IQ a bohatství národů: nějaké souvislosti ?

1. IQ a bohatství národů: nějaké souvislosti ? květen 2006

2. Nerovné bohatství Základní otázka „The causes of the wealth and poverty of nations is the grandest of all inquieries in Political Economy“ Thomas Malthus Ricardovi, 1817 Otázka odkud se bere bohatství národů a proč se mezi sebou národy liší patří k základním otázkám ekonomie – tedypolitické ekonomie. Diskutuje se už nejméně dvě a půl století. Roku 1817 píše Th. Malthus Ricardovi „příčiny bohatství a chudoby národů jsou největší otázkou PE“. Už dříve tuto otázku studovali ve svých klasických dílech Ch. Montesquieu (1748 O duchu zákonů: bohaté národy v mírném klimatu, chudé v tropech; viz dnešní osa S–J ) a A. Smith (1776 Bohatství národů: specializace, dělba práce, fungování trhu). Problém se diskutuje doposud.

3. Bohatství národů Hlavní teorie: Klimatická Modernizační (Rostow):5 stádií; s ukončením procesu mizí chudoba; univerzální charakter Psychologické (Max Weber s teorií o protestantské etice jako vysvětlením vzestupu Západu (odp. skutečným diferencím ve vývoji Sev. a Jižní Evropy) Kulturní ( k., které vedou k oceňování spořivosti, vzdělání, organizace , discipliny) Závislost (světový systém je celek, pohyb od jádra k periférii) ….. Neoklasická ekonomie (bohatství je plodem soukr. iniciativy, deregulace vládních zásahů, atd. ; zkrátka tržní ekonomiky) Smíšené (multikauzální);chudé země v LA a Africe postihují špatná vláda, zaostalá technologie, extrémní klima, chudoba, přelidnění..

4. Equally distributed.. Teorii, že inteligence populace je hlavním faktorem, způsobujícím rozdílnou ekonomickou úroveň a bohatství národů vyslovili R. Lynn a T. Vaihanen v knize IQ and the Wealth of Nations (Praeger Publ., 2002) Přitom je jasné, že tato hypotéza má leccos společného s některými předchozími teoriemi. While some of these theories almost certainly account for some of the disparities between countries, IQ scores turn out to be the single best predictor. Tohle je výzva současným předpokladům (a postojům). A PC: Intelligence is one commodity equally distributed among world‘s people.(Kofi Annan duben 2000) The notion that Africans are intellectually inferior is offensive mythology.(Ayttiey, 1999)

5. IQ –konceptualizace inteligence GI (předpokládaně jediná nebo hlavní) schopnost umožňující řešit (neznámé) problémy, učit se, obstát v široké škále situací.. Předpokládá se, že pro GI platí „pravidlo pěti let“ IQ byl vyvinut pro operacionalizaci pojmu obecné inteligence (jde o anglosaský a až poválečný koncept) Co měří IQ ? Kulturní invariantnost? Národní rozdíly.

6. IQ - individuální úroveň Souvislosti s výdělkem, vzděláním atd: Podle amerických dat je korelace mezi IQ a výdělkem asi 0,35 Se společenským statusem asi 0,50 S výsledky ve škole v různých výzkumech mezi 0,5 a 0,7 . Naopak negativní korelace se zločinností a kriminalitou (podle jednoho výzkumu asi -.45)

7. IQ - skupinová úroveň Hlavní potíže (a konflikty s PC) začínají na této úrovni. Pozitivní zpětná vazba a (postupná) separace v přirozených populacích, spojení s dědičností Postupná prostorová segregace (vedoucí ke genetické s.)

8. Jak se zjistí IQ národů? Hlavní IQ data jsou z 81 zemí, z průzkumů uvedených v literatuře (podle standardních britských a amerických testů) za předchozích 70 let. (Vzhledem k Flynnovu efektučasto proto, že jsou k dispozici jen starší měření (typicky Čína, Čechy..) dochází ke snižování aktuálně naměřených hodnot. Vzorek v tomto směru není určitě plně srovnatelný (později měřené země mohou mít výhodu). Vůbec plná srovnatelnost těchtohodnot (už kvůli různosti dob testování)naprosto není zaručena. To ale neznamená, že se s nimi nemá vůbec pracovat, lepší nejsou.) Normalizována na stupnici s IQ pro Británii=100. Podpůrně pro spolehlivost a validitu výsledků, autoři použili i jiné metody,které poskytují obdobné výsledky. V 45 zemích ze vzorku existovaly i měření IQ jinými způsoby a inter-korelace byla 0,94. V 38 zemích, kde byla data z mezinárodních studií o výsledcích studentů v matematice a v přírodních vědách, byla korelace s IQ skóry 0.87. Existují však četné kritiky, poukazující mj. – oprávněně - na kompilaci IQ skórů z nesrovnatelných zdrojů. Příklady.

