Zpracoval: Ing. Radek Műller, OŽP KS, UJEP Ústí n.L. prosinec 2008

1. Zjištění stupně ekologické stability krajinného segmentu (katastrálního území)VRÚ Trojmezí (Praha 10, Praha 11, Praha 15) Zpracoval: Ing. Radek Műller, OŽP KS, UJEP Ústí n.L. prosinec 2008 Seminární práce z předmětu Krajinná ekologie

2. Obsah Obecná charakteristika • Popis území • Popis stavů • Popis metodik • Řešení • Miklós • Agroprojekt • Rohon • Míchal • Výsledky • Srovnávací tabulka KES • Srovnávací graf KES • Komentář výsledku • Literatura

3. Obecná charakteristika Popis území • Jedná se o území původně vyplňující prostor mezi Jižním Městem (Chodov I), Spořilovem, Záběhlicemi a Hostivaří. • Původně území s polnostmi, ke konci 80. let využity jako pole, sady, louky, část území zaujímá přírodní památka „Meandry Botiče“, navazuje na rekreační oblast Prahy – Hostivařskou přehradu. • Prostor postupně zastavovaný. • V současnosti dle územního plánu Velké rozvojové území (VRÚ Trojmezí) s nutností individuálního řešení požadavků ochrany přírody a dalších specifických požadavků majících vliv na přilehlé městské části. • Území řešené 4 orgány veřejné správy – MČ P-10, MČ P-11, MČ P-15, MHMP.

4. Popis řešených stavů Řešeny jednotlivé KES v závislosti na postupném zastavování území (současném i budoucím): • 2000 – základní stav (celková plocha 3.181.025 m2) • 2004 – stavba sídliště Kulatý Chodovec (26.000 m2) • změna některých polí na louky (73.800 m2) • 2006 – stavba sídliště Nové Zahradní město (186.300 m2) • 2008 – stavba sídliště Slunečný vršek (90.000 m2) • 2010 – stavba sídliště Trojmezí východ (107.500 m2) • 2012 – stavba celku Trojmezí jih (340.500 m2)

5. Obecná charakteristika Popis metodik stanovení KES • KES – Koeficient ekologické stability je poměrové číslo, stanovuje poměr ploch ekologicky stabilních a ekologicky nestabilních ve vymezeném území. • KES umožňuje odlišit krajiny (areály, území) ekologicky stabilnější od ekologicky nestabilních. • Ekologicky stabilní plochy jsou lesy a vodní plochy a toky, mokřady, louky, pastviny, sady a vinice. • Ekologicky nestabilní plochy jsou zejména orná půda, antropogenizované plochy (zástavba, komunikace apod.), chmelnice. • Jednotlivé metody se liší v kategorizaci krajinných segmentů a dále použitím upřesňujících koeficientů.

6. Popis řešeného území Rozdělení území:

7. 29 26 32 32 33 29 24 25 34 27 29 35 36 29 21 31 28 23 1 2 3 30 21 22 4 7 16 17 5 19 16 20 6 18 15 14 13 8 12 11 10 9 Popis řešeného území - mapa

8. KES dle Miklóse (1986) Popis metody • Nerozděluje plochy na stabilní a nestabilní, ale nahrazuje jej koeficientem • Koeficienty: • Ovocné sady 0,3 • Lesy a voda 1,00 • Ostatní 0,1 • Lada 0,62 • Vinice 0,63 • Skály 0,4 • Liniová spol. 0,4 • Pole 0,14 • Louky 0,62 • Pastviny 0,68 • Zahrady 0,5

9. SES dle metodiky Agroprojekt (1998) SESi – stupeň významnosti prvku Fi - plocha Základ metody • Zavádí Stupeň ekologické stability jako významnost krajinného segmentu pro daný ekosystém • Metoda pracuje se stupněm významnosti prvku pro území • Významnost: • 0 bez významu • 1 velmi malý význam • 2 malý význam • 3 střední význam • 4 velký význam • 5 velmi velký význam

10. KES dle metodiky Agroprojekt (1998) A ≈ % plochy s SESi = 5 B ≈ % plochy s SESi = 4 C ≈ % plochy s SESi = 3 D ≈ % plochy s SESi = 2 E ≈ % plochy s SESi = 1 a 0 Popis metody • Využívá stupně významnosti prvku pro území (viz SES) • Výsledné KES je funkcí velikostí ploch o stejném stupni významnosti prvku • Vyhodnocení: • KES ≤ 0,1 devastovaná krajina • 0,1 < KES <1,0 narušená krajina schopná autoregulace • KES ≈ 1,0 vyvážená krajina • 1,0 < KES < 10,0 krajina s převažující přírodní složkou • 10,0 ≤ KES krajina přírodní nebo přírodě blízká

