520 likes | 654 Views
PRO VELKÉHO, PRO MALÉHO, PÁN DOST PRÁCE MÁ, KDYŽ SVÉ SÍLY DNES, JEMU NABÍDNEŠ, HNED TĚ ZAMĚSTNÁ. TY SE PTÁŠ, CO DĚLAT MÁŠ, PRO SVÉHO SPASITELE, ZPÍVEJ O NĚM, VYPRÁVĚJ, AŤ SE TI KDO CHCE SMĚJE. POSTAVME SI NOVOU ARCHU!.
E N D
PRO VELKÉHO, PRO MALÉHO, PÁN DOST PRÁCE MÁ, KDYŽ SVÉ SÍLY DNES, JEMU NABÍDNEŠ, HNED TĚ ZAMĚSTNÁ. TY SE PTÁŠ, CO DĚLAT MÁŠ, PRO SVÉHO SPASITELE, ZPÍVEJ O NĚM, VYPRÁVĚJ, AŤ SE TI KDO CHCE SMĚJE.
POSTAVME SI NOVOU ARCHU! Duchovní kořeny ASD výchovy a důvody pro zakládání samofinancujících misijních institucí.
noe: - kázal - stavěl archu Mat. 24, 37 Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé... Bděte tedy, neboť nevíte v kterou hodinu váš Pán přijde.45 Když pán ustanovuje nad svou čeledí služebníka, aby jim včas podával pokrm, který služebník je věrný a rozumný? Blaze tomu, kterého pán při příchodu nalezne, že tak činí. Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří. Dal Bůh tomuto světu podobné poselství, jako bylo to Noemovo? Bude svět zničen? Poslal Bůh nějaké lidi do světa, kázat stejně tak, jako tehdy poslal Noeho? Jsou někteří z nich mezi námi? Nenarodili jsme se pro nic jiného, než aby-chom rozhodně hlásali poselství jako Noe.
Spasení z víry a naše skutky Židům 11,7 „Noé věřil, a proto pokorně přijal, co mu Bůh oznámil a co ještě nebylo vidět, a připravil koráb k záchraně své rodiny.“ Noe nejen kázal, ale také stavěl loď. To byl kus inženýrského umění. Bůh to nařídil Noemovi, aby zajistil cestu záchrany pro blízkou katastrofu. A zachránil se opravdu někdo díky tomu, že Noe postavil archu? Ve skutečnosti jediní lidé, kteří přežili potopu, byli ti, kteří archu stavěli!
Noemovy dny Dnešní svět není připraven, na to co má přijít. Lidé se nikdy neměli tak dobře, jako nyní. Mat. 24, 38 „ Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky - takový bude i příchod Syna člověka.“ Historie se opakuje. Odbory a pracovní unie se dnes dostávají více a více do středu dění. Zaměstnanci řetězců jsou tak spojeny v jedno velké hnutí. Mohou se teď stát věci, které dříve nepřicházely v úvahu. Dostali jsme totiž z nebe zvláštní světlo, že „Pronásledování a nedělní zákon budou uvedeny především prostřednictvím pracov- ních unií.“ 2 SM. Ve všech velkých městech bude probíhat sdružování do spolků a odborů a životy těch, kteří odmítnou včlenit se do těchto spolků, budou ohroženy. Totéž existovalo také za Noeho. Noe ale poslouchal Boží nařízení a bezpečně obstál.
Je archa třeba i dnes? 1 Tes. 4:17 potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem. 2 Petr. 3, 10-12 Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud. Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne!
co tomu bude předcházet? DOBA VELKÉHO SOUŽENÍ, v níž bude svět postižen těžkými ranami. Zj. 16, 17-21 Sedmý anděl vylil svou nádobu do ovzduší. A rozpoutaly se blesky, hřmění a burácení, a nastalo hrozné zemětřesení, jaké nebylo, co je člověk na zemi; tak silné bylo to zemětřesení. A to veliké město se roztrhlo na tři části a města národů se zřítila. Na lidi padaly z nebe kroupy těžké jako cent; a lidé proklínali Boha. Kde budou živí spravedliví v té době?Skryti v horách a jeskyních. Jak tam přežijeme?EW 56 - Andělé nás budou živit! Před tím ale bude „DOBA MENŠÍHO SOUŽENÍ,“ která bude do konce doby zapečetění. Bude to doba těžkostí, po přijetí Nedělního zákona. Jak přežijeme tuto dobu?
jAK PŘEŽÍT DOBU MENŠÍHO SOUŽENÍ? Zj. 13, 16 ..dvourohá šelma, symbol Spojených Států: „A nutí všechny, malé i velké, bohaté i chudé, svobodné i otro-ky, aby přijali na čelo či na pravou ruku její znamení.“ Přijmete to znamení? Ne? Potom víte, co se nám stane?Zj. 13, 17: „aby žádný člověk nemohl ani kupovat ani prodávat, nebude-li mít její znamení, jméno šelmy, nebo číslo jejího jména.“ Zázrak v budoucnu mě neuživí dnes... Když si do konce doby milosti nebudeme moci koupit nic k snědku, co nám pomůže zaslíbení o tom, že andělé nás budou živit daleko později v nějaké jeskyni?
poslušnost nebo vlastní řešení? Na konci potopy se sice objevila duha. Ale ještě před ní existovala jediná cesta, jak přežít. Před námi je doba velkých těžkostí a mnoho lidí nemá nejmenší představu, jak ji přežít... „Pán nás NĚJAK zachrání“ Kdyby Noe kázal: „Přichází potopa! Připravte se na ni!“ „A jak?“ – řekli by lidé. Mohl říct „Pán se o nás nějak postará.“ Mohl říct svým synům „Nemáme čas stavět loď, protože musíme kázat, že má přijít potopa.“ To by nebyla poslušnost ani logika?
