Mentoring I. vzájemná podpora učitelů č.j. akreditace MŠMT : 38 873/2011-25-800

1. Centrum nové naděje Frýdek-Místek Mentoring I.vzájemná podpora učitelůč.j. akreditace MŠMT : 38 873/2011-25-800 www.cnnfm.cz

2. První informace o mentoringu – KA 1 • Co jste si odnesli ze semináře ve vaší škole? • Vznikli v mezidobí nějaké otázky (jaké)? • Bylo možné během prezentace (nebo po ní) vnímat nastavení kolegů (vedení) k vašemu možnému působení jako mentor?

3. Motivy – cíle – kritéria. • Jaké jsou vaše motivy pro účast v kurzu – co vás k tomu vedlo? • Co čekáte od kurzu – co si chcete odnést? • Na čem nejprve poznáte, že je pro vás kurz přínosem?

4. Odborná podpora pedagogům. • Odbornou podporou ve školství rozumíme široké spektrum činností, které vedou ke zvyšování kompetencí pedagoga. • Odborná podpora může mít charakter dávání rad (poradenství), hodnocení, analýz činností, ale i poskytování řízeného rozhovoru za účelem reflexe procesu vzdělávání.

5. Stávající formy odborné podpory ve školství – co už se děje, co už známe? • „Kabinetní“ kultura • Hospitace • Uvádějící učitel – tutor (dohlížející,poručník) • Supervize • Mentoring Cvičení: Rozdělte se do skupin (5) a ve skupině zpracujte vaší představu (charakteristiku jednotlivých metod) a jejich výhody a nevýhody

6. „Kabinetní“ kultura • Proces občanské/kolegiální podpory často vycházející z momentální potřeby. • Nejedná se o strukturovaný rozhovor, nejsou jasně vymezeny role poskytovatele a příjemce odborné podpory. • Ad hoc podpora využívající prvky vzájemně sdíleného tématu, kde cílem a zároveň často i konečným stavem je sdělení jako takové.

7. Hospitace • Návštěva vyučovací hodiny, přednášky apod. s cílem poznání stavu a úrovně výchovně-vzdělávací práce. Za účelem kontrolním ji vykonávají školní inspektoři a ředitelé škol, za účelem studijním a poznávacím učitelé, studující aj. • Hospitacím je odbornou literaturou a převážně i veřejností přisuzováno především kontrolní a hodnotící poslání.

8. Uvádějící učitel – tutor. • Uvádění začínajících pedagogů nebo studentů do praxe (cviční učitelé - tutoři, vysokoškolští učitelé pomáhající studentům reflektovat praxi). • Tutoři jsou zkušení pedagogové a poskytují profesní podporu studentům nebo mladším/začínajícím kolegům v zájmu jejich adaptace na konkrétní podmínky pedagogické praxe.

9. Supervize. • Supervize je podpora zaměřená na rozvoj kompetencí v rámci budovaného vztahu nejčastěji učitel-žák, učitel-rodič, příp. kolega-kolegy • Supervizí ve školských zařízeních se rozumí odborná podpora, pomoc a zpětná vazba, které vedou ke zvyšování vlastních profesních kompetencí jednotlivých pracovníků a pracovních týmů (dle Metodického pokynu čj. 1599/2010-6/IPPP).

10. Definice – co je to mentoring? • Mentoring je způsob vedení (podpora iniciativy, provázení, nasměrování k osobnímu rozvoji, zvyšování efektivity). Představuje vztah mezi mentorem a pracovníkem. Umožňuje předat zkušenosti a vhodným způsobem poradit, jeho základní funkcí je profesní a sociální rozvoj. Otázky: • Kdo je mentorovým „klientem“? • Čím je mentor jiný, v čem, co ho odlišuje od mentorovaného (když oba jsou např. kolegové)

11. Definice – co je to mentoring? • Mentoring je forma profesního rozvoje učitele, která v sobě kombinuje dvě složky. Jednak expertní znalost, oborovou či metodologickou připravenost a za druhé procesní znalost, tedy znalost procesu učení dospělých a podpory profesního rozvoje učitele s přihlédnutím k úrovni jeho dosavadních pedagogických kompetencí.

