Projekt Prysk

1. Projekt Prysk Obecné informace

2. Mapa Prysku

3. Obyvatelstvo • Do konce 2. světové války žilo v obci kolem cca 2000 obyvatel, kteří se živili především sklářstvím (broušením skla). V obci tehdy nechybělo snad žádné z možných řemesel a živností (nacházel se zde i obchod s gramofonovými deskami). Po skončení války došlo k velkým demografickým, hospodářským, sociálním a kulturním změnám. V rámci odsunu se celé území prakticky vylidnilo a počet obyvatel klesl pod 500. S vysídlením německého obyvatelstva prakticky zanikla nejen tradiční sklářská profese broušení a malování skla, ale i profese, dá-li se to tak říci, drobného zemědělce-rolníka, kterých bylo ve vesnici nespočet a kteří měli v obci svoje statky, svá pole, políčka a spolek. Po ztrátě majitelů tak statky začaly pustnout a pole začala pomalu zarůstat plevelem a náletovými dřevinami... Mírný nárůst počtu obyvatel nastal až po roce 1945, kdy do obce začali přicházet první osídlenci. Počet obyvatel tak stoupl cca na 800. Ale ani tento stav nebyl konečný, neboť záhy začalo docházet k poklesům - docházelo k několika vlnám vysídlování a to v 50. letech v důsledku kolektivizace zemědělství a z důvodů špatné dopravy do vzdálenějších zaměstnání. Křivka počtu obyvatel obce však klesala i v následujících letech. Zlom nastal až v roce 2001, kdy začala mírně stoupat, neboť zastupitelstvo začalo vytvářet podmínky ke zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel. • Dnes žije v obci 415 obyvatel, počet se však zvyšuje převážně v letních měsících, kdy v obci tráví svou dovolenou rekreanti. Doufejme, že křivka počtu obyvatel bude nadále růst, i když jen pozvolna...

4. Významné osobnosti • Dětská lékařka-Eva Voděrková • Ředitel ZŠ a MŠ-Jana Košnarová • Zastupitelstvo:1.Starosta –Jan Sviták • 2.Místo starosta-Karel Jelínek • 3Zástupce komise ŽP-Radek Timoftej • První motorku vlastnil:Eduard Fiedler

5. Fauna • V soutěskách potoků říček a řek můžeme zaslechnout volání ledňáčka ,objevit stopy vydry říční a nebo zahlédnout siluetu pstruha potočního.Na svou pouť do Atlantského oceánu a zpět do vodních toků Českého Švýcarska se začal znovu vydávat Losos obecný • Kamzík(rupicapra) • Je rodem divokých koz a dozadu zahnutými růžky.Českým rodovým jménem se kamzík označuje také Kamzík Bělák.

6. Flora • Obec Prysk se rozkládá v území údolí Pryského potoka sevřeném strmými svahy okolích vrchů.Patří do CHKO Lužické hory.Tato oblast je z hlediska rostlinstva velice pestrá.Velké procento plochy obce zaujímají lesy, ve kterých převládají smrky,borovice a buky.Na okrajích lesů roste bříza. • Podél Pryského potoka, který obcí protéká rostou olše a vrby.Na loukách v okolí můžeme vidět například prvosenku jarní, bleduli jarní, kozlík lékařský, ostřice a stavač. • Na lesních pasekách se vyskytuje nápadný náprstník červený, sasanka lesní. • V lesích kapradiny, mechy a lišejníky. • V obci hajně roste také například vlaštovičník, nebo zimostráze.

