zvýšila se nezaměstnanost aj. • Samostatnou oblastí rizik pak představují cenové deformace a nedostatečná legislativa.

27. 5. Východiska/Reforma • Realizace komplexní reformy energetického sektoru je nejen objektivní nutností, ale především základním předpokladem pro narovnání ekonomických vztahů v celém průřezu hospodářského systému země. • Reforma zahrnuje: • realistickou cenovou politiku (omezení dotací, zvýšení tarifů s cílem zlepšit rentabilitu) • některé institucionální a legislativní změny (přijetí zákona o plynu, přijetí zákona o Státní komisi pro regulaci s cílem vytvoření fungujícího trhu s plynem, sjednocení a vytvoření jediného silného nezávislého národního regulátora) • radikální zvýšení efektivnosti, resp. snížení energetické náročnosti zavedením příslušných technologií aj.

28. zlepšení investičního prostředí pro tuzemské i zahraniční investory (během dekády minimálně zdvojnásobit produkci tuzemského plynu a ropy, zajištění stabilních cen, práv vlastnictví, daní aj). • vytvoření státní aukcí pro nákup a prodej plynu a ropy • uskutečnění rozumné privatizace • vytvoření funkčního trhu s elektrickou energií • restrukturalizace podniku Naftogaz • postupnou harmonizaci s mezinárodními standardy včetně problematiky zvýšení energetické bezpečnosti (mj. o těchto otázkách se jedná v rámci jednání o DFTA s EU)

29. 6. Možnosti pro mezinárodní spolupráci • S ohledem na zastaralost zařízení a kapacit v uvedené oblasti jsou možnosti pro mezinárodní spolupráci, resp. komerční dodávky, kooperaci či investice velké • V praxi se jedná především o modernizaci zařízení elektráren, především tepelných a jaderných, rafinérií a jejich zařízení, modernizaci přenosových sítí a plynových zásobníků, modernizaci energetické infrastruktury včetně plynovodů a ropovodů, dodávky stojanů na distribuci plynu, benzínu i nafty v oblasti těžebního průmyslu pak o modernizaci příslušného zařízení a zabezpečovacích systémů, nabídky na spolupráci existují i v oblasti geologického průzkumu, zařízení na zvýšení energetické efektivnosti a snížení energetické náročnosti, jakož i tzv. environmental friendly technologies aj. Totéž se týká i možností v oblasti těžebně hutního komplexu včetně zařízení pro tzv. mikro hutní závody. • Investiční možnosti bude skýtat i potenciální privatizace těchto odvětví.

30. 7. Kontakty Міністерство промислової політики України 03035 м. Київ, вул. Сурікова, 3 тел.: 044 246 32 00 www.industry.kmu.gov.ua Департамент металургійної та гірничорудної промисловості Директор – Абросімов Микола Іванович тел.: 044 246 32 34 факс: 044 246 31 30 Департамент зовнішньоекономічних зв’язків та розвитку регіонів Директор – Петровський Юрій Олександрович тел.: 044 246 30 41 факс: 044 246 33 01

31. Міністерство вугільної промисловості 01601 м. Київ, вул. Б. Хмельницького, 4 тел.: 044 594 66 52 www.mvp.gov.ua Департамент фінансово-економічних питань Директор – Марушкевич Ірина Миколаївна тел.: 044 206 36 91 Міністерство палива та енергетики України 01001 м. Київ, вул. Хрещатик, 30 тел.: 044 239 43 33 www.mpe.kmu.gov.ua Фінансово-економічний департамент Директор – Загородній Андрій Дмитрович тел.: 044 206 38 61

32. Національна акціонерна компанія «Нафтогаз України» 01001 м. Київ, вул. Б. Хмельницького, 6 тел.: 044 461 23 33, 044 586 36 39, 044 586 35 37 факс: 044 586 33 10 www.naftogaz.com Голова правління – Євген Бакулін тел.: 044 586 36 39 факс: 044 586 33 10

33. ТОВ «МЕТІНВЕСТ ХОЛДИНГ» - гірничо-металургійна група компаній http://www.metinvestholding.com/ru/ юридична адреса вул. Постишева, 117, м. Донецьк, Україна, 83001 Телефон: +38 (062) 388–16–16 Факс: +38 (062) 388–16–00 поштова адреса вул. Артема, 130, м. Донецьк, Україна, 83047Бізнес-центр «ДонецькСіті» Генеральний директор – Ігор Сирий

34. Національна атомна енергоґенеруюча компанія «Енергоатом» 01032, м.Київ, вул. Ветрова, 3тел.: 044 201 09 09 факс: 044 281 48 83 www.energoatom.kiev.ua Президент – Недашковський Юрій Олександрович тел.: 044 201 09 09 факс: 044 206 97 50 Національне агентство України з питань забезпечення ефективного використання енергетичних ресурсів (НАЕР) Київ-01601, провулокМузейний,12 тел.: 044 590-59-60, 590-59-74 тел./факс: 044 590-59-61, 590-59-75 www.naer.gov.ua Голова – Єрмілов Сергій Федорович

35. ЗАТ «УКРГАЗ-ЕНЕРГО» 01004, м. Київ, вул. Червоноармійська/ Басейна, 1-3/2, 6 поверх, приміщення G1 тел.: +38 (044) 390-55-99 факс: +38 (044) 390-55-96 Голова правління – Воронін Ігор Павлович ВАТ «Укрнафта» 04053,м. Київ, Несторівськийпровулок, 3-5 Телефон: + (380 44) 226 - 3422, 272 - 5986 Факс: + (380 44) 272 - 5922 E - mail: press@ ukrnafta. com Голова правління – Ігор Палиця

36. Укртрансгаз, ДП НАЕК «Нафтогаз України» 01004, м. Київ, вул. Кловський спуск 9/1 Керівник Рудник Анатолій Андрійович http://40510.ua.all-biz.info Національна комісія регулювання електроенергетики України 03680 м.Київ, вул. Смоленська, 19тел.: (044) 277-30-01 факс: (044) 277-30-47 e-mail: box@nerc.gov.uawww.nerc.gov.ua Голова Комісії – ТІТЕНКО Сергій Михайлович тел. (44) 277-30-01, 454-70-00, 454-48-01

37. Харківський національний університет імені В.Н. Каразіна площа Свободи, 4 61077 м. Харків Контактна особа – Червоний Богдан Григорович Кафедра мінералогії Тел.: (057) 707 55 38, 067 70 58 613