Download
1 / 46
460 likes | 816 Views
Technická příprava výroby. Technická příprava výroby. Obsah. Technická příprava výroby Schéma technické přípravy výroby………………………………….……….. 4 Náplň etap technické přípravy výroby……………………………………….. 6 Vybrané metody a zásady výzkumně vývojových prací ………… 17
E N D
Technická příprava výroby Technická příprava výroby
Obsah Technická příprava výroby Schéma technické přípravy výroby………………………………….………..4 Náplň etap technické přípravy výroby………………………………………..6 Vybrané metody a zásady výzkumně vývojových prací…………17 Dokumentace elektronických zařízení……………………………...24 Metodika návrhu elektronických zařízení; Systémové inženýrství……………………………………………………....36 Návrh elektronického subsystému…………………………………………..42
Technická příprava výroby • je soubor všech činností • od stanovení záměru (formulace zadání) • až po rozběh sériové výroby (někdy také jako příprava nové • výroby či předvýrobní činnosti). • Rozsah a náplň jednotlivých činností je v konkrétních případech • různá a závisí: • a)na výrobku - jeho charakteru a složitosti, na situaci na trhu, • na řešiteli/výrobci - na vnitřních podmínkách, tj. schopnostech, • zkušenostech pracovníků, technických prostředcích, • organizační struktuře TECHNICKÁ PŘÍPRAVA VÝROBY
Technická příprava výroby Technická příprava výrobyprobíhá v řadě etap. Za základní můžeme označit:
Náplň etap technické přípravy výroby Schéma technické přípravy výroby
Náplň etap technické přípravy výroby Zadání úkolu (1) (Číslování etap dle schématu na obr. 4.1:Schéma technické přípravy výroby) - soustřeďuje požadavky a náměty, popř. údaje k zakázce, - základními podklady pro rozhodování jsou studie, zprávy a informace pracovníků marketinku, obchodu, výzkumu a vývoje, technologie. Zadání úkolu - kdo bude úkol řešit (hlavní řešitelé, spoluřešitelé), tj. které útvary budou řešit včetně jmen odpovědných pracovníků, - cílové požadavky (parametry, vlastnosti nového výrobku), - náplň a termíny jednotlivých etap řešení, - přidělené prostředky k řešení úkolu, - rozčlenění nákladů. Obsahové a časové členění úkolu (1.1) • základní parametry a jejich srovnání s konkurencí, • všeobecné a specifické požadavky (oblast bezpečnosti, spolehlivost, soulad s normami a předpisy), • rozvahy o technicko-ekonomické životnosti (době, po kterou se udrží výrobek na trhu), předpokládané množství prodaných (vyrobených) výrobků v této době, • odhad nákladů na vývoj výrobku, na nářadí a měřící vybavení, na speciální technologie, hardwarové (HW) a softwarové (SW) prostředky, • předpokládané náklady na technickou přípravu (zavedení) výroby, výrobní náklady ve vztahu k ceně, cenový limit, vyčíslení přínosů, zisku, ... • návrh časového harmonogramu základních etap, případné upřesnění jejich nestandardního průběhu, • navrhovaný počet vzorků, prototypů, rozsahů zkoušek, rozsah konstrukční a technologické dokumentace. Technicko-ekonomický rozbor (1.2)
