PRACOVNÍ POMĚR

1. PRACOVNÍ POMĚR Mgr. Michal Oblouk

2. PRACOVNÍ POMĚR • smluvní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jehož předmětem je pracovní činnost, kterou se zaměstnanec zavazuje za mzdu, popř. plat, pro zaměstnavatele vykonávat • sjednává se podle platných právních norem, v České republice podle ustanovení zákoníku práce, který mj. stanoví, že musí být vždy uzavřen písemnou formou – tj. podpisem pracovní smlouvy • Zákoník práce = základní předpis pracovního práva, upravuje vzájemná práva a povinnosti mezi zaměstnanci a zaměstnavateli

3. VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU • pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou (15 let + ukončená povinná školní docházka) a vzniká dnem, který v ní byl určen jako den nástupu do práce • v pracovní smlouvě musí být vždy kromě určení zaměstnavatele a zaměstnance uvedeno: DRUH PRÁCE, MÍSTO VÝKONU PRÁCE a DEN NÁSTUPU DO PRÁCE – bez nich není pracovní smlouva platná • výše mzdy či platu nemusí být ve smlouvě uvedena, ale do měsíce musí být doplněna, stejně jako konkrétní práce nebo doba dovolené, obě strany si mohou dohodnout i další podmínky • v pracovní smlouvě se může sjednat zkušební doba, která může činit maximálně 3 měsíce • pracovní smlouva musí být vždy písemná

4. PRÁCE KONANÉ MIMO PRACOVNÍ POMĚR DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE= je uzavírána s fyzickou osobou, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není větší než 300 hodin ročně, lze sjednat pouze písemně, z odměny se nesráží zdravotní ani sociální pojištění - zaměstnavatel ho neplatí, brigádník nemá tedy nárok na nemocenskou s výjimkou studentů, kteří jsou pojištěni státem, tento pracovněprávní vztah zaniká provedením práce DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI - zaměstnavatel ji musí uzavřít, jde-li o pracovní činnost vykonávanou v rozsahu větším než 100 hodin ročně, ale může být uzavřena i na rozsah menší, lze ji uzavřít i na dobu neurčitou, musí být písemná a musí v ní být uvedena mzda, jinak je neplatná, výpovědní doba je 15-denní, lze sjednat nárok na dovolenou, odměna podléhá v plném rozsahu jak dani z příjmu, tak zdravotnímu i sociálnímu pojištění - platí ho zaměstnavatel, nárok na nemocenskou vzniká hned první den

5. TYPY PRACOVNÍHO POMĚRU • na dobu neurčitou – není vymezeno trvání pracovního poměru, lze ho ukončit jen dohodou nebo písemnou výpovědí • na dobu určitou – výslovně určuje dobu trvání, nelze ho sjednat s absolventy SŠ a VŠ (pokud práce odpovídá jejich kvalifikaci), s mladistvými a osobami se změněnou pracovní schopností • se zkušební dobou – většinou trvá 3 měsíce • vedlejší – přivýdělek k hlavnímu pracovnímu poměru • souběžný – vyplácí se odstupné

6. ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU • sjednaný obsah v pracovní smlouvě lze měnit jen tehdy, dohodnou-li se jak zaměstnanec i zaměstnavatel • změnu je nutné dohodnout písemně • zaměstnavatel musí převést zaměstnance na jinou práci, pokud: zaměstnanec ztratí na základě lékařského posudku ze zdravotních důvodů způsobilost konat dosavadní práci, je-li to na základě lékařského posudku v zájmu ochrany zdraví jiných osob před přenosnými nemocemi, je-li to pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního úřadu nebo koná-li těhotná žena, kojící matka nebo matka do devíti měsíců po porodu práci, kterou nesmí konat • zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci na základě dohody, nebo i bez jeho souhlasu, jestliže: pracovník nemá dlouhodobě dobré pracovní výsledky a byl k nápravě v posledním roce písemně vyzván, nebo nesplňuje kvalifikační předpoklady pro výkon práce anebo závažně nebo opakovaně poruší pracovní kázeň, zaměstnanec je trestně stíhán za trestný čin, spáchaný v souvislosti s vykonávanou prací, pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady pro výkon práce, nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoje způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo jedná-li se o odvrácení živelné pohromy nebo hrozící nehody či zmírnění jejich následků