9. TESTY JEDNAOSMDESÁTKY Výsledky „testů 81“ ukazují, že obvyklý (ale zamlčený) předpoklad, že všechny národy mají stejnou průměrnou úroveň inteligence neplatí. Naopak, existují značné rozdíly mezi národy v průměrné úrovni jejich inteligence (měřeno IQ, alespoň). IQ po regionech: Evropa: rozpětí 90 - 102, med. 98 S. Amerika & Australasia: rozpětí 97- 100, med. 98 SV Asie: rozpětí 100 - 107, med. 105 J a JZ Asie: rozpětí 78 - 103, med. 87 JV Asie a Tichomořské ostrovy: rozpětí 84 - 87, med. 86 LA a Karibik: rozpětí 72 - 96, med. 85 Afrika: rozpětí 59 - 83 , med. 72

10. Výsledky: SEV. AMERIKA a SV ASIE

11. Výsledky: SEV. AMERIKA a SV ASIE

12. Výsledky zemí: J a JZ ASIE

13. Komentáře Rozdělení je značně nerovnoměrné: jen 15 zemí nad úrovní 100. Existuje mnoho lokálních výjimek: Čína; Irsko: selektivní emigrace; USA; Izrael: Heterogennost: jak uvnitř těchto geografických oblastí (LA), tak v populaci zemí (i velkých měst). Vzorek byl pak také rozšířen o 104 dalších zemí, kde byly hodnoty jen odhadnuty. Vycházelo se z předpokladu,že geografické sousedství  podobné IQ. (Tak doplněn např. Vietnam)

14. Výsledky: EVROPA

15. Výsledky: AFRIKA

16. Vliv prostředí, výjimky atd. Výživa (a podvýživa): železo, jód, vitaminy. Dostatek bílkovin. Školství: diskuse o jeho vlivu na inteligenci (pravidlo 5 let) Zdravotní služba Řada kontroverzí může plynout z nedostatečné schopností rozlišovat potencialitu a realizovanou „skutečnost“

17. IQ a ekonomický výkon Ekonomická data: historické časové řady HDP, HNP na hlavu, příjem na hlavu atd. (Madison a SB) Po statistických testech, korelacích atd. (vysoké korelace HDP a HNP) si vybrali HDP/p.c. i z důvodů dostupnosti a metodické zpracovanosti. S nimi regrese pro vzorek 24 zemí pro rok 1820. Další pak pro rok 1998, vzorek 81 zemí. Národní IQ jako nezávislá proměnná, reálné HDP/p.c. jako závislá. Korelace mezi proměnnými se proti r. 1820 zvýšila (předpoklad konstantnosti diference)

18. IQ a ekonomický výkon

19. Nad a pod

20. IQ a ekonomický výkon Nyní šlo o vztah IQ a ekonomických výsledků: ač je mezi nimi vysoká korelace, jsou u mnoha zemí velké fluktuace příjmů na hlavu proti očekáváním odvozeným od národního IQ. Příčinou je - podle autorů – vliv dvou doplňujících faktorů: rozdíl mezi tržní nebo soc. ekonomikou. Aspecifik země. (Katar, Norsko, Švýcarsko..) Příklady

21. Výhled Kandidáti růstu: země s velkým záporným reziduálem, (vysoké národní IQ skóry, ale dosud slabý ekonomický výkon. ) Autoři uvádějí vlastně všechny postkomunistické země: Rusko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Čína a Vietnam -- jsoupodle nich „obvious possibilities“. Faktory (jak environmentálnítak genetické) zvyšující IQ: zmírnění problému Lepší výživa, vzdělání, zdravotní péče, a omezení dysgenických problémů (vrací se u nich ideje eugeniky; Human Genome Project) -------------------------------------------------------------------------------------------- Přetrvávání rozdílů vs konvergence

22. University

23. Top 20 European Universities

24. PH