Ing. Igor Kyselka CSc., Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 60200 Brno,

1. PŘÍSTUPY K ŘEŠENÍ OKOLNÍ KRAJINY V RÁMCI ÚZEMNÍCH PLÁNŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV Práce s mikroregiony, činnost mikroreginů a projekty na mikroregionální úrovni Havlíčkův Brod - 3. listopadu, 2010 Ing. Igor Kyselka CSc., Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 60200 Brno, tel.: 542 423 146, fax: 542 423 190 e-mail: kyselka@uur.cz

2. Územní plán a pozemkové úpravy Plánovací nástroje, které zásadním způsobem ovlivňují podobu nezastavěného území se zavedenými procesy a dlouhou tradicí. Územní plánování vytváří a zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území řešením účelného využití a prostorového uspořádání celého správního území obce – jde o koncepční, ne realizační dokument. Komplexní pozemkové úpravy poskytují novým uspořádáním vlastnických vztahů k pozemkům a nezbytných společných opatření, výsledný podklad k zápisu do evidence katastru nemovitostí a následně k realizaci nové konkrétní podoby zemědělské krajiny. Oba dokumenty mají při řešení zájmů v území mnohé styčné body, někdy i překryvy. Nutná návaznost obou plánovacích procesů zvláště při návrhu společných opatření – zatím však chybí platný metodický rámec. To byly hlavní důvody vedoucí k přípravě a vydání první příručky na toto téma v roce 1999 a k její následné aktualizaci v roce 2010. ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

3. Hlavní odlišnosti územních plánů a pozemkových úprav a problémy jejich koordinace časový horizont životnost územního plánu cca deset až dvacet let, změny územního plánu jsou možné a akceptovatelné, životnost pozemkových úprav se předpokládá na desítky let, změny hranic pozemkové držby jsou velmi obtížné a finančně nákladné, dochází k nové organizaci pozemků a základních krajinných struktur obsah zpracování územní plán je koncepčním dokumentem rozvoje a využití území, plán společných zařízení, který je součástí pozemkových úprav, je zpracováván na úrovni dokumentace stavby pro územní řízení ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

4. Hlavní odlišnosti územních plánů a pozemkových úprav a problémy jejich koordinace podrobnost zpracování územní plán pracuje s plochami a koridory, pozemková úprava je řešena v podrobnosti parcel, popř. břemen k jednotlivým pozemkům. forma projednání (odsouhlasení) oba dokumenty se projednávají s dotčenými orgány, samosprávou a veřejností, rozdílné jsou možnosti vypořádání námitek a připomínek ze strany vlastníků pozemků v procesu pozemkových úprav je pozice vlastníka pozemku klíčová a bez souhlasu vlastníka nelze pozemkovou úpravu zdárně dokončit. ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

5. ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

6. Krajina v územních plánech obcí • Je řešeno celé správní území obce (tedy nejen ZPF jako v PÚ) • Zpracovává je tým specialistů • Multikriteriární a multidisciplinární přístup • Zohledňuje se trvale udržitelný rozvoj území • Stanoví se závazná pravidla pro navazující rozhodování ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

7. Nejčastější jevy a problémy nezastavěného území • Nedostatečně koordinovaná suburbanizace • Lokalizace staveb a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů • Nové dopravní stavby • Nové objekty technické infrastruktury, sportovních aktivit a rekreace • Omezování průchodnosti krajiny • Extenzifikace zemědělské výroby a zalesňování • Rekultivace těžebních území a brownfields • Drobná zemědělská držba a biofarmy ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

8. Územně analytické podklady, (SZ, § 26 – 29, Vyhl. č. 500/2006 Sb.) Zjišťují a vyhodnocují stav území včetně záměrů na provedení změn v území, vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení: Vybrané sledované jevy dle Přílohy č. 1 k Vyhlášce č. 500/2006 Sb.: Krajina (oblast a místo krajinného rázu, místo významné události, významný vyhlídkový bod) Ochrana přírody (ZCHÚ, ÚSES, Natura 2000, hranice biochor) Lesy (kategorie lesů, OP lesa 50m,) Zemědělství (BPEJ, investice do půdy – odvodnění, závlahy atd.) Vodní hospodářství (vodní zdroje, CHOPAV, vodní útvary, záplavové území, přírodní léčivé zdroje, atd.) Geologie (dobývací prostory, CHLÚ, poddolované území, sesuvné území, odvaly, výsypky, atd.) Životní prostředí (staré zátěže a kontaminované plochy, území se zhoršenou kvalitou ovzduší atd.) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