Dělej, co kážeš Kdo řekl Noemovi, že přijde potopa? Kdo mu řekl, že má o tom kázat? Kdo mu také řekl „Postav archu“? Příběh vykoupení, str. 63. „Neměl jen kázat, ale jeho příklad v tom, že stavěl archu, měl každého přesvědčit, že věří tomu, co káže… KAŽDÝ ÚDER KLADI-VA do archy BYL KÁZÁNÍM PRO LIDI. Noe byl stavbyvedoucí, kazatel i dělník. Lidé na něj zírali s úžasem a považovali ho za fanatika.“ Myslíte, že při našem kázání o 2.p. a o přípravě na útlak, kdy budou tisíce konfrontovány buď s Boží pečetí nebo se znamením šelmy, je zahrnuta také nějaká praktická činnost?
Svěřil Bůh i nám stavbu nějaké archy? 2 SM 141: „Rychle se blíží čas, kdy vedoucí síla odborů bude nesmírně agresivní. Znovu a znovu mi Bůh svěřil, že se mají naši lidé se svými rodinami odstěhovat z měst na venkov, kde si budou moci vypěstovat své vlastní jídlo, protože v budoucnu bude velmi vážný problém něco s i koupit či prodat.“
Archa - Místo záchrany Zemědělský institut Nashville – škola Madison, str.11 „Nejprve jsme si mysleli, že školní farma je příliš velká. Plánovali jsme si spíše mít ideální farmu, která by byla malá ale pečlivě a čistě udržovaná, aby sloužila jako model. Když jsme sestře Ellen sdělili naše námitky co do velikosti farmy, řekla, že přijde doba, kdy mnozí, kteří nyní žijí ve městech, je budou nuceni opustit, aby mohli žít podle pravdy. Řekla, že bychom měli naši farmu učinit útočištěm, kam by se na chvíli mohli někte-ří z nich uchýlit a načas se učit, jak si zajistit živo-bytí z půdy. Pak by měli odvahu vyjít do vzdále-ných míst, kde by našli pole, zajistili si domov a mohli vychovávat své děti podle Božích zákonů.“ Bude doba menšího soužení trvat víc, než pártýdnů?
Uprchlíci přijdou Pán by nám neříkal, abychom budovali místo záchrany, pokud by neměli přijít žádní uprchlíci. Měli bychom dělat veškerou naši práci s tou představou, že přicházejí tito bezradní lidé. Oni přijdou, Bůh to ví, ať se připravíme nebo ne. Pro Šéma, Cháma a Jefeta to musel být úžasný pohled, když viděli nahoru vcházet páry zvířat. A co tam na ně čekalo? Zásoby. Když k nám přijdou uprchlíci, budeme mít pro ně místo? A bude něco na zahradě či v sýpce? Připravme se, protože Ten, který vše ví, říká, že přijdou.
stavějme archu Chcete i vy stavět takovou archu? Vysázet pole, postavit jednoduchý dům, tak aby tam bylo dost místa pro ubytování jedné nebo dvou rodin navíc? Když to budete dělat, myslete na to, že tím zachráníte nejen něčí pozemskou, ale především věčnou existenci....Žid. 11,7Noé věřil, a proto pokorně přijal, co mu Bůh oznámil a co ještě nebylo vidět, a připravil koráb k záchraně své rodiny. Svou vírou vynesl soud nad svě-tem a získal podíl na spravedlnosti založené ve víře.Pokud tak budete jednat – bude to z víry a to dříve, než přijde bouře. . MILIONY LIDÍ BYLI PŘESVĚD-ČENI, ŽE NOE JEDNAL MOUDŘE,ŽEL POZDĚ. Duch Svatý nás povede, abychom POSTAVILI ARCHU, dříve než bude příliš pozdě.
Co vše může být archou? MM 308-9: „Archa“ je malý, ucelený prog-ram, který dal Bůh našemu lidu, aby jej založil a rozběhl vedle každého města: farma, škola, s nimi spojené malé sanato-rium. Je to misijní centrum se vším všudy. Mimo tyto malé instituce, každý náš domov může být místem pro běžence - MH 192-194. Dovolíme Bohu naplnit naše srdce rozhodnutím učinit naše domovy útočištěm pro věrné v přicházející době krize?
Co to stojí postavit archu? Co to stálo Noeho?PP 95„Noe dal světu příklad v tom, že VĚŘIL přesně tomu, co Bůh řekl. VŠE, CO VLASTNIL, INVESTOVAL DO ARCHY.“Jak moc? Nábytek, koberce, dům i pole, vše vložil do archy. Lidé si v té době byli jistí, že je to blázen, ale, když začal foukat vítr a voda stoupala, lidé v divokém zoufalství začali hledat bezpečný úkryt pro své peníze. Jen Noe si nemusel lámat hlavu sháněním plavající poklad-nice.Neexistovalo totiž nic, co by mu patřilo a co by bylo zničeno v potopě.