8. Geologie • Obec Prysk se rozkládá v severozápadní části okresu Česká Lípa, na hranici s okresem Děčín, leží tedy v Libereckém kraji. Je to protáhlá, převážně rekreační ves, ležící severně od Kamenického Šenova a východně od České Kamenice. Obec patří do CHKO Lužické hory a svým umístěním se řadí k nejkrásnějším vesnicím na severu Čech. Rekreační a sklářská činnost určuje architekturu obce, která si zachovala svůj původní ráz. • Obec leží ve východním výběžku Labských pískovců, tedy v oblasti Českého Švýcarska, ale zasahuje sem také poslední výběžky Středohoří. Většina hor a kopců v nejbližším okolí obce jsou většinou z pískovce a čediče. Některé jsou ze znělce. Dominantu obce tvoří Střední vrch (595 m.n.m.). Mezi další vrcholy, které údolí tvoří patří: Břidličný vrch (499 m.n.m.), Ovčácký vrch (623 m.n.m.), Stráž (451 m.n.m.), Lipka (509 m.n.m.) a Šenovský vrch (632 m.n.m.). • Horniny • -druhohorní pískovce, kterými v třetihorách při vulkanické činosti prostoupil čedič a znělec.Vyskytuje se zde i olivinický čedič, který krystalizoval v šestihraných sloupech a vlivem tkalu v zemské kůře se zde vyskytuje jak v kolmé (Panská skála), tak v šikmé poloze(Pustý vrh). • Vodstvo • -údolím , v němž se Prysk nachází protéká Pryský potok.

9. Geografie • Obec se dělí na 3 části: Dolní Prysk, Horní Prysk a Vesničku. Výměra obce je 1365 ha. Katastr obce je značně rozlehlý a sousedí s katastry obcí: Česká Kamenice, Kamenický Šenov, Prácheň a Polevsko. Zatímco katastr území Dolního Prysku má mnoho výběžků, tak katastr Horního Prysku má tvar zaoblené hrušky. Středem údolí, na jehož úbočích se obec rozkládá protéká Pryský potok, pramenící v lese nad Horním Pryskem. Velké procento plochy pokrývají lesy. Půda je střední jakosti, čedičové a znělcové podloží je velmi úrodné, méně úrodnější je naproti tomu podloží pískovcové. Vrcholové partie jsou místy tvořeny loukami a pastvinami. Podnebí je příznivé a mírné. Vlivem výškového rozdílu nastává doba tání a rozkvětu dříve v Dolním, než v Horním Prysku.

10. První zmínka o obci • První písemná zmínka o Prysku je dochována v městské knize v České Kamenici, v níž se uvádí v r. 1382 jméno obce Preisschaw, 1395 Prescha, 1409 Pryska, 1451 Preißke. Ve zdejších farních knihách (od r. 1580) se jmenuje obec Preschka, teprve v r. 1682 najdeme jméno Preschkau. V knize o dějinách České Kamenice objasňuje prof. Linke vznik názvu opět takto: „Presch" znamená v německém dialektu zlý a „Au“ jsou louky, což vysvětluje tím, že krajina je močálovitá, čili protiklad k slovu "Schönau" ("schön" znamená pěkný, krásný). Je možné, že Prysk byl založen slovanskými kmeny, které v době války mezi německým císařem Jindřichem II. a polským králem Boleslavem (mír uzavřený v Budišíně r. 1018), hledaly útočiště v této krajině. Ta se údajně nazývala Prešk nebo Prejs. Název tedy dokládá slovanské osídlení. Bývalí němečtí obyvatelé Prysku tvrdili, že pojmenování obce je odvozeno od slova „preschen“, což znamená honit, z toho lze usuzovat, že zde byly již v dávných dobách provozovány honitby.

11. V roce 1421 vpadli husité do severních Čech. Koncem května Zikmund z Vartenberka požádal Lužičany o pomoc, a jelikož se tato nedostavila, uzavřel s kališníky mír, takže krajina zůstala bojů ušetřena – útrap válek nikoli. Nebezpečí válečného konfliktu však znovu vypuklo, když husité r. 1426 zabrali Českou lípu. V červnu 1426 zvítězili ve velké bitvě u Ústí nad Labem. I tentokráte se našemu okolí vyhnuli, zato vpadli do Lužice, proti které povstali i pomstychtiví Vartenberkové. Tento mnoholetý rozbroj měl smutný konec. Zikmund a jeho synové klesli na úroveň lapků. Zikmund byl později v jižních Čechách zajat a v Jindřichově Hradci vydán hladomoru. Jeho synové Jan a Jindřich pěstovali ještě dále pěstní právo. Když v roce 1439 král Albrecht zemřel, byly poměry v zemi velmi nejisté. V květnu r. 1440 zahnali Lužičtí Jana a jeho vojsko až k České Kamenici a dobyli hrad Frývaldov. Totéž učinili v říjnu r. 1442, kdy vojsko v počtu 9000 mužů vtáhlo do Čech. Frývaldov se od té doby jmenuje Pustý zámek. Jan musel uzavřít mír a prodal roku 1450 panství Česká Kamenice svému synovci Janu II. z Vartenberka, který se stal zemským fojtem Lužice. V době, kdy vedla panství vdova po Janu II., panoval klid a pořádek v naší zemi Vnuk Zikmunda českokamenické panství v roce 1511 prodal Mikuláši Trčkovi z Lípy a Lichtenberka. Od něho koupil panství již v roce 1515 Hanuš ze Solhausu a jeho bratr Bedřich ho v r. 1535 prodal zpět Prokopovi z Vartenberka, synovi bývalého majitele Zikmunda. V r. 1613 zabral zemský soud panství pro dluhy Prokopovu vnukovi Janovi z Vartenberka a r.1614 bylo prodáno Radslavovi Kinskému z Vchynic a na Doubravské hoře. Historie

12. léta 1822-1826 Byla vystavena císařská silnice vedoucí z České Kamenice do Nového Boru. V téže době byla na pryské silnici na Füllerových pozemcích, patřících k Horní Kamenici, postaveno několik domů, pro které se začalo užívat jméno Füllerdörfel (Vesnička), poprvé doložené v roce 1835. Českokamenický vrchnostenský úřad rozhodl, aby obyvatelé Vesničky náleželi k rychtě v Dolním Prysku, kam měli blíže než do Horní Kamenice. Školu a kostel měli navštěvovat v Horním Prysku. V roce 1850 byla však rychta v Dolním Prysku zrušena. Dolní Prysk byl připojen jako osada k Hornímu Prysku a Vesnička k místní obci Horní Kamenice, školou a kostelem však náležela nadále k Hornímu Prysku. Po vytvoření místní obce Dolní Prysk roku1887 bylo požadováno úplné oddělení Vesničky od Horní Kamenice a její připojení k Dolnímu Prysku, což se realizovalo v roce 1894.

13. Historie obce od roku 1945 • 1945 -Přicházejí první osídlenci: v Horním Prysku jsou to: Jan a Josef Zuzaňákovi, bratři Václavíkové, Uhlíř a Jelínek. V Dolním Prysku jsou to: Stanislav Švejda, Antonín Švejda, Vodička a RabiškaNa podzim započato se školním vyučováním. V Horním Prysku je učitelem Jiří Pelák, v Dolním Prysku je to Vozáb. • 1946 - Začíná fungovat mateřská škola – vede ji Jarmila Peláková (manželka učitele z Horního Prysku). • 1948 -Je založena tělovýchovná jednota SOKOL Prysk a organizace Svazu mládeže. Velká povodeň. • 1949 - Uvažuje se o vytvoření Státních statků je rozhodnuto, že v obci budou Státní statky hospodařit z obce se tím vystěhovávají občané a obec se pomalu vylidňuje. V rámci nové územní organizace spadá Horní a Dolní Prysk pod nově utvořený okres Nový Bor. • 1950 - Na návrh ONV v Novém Boru se Horní a Dolní Prysk rozhodly, že se sloučí s některou větší obcí a to buď s Kamenickým Šenovem, nebo Českou Kamenicí  schváleno sloučení s Českou Kamenicí.