Náplň etap technické přípravy výroby Výzkumná etapa (2) se zařazuje tehdy, nejsou-li známy některé principy nebo nejsou-li ověřeny do té míry, aby je bylo možno přímo použít při konkrétním řešení výrobku. Výzkumná etapa je charakteristickápro výrobky, které představují vysoký stupeň inovace oproti svým předchůdcům, nebo zavádění nové techniky. Výzkumná etapa Studium a řešení (2.1) V průběhu řešení je nutné se seznámit s nejnovějším stavem techniky formou studia odborné literatury, patentových spisů a rešerší. Dále se provádí potřebné výpočty a návrh klíčových obvodů příp. i s nezbytným SW a jejich experimentální ověření Experimentální ověření (2.2) Výzkumná zpráva (2.3) Získané poznatky a výsledky prací se shrnují ve výzkumné zprávě O splnění cílů výzkumné etapy a dalším postupu (pokračování podle vývojového diagramu nebo "opakování" výzkumné etapy) rozhodne technické vedení firmy při oponentním jednání Oponentní řízení a rozhodnutí 2.4)
Vývojová etapa Náplň etap technické přípravy výrobyVývojová etapa (3) se nezařazuje, pokud se jedná o řešení poměrně propracovaných problémů, popř. když byly propracovány natolik v etapě výzkumu, že rozhodnutím v oponentním řízení byla vynechána. řešitel vytváří vlastní koncepci řešení, stanovuje dílčí části řešení, vymezuje technické, technologické, materiálové i výrobní podmínky pro úspěšné ověření a přípravu nového výrobku V průběhu studia (3.1.1.) Funkčního ověření (3.1..2.) Účelem etapy je prokázat na navrženém a zhotoveném funkčním vzorku reálnost dosažení zadaných parametrů Typová zkouška I (3.1..3) Ověření (kontrolu) splnění zadaných technických parametrů provede typová zkušebna. Zkušebnou vystavený protokol o typové zkoušce I Hodnocení výsledků (3.1.4) je podkladem pro rozhodnutí o pokračování vývojových prací, příp. opakování etapy
Náplň etap technické přípravy výrobyVývojová etapa (3) Vývojový vzorek (3.2) V této etapě je cílem dopracovat řešení i po konstrukční a SW stránce do takového stavu, aby jej bylo možno ověřit i po stránce technologičnosti provedení. Podle pokynů a podkladů vývojového pracovníka a konstruktéra je zhotoven vývojový vzorek, na němž je ověřováno jeho obvodové a konstrukční řešení, jsou stanoveny nároky na potřebné technologie a měřící zařízení a předběžně se odhaduje potřebný čas ke zhotovení výrobku. Dolaďuje se uživatelský SW, což ale již nevede k úpravám obvodového (HW); řešení může probíhat souběžně s výrobou prototypů (3.4). Příprava a zhotovení vývojových vzorků(3.2.1) Typová zkouška II (3.2.2) Na vývojovém vzorku provádí typová zkušebna typovou zkoušku II (3.2.2). Typová zkouška II je poměrně obsáhlým ověřením vlastností vzorku i správnosti dokumentace. Úprava vzorku (3.2.3) Výsledky zkoušky se průběžně hodnotí a v rámci možností se provádí úprava vzorku Připomínky(3.2.4) Vývojový pracovník a konstruktér řeší připomínky vyplývající ze zkoušky Ukončení etapy(3.2.5) Následuje rozhodnutí o ukončení etapy
Náplň etap technické přípravy výrobyVývojová etapa (3) Zhotovení výrobní dokumentace pro prototypy (3.3) • V této etapě se již zpracovává výrobní dokumentace se všemi náležitostmi tak, aby podle ní mohly být vyráběny prototypy - tj. vzorky výrobků, které provedením i parametry plně odpovídají budoucím výrobkům. Výkresová dokumentace prochází kontrolou, zda je v souladu s normami a předpisy, zda jsou správně voleny materiály a díly s přihlédnutím ke standardizaci a typizaci. Stanovuje se technologie zhotovení prototypů, vypracovávají se návrhy uživatelské dokumentace. Tím končí etapa vývoje a nastává etapaosvojení výroby(4).