12. Cíle mentoringu – k čemu vede? Mentoring vede učitele ke zlepšení -prohlubování profesních dovedností: • pracovat se svou motivací, psychohygienou • získávat náhled na své jednání, stereotypy • rozšiřovat své možnosti přístupů a metod • vnímat své limity, ohrožení, ale i příležitosti

13. (Ne)jasná odpověď! • Podle čeho měříme úspěšnost učitele? • Co míníme označením „dobrý“ učitel?

14. K čemu vedu druhé, v tom bych měl sám stát. Mentor je dobrý učitel.Co lze vyčíst z požadavků na mentora? • a) minimální délka pedagogické praxe 5 let, • b) minimálně tříletá zkušenost s podporou profesního rozvoje učitelů, • c) vysoká úroveň odborných znalostí a pedagogických dovedností • d) dobrá znalost pedagogiky ve smyslu nových výukových metod, motivace žáků, rozvoj • kompetencí apod. • e) dobrá znalost pedagogiky ve smyslu pozitivní chování učitelů a žáků, udržení kázně, • práce s konkrétním problémovým žákem • f) dobrá znalost pedagogiky ve smyslu práce s žáky se speciálními vzdělávacími • potřebami dobrá znalost didaktiky konkrétního předmětu, nebo průřezového tématu. • g) porozumění profesnímu rozvoji učitele v kontextu toho, jak se vzdělávají dospělí • h) schopnost vedení lidí k profesnímu rozvoji (leadership) • i) schopnost empatie a naslouchání, porozumění emočním sociálním a kognitivním • potřebám • j) efektivní komunikace a schopnost podat konstruktivní zpětnou vazbu.

15. Podmínky pro mentoring – co je nutné? Podmínkou úspěchu mentoringu je: • kvalita mentora, • vnitřní potřeba učitele zlepšovat se ve své práci, • podpora vedení školy této formě rozvoje učitelů uvnitř školy. • Otázky: • Ohodnoťte se „jaká je vaše potřeba zlepšovat se v práci“ (na škále 0-10) • Jak vnímáte podporu vedení (škála)

16. Realita – s čím je dobré počítat?Kvalita mentora. • Mentorem se nestanu na kurzu, mentorem se stávám když mentoruji. • Při mentoringu se mají učit obě strany – se vším se dá pracovat. • Pokud věřím v přínos odborné podpory, měl bych ji sám využívat. • Vím nač si u sebe mám dávat pozor?

17. Realita – s čím je dobré počítat?Vnitřní potřeba učitelů. • učitelé očekávají řešení, změnu, úlevu – ale ta má přijít z venku • ve stavu podráždění, nejistoty či dokonce ohrožení je pro učitele těžké rozlišovat téma hodící se k mentoringu, od tématu, které by mělo mít řešení pomocí jiného mechanismu • velikost a způsob komunikace pedagogických sborů, jejich rozčlenění na různé koalice či aliance vytváří nebezpečnou a nepřehlednou atmosféru • zavedený způsob uvažování – mýty, stavící např. na tom, že když učím tak musím vše vědět, že nesmím dělat chyby, případně o nich veřejně nemluvit před ostatními,… • velký tlak na výkon a řešení – učitelský způsob uvažování je často orientován na problém, jeho řešení a tím znovuzískání kontroly, kterou nad vším musím mít, protože za vše zodpovídám. • špatné předchozí zkušenosti s pokusy otevřeného popisu či rozboru práce učitele. Otázky: Kde vidíte rizika nepřijetí mentoringu ve škole?

18. Realita – s čím je dobré počítat?Podpora vedení školy. Časté argumenty „proč ne“ : • velká přetíženost administrativy školy, • jiné priority – už je toho hodně co musíme, není prostor pro to, co bychom chtěli, • přesycenost a znechucení jinými projekty i špatně koncipovaným vzděláváním, • špatné zkušenosti s neefektivitou již realizovaných projektů, • nedostatek učitelů volných pro výuku (kdo bude učit, když jsou všichni v nějakých projektových aktivitách, školeních,…), • negativní nastavení učitelů na nové metody (hlavně interaktivní a sebepoznávací), • „blbou“ náladu v pedagogickém sboru, který je podrážděný, v opozici,…

19. Mentor Jakou máte představu o svém působení v roli mentora? Jaké jsou vaše potřeby, potřeby učitelů (kolegů), potřeby vedení?