Chci stavět... Marek 8:35 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. Jestli chceš pomáhat stavět archu, Bůh Tě po-třebuje. Řekni Mu to. „Nechci se soustředit na to, co bude se mnou, co z toho budu mít, ale co se stane s archou a s těmi lidmi, kteří v ní zakrátko naleznou záchranu.“ A když to řeknete a budete dělat, zjistíte, že tuto archupro záchranu jiných, Bůh použije, aby bezpečně přenesl Vás i Vaši rodinu přes přicházející bouři.
Ty jsi Pán a Bůh Ty jsi Pán a Bůh k Tobě přichází můj duch. Změň prosím srdce mé, máš tu moc, jsi Král. Můj drahý Táto, já, Tvou milost poznávám a vím, Tvá láska postačí, aby změnila nás. Ref. Můj Pane, drž mě pevně láskou svou, Můj Pane, sílu mi dáváš. A já čekám, že jako orel vzlétnu výš, jen v moci lásky Tvé, jak orel vzlétnu výš, Duchem Tvým dám se vést. Otče můj chci být, tím kdo Tebe zná a mít Tvé lásky plný stůl, pro druhé tu být. Chci konat vůli Tvou, tak žít na každý den s vírou, že Ty mě proměníš, to je naděje má.
KDO VŠECHNO STAVĚL ARCHU? Nehemiáš, Šalamoun, Lévijci, Samuel, Eliáš, Elíša ... Samuel zakládal ŠKOLY PROROKŮ, jako bariéru proti odpadnutí, které přinesli synové Élího, Chofní a Pinchas. Školy: v Ráma a v Kariat-jeharim. Později v Jerichu a v Bét-elu. (1 Sam. 2: 12 Synové Élího byli ničemníci, neznali se k Hospodinu. 2:22, 3:13) CG 306:1 V našich sborech by měly být školy, vedené zbožnými bratry a sestrami, založených na stejných principech, jako školy proroků. Povzbuzujte mládež, ať navštěvuje školy, které budou stále více podobné školám proroků. Naše školy jsou založeny Pánem. {CG 329.2}
Vliv škol proroků 1 Sam. 10:10Saulovi přicházel vstříc hlouček proroků. Tu se ho zmocnil Duch Boží a on upadl uprostřed nich do prorockého vytržení. 1 Sam. 19:20 Spatřili sbor proroků v prorockém vytržení a Samuela stojícího jako představeného nad nimi. Vtom spočinul Duch Boží na Saulových poslech a také oni upadli do prorockého vytržení.
Proč Bůh potřeboval tak jasné zjevení skrze školy proroků? Historie Izraele je neustálou obnovou a odpadnutím.V Eliášově době byl největší odklon od uctívání Hospodina k uctívání Baala , Astorety, Molocha aj. Jezábel je typ na odpadnutí, jaké bude také v době konce. Zjevení 2:20 Ale to mám proti tobě, že trpíš ženu Jezábel, která se vydává za prorokyni a svým učením svádí moje služebníky ke smilstvu a úča- sti na modlářských hostinách. CG 306:1 V našich sborech by měly být školy, vedené zbožnými bratry a sestrami, založených na stejných principech, jako školy proroků. Povzbuzujte mládež, ať navštěvuje školy, které budou stále více podobné školám proroků. Naše školy jsou založeny Pánem. {CG 329.2} CE (christian education str. 60): Sám Pán řídil výchovu Izraele. Jeho péče nebyla omezena jen na náboženské zájmy, předmětem Božího vedení bylo také cokoli, co ovlivňovalo mysl a tělesné zdraví, protože to vše přicházelo ve sféře Božího zákona. Bůh přikázal Hebrejům, aby učili své děti Jeho požadavkům a seznámili je s tím, jak jednal s jejich otci. To mělo být povinností každého rodiče, jež nemohla být delegována na nikoho jiného. Myšlenky na Boha měly plnit každou událost dne. Vysvobození Izraele i očekávaný Mesiáš se měly často připomínat s pomocí symbolů a obrázků, aby zůstaly v mysli. Příroda, stejně jako slova zjevení měly ovlivňovat mladou mysl a hovořit o Stvořiteli. I posvátná služba ve svatyni a slova proroků byla Božím zjevením. Takové bylo vzdělání Mojžíše, Daniela, Davida, Krista i Timotea... Další krok ve vzdělávání mladých byl založení škol proroků. Pokud mladý člověk toužil hledat hlouběji v pravdě Božího slova a hledal moudrost z hůry, aby mohl být učitelem v Izraeli, byly mu otevřeny tyto školy. Školy proroků založil Samuel, aby sloužily jako bariéra proti rozšířené zkaženosti, aby sloužili morálnímu a duchovnímu růstu mládeže a aby zajistily budoucí prosperitu národa vyškolením lidí, jež jednají v bázni Boží jako vůdci a rádci. Při uskutečňování tohoto cíle shromáždil Samuel skupinu mládeže, jež byla zbožná, inteligentní, čistá a toužila po studiu. Oni se pak nazývali proročtí synové či žáci. Při jejich společenství s Bohem, když studovali Jeho slovo i Jeho dílo, byla k jejich úsilí přidána moudrost z Hůry. Instruktoři byli lidé, jež byli nejen dobře obeznámeni s Boží pravdou, ale také tací, jejichž potěšení bylo prožívat společenství s Bohem a kteří přijali zvláštní vybavení Duchem svatým. Těšili se úctě a důvěře lidi, jak za jejich učení, tak také za jejich zbožnost. V Samuelově době byly tyto školy 2 – jedna v Ramahu a druhá v Kirjathjearim, kde tehdy sídlila archa. Žáci těchto škol si sami vydělávali na svou obživu obděláváním půdy nebo nějakým řemeslem.V Izraeli se na to nedívali jako na něco divného či ponižujícího, naopak bylo pohlíženo jako na zločin, pokud dítě vyrůstalo bez podílu na užitečné práci. Na Boží příkaz se každé dítě učilo řemeslo, i když mělo být potom vychováno pro svatý úřad. Mnoho z učitelů teologie se také živili manuální prací. Dokonce i o tolik později v době apoštolů, nebyli Pavel a Aqila méně ctěni, protože si vydělávali na živobytí svým řemeslem – šitím stanů. Hlavním předmětem v těchto školách byl zákon Boží se všemi naučenímidanými Mojžíšovi , dále posvátná historie, hudba a poezie. Způsob vzdělání byl tak odlišný od vzdělávání v teologických školách dneška, na kterých mnozí studenti ukončují vzdělání s méně pravdivým a skutečným poznáním Boha, než měli když zahájili studium. In those schools of the olden time it was the grand object of all study to learn the will of God, and man's duty toward him. In the records of sacred history were traced the footsteps of Jehovah. The great truths set forth by the types were brought to view, and faith grasped