ZÁKLADY PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRINCIP SUBSIDIARITY

1. ZÁKLADY PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRINCIP SUBSIDIARITY JUDr. et Ing. Petr Petržílek, Ph.D.

2. Subsidiarita - rozhodování musí vždy probíhat na co nejnižší rozhodovací úrovni, která je tak blízko k objektu rozhodování, jak je v daném případě možné. Princip bude vysvětlen na příkladu dopadů klimatických změn • Závěry a scénáře růstu teplot Mezivládního panelu pro klimatické změny • Globální oteplování je s 90% pravděpodobností důsledkem činnosti člověka • Dosavadní pravidla klimatického vývoje se zvrátí při koncentraci asi 550 ppm • Při dosavadních tempech růstu bude koncentrace 550 ppm dosaženo před polovinou 21. století • Scénář koncentrace CO2 růst teplot vzestup hladiny • B1 600 ppm 1,1 – 2,9 °C 18 – 38 cm • A1B 850 ppm 1,7 – 4,4 °C 21 – 48 cm • A2 1250 ppm 2,0 – 5,4 °C 23 – 51 cm

4. Varovné předpovědi IPCC pro 21. století • Pravděpodobný nárůst teplot o 1,8 až 4 °C • Možný nárůst teplot o 1,1 až 6,4 °C • Pravděpodobný vzestup hladiny moře o 28 až 43 cm • Roztátí arktického ledovce ve druhé polovině století • Velká pravděpodobnost četnějších vln veder • Pravděpodobnost intenzivnějších tropických bouří Tyto ukazatelé změn jsou od průmyslové revoluce o řád rychlejší než kdykoliv v celé známé historii planety

5. SUBSIDIARITA – mezinárodní právo = ZÁVAZEK Odvrácení klimatických změn = odstranění příčin • Stabilizace emisí CO2 je možná na úrovni zhruba 450 až 500 ppm (současná úroveň je 425 ppm); koncentrace do 500 ppm by měla být dostačující k odvrácení hrozby klimatických změn = omezení růstu globální teploty na méně než 2°C nad úrovní předindustriální éry • Stabilizace emisí CO2 je možné dosáhnout rychlým odklonem od spotřeby uhlíkatých paliv a zvyšováním energetické efektivnosti • Náklady stabilizace emisí CO2 • Koncentrace náklady • 450 ppm do 3 % světového HDP • Mezinárodní odpovědnost za odstranění příčin – nezbytná mezinárodní dohoda všech zemí světového společenství = Kjótský protokol (snížení emisí CO2 o 8% do r. 2013) a navazující postkjótská jednání o novém závazku: Kodaň 2009

6. SUBSIDIARITA – evropské právo = klimaticko-energetický balíček I. Emise skleníkových plynů 1/ Evropská rada předkládá nový závazek na snížení emisí skleníkových plynů o 20% do r. 2020 (nebo o 30 %, pokud se k omezení zaváží všechny země světa). Do r. 2050 by mělo dojít ke snížení o 60 - 80 %. 2/ EU zreviduje systém obchodování s emisemi: Roku 2013 začne ustupovat přidělování emisních povolenek znečišťovatelům zdarma a bude se rozšiřovat jejich aukční prodej. 3/ Emisní limity CO2 z osobních automobilůse navrhují ve výši 130 g CO2/km z motorů + další redukce emisí ve výši 10 g CO2/km pomocí jiných opatření od roku 2012 (Polsko, ČR a SR navrhli prodloužení na rok 2015 z důvodu zachování technologického cyklu výroby).

7. SUBSIDIARITA – evropské právo = klimaticko-energetický balíček II. Energetická politika(některé body) 1/ Členské země nebudou schopné řešit svojí energetickou bezpečnost na národní úrovni a je nutná spolupráce na úrovni EU. 2/ Závazný cíl: Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie na celém území EU vzroste do roku 2020 na 20 %. 3/ Závazný cíl: Podíl biopaliv na celkové spotřebě paliv v dopravě dosáhne do roku 2020 nejméně 10 %. 4/ Podíly budou platit za celou EU, pro jednotlivé členské země se určí později při dvoustranných jednáních s Evropskou komisí. Startovací pozice jednotlivých států jsou odlišné. Každá země si nadále bude rozhodovat o vlastní energetické politice a bude si moci zvolit nástroje, které povedou k plnění stanoveného cíle. 5/ O technologii zachycování uhlíku a jeho bezpečném uložení a izolaci se bude jednat na Evropské radě na jaře 2008 Náklady EK odhaduje, že celkové náklady energetické a klimatické politiky budou méně než 0,5% HDP.