9. Územní plán stanoví (vymezením ploch a koridorů) koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot a podmínky pro změny v území (SZ § 43, odst.1) • Urbanistickou koncepci • Koncepci uspořádání krajiny • Koncepci veřejné infrastruktury ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

10. Koncepce uspořádání krajiny (Příloha č. 7 k Vyhl. č. 500/2006 Sb.) Řeší zejména: • Územní systém ekologické stability • Prostupnost krajiny (cestní síť) • Protierozní opatření • Ochranu před povodněmi • Rekreaci • Dobývání nerostů ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

11. Koncepce uspořádání krajiny – plochy s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území (Vyhl.č. 501/2006 Sb.) • Plochy rekreace • Plochy vodní a vodohospodářské • Plochy zemědělské • Plochy lesní • Plochy přírodní • Plochy smíšené nezastavěného území • Plochy specifické ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

12. Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření • Protierozní opatření (meze, průlehy, zasakovací pásy, příkopy, větrolamy apod.) • Územní systém ekologické stability včetně interakčních prvků, liniové i bodové zeleně • Protipovodňová opatření (nádrže, suché poldry, hráze, revitalizace a úpravy toků atd.) • Cestní síť včetně propustků, mostků, brodů apod. • Stavby a zařízení pro zvýšení rekreační a estetické hodnoty území (rozhledny, přístřešky, odpočívadla atd.) • Pokud je to možné, projektant ÚP vymezí skladebné části ÚSES, cesty, poldry apod. natolik obecně (osa, plocha, koridor), aby projektant PÚ je mohl vymezit definitivně s ohledem na vlastnické vztahy a přírodní podmínky ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

13. Pozemkové úpravy (ZoPú, § 2) • Slouží k uspořádání pozemků a zabezpečení jejich přístupnosti za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek • Vznikají dle potřeb a se souhlasem vlastníků půdy a celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a investiční výstavbu • Vytvářejí podmínky pro racionální hospodaření, ochranu půdního fondu, vodní hospodářství • Zvyšují ekologickou stability krajiny • Výsledkem je plán společných zařízení – nástroj přímé realizace změn navržených mj. územním plánem ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

14. Plán společných zařízení pozemkových úprav obsahuje: • Opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků (polní a lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy apod.) • Protierozní opatření (protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění apod. • Vodohospodářská opatření k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami (nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry apod.) • Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, (zvýšení ekologické stability jako místní ÚSES, doplnění popřípadě odstranění zeleně, terénní úpravy apod.) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

15. Důvody pro aktualizaci příručky • Nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. • Nový Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech č. 139/2002 Sb., • Společný cíl - vyjádření veřejných zájmů pro rozvoj území • Snaha o dosažení souladu záměrů ÚP s jejich následným podrobnějším rozpracováním v PÚ • Ke stažení k dispozici na www.uur.cz publikační činnost a knihovna/metodické příručky a materiály ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

16. ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

17. Možné varianty následnosti ÚP a PÚ • Obec má platný územní plán, je zahájena pozemková úprava (nejčastější varianta) • PÚ jsou zapsány v Katastru nemovitostí a poté dochází ke změně, případně zpracování nové ÚP • Územní plán nebo jeho změna jsou zpracovávány současně s PÚ • Územní plán je pořízen s ohledem na možnost budoucího zpracování pozemkové úpravy ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