11. KES dle Rohona (1995) Hx = Σplochyx * Hx Popis metody • Rozdělení krajiny na segmenty (geoekologická stanoviště) • Důležitým hlediskem je stanovení, jakým způsobem plní konkrétní segment svou úlohu v krajině – funkčnost segmentu • Koeficienty H (koeficienty funkčnosti): 1 GES neplní svou funkci a je nutná jeho obnova (zásadní na původní GES nebo rekonstrukce na jiný GES) 2 GES plní svou funkci omezeně z hlediska kvalitativního nebo krajinotvorného 3 GES plní svou funkci omezeně z důvodu změněné kvality, z hlediska krajinotvorného je však vyhovující a funkční 4 GES plní ekologickou funkci, a to po stránce kvalitativní i kvantitativní

12. KES dle Míchala (1985) in Lipský (2000) Popis metody • Vyjadřuje poměr ploch stabilních a nestabilních ekosystémů • Podobně viz Rohon, ale bez koeficientů H • Stabilní ekosystémy: Nestabilní ekosystémy: • LP – lesní půda • VP – vodní plochy a toky • TTP – trvalé travní porosty • Pa – pastviny (lada, lin. zeleň, skaliny) • Mo - mokřady • Sa – sady • Vi - vinice • OP – orná půda • Ap – antropogenizované plochy • Ch - chmelnice

13. KES dle Míchala (1985) in Lipský (2000) • 0,0 < KES < 0,1 území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy • 0,1 < KES < 0,3 území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy • 0,3 < KES < 1,0 území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie • 1,0 < KES < 3,0 vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů • 3,0 < KES stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Popis hodnocení

14. Řešení KES dle Miklóse (1986) Koeficient ekologické významnosti ploch

15. Řešení KES dle Miklóse (1986) Výsledky: • Výstavbou nových obytných celků dochází ke snížení KES • Zanedbáním péče o ornou půdu dojde ve sledovaném území ke zvýšení KES

16. Řešení KES dle Agroprojekt (1998) Koeficient SESi

17. Řešení KES dle Agroprojekt (1998) Výsledky: • Výstavbou nových obytných celků dochází ke snížení KES • Hodnocení – narušená krajina schopná autoregulace

18. Řešení KES dle Rohona (1995) Kategorie / GES

19. Řešení KES dle Rohona (1995) Výsledky: • Krajina s významným podílem ploch ekologicky nestabilních • V r. 2012 vliv změny OP s GES 2 na AP s GES 1 (obojí ale zůstává v ekologicky labilních plochách)

20. Řešení KES dle Míchala (1985) Kategorie ekosystémů

21. Řešení KES dle Míchala (1985) Výsledky: • Výstavbou nových obytných celků dochází ke snížení KES • Území intenzivně využívané, oslabení autoregulačních pochodů, značná ekologická labilita území, vyžaduje vysoké vklady energie do území • Další výstavba povede ke zřetelnému narušení přírodních struktur a k neustálým technickým zásahům pro zachování základních ekologických funkcí krajiny

22. Srovnání KES - tabulka Výsledky – tabulka KES

23. Srovnání KES - tabulka Výsledky – graf KES

24. Srovnání metodik • Všechny metodiky podobným způsobem zachytily probíhající změny v krajině • Metoda dle Rohona (1995) problematicky zachycuje změnu orné půdy na souvislé obytné celky (takto provedená změna se zdá být směřující k ekologicky stabilnější krajině) • Zavedením jednoduchých pravidel pro korekci výsledků KES (např. posunem osy) lze považovat jednotlivé metody za rovnocenné • Podrobnosti výpočtu jednotlivých KES jsou uvedeny v souboru KREK_vypocet.xls

25. Použitá literatura • Prezentace v ppt – Krajinná ekologie – cvičení, Ing. R. Pokorný • http://fzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/KREK_vzorec_KES.pdf • (Miklós L. (1986): Stabilita krajiny v Ekologickom genereli SR, Život. Prostr., 20, 1986, roč.20, číslo 2, s. 87-93 • Löw J. a kol. (1988): Návod na navrhování územních systémů ekologické stability krajiny, Agroprojekt Brno • Rohon P. (1995): Tvorba a ochrana krajiny. Vydavatelství ČVUT Praha • Míchal I. (1985): Ekologický generel ČSR. Textová část studie pro SKVTRI Praha – Brno, Terplan, Geografický ústav ČSAV • Lipský Z., 2000: Sledování změn v kulturní krajině, ČZU Praha (Lesnická práce, s.r.o.)