8. SUBSIDIARITA – národní právo emise skleníkových plynů v OECD

9. SUBSIDIARITA – národní právo = I. odstranění příčin • z.č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - založen na systému přidělení obchodovatelných povolenek na emise na základě národních alokačních plánů – koncept „bublin“ • z.č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z OZE • celkové minimální množství biopaliv v benzinu a naftě - § 3 odst. 10 – 13 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší • dočasné osvobození zemního plynu (CNG) od spotřební daně, pokud je určen pro dopravní využití • dosud chybí: podpora výroby tepla z OZE, podpora úspor, podpora užívání elektromobilů, vodíkového pohonu apod.

10. SUBSIDIARITA – národní právo = II. zmírnění dopadů - prognóza Zdroj: ATLAS PODNEBÍ ČESKA, autorský kolektiv, vydal Český hydrometeorologický ústav v koedici s Univerzitou Palackého v Olomouci, Praha 2007, Olomouc 2007

11. SUBSIDIARITA – národní právo = II. zmírnění dopadů - prognóza Odchylka průměrné teploty od dlouhodobého průměru se bude v ČR pohybovat kolem 2 °C

12. Situace na Moravě Výhled vývoje sucha v 21. století na Moravě a ve Slezsku

13. Což není změna k „lepšímu“ +1,0°C 1961-2000 +2,5°C

14. zmírnění dopadů klimatických změn Nejvíce postižené oblasti • Středočeský kraj a Praha, • Ústecký kraj, • Západočeský kraj, • Polabská nížina a • Jihomoravský kraj Konkrétně jde především o okresy Břeclav, Mělník, Nymburk, Žatec, Louny a dále Kladno, Kolín, Pardubice, Litoměřice, Plzeň-město, Praha-východ a Praha-západ.

15. zmírnění dopadů klimatických změn Prognóza změn množství atmosférických srážek na území ČR se změní takto: leden – duben: o +8 až 12% červen, červenec a srpen: o - 10 až 20% září, říjen: + 10% srážek. vyrovnaná bilance, ale srážky budou nabývat charakteru přívalových dešťů s nebezpečím záplav; v létě bude větší výpar a dvojnásobný úbytek vody. V červnu a srpnu lze až na 50% území očekávat kritické sucho, a to jak meteorologické, půdní, tak zemědělské.

16. zmírnění dopadů klimatických změn Základní adaptační opatření – CÍLE • Zatímco se nemůžeme bránit zvyšujícím se teplotám, jsme s to: • 1. UDRŽET VODU V KRAJINĚ • - udržet minimální zůstatkový průtok ve vodních tocích • - udržet minimální hladinu podzemních vod • (tj. takového minimálního množství vod, které umožňuje obecné užívání bez narušení ekologické stability) • 2. ZABRÁNIT ZNIČUJÍCÍM POVODNÍM • 3. UDRŽET ZDROJE PITNÉ A UŽITKOVÉ VODY • 4. ZABRÁNIT ROZSÁHLÝM HOSPODÁŘSKÝM ŠKODÁM, např. poklesu zemědělské výroby, lesním požárům apod.

17. zmírnění dopadů klimatických změn Základní adaptační opatření – les • Zdroj: kolektiv autorů, Krajina v České republice, MŽP 2007, str. 192-195 • - horní hranice lesa se bude posouvat do vyšších nadmořských výšek, tzn. kolem roku 2030 budou podmínky pro stávající způsob zalesnění destruktivní – viz požáry, usychání, polomy, kůrovcové kalamity • - klimatické podmínky pro pěstování smrku ztepilého se kriticky změní na: • Mostecku, Litovelsku, Verneřicku, Křivokládsku, Plzeňsku, Ralsku, Plánicku, Voticku, Opavsku, Ostravsku, Hranicku a Jevišovicku. • NEBUDE-LI SE KONAT NIC, PŘIJDEME TAK O 1/3 LESŮ, TEDY O NEJVÝZNAMNĚJŠÍ REZERVOÁR VODY • eliminace holosečné těžby- náhrada výsadby smrčin sadbou listnáčů, zejm. buků a dubů - ponechání polomů a vývratů v korytech toků - umělé přehrazování lesních bystřin a strží- ponechaní na každý ha vždy několik stromů k zestárnutí a zetlení