Technologická příprava výroby (TgPV) (4.1) Náplň etap technické přípravy výrobyOsvojení výroby (4) je procesem, jehož cílem je co nejekonomičtěji připravit výrobu a vyrábět produkt předchozího vývoje. Podklady pro TgPV obsahují:
Náplň etap technické přípravy výrobyOsvojení výroby (4) Správné stanovení podkladů v etapě TgPV působí výrazně na ekonomiku produkce. Musí být proto voleny nejvhodnější výrobní postupy, optimální volba výrobního zařízení, organizace práce a pracovišť, stanovení norem spotřeby materiálu a času. Předběžná materiálová norma (4.1.1) je souborem všech komponentů, které je nutno pořídit (zakoupit) a které při výrobě vstupují do daného výrobku. Sestavuje se z konstrukční dokumentace a je podkladem pro zajištění dodávek u dodavatelů a pro stanovení tzv. materiálových nákladů výrobku. vycházejí z technologických postupů zhotovení jednotlivých dílů až po technologické postupy kompletace celého výrobku vč. operací nastavení a testování. Stanovuje se výchozí rozměr materiálu, pořadí výrobních operací, použité nářadí, stroje, zařízení, pracoviště. Podobně se stanovují postupy montáží, nastavení, kontrol Technologické postupy (4.1.2) stanovují nutnou míru pracovního času k vykonání určité operace (dle technologického postupu). Jejich objektivní stanovení provádí technologové-normovači, a to technickým propočtem z údajů v technologickém postupu, využitím tzv. snímku pracovního času. Normy času (4.1.3) Poznámka Vypracované technologické postupy s normami času jsou základním podkladem pro plánování výroby – kapacitní a ekonomické propočty, harmonogramy výroby, atd. Konstrukce a výroba účelového nářadí (4.1.4) (prostředků) patří mezi nákladově náročné položky, proto se s požadavky technologa na konstrukci a výrobu nářadí prověřuje možnost využití modifikovaného standardního nářadí, typizovaných prvků, apod. Konstrukce a výroba měřících (testovacích, zkušebních) zařízení (4.1.5) je "elektrickým" ekvivalentem konstrukce a výroby nářadí pro zhotovení mechanických částí výrobku (tj. pro výrobu elektrických bloků, sestav a finálního výrobku). Technolog určuje technologický postup elektrického nastavení, kontrolní a testovací operace a určuje potřebná zařízení. Podle toho se volí stávající nebo nová měřící technika, nebo se zhotovují přípravky a zařízení.
Náplň etap technické přípravy výrobyOsvojení výroby (4) Je to příprava programových prostředků pro řízení technologického procesu a závisí na technologickém vybavení a vnitřní organizaci firmy. Zajišťuje se pořízení či úprava software pro jednotlivé programově řízené technické prostředky a jejich zařazení do úplného výrobního systému. Příprava SW (4.1.6) Poznámka: Úplné výrobní systémy bývají organickou součástí systému technicko-ekonomického řízení celé firmy. Jednotlivé subsystémy jsou pak propojovány pomocí on-line datových sítí. Např. subsystém materiálového hospodaření může zabezpečovat vystavení objednávek, evidenci dodávek, evidenci pohybu materiálu a optimalizaci těchto úkonů. Např. subsystém řízení výroby zajišťuje optimalizaci výrobního plánu (termíny, průchodnost, náklady), vlastní řízení výrobního procesu. SW těchto systémů je produktem specializovaných firem. V procesu technologické přípravy výroby hlavní náplň činností spočívá v přípravě dat předepsaným způsobem. Kontrola nákladů (4.1.7) Pokontrole nákladů je rozhodnuto o výrobě ověřovací série. má za cíl prověření konstrukční dokumentace, technologických postupů, sledu a náplně jednotlivých operací, ověření nasazené techniky a programového vybavení, postupů elektrického nastavení, kontrolních a testovacích operací a norem času na výrobních pracovištích, včetně ověření předpokládaných ekonomických parametrů produkce. Ověřovací série (OS) (4.2) Mechanická výroba (4.2.1) V průběhu mechanické výroby,montáže a elektrického nastavení a testování se vede evidence připomínek - optimalizují se technologické postupy, provádí se operativní úpravy konstrukční a technologické dokumentace, nářadí, měřícího zařízení, technických a programových prostředků Montáž (4.2.2) Elektrického nastavení a testování (4.2.3) Technická zpráva (4.2.4), Úprava výrobní dokumentace (4.2.5) O průběhu OS se vypracuje technická zpráva, provede se řádná úprava výrobní dokumentace a definitivní úpravy nářadí a měřícího zařízení . Úpravy nářadí a měřícího zařízení (4.2.6).
