370 likes | 772 Views
Základy ekonometrie. Cvičení 3 4. října 2010. Dnešní funkce. Data: eko1.xls - odhadnout funkci na datech dynamickým jednorovnicovým modelem. 8. Výstup PcGive. 1. tabulka = hodnocení individuálních odhadů koeficientů 2. tabulka = hodnotí model jako celek dodatečné výstupy
E N D
Základy ekonometrie Cvičení 3 4. října 2010
Dnešní funkce Data: eko1.xls - odhadnout funkci na datech dynamickým jednorovnicovým modelem 8
Výstup PcGive • 1. tabulka = hodnocení individuálních odhadů koeficientů • 2. tabulka = hodnotí model jako celek • dodatečné výstupy • PcGive – nabídka TEST • ukládají se buď do tištěného výstupu nebo přímo do databáze
ROZBOR PRVNÍ TABULKY Z VÝSTUPU
1. sloupec = bodový odhad • resp. estimátor • jde o odhady získané odhadovou fcí • Jak vypadá odhadnutá regresní nadrovina? • Ekonomická verifikace/interpretace Pozor: Regresní nadrovina je něco jiného než estimátor !!!
Regresní nadrovina – zápis: • Napozorované hodnoty: Y = 3,016 + 0,104X2 – 0,098X3 + e • Vyrovnané hodnoty: Y^ = 3,016 + 0,104X2 – 0,098X3
Ekonomická verifikace = tj. zhodnocení odhadnutých koeficientů z hlediska znaménka a intervalu b1 – libovolné, vzniká z podmínky, aby součet čtverců reziduí byl minimální b2 – v intervalu (0,1) pokud nepracujeme s úsporami nebo >0 s úsporami b3 – by mělo být < 0 Ekonomická verifikace - OK
Ekonomická interpretace b1 – bez interpretacee b2 – odhad β2 – absolutní (příjmová) pružnost b3 – odhad β3 – absolutní (cenová) pružnost
Absolutní pružnost • dle vzorců: • b2 = 0,104 – vzroste-li disponibilní příjem o 1 jednotku (tj. o 1 mld CZK) a X3 se nezmění, vzroste maloobchodní obrat potřeb pro domácnost v průměru o 0,104 mld CZK. • b3 = - 0,098 – vzroste-li cenový index X3 o jeden procentní bod a X2 se nezmění, klesne maloobchodní obrat potřeb pro domácnost v průměru o 98 miliónu CZK. • definovány v daných jednotkách
Absolutní a relativní pružnost • každou absolutní pružnost lze převést na pružnost relativní • relativní pružnost – dána v % a pro dané období • definuje se koeficient relativní pružnosti - q
Relativní pružnost • koeficient příjmové pružnosti: • koeficient cenové pružnosti: • VŽDY PRO NĚJAKÉ OBDOBÍ! (např. pro daný rok)
Relativní pružnost pro r. 73 Y(73) = 13,6; X2(73) = 209, X3(73) = 113 zvýší-li se v roce 73 X2 o 1 % a X3 je pevné, vzroste Y v průměru o 1,59 % zvýší-li se v roce 73 X3 o 1 % a X2 je pevné, klesne Y v průměru o 0,8 %
2. sloupec = standardní chyba regresního koeficientu tj. prvek z diagonály momentové matice • dle vzorce: kde s standardní chyba regrese (viz výstup – 2. tabulka, hodnota SIGMA)
Standardní chyba regrese s = charakteristika výběrového rozptylu po kvantifikaci modelu - pro intervalové odhady (ze statisticky významných bodových odhadů) • dle vzorců: • při číslování od β0: • při číslování od β1:
Součet čtverců reziduí = RSS • v metodě nejmenších čtverců hledáme minimum kvadratické formy: • RSS – viz výstup, 2.tabulka Součet čtverců reziduí (RSS)
3. sloupec = t-value • dle vzorce: • v tabulkách – kritická hodnota t-rozdělení (resp. kvantily studentova rozdělení) • testuje se hypotéza: H0: βi=0 H1: βi<>0 pokud vypočtená hodnota v absolutní hodnotě větší než tabulková hodnota => platí H1, koeficient je statisticky významný a vysvětlující proměnná je v modelu významná