18. zmírnění dopadů klimatických změn Základní adaptační opatření – ZEMĚDĚLSKÁ KRAJINA Zdroj: Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova univerzita BrnoA. Rozčleňování krajinyBudování a obnova remízků, mezí a hájků Přizpůsobovat velikost polí morfologii krajiny (cca 20 ha)Vytváření nových biokoridorů a biocenter Budování lesoparků a parků Realizace agroenvironmentálních programůB. Způsob hospodařeníAplikace vodou šetřících technologií – zejm. mikrozávlah Šlechtění a aplikace suchovzdorných odrůd (nikoliv nových plodin) Důsledné střídání plodin (chybí okopaniny, luštěniny a pícniny) Vytváření biopásů na orné půdě Rozšiřování ploch pro pěstování rychlerostoucích dřevinVazba pojištění úrody na správné střídání plodin a odrůdovou skladbuZavést operační monitoring

19. zmírnění dopadů klimatických změn Základní adaptační opatření – VODNÍ TOKY Úprava toků (obnovení meandrů, rozvolnění umělých koryt) Vytváření mokřadů, lužních lesů a luk v záplavových zónách Budování, obnova a revitalizace rybníků Ochrana oblastí přirozené akumulace vod Budování dešťových nádrží a tam, kde je to možné průtočných vodních nádrží Asanační nádrže v rámci rekultivací Budování místních ochranných hrází kolem obcí Další přírodě blízká protipovodňová opatření, jako je umožnění rozlití vody do zátopových zón řek (poldry) a odstranění zábran vsaku vody do půdy ….

20. zmírnění dopadů klimatických změn Základní adaptační opatření – URBANIZOVANÁ KRAJINA Zachytávání dešťové vody u objektů ( rezervoáry, vsakovací jámy a tunely, podzemní nádrže, nádrže „pod střechou“ určené ke splachování záchodů ….) Zatravňovací dlažba v ulicích a na parkovištích klidových zón Zakončování dešťových kanalizací vsakovacími jámami, retenčními nádržemi, nebo odvodem do příměstských lesů Zákaz výstavby v záplavových zónách všech stupňů

21. ZÁKLADY PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRINCIPY INTEGRACE POŽADAVKŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE a ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ ŽP JUDr. et Ing. Petr Petržílek, Ph.D.

22. KLÍČOVÉ POJMY zlepšování životní úrovně a prosperity příslušné populace v mezích kapacity ekosystému, při zachování přírodního bohatství a jeho biologické rozmanitosti ku prospěchu současných a příštích generací (nařízení EP a Rady č. 2493-4/2000) UDRŽITELNÝ ROZVOJ : EKOSYSTÉM navzájem propojená soustava složek ŽP schopnost ekosystému pojímat takové zatížení, při kterém ještě nedochází k narušení jeho ekologické stability KAPACITA EKOSYSTÉMU: schopnost ekosystému odolávat změnám nebo vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce produkční a mimoprodukční EKOLOGICKÁ STABILITA: ještě příznivé ŽP = takové zatížení lidskou činností při kterém nedochází k poškození ŽP ani k překračování kapacity ekosystému určeného územím katastru obce ÚNOSNÉ ZATÍŽENÍ ŽP:

23. Ekologický aspekt Sociální a kulturní rozměr UDRŽITELNÝ ROZVOJ Zahraničně politický rozměr Udržitelná ekonomika

24. I. EKOLOGICKÝ ASPEKT t.j. maximálně hospodárné a plánované využívání ŽP při zachování anebo zlepšovánípřírodních podmínek a jejich všech funkcí, jakož také obnovování přírodních zdrojů. Legislativní nástroje: SPLNĚNO* 1) Složkové předpisy SPLNĚNO* 2)SEA (posuzování vlivů koncepcí na ŽP) a ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NESPLNĚNO* 3) Náprava ekologické újmy