Sériová výroba Náplň etap technické přípravy výroby Sériová výroba (5) Podle průběhu a výsledku OS a z posouzení připravenosti pro zahájení sériové výroby se rozhodne o uvolnění do opakované (sériové) výroby (4.2.7). Tím byl ukončen celý proces technické přípravy výroby V praxi úspěšných firem se ukazuje, že účinnou metodou rychlých inovací je vytvoření podmínek, kdy schopný řešitelský vývojový tým neuzavírá svou činnost ukončením etapy "vývoj", ale aktivně řídí proces přípravy výroby až po zahájení opakované výroby.
Vybrané metody a zásady výzkumně vývojových prací Vybrané metody a zásady výzkumně vývojových prací 1
Vybrané metody a zásady výzkumně vývojových prací a) Plánování práce Termínová a obsahová náplň úkolu se rozplánovává až na úroveň jednotlivých řešitelů. Formulace úkolů musí být jednoznačná, zadání písemné. b) Studium a shromažďování informací Základními zdroji informací jsou: • patentové a literární rešerše, • odborné časopisy a knižní publikace, • konference, semináře a sborníky z nich, • výrobní dokumentace výrobků vlastní produkce, • obchodně technická a uživatelská dokumentace výrobků jiných výrobců, • katalogy, aplikační návody a doporučení výrobců a dodavatelů součástek, dílů • nebo funkčních bloků, • odborné konzultace. Doporučuje se, aby si pracovník vedl vlastní kartotéku (lístkový systém – s uvedením tématu, krátkého popisu, autora, pramene).
Vybrané metody a zásady výzkumně vývojových prací • c) Vedení pracovní dokumentace • Propracování vlastního systému vedení pracovní dokumentace je účinnou metodou pro dosažení potřebné efektivity práce. Pečlivé vedení pracovních poznámek, teoretických výpočtů, výsledků experimentů, atd. formou pracovního deníku urychluje vlastní řešení a usnadňuje vypracování konstrukční, uživatelské a servisní dokumentace výrobku. • d) Ekonomika výrobku • Zahraniční prameny uvádějí, že podíl vývoje a konstrukce na výrobních nákladech výrobku činí typicky 70%. Znalost cenových relací použitých prvků a schopnost kvalifikovaného odhadu pracnosti (např. analogií se srovnatelnými výrobky) je jedním ze základních požadavků na vývojového pracovníka, příp. konstruktéra. • Typickým trendem snižování výrobních nákladů je: • odstraňování podílu lidské práce • eliminací dostavovacích operací, • optimalizací obvodového řešení toleranční analýzou, • automatizací kontrolních a kalibračních prací apod.
Vybrané metody a zásady výzkumně vývojových prací • e) Kvalita výrobku • Ovlivnění kvality výrobku ve fázi vývoje je podobné jako v d) a je dané zejména: • výběrem a dimenzováním použitých prvků, • volbou obvodového řešení, • konstrukcí (technologičností) výrobku, • metodami kontrol testování, • použitím dynamického namáhání, resp. zahořování (stress screening). • Mezi základní postupy při kontrole kvality patří: • teoretické výpočty spolehlivosti (střední doby bezporuchového chodu) výrobku, provádění typových zkoušek v jednotlivých vývojových etapách, • praktické provádění zkoušek spolehlivosti na skupině výrobků a komplexní metrologické zajištění produkce. • Poznámka: Předmětem typové zkoušky jsou mimo jiné zkoušky mechanické (rázy, chvění), zkoušky klimatické odolnosti, kontrola parametrů na hranicích pracovních podmínek (v okrajových teplotách, při mezních napájecích napětích ap.). Provádí se i interní zkoušky bezpečnosti, odrušení, kontroly správnosti a úplnosti dokumentace. • Nejvyšším stupněm je zavedení úplného systému zajištění jakosti organizaci na úrovni certifikace (dle ISO řady 9000).
Vybrané metody a zásady výzkumně vývojových prací • f) Užitné vlastnosti výrobku • rozhodují spolu s cenou (d) a kvalitou (e) o úspěšnosti výrobku na trhu. • Pro dosažení co největší úrovně užitných vlastností je předpokladem především: • hlubokáznalost potřeb uživatele a stavu techniky • znalost konkurenčních výrobků a vývojového trendu trhu. Pouze technická úroveň výrobku nemůže být jediným kriteriem plně úspěšnosti. • Kromě technických parametrů rozhoduje o úspěšnosti zejména: • vzhledové provedení vč. důsledného • uplatňování zásad ergonomie - při volbě a rozložení ovládacích prvků a přípojných míst (design přístroje).
Vybrané metody a zásady výzkumně vývojových prací • g) Bezpečnostní požadavkymusí vycházet ze splnění • závazných předpisů a norem platných v zemi uživatele. • Typickým trendem je mezinárodní sjednocování normativních požadavků, přičemž : • v oblasti technických vlastností mají charakter doporučení, kdežto • v oblastech bezpečnosti a ekologie jsou závazné. • Jejich znalost je základním předpokladem pro úspěšné prosazení na zahraničních trzích. • Při konstrukci výrobků, zejména síťových částí, je nutno počítat s použitím prvků, které jsou typovány u pověřených národních organizací - síťové přívody, pojistková pouzdra a vložky, síťové spínače apod.
Dokumentace elektronických zařízení • Dokumentace elektronických zařízení 1
Dokumentace elektronických zařízení • Výsledky vývojových prací musí být dokumentovány tak, aby další pracoviště mohla výrobu připravit a aby nová zařízení mohla být vyrobena, vyzkoušena a uvedena do provozu. • K tomuto cíli slouží výrobní a uživatelská dokumentace. • Tato dokumentace má části: • prováděcí, definující výrobní proces, a části • vysvětlující, které umožňují pochopení činnosti zařízení při výrobě, provozu i údržbě. • Dokumentace bývá značně obsáhlá (zvl. u velkých elektronických zařízení), obsahuje následující části:
Dokumentace elektronických zařízení • Vytvoření dokumentace a její udržování ve stavu odpovídajícím měnícím se podmínkám výrobního procesu i vzrůstající technické úrovni, představuje značný podíl objemu vývojových prací. • Některé činnosti při vytváření této dokumentace mají opakující se charakter a jsou proto vhodné pro počítačové zpracování. • Zvláštní pozornost se musí věnovat uživatelské a obchodně-technické dokumentaci, jejichž zpracování po obsahové stránce náleží tvůrci zařízení. • Při zpracování dokumentace musí být uplatněna • zásada plné konkurenceschopnosti dokumentace v: • obsahové náplni - správná a úplná specifikace parametrů, perfektní • textové (slohové) zpracování i v cizím jazyce (prioritně • angličtina a němčina), • grafické úpravě a kvalitětisku.
Dokumentace elektronických zařízení Nedílnou součástí technické dokumentace je návod k použití. Jeho úroveň u domácích výrobců je obecně nedostačující až špatná. Forma a obsah návodu nemohou být vždy stejné. Měly by však záviset více na potenciálním uživateli výrobku a jeho vztahu k němu než na typu zařízení. Složitost zařízení bude podmiňovat jen rozsah návodu. Z tohoto hlediska můžeme dokumentaci k výrobku rozdělit do tří kategorií: • A. Návod k obsluze spotřební elektroniky pro laického uživatele; • B. Návod k obsluze laboratorní a speciální elektroniky pro odborné • pracovníky neelektronické (např. lékařská elektronika, • mikropočítače); • C. Návod ke speciálním využitím laboratorní a průmyslové • elektroniky pro pracovníky erudované v elektronice (např. • přístrojové stavebnice);
Dokumentace elektronických zařízení Návod k použití by neměl obsahovat detailní konstrukčními popisy obvodů, mezi kterými je nutno vlastní obsluhu zařízení složitě hledat. Technický popis je třeba uvádět samostatně. Bez ohledu na typ (A až C) by měl každý návod obsahovat tyto složky: 1.Úvodní list (jméno nebo ochranná značka výrobce, název, typové označení a výrobní číslo přístroje), 2. Úvodní údaje 2.1 Obsah, tj. seznam kapitol a odstavců s odkazy na strany. 2.2 Abecední rejstřík hlavních termínů a klíčových slov s odkazy na strany. 2.3 Výčet příslušenství dodaného se zařízením. 2.4 Základní technická data. Bod 2.4 obsahuje popis vlastností zařízení, zejména zaručované údaje o technických vlastnostech zařízení, chybách a třídách přesnosti, vlivech vnějšího prostředí, referenčních a pracovních podmínkách.