18. Obec má platný územní plán, je zahájena pozemková úprava (nejčastější varianta) • Územní plán je využit jako závazný podklad pro návrh plánu společných zařízení • Projektant PÚ upřesní lokalizaci záměrů staveb a opatření v nezastavěném území obsažených v ÚP s ohledem na vlastnické vztahy a na podrobnější znalosti o území, které má k dispozici. • Projektant PÚ dle potřeby spolupracuje s projektantem ÚP • Obec dle potřeby uzavře s projektantem ÚP zakázku o poskytnutí příslušných služeb • V případě, že se plán společných zařízení významně odchyluje od ÚP, je třeba pořídit změnu ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

19. PÚ jsou zapsány v Katastru nemovitostí a poté dochází ke změně, případně zpracování nové ÚP • Projektant ÚP převezme a zapracuje plán společných zařízení PÚ do návrhu ÚP • Projektant ÚP dle potřeby spolupracuje s projektantem PÚ • Obec dle potřeby uzavře s projektantem PÚ zakázku o poskytnutí příslušných služeb ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

20. Územní plán nebo jeho změna jsou zpracovávány současně s PÚ • Na základě vzájemné dohody je schválen systém vzájemné spolupráce při souběžné práci na obou dokumentacích • Projektanti ÚP a PÚ provádí průzkumy koordinovaně a problémy konzultují na pravidelných pracovních jednáních • Koncepce uspořádání krajiny ÚP je zpracována v koordinaci s projektantem PÚ • Plán společných zařízení PÚ je zpracován v koordinaci s projektantem ÚP ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

21. Územní plán je pořízen s ohledem na možnost budoucího zpracování pozemkových úprav • Projektant ÚP se v doplňujících průzkumech a rozborech podrobněji zaměří na nezastavěné území • Projektant ÚP vymezí skladebné části ÚSES, cesty, poldry apod. natolik obecně (osa, plocha, koridor), aby projektant ÚP je mohl vymezit definitivně s ohledem na vlastnické vztahy a přírodní podmínky • ÚP pořízené před 1.1. 2007 ztrácejí po 31.12. 2015 platnost. Nově pořizované ÚP by tedy měly již zohledňovat budoucí pořízení PÚ a koordinaci s nimi dle této příručky ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

22. Evropská úmluva o krajině – Florencie, říjen 2000 • Zahrnuje veškerou krajinu ( nejen přírodní i venkovskou zemědělskou, příměstskou i devastovanou atd.) • Dosud podepsalo 36 států (z toho 6 neretaifikovalo) • Každá země vytvoří svou typologii krajin a pro ně zásady m managementu dle následujících zásad: • Krajiny přírodně nebo historicky cenné – ochrana • Krajiny kulturní, vyvážené, harmonické (většina) – indiv. Management • Krajiny poškozené – devastované – nová tvorba • Každá člen. země vytváří svou implementační politiku Úmluvy • Cílový charakter krajiny nemá být ponechán jen odborníkům, ale mají jej vytvářet zejména Ti, kteří v dané krajině žijí, protože domovská krajina je důležitou hodnotou v životě člověka

23. Krajinné prvky – možnost čerpání dotací Zákon č. 291/2009 Sb. O zemědělství definuje a Nařízení vlády č.335/2009 Sb. konkretizuje následující krajinné prvky, které se stávají součástí půdního bloku: • Meze • Terasy • Travnaté údolnice • Skupiny dřevin • Stromořadí • Solitérní dřeviny Prvky mohou být evidovány ve spolupráci s Agenturami pro zemědělství a venkov ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

24. Krajinné prvky vnitřní a vnější • Vnitřní krajinný prvek nachází se uvnitř půdního bloku bez styku s jeho hranicemi (např. mez, remízek, solitér) • Vnější krajinný prvek dotýká se hranice půdního bloku – zatím bez dotace Krajinné prvky budou v rámci kontroly GAEC kontrolovány bez ohledu na to, zda byla podána žádost o dotaci ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

25. Zakládání nových krajinných prvků • Podmínkou registrace nového prvku je splnění definice některého z šesti jmenovaných krajinných prvků Na založení prvků lze čerpat: • Z prostředků komplexních pozemkových úprav • Z Operačního programu životní prostředí • Z programu péče o krajinu MŽP ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

26. Děkuji za pozornost! ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO