Vývoj placenty a plodových obalů

1. Vývoj placenty a plodových obalů

2. Plodové obaly Amnion – vz. přiložením vrstvy primárního mezodermu k ektodermu amnia, ohraničuje dutinu amniového váčku Chorion – vz. přiložením extraembryonálního mezodermu k trofoblastu • spojeny zárodečným stvolem; na ventrální ploše zárodku je žloutkový váček, spojený pomocí ductus omphaloentericus se středním úsekem střevní trubice • Chorion kryt choriovými klky – mizí v oblasti decidua • rozrůstají se v oblasti decidua basalis capsularis – chorion laeve Chorion frondosum

4. Vývoj pupečníku • vzniká z ductus omphaloentericus a zárodečného stvolu • na povrchu pokryt ektodermem amnia (amniový epitel) • obsahuje alantois, ductus omphaloentericus a vasa omphaloenterica – později zanikají • vyplněn extraembryonálním mezodermem-obsahuje pupeční cévy (aa. umbilicales et v. umbilicalis)

5. Vývoj placenty Vzniká spojením: 1)chorion frondosum – tvoří pars fetalis placentae 2) decidua basalis – tvoří pars materna placentae • tvořena choriovou ploténkou, choriovými klky a bazální ploténkou • Vznik choriových klků: A)primární: vz. 2. týden po implantaci syncytiotrofoblastu • B) sekundární: vz. prorůstáním extraembryonálního mezodermu • C) terciární: obsahují krevní kapiláry fetálního oběhu

7. Placenta od 4. měsíce • Pars materna je tvořena bazální ploténkou • Bazální ploténka je složena z deciduálních buněk, okrsky cytotrofoblastu a masami fibrinoidu • Deciduální buňky: - nepravidelně ovoidní tvar - obsahují četné enzymy: hl. nespecifickou esterázu a kyselou fosfatázu • Fibrinoid: hyalinní degenerací zaniklé buňky placentárních sept, povrchových vrstev bazální ploténky a plazmoditrofoblastu • Tvoří se již v 1. měsíci gravidity • Podle lokalizace rozeznáváme: 1) Nitabuchův- na povrchu bazální ploténky 2) Rohrův – na choriových klcích v intervilozních prostorech 3) Langhansův – na spodní ploše choriové membrány

8. Pars fetalis: je tvořena choriovou ploténkou a placentárními klky • Choriová ploténka: - povrch kryt amniovým epitelem, vnitřní plocha syncytiotrofoblastem- tvořena řídkým rosolovitým vazivem, v němž probíhají větve pupečních cév - na amniové straně se upíná pupečník, uprostřed – insertio centralis n. excentricky – insertio marginalis Mezi bazální a choriovou ploténkou se nachází intervilózní prostor, do kterého vybíhají choriové klky a v kterémcirkuluje mateřská krev Choriové klky volné – vznášejí se v intervilózních prostorech úponové – zakotvené v bazální ploténce

9. Funkce placenty: • Zajišťuje látkovou výměnu a výživu plodu • Produkce proteohormonů a steroidních hormonů • Proteohormony: choriový gonadotropin (HCG), lidský placentární laktogen (HPL), choriový thyreotropin • HCG – rozvoj žlutého tělíska, vývoj gonád a zevního genitálu plodu, nadledvin • HPL – vylučován do krve matky a ovlivňuje metabolismus dusíku, draslíku, lipidů a glycidů, využití k posouzení funkce placenty • Steroidní hormony: progesteron a estrogeny

10. Placentární bariéra: • Selektivně propustná (procházejí sedativa, psychofarmaka, barbituráty, rezerpin a meprobamát) • Propouští řadu virů – př. spalničky, zarděnky, plané neštovice, HIV • Průchod infekčních agens (Treponema pallidum) • Průchod mateřských protilátek (IgG) pasivní imunizace • Průchod erytrocytů a lymfocytů mateřského i fetálního původu možnost vzniku fetální erytroblastózy

11. Anomálie placenty a pupečníku • Placenta praevia – zčásti nebo úplně přerůstá přes děložní hrdlo • Placenta duplex – dvojitá až mnohotná placenta • Placenta acreta – choriové klky prorostou až k myometriu • Placenta increta – vrostou mezi svalové snopce myometria • Úpon pupečníku mimo střed – insertio marginalis • Úpon mimo vlastní placentu – insertio velamentosa

13. Základy cévního systému • v raných stádiích zajištuje výživu syncytiotrofoblast • po vzniku primárního mezodermu a extraembryonálního célomu vzniká krevní oběh (4. týden vývoje zárodku) • 18.den vývoje–vz. krevních ostrůvků angioblasty –b. endotelové • hemoblasty – primitivní embryonální krvinky • proliferace endotelu krevních ostrůvků – vytvoření kapilární sítě – vz. primitivního krevního oběhu • primitivní krevní oběh se skládá z primitivního oběhu embryonálního, 2 oběhů extraembryonálních, žloutkového a pupečního

14. Intraembryonální oběh - Tvořen dorzálními a ventrálními aortami - Žilní část je tvořena párovými vv. cardinales anteriores et posteriores – spojení v ductus Cuvieri Extraembryonální oběh - tvořen cévami omphalomesenterickými (a. et v. omphalomesenterica) a cévami umbilikálními (aa. et vv. umbilicales)