Dokumentace elektronických zařízení 3.Princip a použití zařízení 3.1 Účel zařízení a rozsah jeho použití (druhy měření, rozsahy měřených hodnot, provozní podmínky zařízení, příklady a schémata měřicích obvodů). 3.2 Teorie funkce nebo metody využití. 3.3 Principiální popis, blokové schéma Bod 3.2 nebude samozřejmě většinou nutný u návodů typu A, zato by neměl nikdy chybět u dalších dvou typů. 4.Přehled ovládacích prvků a přípojných míst se stručnou charakteristikou jejich funkce Tento přehled sice částečně supluje popisy uvedené v odstavcích 5. a 6., ale u složitějších zařízení je nezbytný pro rychlé ovládnutí obsluhy a pro usnadnění dodatečného ověřování její správnosti. Může být řešen formou tabulky a uspořádán nejlépe podle čísel označujících jednotlivé prvky v obrázcích (viz dále).
Dokumentace elektronických zařízení 5. Uvedení do chodu 5.1 Podmínky instalace, zapojení, požadavky na napájecí zdroje. 5.2 Příprava pro činnost, kontrola výchozích nastavení. 5.3 Zapnutí, principiální kontrola správnosti funkce. 6. Obsluha pro jednotlivé funkční režimy 7. Závěrečné informace 7.1 Pokyny pro bezpečnost obsluhy a provozu. 7.2 Údržba. 7.3 Přehled běžných funkčních závad zaviněných obsluhou nebo vnějšími vlivy a jejich odstranění. 7.4 Seznam dalších možných doplňků zařízení s objednacími čísly. 7.5 Záruční podmínky (pokud se liší od běžných), adresy servisních míst. 7.6 Podmínky pro skladování.
Dokumentace elektronických zařízení Popisy v odstavcích 4. až 6. se musí odvolávat na obrázky zařízení (fotografie, schematické kresby) s označenými ovládacími a přípojnými prvky, nejlépe čísly. Po formální stránce je nezbytnou podmínkou návodu jeho přehlednost. Bez kvalitního návodu k obsluze často dochází k takovému postupu seznámení s přístrojem, že se točí náhodně knoflíky a zjišťuje se, co to udělá, což nepochybně nepřispívá hodnotnému využití přístroje nebo jej dokonce ohrožuje.
Metodika návrhu EZ Metodika návrhu elektronických zařízení Systémové inženýrství 1
Metodika návrhu EZ V první části byl nastíněn postup jednotlivých etap technické přípravy výroby z hlediska organizačního a časového tj.: • Zadání • výzkum • vývoj • funkční vzorek • vývojový vzorek • prototyp • ověřovací série • sériová výroba
Metodika návrhu EZ Následně bude pojednáno o postupu prací v jednotlivých etapách (především v etapě vývoje) z hlediska věcného, tj. jako metodiku návrhu. Elektronické zařízení můžeme obvykle charakterizovat jako systém složený z řady funkčních prvků (subsystémů) spojených definovanými vztahy.
