850 likes | 1.52k Views
Dusíkaté deriváty uhlovodíků. Názvosloví. Deriváty amoniaku – aminy. Deriváty hydrazinu (NH 2 -NH 2 ) a hydroxylaminu (NH 2 -OH). Nitrosloučeniny a nitrososloučeniny. Azo-, azoxy- a hydrazosloučeniny ; diazosloučeniny. Základní chemické vlastnosti dusíkatých derivátů
E N D
Názvosloví Deriváty amoniaku – aminy
Základní chemické vlastnosti dusíkatých derivátů Skupiny NH2 se chovají analogicky jako skupiny OH
Nitrososkupina je stabilní pouze na terciárním uhlíku. Primární a sekundární nitrososloučeniny podléhají další přeměně:
Struktura nitroskupiny Nitroskupina silně odčerpává elektronovou hustotu indukčním i mezomerním efektem.
Je-li vázána na aromatické jádro, orientuje vstup druhého substituentu do polohy 3 (meta) vzhledem k nitroskupině.
Chemické vlastnosti nitrosloučenin Acidobazické vlastnosti nitrosloučenin Primární a sekundární jsou kyselé, terciární neutrální.
Redukce nitrosloučenin Působením silných redukčních činidel se nitroskupina převádí na skupinu amino R – NO2 → R – NH2 Redukci je však možno provádět i mírnějšími způsoby, kdy reakce neproběhne až do stadia aminu, například Zn ve vodném roztoku NH4Cl
Působením zinku v alkalické prostředí se nitrobenzen přemění na hydrazobenzen:
Působením kovu v kyselině se nitrobenzen přemění až na anilin:
Získávání meziproduktů redukce Redukci není možno zastavit ve stadiu meziproduktu. Tyto látky se proto získávají opatrnou oxidací konečných produktů redukce, případně jinými způsoby:
Nukleofilní substituce v aromatické řadě Chlorbenzen lze převést na fenol působením roztoku hydroxidu sodného za vysoké teploty (cca 300°C) a tlaku. Nejde však o nukleofilní substituci, ale o eliminaci následovanou adicí:
Je-li však na aromatickém jádře nitroskupina v poloze 2 nebo 4 vůči halogenu, reaktivita se prudce změní a reakce proběhne již při teplotě kolem 130°C jako nukleofilní substituce:
Vyjdeme-li z 2,4-dinitrochlorbenzenu, pak stačí pro nukleofilní substituci pouhý var s vodou
Hydrolýza 2,4,6-trinitrochlorbenzenu probíhá již za laboratorní teploty
U alifatických halogenderivátů jsou nejreaktivnější alkyljodidy a nejméně reaktivní alkylfluoridy. V případě nukleofilní substituce halogenu na aromatickém jádře je však pořadí reaktivity přesně opačné. R – F >> R – Cl > R - Br > R – I
Příprava nitrosloučenin Alifatické – alkylací dusitanů
Nitromethan – nitrací kyselinou dusičnou při 400°C a za vysokého tlaku CH4 + HNO3 → CH3NO2 + H2O Nitrocyklohexan je možno připravit nitrací cyklohexanu 33 % kyselinou dusičnou při teplotě 110 °C
Chemické vlastnosti aminů Acidobazické vlastnosti aminů - zásady
Reakce aminů s kyselinou dusitou a) Bez přítomnosti silné kyseliny vznikají amoniové soli • V přítomnosti silné kyseliny vzniká nitrosylový kation NO+ • HNO2 + H+ H2O + NO+ • který atakuje molekulu aminu:
Reakce primárních aromatických aminů (průběh reakce se zastaví ve stadiu diazoniové soli) Jsou-li na aromatickém jádře vedle sebe dvě aminoskupiny vzniká benzotriazolový kruh:
Reakce sekundárních aminů (průběh reakce se zastaví ve stadiu nitrosaminu)
Reakce terciárního aromatického aminu (reakce neproběhne na dusíku, ale jako elektrofilní substituce do polohy 4)
Reakcí primárních a sekundárních aminů s acylačními činidly vznikají amidy karboxylových kyselin
Oxidace aminů Reakce neprobíhá tak obecně, jak by se zdálo!!! Zejména záleží na typu oxidačního činidla (2 základní typy): 1. Neperoxidická oxidační činidla (manganistan, dichromany apod.) 2. Peroxidická oxidační činidla (například organické peroxokyseliny)
Oxidace neperoxidickými oxidačními činidly • (oxidace probíhá na atomu uhlíku, který sousedí s atomem dusíku)
2. Oxidace peroxidickými činidly (organické peroxokyseliny) (oxidace probíhá přednostně na atomu dusíku)
Vzniklou nitrososloučeninu je možno další oxidací převést až na nitrosloučeninu
Příprava aminů Redukční aminace – téměř univerzální V laboratoři se jako redukční činidlo využívá kyselina mravenčí
Redukce amidů karboxylových kyselin – také lze připravit všechny tři typy aminů