the central object of all that system,--the Lamb of God that was to take away the sin of the world. {CE 62.1} A spirit of devotion was cherished. Not only were students taught the duty of prayer, but they were taught how to pray, how to approach their Creator, how to exercise faith in him, and how to understand and obey the teachings of his Spirit. Sanctified intellects brought forth from the treasure-house of God, things new and old, and the Spirit of God was manifested in prophecy and sacred song. {CE 62.2} Music was made to serve a holy purpose, to lift the thoughts to that which is pure, noble, and elevating, and to awaken in the soul devotion and gratitude to God. What a contrast between the ancient custom and the uses to which music is now too often devoted! How many employ this gift to exalt self, instead of using it to glorify God! A love for music leads the unwary to unite with world-lovers in pleasure-gatherings where God has forbidden his children to go. Thus that which is a great blessing when rightly used, becomes one of the most successful agencies by which Satan allures the mind from duty and from the contemplation of eternal things. {CE 62.3} Music forms a part of God's worship in the courts above, and we should endeavor, in our songs of 63 praise, to approach as nearly as possible to the harmony of the heavenly choirs. The proper training of the voice is an important feature in education, and should not be neglected. Singing, as a part of religious service, is as much an act of worship as is prayer. The heart must feel the spirit of the song, to give it right expression. {CE 62.4} How wide the difference between those schools taught by the prophets of God, and our modern institutions of learning! How few schools are to be found that are not governed by the maxims and customs of the world! There is a deplorable lack of proper restraint and judicious discipline. The existing ignorance of God's word, among a people professedly Christian, is alarming. Superficial talk, mere sentimentalism, passes for instruction in morals and religion. The justice and mercy of God, the beauty of holiness, and the sure reward of right-doing, the heinous character of sin, and the certainty of its terrible results, are not impressed upon the minds of the young. Evil associates are instructing the youth in the ways of crime, dissipation, and licentiousness. {CE 63.1} Are there not some lessons which the educators of our day might learn with profit from the ancient schools of the Hebrews? He who created man has provided for his development in body and mind and soul. Hence, real success in education depends upon the fidelity with which men carry out the Creator's plan. {CE 63.2} The true object of education is to restore the image of God in the soul. In the beginning, God created man in his own likeness. He endowed him with noble qualities. His mind was well-balanced, and all the powers of his being were harmonious. But the fall and its effects have perverted these gifts. Sin has marred and well-nigh obliterated the image of God in man. It was to restore this that the plan 64 of salvation was devised, and a life of probation was granted to man. To bring him back to the perfection in which he was first created, is the great object of life,--the object that underlies every other. It is the work of parents and teachers, in the education of the youth, to co-operate with the divine purpose; and in so doing they are "laborers together with God." [1 COR. 3:9.] {CE 63.3} All the varied capabilities that men possess--of mind and soul and body--are given them by God, to be so employed as to reach the highest possible degree of excellence. But this cannot be a selfish and exclusive culture; for the character of God, whose likeness we are to receive, is benevolence and love. Every faculty, every attribute, with which the Creator has endowed us, is to be employed for his glory and for the uplifting of our fellow-men. And in this employment is found its purest, noblest, and happiest exercise. {CE 64.1} Were this principle given the attention which its importance demands, there would be a radical change in some of the current methods of education. Instead of appealing to pride and selfish ambition, kindling a spirit of emulation, teachers would endeavor to awaken the love for goodness and truth and beauty,--to arouse the desire for excellence. The student would seek the development of God's gifts in himself, not to excel others, but to fulfill the purpose of the Creator and to receive his likeness. Instead of being directed to mere earthly standards, or being actuated by the desire for self-exaltation, which in itself dwarfs and belittles, the mind would be directed to the Creator, to know him, and to become like him. {CE 64.2} "The fear of the Lord is the beginning of wisdom, and the knowledge of the holy is understanding" [PROV. 9:10.] The great work of life is character-building; 65 and a knowledge of God is the foundation of all true education. To impart this knowledge, and to mould the character in harmony with it, should be the object of the teacher's work. The law of God is a reflection of his character. Hence the psalmist says, "All thy commandments are righteousness;" [PS. 119:172.] and "through thy precepts I get understanding." [PS. 119:104.] God has revealed himself to us in his word and in the works of creation. Through the volume of inspiration and the book of nature, we are to obtain a knowledge of God. {CE 64.3} It is a law of the mind that it gradually adapts itself to the subjects upon which it is trained to dwell. If occupied with commonplace matters only, it will become