Metodika návrhu EZ K definovaným vztahům navíc přistupují vztahy k okolí (žádoucí i nežádoucí). Proto také práce spojená s vývojem a přípravou nového výrobku musí mít systémový charakter, tj. musí být účelně řízena a organizačně rozdělena podle struktury a vzájemné závislosti dílčích problémů, které je třeba řešit. Metodiku návrhu ještě komplikuje hledisko prostorové: můžeme konstatovat, že v praxi se z tohoto hlediska setkáváme se třemi typy elektronických zařízení. prostorově rozlehlá zařízení(rozlehlé systémy, dálkové systémy) lokální zařízení(lokální systémy) elektronická zařízení přístrojového typu
Elektronické zařízení Systém elektron. obvodů Systém spojů Systém mechan. dílů Systém ochran. prvků Ovládací a signal. prvky Systém chlazení Metodika návrhu EZ Většina elektronických zařízení (přístrojového typu) obsahuje následující systémové struktury vzájemně provázané a závislé: Z toho je zřejmé, že: • elektronické zařízení je ze systémového pohledu • paralelně strukturováno.
Metodika návrhu EZ Metodika návrhu hlavní části elektronického zařízení, tj. elektronických obvodů je úkolem vývojových inženýrů (vývojářů, návrhářů, konstruktérů elektrické části). Zbývající subsystémy navrhují konstruktéři - technologové. Tímto způsobem technologové podstatnou měrou ovlivňují jakost, spolehlivost, provozní vlastnosti i výrobní náklady nového výrobku. Navíc pak musí vytvořit systémovou koncepci potřebných výrobních procesů.
První fáze návrhu návrh na systémové úrovni bloková úroveň obvodová neboli elektrická úroveň návrhu konstrukční úroveň návrhu Metodika návrhu EZ Návrh elektronického subsystému (méně přesně můžeme říci přímo návrh elektronického zařízení - když zanedbáme další subsystémy) je také strukturován, probíhá jako několikaúrovňový hierarchický iterační proces. U složitých systémů můžeme mezi úrovněmi systémovou a blokovou rozeznat úroveň subsystémovou, což reprezentuje skutečnost, že systém může sestávat ze subsystémů.
Metodika návrhu EZ Etapa vývoje bude metodicky nejsložitější, protože návrhář musí respektovat nejvíce požadavků. Úkoly zde budou mít několik stupňů volnosti nebo naopak budou přeurčené a bude nutno řešit rozpory mezi jednotlivými dílčími požadavky. V současné době jsou při návrhu používány počítačové metody. Různé typy programů osvobozují návrháře od rutinní práce. Dobře jsou zvládnuty programy pro analýzu a optimalizaci na elektrické úrovni (např. PSpice, CIA, SIC) a na konstrukční úrovni (pro návrh desek plošných spojů). Na blokové úrovni jsou k dispozici programy pro návrh digitálních obvodů. Další činnosti musí vykonávat člověk; jde především o rozhodování. Počítačové metody se označují zkratkou CAD (Computer Aided Design). Postupným vývojem vznikla řada dílčích počítačem podporovaných disciplín. Obvykle je označujeme zkratkami začínajícími písmeny CA (Computer Aided nebo také Computer Assisted), za kterými následuje další písmeno (nebo písmena).
Metodika návrhu EZ Nejčastěji se vyskytují následující disciplíny a zkratky: CAD - původně systémy navrhování především elektronických obvodů za pomoci počítače (Computer Aided Design), - nyní převážně výklad užší Computer Aided Drafting (kreslení), tj. návrh na grafické úrovni - tedy to, co lze vyjádřit ve formě výkresu - někdy Computer Aided Dispatch (dispečink), CAE- Computer Aided Engineering, obsahem je podpora tvůrčí inženýrské práce, inženýrských výpočtů, analýz, ověřování platnosti návrhu; v oblasti návrhu integrovaných obvodů jde o systémový, logický a elektrický návrh obvodu včetně verifikace, existuje i širší výklad této zkratky; podpora technické práce vůbec, paralela pojmu AIP a CIE, CAW - Computer Aided Writing (kreslení dokumentace a výrobních podkladů), CAM - Computer Aided Manufacturing (nebo Manufacture, výroba), CAP - Computer Aided Production (výroba), ale též Programming (programování) nebo Planning (plánování), CAQ - Computer Aided Quality assurance (potvrzování jakosti), CAR - Computer Aided Research (výzkum), ale též Retrieval (vyhledávání informací), CAT - Computer Aided Testing (testování), ale též Training (výcvik) nebo ...Translation (překlad).