25. II. UDRŽITELNOST EKONOMIKY Udržitelná ekonomika se rozvíjí za těchto podmínek: a)Obnovitelné přírodní zdroje jsou využívány takovým způsobem, aby míra jejich těžby nebo sklizně nepřekročila míru jejich obnovy – podmínka REGENERACE. b) Emise a odpad vznikající v průběhu využívání a spotřeby přírodních zdrojů jsou přednostně materiálově nebo energeticky využívány, jinak do ŽP ukládány v kvalitě a množství které je ŽP vstřebáváno – podmínka ABSORBCE. c) Míra spotřeby neobnovitelných přírodních zdrojůklesá s růstem využití recyklátů (neobn. zdroje jsou v oběhu a neleží na skládkách) a možností jejich nahraditelnosti obnovitelnými přírodními zdroji anebo v důsledku zavádění nejlepších dostupných technik – podm. SUBSTITUCE a EKOLOGICKÉ ÚČINNOSTI. SPLNĚNO* Legislativní nástroje: - horizontální předpisy na ochranu ŽP např. zák. o odpadech (EIA, IPPC, prevence závažných havárií) - předpisy tech. ochrany ŽP - ekologicky motivující daňový a poplatkový systém NESPLNĚNO*

26. III. ASPEKT SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ Aspekt sociální: a)Udržitelnosti je vlastní zásada solidarity – mezilidské, mezigenerační i mezidruhové (k živ.prostředí). b)Uznává rovnost racionálních nároků lidských bytostí na zdravé životní prostředí a na rovný přístup ke složkám žp - res nullius (věcí ničí) Aspekt kulturní: Jde především o podporu prvků regionální a místní identity (decentralizace) tím, že udržitelnost podporuje soběstačnost a nezávislost lokálních komunit (př. Energeticky Soběstačné Obce). Legislativní předpoklady: SPLNĚNO* 1)Sociální síť (např. zákon o sociální podpoře). SPLNĚNO* 2) Aktivní politika zaměstnanosti – vytváření nových prac. míst (zákon o zaměstnanosti). 3) Podpora netržní práce s vysokou společenskou hodnotou (např. podpora drobného zemědělce, vzdělávání se, rodičovství, práce v NGOs, soliterní výroby). NESPLNĚNO* 4) Endogenní politika (rozhodování o dotacích v místě – LEADER, podpora investic obcí do ziskových projektů).

27. IV. ZAHRANIČNĚ POLITICKÝ ROZMĚR Nastolení udržitelného společenského, ekonomického, sociálního, ekologického a kulturního pořádku je v plném rozsahu reálně možné jen v globálním měřítku. Zahraniční politika ČR by proto měla politicky podporovat mezinárodní procesy a organizace, jejichž cílem je překonat vznikající překážky udržitelné koncepce.

28. LEGISLATIVA UR I.VEŘEJNÉ PRÁVO SPLNĚNO* 1) Právo ochrany ŽP - horizontální ochrana ŽP, ochrana složek ŽP, technická ochrana ŽP (implementace práva EU) NESPLNĚNO* 2) Finanční právo – ekologicky motivující daně 3) Právo sociálního zabezpečení : SPLNĚNO* Sociální síť Vytvoření pracovních míst (aktivní pol. zam.) Podpora netržní práce NESPLNĚNO* SPLNĚNO* 4) Zemědělské právo – např. ekologické zemědělství 5) Trestní právo – trestné činy: Ohrožení a poškození životního prostředí –úmyslné a nedbalostní, Pytláctví, Poškozování lesa těžbou, Nakládání s nebezpečnými odpady, Neoprávněné nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, Týrání zvířat. 6) další oblasti (např. energetika, doprava) II.ODPOVĚDNOST ZA ZTRÁTY NA ŽP SPLNĚNO* - Náhrada škody na produkčních funkcích ŽP (Občanský zákoník) - Náhrada škody na mimoprodukčních funkcích ŽP NESPLNĚNO* (ekologická újma)

29. DĚKUJI ZA POZORNOST  www.petrzilek.cz