dwarfed and enfeebled. If never required to grapple with difficult problems, it will after a time almost lose the power of growth. As an educating power, the Bible is without a rival. In the word of God the mind finds subject for the deepest thought, the loftiest aspiration. The Bible is the most instructive history that men possess. It came fresh from the fountain of eternal truth, and a divine hand has preserved its purity through all the ages. It lights up the far-distant past, where human research seeks vainly to penetrate. In God's word we behold the power that laid the foundation of the earth and that stretched out the heavens. Here only can we find a history of our race, unsullied by human prejudice or human pride. Here are recorded the struggles, the defeats, and the victories of the greatest men this world has ever known. Here the great problems of duty and destiny are unfolded. The curtain that separates the visible from the invisible world is lifted, and we behold the conflict of the opposing forces of good and evil, from the first entrance of sin, to the final triumph of righteousness and truth; and all is but a revelation of the character of God. 66 In the reverent contemplation of the truths presented in his word, the mind of the student is brought into communion with the infinite mind. Such a study will not only refine and ennoble the character, but it cannot fail to expand and invigorate the mental powers. {CE 65.1} The teaching of the Bible has a vital bearing upon man's prosperity in all the relations of this life. It unfolds the principles that are the corner-stone of a nation's prosperity,--principles with which is bound up the well-being of society, and which are the safeguard of the family,--principles without which no man can attain usefulness, happiness, and honor in this life, or can hope to secure the future, immortal life. There is no position in life, no phase of human experience, for which the teaching of the Bible is not an essential preparation. Studied and obeyed, the word of God would give to the world men of stronger and more active intellect than will the closest application to all the subjects that human philosophy embraces. It would give men of strength and solidity of character, of keen perception and sound judgment,--men who would be an honor to God and a blessing to the world. {CE 66.1} In the study of the sciences also, we are to obtain a knowledge of the Creator. All true science is but an interpretation of the handwriting of God in the material world. Science brings from her research only fresh evidences of the wisdom and power of God. Rightly understood, both the book of nature and the written word make us acquainted with God by teaching us something of the wise and beneficent laws through which he works. {CE 66.2} The student should be led to see God in all the works of creation. Teachers should copy the example of the Great Teacher, who from the familiar scenes of nature drew illustrations that simplified his teachings, and impressed them more deeply upon 67 the minds of his hearers. The birds caroling in the leafy branches, the flowers of the valley, the lofty trees, the fruitful lands, the springing grain, the barren soil, the setting sun, gilding the heavens with its golden beams,--all served as means of instruction. He connected the visible works of the Creator with the words of life which he spoke, that whenever these objects should be presented to the eyes of his hearers, their thoughts might revert to the lessons of truth he had linked with them. {CE 66.3} The impress of Deity, manifest in the pages of revelation, is seen upon the lofty mountains, the fruitful valleys, the broad, deep ocean. The things of nature speak to man of his Creator's love. He has linked us to himself by unnumbered tokens in heaven and in earth. This world is not all sorrow and misery. "God is love," [1 JOHN 4:8.] is written upon every opening bud, upon the petals of every flower, and upon every spire of grass. Though the curse of sin has caused the earth to bring forth thorns and thistles, there are flowers upon the thistles, and the thorns are hidden by roses. All things in nature testify to the tender, fatherly care of our God, and to his desire to make his children happy. His prohibitions and injunctions are not intended merely to display his authority, but in all that he does, he has the well-being of his children in view. He does not require them to give up anything that it would be for their best interest to retain. {CE 67.1} The opinion which prevails in some classes of society, that religion is not conducive to health or to happiness in this life, is one of the most mischievous of errors. The Scripture says: "The fear of the Lord tendeth to life; and he that hath it shall abide satisfied." [PROV. 19:23.] "What man is he that desireth life, and loveth many days, that he may see good? Keep thy tongue from evil, and thy lips from speaking guile. 