Přepis v imaginaci

1. Přepis v imaginaci MUDr. Jan Kubánek 4. ročník Dlouhodobého výcviku v integrativní psychoterapii

2. Technika užitečná do individuální psychoterapie

3. EFT – poskytuje základní teoretické východisko Viz přednáška EFT Na emoce zaměřená terapie

4. Další terapeutické intervence • Restrukturalizace v představivosti • Sebeutišování

5. Restrukturalizace v představivosti • Představte si sebe jako dítě v scéně související s maladaptivním emocionálním schématem. • Představte si nyní sebe jako dospělého nebo jako někoho, kdo vás chrání a vstupte do scény a intervenujte, abyste pomohli. • Představte si sebe znovu jako dítě a požádejte o to, co potřebujete od ochránce a co vám pomůže cítit se lépe. • Otázky: • Vjemy: Co vidíte, slyšíte, vnímáte ve svém těle? • Emoce: Co cítíte? • Myšlenky: Co vám běží myslí? • Chování: Co chcete udělat? Co se děje?

6. Sebeutišení • Cíl: Evokovat soucit se zraněnou částí sebe. • 1. Představte si dítě ve scéně související s maladaptivním schématem. • 2. Představte si sebe nyní jako dospělého, který vstupuje na scénu a reaguje na dítě (evokuje soucit). • 3. Představte si, jak by přítel nebo utěšitel mohl zareagovat. • 4. Představte si, jak reagujete na svého přítele za takových okolností. • Otázky: • Dokážete to cítit i vůči sobě? • Pokud ne, co vám v tom brání?

7. Model sebeutišení Strach z emocí, přerušení Utišování “jsem zde” “jsi vpořádku” Pohled na zranění (Evokace soucitu) Znak Řešení Bezpečí, porozumění vlastnímu utrpení Pozitivní epizodická vzpomínka (Láskyplné spojení) Emocionální utrpení Primárně smutný & osamělý Potřeba Smutnění, truchlení Negativní epizodická vzpomínka (Absence podpory)

8. Schéma terapie

9. Přepsání v představěSchéma terapie, dr. Roediger, Frankfurt; Barcelona 2013 Aktivace epizodické paměti, fokus na prožívání (v těle) Plavání zpět v skladu epizodické paměti k scéně z dětství Kontakt s jádrovou potřebou a srovnání s pokračující scénou Zastav „video“, vstup do scény jako dospělý, kterým jsi dnes. Podívej se na scénu: co cítíš? (musí být aktivovaný vztek) Jestliže není, nahraď dítě reálným milovaným dítětem nebo užij sebe-odhalení.

10. Odmítni ostatní osoby, odstraň je ze scény. Rozpoznej pocity posílení, také v těle. Podívej se na dítě! Jak se cítí? Utiš dítě. Vezmi ho na bezpečné místo. Jak se cítíš (včetně těla) nyní? Pomalu vstup do počáteční scény. Zkus přinést tuto scénu k dobrému konci s tvými aktivovanými dovednostmi Srovnej pocit na konci cvičení s počátečními. Nakresli závěr jako nové pravidlo pro budoucnost

11. Terapie zaměřená na schéma; přepis

12. „Třetí vlna“ KBT • První vlna – behaviorální terapie, expozice, nácviky • Druhá vlna – kognitivní terapie, kognitivní restrukturalizace, sokratický dialog; racionální vs. iracionální myšlenky, přesvědčení • Třetí vlna – dosud ne zcela jasně definovaná; příklady: • Terapie poruch osobnosti - Youngova „Na schéma zaměřená terapie“ (SFT) pro hraniční poruchu osobnosti • Hayes – ACT (Terapie smíření a odhodlání) • Gilbert – Compassion Therapy („Laskavý postoj vůči sobě“) • Segal a kol. - MBCT • Důraz na emoce, prožívání, imaginaci a přijetí (smíření). • „Moudrost spočívá v tom, snažit se změnit to, co změnit lze, smířit se s tím, co změnit nelze, a ve schopnosti rozpoznat, co je co.“ • KBT se tradičně soustřeďovala na to, co změnit lze; třetí vlna rozvíjí schopnost smířit se s tím, co změnit nelze.

13. Současné trendy v KBT Stále aktuální je uplatnění metod KBT v terapii schizofrenie, které rozvíjejí D.Kingdon a D.Turkington (Velká Britanie). Prokazují, že pomocí KBT lze účinně zvládat nejen pozitivní psychotické příznaky (bludy a halucinace), ale i negativní příznaky (apatii, alogii, artismus, anhedonii). Uvedení autoři rozlišují pět podtypů schizofrenie, z nichž každý vyžaduje poněkud odlišný terapeutický přístup. Jedním z těchto podtypů je tzv. „traumatická psychóza“, kterou kromě sluchových halucinací často doprovázejí i halucinace zrakové a tělové a halucinace i bludy jsou tématicky spjaty s traumatickými prožitky pacienta. Přitom pacient sám o svých traumatických prožitcích spontánně nehovoří, a pokud se jej terapeut cíleně nedotazuje, pak se o tomto zdroji psychotických příznaků nic nedozví. V terapii nejsou neuroleptika příliš účinná, a proto se zkouší expozice traumatickým vzpomínkám, jejich „přepis“ v představě, podrobné probírání okolností vzniku psychózy, důležité zážitky z dětství, a využívá se kognitivní restrukturalizace. KBT 13

14. Současné trendy v KBT Posttraumatická stresová porucha – ukazuje se, že opakovaná expozice traumatickým vzpomínkám vede ke zmírnění pouze emoce strachu a úzkosti, zatímco pokud je převládající emocí například stud či pocit viny, pak je účinnou terapeutickou metodou „přepis“ vzpomínkya kognitivní restrukturalizace. KBT 14

15. Současné trendy v KBT Jedním z charakteristických rysů (trait) deprese, který přetrvává i v období remise, je zhoršená schopnost vybavovat si konkrétní specifické vzpomínky a sklon k uvádění „všeobecných“ vzpomínek („overgeneralized memory“, OGM) – např. „jednou odpoledne mě ve škole zbil starší spolužák“ vs. „spolužáci ve škole mě bili“. Přitom v několika studiích bylo experimentálně prokázáno, že zatímco líčení specifických vzpomínek vede ke zmírnění negativních emocí, líčení OGM je naopak prohlubuje a upevňuje! Proto je v terapii tak důležité, aby terapeut vedl pacienta k vybavení a popisu konkrétních vzpomínek a nenechal jej jen u obecných a abstraktních vzpomínek – ty zesilují a prodlužují negativní emoce. KBT 15

17. „Nespecifický přepis“ • Integrovaná psychoterapie • Pesso

18. Integrovaná psychoterapie Imaginace ideální signifikantní postavy Imaginované fantazie prožitků s touto ideální postavou chronologicky během života od dětství do současnosti Nakonec otázka, jestli skutečná osoba neměla přeci jenom něco společného s ideální

19. Pesso ANTIDOTUM -„opravná scéna“-sféra možností“ historická scéna ideální rodiče Antidotum- léčivá protilátka (verb.), ve Struktuře s ideálními rodiči- neverb.-komplexně (scéna-movie),dává v Struktuře co nejdřív Ideální rodiče (pro basic needs),ideální partneři(HinR)

20. Závěr • Výzkum paměti: vždy, když si na něco vzpomeneme, tak se to uloží trochu změněné. Vzniká mix staré a nové vzpomínky. Ke vzpomínce se přidá nová zkušenost.