20. Trojstranný kontrakt. • Jak zajistit, aby si všechny strany mohly sdělit své potřeby a podmínky? • Jak si utvořit podmínky pro svou práci? • Jak zajistit bezpečnost a etickou hodnotu mnou nabízené služby? • Jak ošetřit možné pasti a smyčky – vnitřní a vnější? Otázky: • Kdo vstupuje do jednání o mentoringu (kdo se má na něm dohodnout, koho je k tomu potřeba) • Jaké jsou fáze mentoringu (co vše a v jaké souslednosti je potřeba udělat?)

21. Otázky pro vyjednávání.Vyjednané odpovědi jsou podkladem pro písemnou smlouvu – technický kontrakt. • Kdo potřebuje mentoring a proč? • Na čem nejprve poznáte, že je mentoring účinný? • Jaký konkrétní cíl (měřitelný) by mentoring ve vašem zařízení měl mít? • Co očekáváte od mentora (kvalifikace, praxe, zkušenosti, osobnostní vlastnosti)? • Kdo je zadavatel mentoringu (kdo rozhoduje o jeho konání a bude ho platit)? • Jaký je vztah mezi zadavatelem mentoringu a cílovou skupinou (mentorovanými učiteli)? • Bude zadavatel účasten mentoringu, jakou má o svém působení představu? • Co bude chtít zadavatel po mentorovi? (formálně i obsahově)? • Co bude chtít zadavatel po cílové skupině? • Jaká by měla být organizační struktura mentoringu (četnost, rozsah, kteří pracovníci a s jakou funkční náplní se ji budou účastnit, cena, kontaktní osoba?) • Jaké by měly být formální výstupy z mentoringu (zprávy, zápisy...kdo je bude tvořit?) • Způsob hodnocení mentoringu, jak by měl vypadat, kdo bude hodnotit a co? – ze strany mentora, ze strany zadavatele, ze strany cílové skupiny? • Jak je informována cílová skupina (mentorované osoby) o mentoringu? Jaká je její motivace? • Kdo vyplnil tento dotazník?

22. Postup pro spolupráci mentora s učitelem. Fáze mentoringu:  • kontraktační, která obsahuje shromáždění dat a stanovení cílů a plánu profesního rozvoje učitele  • procesní, tedy přímá podpora formou konzultací, sebevzděláváním, náslechy, atd.  • evaluační, tedy vyhodnocení procesu a stanovení dalších kroků

23. Konkretizovaný postup dle šablon klíčových aktivit (VIII/1 a VIII/2 Podpora kvality výuky ve třídě). • Autoevaluace - učitel zhodnotí stav svých pedagogických a didaktických kompetencí a rozpozná oblasti pro zlepšení. • Kontrakt - mentor se seznámí se ŠVP a s výsledky autoevaluace učitele. Poté spolu s učitelem stanoví cíle mentoringu. • Pozorování v hodinách a následné schůzky věnované rozboru výuky a stanovení plánu pro její zlepšení. Schůzky mohou probíhat individuálně nebo také ve skupině. Interval minimálně 2-4 týdny. • Závěrečná schůzka - po uplynutí doby minimálně jednoho měsíce od posledního pozorování se uskuteční poslední pozorování a rozhovor, při kterém mentor spolu s učitelem zjišťují dosažené zlepšení pedagogických a didaktických schopností a sestavují akční plán pro učitele po ukončení spolupráce. • Administrativa - po ukončení mentoringu vypracuje mentor tři zprávy: • závěrečnou zprávu pro učitele zaměřenou na jeho další profesní rozvoj • závěrečnou zprávu pro ředitele školy • výstupní zprávu pro kontrolu výstupů projektu

24. Závěrečná reflexe • Je něco jinak s vašimi motivy pro účast v kurzu – pokud ano, co? • Splnil kurz vaše očekávání – co si odnášíte? • Co pro vás bylo přínosné, co nebylo – co by příště mělo být jinak, aby to pro vás bylo užitečné?