68 Depart from evil, and do good; seek peace, and pursue it." [PS. 34:12-14.] The words of wisdom "are life unto those that find them, and health to all their flesh." [PROV. 4:22.] {CE 67.2} True religion brings man into harmony with the laws of God, physical, mental, and moral. It teaches self-control, serenity, temperance. Religion ennobles the mind, refines the taste, and sanctifies the judgment. It makes the soul a partaker of the purity of heaven. Faith in God's love and overruling providence lightens the burdens of anxiety and care. It fills the heart with joy and contentment in the highest or the lowliest lot. Religion tends directly to promote health, to lengthen life, and to heighten our enjoyment of all its blessings. It opens to the soul a never-failing fountain of happiness. Would that all who have not chosen Christ might realize that he has something vastly better to offer them than they are seeking for themselves. Man is doing the greatest injury and injustice to his own soul when he thinks and acts contrary to the will of God. No real joy can be found in the path forbidden by him who knows what is best, and who plans for the good of his creatures. The path of transgression leads to misery and destruction; but wisdom's "ways are ways of pleasantness, and all her paths are peace." [PROV. 3:17.] {CE 68.1} The physical as well as the religious training practiced in the schools of the Hebrews may be profitably studied. The worth of such training is not appreciated. There is an intimate relation between the mind and the body, and in order to reach a high standard of moral and intellectual attainment, the laws that control our physical being must be heeded. To secure a strong, well-balanced character, both the mental and the physical powers must be exercised and developed. What study can be more important for the young than that which treats of this wonderful 69 organism that God has committed to us, and of the laws by which it may be preserved in health? {CE 68.2} And now, as in the days of Israel, every youth should be instructed in the duties of practical life. Each should acquire a knowledge of some branch of manual labor, by which, if need be, he may obtain a livelihood. This is essential, not only as a safeguard against the vicissitudes of life, but from its bearing upon physical, mental, and moral development. Even if it were certain that one would never need to resort to manual labor for his support, still he should be taught to work. Without physical exercise, no one can have a sound constitution and vigorous health; and the discipline of well-regulated labor is no less essential to the securing of a strong and active mind and a noble character. {CE 69.1} Every student should devote a portion of each day to active labor. Thus habits of industry would be formed, and a spirit of self-reliance encouraged, while the youth would be shielded from many evil and degrading practices that are so often the result of idleness. And this is all in keeping with the primary object of education; for in encouraging activity, diligence, and purity, we are coming into harmony with the Creator. {CE 69.2} Let the youth be led to understand the object of their creation,--to honor God, and bless their fellow-men; let them see the tender love which the Father in heaven has manifested toward them, and the high destiny for which the discipline of this life is to prepare them,--the dignity and honor to which they are called, even to become the sons of God,-- and thousands would turn with contempt and loathing from the low and selfish aims and the frivolous pleasures that have hitherto engrossed them. They would learn to hate sin, and to shun it, not merely from hope of reward or fear of punishment, but from a sense of its inherent baseness,--because it would 70 be a degrading of their God-given powers, a stain upon their God-like manhood. {CE 69.3} God does not bid the youth to be less aspiring. The elements of character that make a man successful and honored among men,--the irrepressible desire for some greater good, the indomitable will, the strenuous exertion, the untiring perseverance,--are not to be crushed out. By the grace of God they are to be directed to objects as much higher than mere selfish and temporal interests as the heavens are higher than the earth. And the education begun in this life will be continued in the life to come. Day by day the wonderful works of God, the evidences of his wisdom and power in creating and sustaining the universe, the infinite mystery of love and wisdom in the plan of redemption, will open to the mind in new beauty. "Eye hath not seen, nor ear heard, neither have entered into the heart of man, the things which God hath prepared for them that love him." [1 COR. 2:9.] Even in this life we may catch glimpses of his presence, and may taste the joy of communion with heaven; but the fullness of its joy and blessing will be reached in the hereafter. Eternity alone can reveal the glorious destiny to which man, restored to God's image, may attain.-- "Patriarchs and Prophets," pp. 594-602.
Boží výchova Izraelitů 5 Moj. 6, 6 A tato slova, která ti dnes přika-zuji, budeš mít v srdci. 7 Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. Vysvobození, znamení, symboly, Vykupitel, Boží zjevení v přírodě, obětování – taková byla výchova Mojžíše, Davida, Daniele, Krista, Timotea...
výchova mládeže ve školách proroků Pokud mladý člověk toužil hledat hlouběji v pravdě Božího slova a hledal moudrost shůry, aby mohl být učitelem v Izraeli, byly mu otevřeny tyto školy. ...Sloužily k morálnímu a duchovnímu růstu mládeže, aby zajistily budoucí prosperitu národa vyškolením lidí, jež jednají v bázni Boží jako vůdci a rádci. Proto Samuel shromažďoval mládež, jež byla zbožná, inteligentní, čistá a jež toužila po studiu. Oni se pak nazývali proročtí žáci. Při jejich společenství s Bohem, když studovali Jeho slovo i Jeho dílo, byla k jejich úsilí přidána i moudrost shůry.PP592
Finanční zajištění škol Žáci těchto škol si sami vydělávali na svou obživu obděláváním půdy nebo nějakým řemeslem. V Izraeli bylo pohlíženo jako na zločin, pokud dítě vyrůstalo bez podílu na užitečné práci. Na Boží příkaz se každé dítě učilo řemeslo, i když mělo být potom vychováno pro svatý úřad. Mnoho z učitelů teologie se také živili manuální prací, jako později Pavel a Aqila.