4. sloupec = t-probability = pravděpodobnost, že nulová hypotéza je pravdivá (tj. koeficient je statisticky nevýznamný, vysvětlující proměnná nemá v modelu smysl) t-prob < 0,05koeficient je statisticky významný na 5-ti % hladině t-prob < 0,01koeficient je statisticky významný na 1-ti % hladině
Statistická verifikace • pokud nemáme tabulkovou hodnotu pro srovnání • postupujeme dle 4. sloupce • tabulková hodnota je třeba pro výpočet intervalového odhadu
5. sloupec = parciální koeficient determinace • tento sloupec lze využít k testování multikolinearity – více bude rozebráno při práci s náhodnými složkami • Y=f(X2,X3)+u • pracuje se zde s korelačními koeficienty
Korelační koeficienty • párový korelační koeficient - viz korelační matice (Package – Descriptive Statistics) b)dílčí (parciální) korelační koeficient tj. 5. sloupec c) vícenásobný koeficient determinace (tj. R2 – viz. výstup, 2. tabulka)
SIGMA • standardní chyba regrese [u~N(0,σ2)] • charakteristika výběrového rozptylu,který dostaneme po kvantifikaci abstraktního modelu (tj. u – kvantifikace – rezidua) • dle vzorců: • konstanta modelu s indexem 1: • konstanta modelu s indexem 0:
SIGMA • užívá se při výpočtu standardní chyby regresních koeficientů s(bi) • vzorec pro výpočet s(bi): tj. prvek z diagonály momentové matice
RSS • součet čtverců reziduí • RSS = ∑ei2 = ∑eTe • užívá se při výpočtu sigma: • metoda nejmenších čtverců: • RSS → MIN
R^2 a F-test • R^2: vícenásobný koeficient determinace • F-test: F(k, n-k-1) (k = počet vysvětlujících proměnných k+1 = počet odhadovaných parametrů) • tyto statistiky definují vazbu modelu
log-likelihood • hodnota věrohodnostní funkce • při odhadové metodě – metoda maximální věrohodnosti (MMV) • MNČ: ∑eTe → MIN • MMV: tj. bere se maximum ze záporných hodnot
MMV vs. MNČ • oba odhady dávají stejné výsledky, pokud se pracuje s normálním regresním modelem • tj. náhodné složky modelu mají normální rozdělení
DW • Durbinova-Watsonova (DW) statistika d • užívá se pro testování vlastností náhodných složek • test autokorelace prvního řádu
Další řádky: • počet pozorování – tj. n • počet parametrů – tj. k+1 (vč. konstanty) (počet vysvětlujících proměnných = k) • mean (y) – průměr vysvětlované (tj. endogenní) proměnné • var (y) – rozptyl vysvětlované proměnné
Test shody modelu s daty • Y = β1 + β2 X2 + β3 X3 + u • rozptyl Y = vysvětlený rozptyl + nevysvětlený rozptyl • C – celkový rozptyl Y • V – vysvětlený rozptyl (tj. modelem vysvětlený) • N – nevysvětlený rozptyl vysvětlený rozptyl nevysvětlený rozptyl
Vzorce pro výpočet rozptylů • Celkový rozptyl C: • Vysvětlený rozptyl V: • Nevysvětlený rozptyl N:
Koeficient vícenásobné determinace • Koeficient vícenásobné determinace: • Je-li N=0, pak R2 = 1 • nezohledňuje počet vysvětlujících proměnných – hodnota R2 nikdy neklesne přidáním dalších vysvětlujících proměnných do modelu
Korigovaný R2 • korigovaný koeficient determinace (tj. R2adj) • R2adj < R2– zvyšováním počtu proměnných roste R2, ale ne R2adj • rovnost jen pokud R2 = 1 nebo k = 1
F-statistika (Fisherovo rozdělení) • F(k,n-k-1) – náš příklad: k+1=3, n=8, F(2,5) – viz výstup • V = R2C • N = (1 - R2)C
F-statistika • Výstup: vypočtená hodnota + signifikace • Závěry stejné jako u t-statistiky • Vypočtená hodnota > tabulková hodnota => R2 je statisticky významný, model je statisticky významný • H(0): všechna βi = 0 • H(1): existuje alespoň jedno βi<> 0