7. PRACOVNÍ DOBA • pracovní dobu určuje a rozvrhuje do jednotlivých pracovních směn zaměstnavatel, její týdenní délka ale nesmí obecně přesáhnout 40 hodin týdně a při rovnoměrném rozvržení pracovních směn jedna směna 9 hodin, při nerovnoměrném 12 hodin • v pracovní době je zaměstnanec povinen být na svém pracovišti • zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech nejméně v délce 30 minut, mladistvým po čtyřech a půl hodinách, poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby a neposkytují se na začátku a na konci pracovní doby • délka pracovní doby zaměstnanců mladších 16 let činí 30 hodin týdně, jedna směna max. 6 hodin • práce přesčas – max. 8 hodin týdně • noční práce – mezi 22. a 6. hodinou

8. DOVOLENÁ • zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, má nárok na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě na její poměrnou část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku • základní výměra dovolené činí čtyři týdny • dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených stanoveného s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku • zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a případné naturální požitky

9. UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU • zánik nebo změna pracovního poměru musí být prováděna vždy v souladu s ustanoveními zákoníku práce - ten pro české občany definuje celkem pět způsobů, jak může být pracovní poměr ukončen: 1) dohodou- jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na rozvázání pracovního poměru, potom tento pracovní poměr končí dohodnutým dnem, musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny důvody rozvázání, jestliže to požaduje zaměstnanec 2) výpovědí 3) okamžitým zrušením - okamžitě, tzn. ke dni zrušení, může zaměstnavatel zrušit pracovní poměr jen tehdy, když zaměstnanec: je odsouzen za úmyslný trestný čin na dobu delší než jeden rok (půl roku, když jej spáchal v souvislosti s pracovním poměrem) nebo zvlášť hrubě poruší pracovní kázeň, zaměstnanec pak pouze tehdy, když: nedostane mzdu či plat do patnácti dnů od data splatnosti nebo na základě lékařského posudku nemůže vykonávat jeho zdraví ohrožující práci a zaměstnavatel mu neumožní přejít na jinou práci 4) zrušením ve zkušební době 5) uplynutím doby, byl-li sjednán na dobu určitou

10. VÝPOVĚĎ • jeden ze způsobů zrušení pracovního poměru, který může využít jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel • musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná • po podání výpovědi pracovní poměr ale stále ještě platí, a to po dobu výpovědní doby- činí nejméně dva měsíce • zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu • zaměstnavatel může dát výpověď jen ze zákonem uznaných důvodů • zaměstnavatel může dát výpověď pouze mimo tzv. ochrannou dobu, což je doba:úmyslně nezaviněné a dočasné pracovní neschopnosti, vojenského cvičení, výkonu veřejné funkce (např. uvolněný obecní nebo krajský zastupitel, poslanec, senátor), těhotenství a mateřské nebo rodičovské dovolené • zákon uznává pouze tyto důvody, pro které může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď:ruší-li se zaměstnavatel či jeho část, nebo mění-li sídlo, stane-li se zaměstnanec nadbytečným (např. při snižování stavů), stane-li se zaměstnanec dlouhodobě pracovně nezpůsobilým vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, zaměstnanec nesplňuje kvalifikační předpoklady pro výkon práce, zaměstnanec nemá dlouhodobě dobré pracovní výsledky a byl k nápravě v posledním roce písemně vyzván nebo zaměstnanec závažně nebo opakovaně poruší pracovní kázeň, či ji porušuje méně závažně, ale soustavně a byl v posledním půlroce písemně upozorněn na možnost výpovědi

11. ZDROJE • http://cs.wikipedia.org/wiki/Pracovn%C3%AD_pom%C4%9Br • http://www.linde.cz/scripts/detail.asp?id=6388 • http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDpov%C4%9B%C4%8F_(pracovn%C3%AD_pr%C3%A1vo) • http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakprace/cast2h3.aspx