Jaké předměty se vyučovaly? Hlavním předmětem v těchto školách byl zákon Boží se všemi naučeními danými Mojžíšovi, dále posvátná historie, hudbaa poezie. Způsob vzdělání byl tak odlišný od vzdělávání v teologických školách dneška, na kterých mnozí studenti končí vzdělání s méně pravdivým a skutečným poznáním Boha, než měli když zahájili studium.Velkým cílem tehdejších škol bylo poznat Boží vůli pro člověka a jeho Bohem dané poslání.
Jaké předměty se vyučovaly? Hudba měla sloužit svatým účelům, měla povznášet myšlenky k tomu, co je čisté, vznešené a povznesené. Měla probouzet v duši úctu a vděčnostk Bohu. Jaký rozdíl mezi starým pojetím hudba a tím k čemu se hudba používá dnes... 1 Kor. 10:31 ..všecko čiňte k slávě Boží. 1Tes. 5,23 Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez poskvrny až do dne J.K.
2 Král. 6:1Proročtí žáci řekli Elíšovi: „Hle, místo, kde před tebou sedáváme, je pro nás těsné.“ Skut. 20,28Dávejte pozor na sebe i na celé stádo, ve kterém si vás Duch svatý ustanovil za strážce, abyste byli pastýři Boží církve, kterou si Bůh získal krví vlastního Syna. 2 Tim. 4:3 Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení,a podle svých choutek si seženou učitele, kteří by vyhověli jejich přáním. Titovi 2:1 Ty však mluv, co odpovídá zdravému učení. Titovi 1:9 pevný ve slovech pravé nauky, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.
Činy Božího Ducha 2 Král. 6, 6 Muž Boží se otázal: „Kam padla?“ Když mu to místo ukázal, uřízl Elíša dřevo, hodil je tam a železo vyplavalo. The promises of God's Word are ours. We may expect the presence of the Heavenly Teacher. We may see the Spirit of the Lord diffused as in the schools of the prophets and every object partake of a divine consecration. Science will then be, as she was to Daniel, the handmaid of religion; and every effort, from first to last, will tend to the salvation of man--soul, body, and spirit--and the glory of God through Christ.--ST, Aug 13, 1885. (FE 99.) {2MCP 744.2}
1 Král. 18,21Tu přistoupil Elijáš ke všemu lidu a řekl: „Jak dlouho budete poska-kovat na obě strany?“ Je-li Hospodin Bohem následujte Ho; jestliže Baal, jděte za ním!"
2 Král. 2:3 Proročtí žáci, kteří byli v Bét-elu, vyšli k Elíšovi a otázali se ho: „Víš, že Hospodin dnes vezme tvého pána od tebe vzhůru?“ Odvětil: „Vím to také. Mlčte!“ 9 Elijáš řekl Elíšovi: „Požádej, co mám pro tebe udělat, dříve než budu vzat.“ Elíša řekl: „Ať je na mně dvojnáso-bný díl tvého Ducha!“ 12 Elíša to viděl a vy-křikl: „Můj otče! Můj otče! Vozataji Izraele!“
__________ ___ _____ 2 Král. 2,13Pak zdvihl Elijášův plášť, a po- stavil se na břehu Jordánu, udeřil jím do vody, ta se rozestoupila se a Elíša přešel. 15 Viděli to proročtí žáci z Jericha, a řekli: „Na Elíšovi spočinul duch Elijášův.“ Šli mu vstříc, poklonili se mu k zemi. .2 Král. 2, 24 – prokletí za pohrdání Eliáš – 18 zázraků, nepršelo 3,5 roku Elíša – 2 x více zázraků, nepršelo 7 let
Spojení duchovního díla se Zdravotním 2 Král. 2, 20 – uzdravení studny .2 Král. 5, 15 – uzdravení Naamána 2 K. 4, 35 – uzdravení syna Šunémanky 2 Král. 4,40 – uzdravení polévky, roz-množení pokrmu pro 100 mužů 2 K. 7 Malomocní objevili aramejský tábor; jídlozachránilo hladové Izraelce. 2 Král. 13,21 – vzkříšení muže v Elí-šově hrobu
bože, otevř mu oči... 2 Král. 6,14 Aramejský král poslal na Elíšu koně a vozy a silný oddíl vojska. Přitáhli v noci a oblehli město. 15 Za časného jitra vstal sluha muže Božího, vyšel ven, a hle, vojsko s koni a vozy obkličovalo město. Mládenec Elíšovi řekl: „Běda, můj pane, co teď budeme dě- lat?“ 16 Odvětil: „Neboj se, protože s námi je jich víc než s nimi.“
2 Král. 4:1 Jedna z žen prorockých žáků úpěnlivě volala k Elíšovi: "Tvůj služebník, můj muž, je mrtev. Ty víš, že se tvůj služebník bál Hospodina. A teď přišel věřitel, aby si vzal obě mé děti za otroky." 2 Elíša jí řekl: "Co mohu pro tebe udělat? 6 Když nádoby naplnila, řekla svému synu: "Podej mi další nádobu." On jí odvětil: "Už tu žádná nádoba není." Tu přestal olej téci. OLEJ – symbol Ducha svatého. KAŽDÝ jsme nádobou, možná se cítíme nedostateční, žádáme málo, ale Boží zdroje jsou neomezené.
naše Povolání 1 Král. 19,19 Odešel a našel Elíšu, syna Šáfatova, jak orá. Elijáš k němu přikročil a hodil na něj svůj plášť. 20 Elíša opustil dobytek, rozběhl se za Elijášem a řekl: "Dovol, ať políbím otce a matku. Pak půjdu za tebou." On mu řekl: "Jdi a vrať se! Nezapomeň, co jsem ti učinil." 21 Obrátil se tedy od něho, vzal spře- žení dobytčat a obětoval je. Maso uvařil na dříví z jejich jha a dal je lidu, a ti jedli. Potom šel za Elijášem a přisluhoval mu. Mat. 4,19 Řekl jim: "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí." Oni hned nechali sítě a šli za ním.