14. Historie od roku 1951 do roku 1980 • 1951 - Konají se hovory s občany, na kterých byli občané získáváni na pomoc zemědělství, mimo jiného bylo zjištěno, že dobrovolní hasiči v Dolním Prysku pravidelně každé pondělí cvičí a to za pomoci a dozoru bezpečnostního referenta MNV v České Kamenici soudruha Nevyhoštěného. Ve sklárně v Dolním Prysku vypukl požár. Tělovýchovná jednota SOKOL Prysk mění název na TJ Prysk. • 1959 - Započata výstavba vodovodu. • 1961 - Pokračuje výstavba vodovodu. V Dolním Prysku postaveno veřejné osvětlení a v Horním Prysku provedena oprava a výměna osvětlení. • 1962 - Zavedena autobusová doprava přes obec mezi Novým Borem a Českou Kamenicí. Počátkem nového školního roku byla pro malý počet žáků zrušena škola v Horním Prysku a děti budou dojíždět do školy v Dolním Prysku. • 1969 - Po schválení demolice č.p. 134 – hostince v Horním Prysku se začíná s jeho bouráním. Provedena generální oprava školy v Dolním Prysku (12.7. – 30.8. 1969). • 1970 - V létě, důsledkem značného sucha, došlo k požáru Středního vrchu – požár likvidují hasičské sbory ze Severočeských papíren, Kamenického Šenova, Nového Boru a České Lípy po několik dní. • 1975 - Životní úroveň obyvatel obce nesrovnatelně stoupla – v roce 1970 vlastnilo v obci pouze 14 rodin osobní automobil, v roce 1975 stoupl počet již na 23 rodin. Připravován plán na vybudování vodojemu. • 1977 - Dokončena výstavba vodojemu. Zahájeny stavební úpravy a rekonstrukce pohostinství v Dolním Prysku. • 1978 - Zahájena přestavba budovy školy v Horním Prysku pro budoucí školu v přírodě – plán ukončení přestavby stanoven na rok 1980. • 1980 - Pokračuje přestavba bývalé školy v Horním Prysku na školu v přírodě – přistaven objekt na ubytování a stravování dětí – předpoklad zahájení provozu – rok 1981. Dokončen a k užívání předán objekt bývalého hostince v Dolním Prysku – objekt předán Restauracím a jídelnám Česká Lípa, název objektu: „Motorest“.

15. Lidová architektura • Architekturu obce určuje sklářská a rekreační činnost,která si zachovala a dále zachovává svůj původní ráz.V obci nalezneme především domy severočeského roubeného typu a domy hrázděné.Severočeský typ roubeného domu je typický kombinací roubené konstrukce obytných částí,velmi často stavěné na pískovcové podezdívce,a zděné zadní části přízemí,v níž byli umístěny chlévy.K jejich charakteristickým znakům patří tzv. podstávka-nosná konstrukce roubeného nebo brážděného patra skládající se ze sloupků,vodorovného překladu a většinou šikmých,nekdy taky do oblouku sestavených zápor.Typ brázděného domu,jejichž podstavou je vyplňování dřevěné konstrukce zdvihem,k nám pronikal s příchodem německých kolonistů od konce středověku do začátku 18. století.Hrázděný dům však není nikde na území Lužických hor jednoznačně převládajícím typem,ale spíš vtroušeným mezi více rozšířený roubený dům-jinak tomu není ani v Prysku. • Kostel Sv. Petra a Pavla • Chrám,který stojí v Horním Prysku dnes,je již třetím chrámem v obci.Na místě prvního chrámu,který byl v roce 1640 vypálen Švédy,byl roku 1644 postaven druhý-prozatím kostelík,roku 1680 byla opodál přestavěná zvonice,která tu rovněž stojí dodnes.V letech 1718 až 1721 byl,roudnickým stavitelem italského původu Petrem Paulem Columbanim,vystavěn chrám třetí z kamene v barokním stylu,který současně stavěl s chrámy v Kamenickém Šenově a Polevsku.Vzhledem k tomu,že stavba chrámu v Prysku byla učena k poctě jeho vlastním patronům,věnoval jí obzvláštní péči .Chrám působí na jedince již vnějšími vzletnými liniemi a je jedinečným klenotem baroknímu umění.Je 25m dlouhý,11m široký a 21m vysoký. • Základní kámen byl položen 30 června 1718 a v roce 1719 byla stavba zastřešená.Pro nedostatek peněz se v roce 1920 mohlo s výstavbou pokračovat až do července.Chrám byl vysvěcen 29. září 1721,kdy byla sloužena velká mše na kterou se dostavilo procesí s České Kamenice.Při této příležitosti věnoval rychtář Füller velký vyřezávaný dřevěný kříž,který v chrámu visí dodnes naproti kazatelně.

16. Památky v Prysku

17. Vytvořili • Programátoři:Petr Mácha,Jan Klimeš,Vitalius Synyčenko • Designéři:Martina Knoblochová,Nikola Kašáková • Uvaděčka:Klára Čunátová Informace naschromáždila:Třída Tercie Děkujeme za vaši pozornost