Archa pro dobu konce Pán přichází. Je před námi doba největších krizí. Bude ještě větší odpadnu-tí, než kdy předtím. Lidé budou snižovat Boží poselství i Jeho proroky, bu-de modloslužba, svody, nevěra.....1 Král 19, 18 Ale zachovám v Izraeli sedm tisíc, všechny ty, jejichž kolena nepoklekla před Baalem a jejichž ústa ho nepolíbila. Jsou před námi také nové letnice. Bůh neskončí své dílo bez DVOJNÁSOBNÉ MANIFESTACE SVÉHO DUCHA.
Jak přežít dobu prvního menšího soužení? MM 310„Pán posílá varující výzvu rodičům žijícím ve městech – „shromážděte děti do svých domovů. Vystěhujte se z měst, jak nejrychleji to bude možné. Rodiče mohou zakoupit malé domky na venkově spolu s pozemky, kde by mohli pěstovat zeleninu a drobné ovoce. Pán pomůže svým lidem najít takové domovy. Jak je to jen možné, měly by být také naše instituce umístěny mimo města… Není Boží vůle, aby naši lidé bydleli ve městech. Pán si přeje, aby se naši lidé přestěhovali na venkov, kde by se mohli usadit na polích a pěstovat jejich vlastní ovoce a zeleninu.“
Evangelizace v Ukrajině Organizátoři: OCI – Outpost centers incorporated a ASI – sdružení adventistických podnikatelů
vážnější problém: Co až vyschnou studny světa? Luk .21, 26-28Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichá- zí na celý svět. A tehdy uzří Syna člověka... Když se to začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy..." Je třeba více, než jen žít na venkově, aby se tento problém vyřešil. Ani lidé ve venkovských cen-trech nebudou moci nic koupit ani prodat. Přemýšlejme o našich nákupech. Co budeme dělat, když tato studna vyschne?Samozřejmě odpovědí pro nás není, že si již teď nic nekoupíme. Doba soužení tu ještě není, ale nebylo by praktické přemýšlet, co budu dělat ohledně té či oné věci v době, kdy ji nebudu moci koupit? To je součást STAVBY ARCHY.
Co až vyschnou studny světa? Je třeba nejen vystavět jen několik domů pro přicházející běžence, ale i založit zahrady, zasadit stromy a ovocné keře, zaset kukuřici, vysázet brambory – abychom měli jídlo, ale i „know-how“, jež budeme učit přicházející lidi. Budou někteří z nich potřebovat ukázat jak na to? Když by přišli běženci z chudých zemí nebo z měst, pomůžeme jim jen tak, že jim bude- me dávat jíst?(Naučme je přímo „chytat ryby.“) Pokud pracovali v továrně a nic neví o tom, jak pracovat s půdou, mohli bychom jim ukázat, jak si vypěstovat na zahradě základní obživu?“ Co bychom řekli? „No, budete muset jít jinam! My o pěstování nic nevíme. My ty věci jen jíme, toť vše.“
Týmová práce Znovu mi bylo ukázáno, že bychom měli mít skupiny pečlivě vzdělané k práci zdravotních sester, kazatelů, knižních evangelistů, stu-dentů evangelia, které by vedly ke změně charakterů do Boží podoby. Čeká nás velká práce v pomoci trpícímu lidstvu. Úsilím stu-dentů, kteří získávají vzdělání jako úspěšní zdravotní misionáři, mohou být lidé, žijící v mnoha městech seznámeni s pravdou 3AP. Odevzdaní vedoucí a zkušení učitelé by měli nejprve vyjít s těmito mladými lidmi a učit je těmto metodám práce. CH 541
akce pro veřejnost Ježíš vzor misionáře zdraví: Dal jsem vám příklad, abyste i vy tak činili... Jan 13,15 Ve městech mají být založeny zdravotní restaurace, ve kte-rých má být hlásáno poselství o střídmosti. Mají tam probíhat přednášky... o zdravovědě i křesťanské střídmosti, kde se mo-hou zákaznici učit přípravě zdravého jídla a jiným důležitým předmětům. Na těchto setkáních by měly zaznít písně, mod-litby i přednášky nejen na téma zdraví, ale i na biblická téma-ta.Když budeme lidi učit, jak si zachovat své tělesné zdraví, vznikne mnoho příležitostí k zasetí semen evangelia. CH 481
Dnes potřebná práce Jan 4,35 – Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělala ke žni.“ „Každý pracovník evangelia by měl chápat,že vyučování zásad zdr. života je součást práce, jež mu byla svěřena.O tuto práci je velká nouze a svět je pro ni otevřen. ...měl by vědět, jak poskytnout jednoduché léčby, které znamenají tak moc pro odstranění bolestí a nemoci.“ CZ 146-7