Stavba textová

1. Stavba textová Souvětí souřadné

2. Anotace • materiál tvoří 13 slidů, v nichž se žák seznámí s poměry v souřadném souvětí a naváže na poznatky o souřadně spojených větných členech a souřadně spojených vedlejších větách • cílová skupina: 8. ročník • autor: Mgr. Tomáš Kozák • očekáváný výstup: žák pozná, kdy se jedná o souřadné souvětí a umí určit v jakém poměru jsou spojeny věty hlavní • použitá literatura: učebnice SPN pro 8. ročník • průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a pracujeme se žáky na cvičeních i s učebnicí

3. Základní pojmy • významový poměr mezi větami hlavními: • slučovací • stupňovací • odporovací • vylučovací • příčinný (důvodový), vysvětlovací • důsledkový

4. Poměr slučovací • Věty v poměru slučovacím jsou navzájem rovnocenné a vyjadřují sounáležitost. • nejčastější spojovací výrazy: a, i, ani, přitom, rovněž, též, a pak, a potom, ani-ani, jednak-jednak, hned-hned, tu-tu, dílem-dílem, zčásti-zčásti • Před spojkami a, i, ani ve významu slučovacím nepíšeme čárku. • Jestliže jsou spojovací výrazy dvojdílné, věty čárkou oddělujeme. Ani k němu nepůjdu, ani mu nezavolám. O prázdninách chci jet na pár dní k babičce, jednak budu několik týdnů s rodiči na chatě.

5. Poměr stupňovací • V poměru stupňovacím druhá věta zesiluje, stupňuje obsah věty první. • nejčastější spojovací výrazy: ba, ba i, ba ani, dokonce, přímo, nadto, nejen(že) – nýbrž(i), nejen(že) – ale(i), nejen – ale dokonce(i), nejen – nýbrž naopak

6. Poměr odporovací • V poměru odporovacím jsou věty tehdy, jestliže jejich obsahy jsou v rozporu (Směješ se, ale nevíš čemu.) obsah druhé věty omezuje platnost obsahu věty první (Začnu s ním zase mluvit, ale musí se mi omluvit.) nebo nahrazuje neplatný fakt platným (Rozhodně nehty neokusujeme, nýbrž nůžkami zastřihujeme do obloučku.) • nejčastějšími spojovacími výrazy jsou: ale, avšak, však, nicméně, ale zato, zato však, ale také, také však, ale ani, jenže, jenomže, nýbrž, naopak, sice – ale, jistě – ale přece jen

7. Poměr vylučovací • V poměru vylučovacím jsou ty věty, jejichž obsahy se navzájem vylučují; buď platí jedno, nebo druhé • nejčastější spojovací výrazy jsou (a)nebo, či, jinak, buď – (a)nebo, ať – si, aťsi – nebo. • Jestliže se děje přímo nevylučují, ale označují jen dvě možnosti (které po sobě následují), pak se před spojkami nebo, či čárka nepíše. • Odpoledne chodím na hřiště nebo se dívám na televizi.

8. Poměr příčinný (důvodový) a vysvětlovací • Věty hlavní mohou být také v poměru příčinném (důvodovém) a vysvětlovacím. • Jestliže jsou věty hlavní v poměru příčinném (důvodovém), druhá věta uvádí příčinu (důvod) pro to, co se tvrdí v první větě. • V poměru vysvětlovacím druhá věta vyjadřuje to, co co je důležité pro pochopení obsahu první věty. • nejčastějšími spojovacími výrazy jsou např.: neboť, vždyť, totiž, vždyť také

9. Poměr důsledkový • U vět v poměru důsledkovém vyjadřuje druhá věta důsledek, který vyplývá z obsahu věty první. Poměr důsledkový je opačný k poměru příčinnému (důvodovému). • nejčastější spojovací výrazy: proto, tedy, tudíž, a proto, a tedy, a tak, a tudíž

10. Urči poměry mezi hlavními větami odporovací Brambory se u nás pěstují teprve od začátku 18. století, a přesto si už neumíme náš jídelníček bez nich představit. Omluvila se, neboť musí ještě leccos nachystat k zítřejšímu odjezdu. Ropuchy pochytají obrovské množství hmyzu, jsou tedy dobrými pomocníky zemědělců. Ropuchy obývají lesy, zahrady, pole a louky, ale nevyhýbají se ani místům v těsné blízkosti lidských obydlí. Ranní červánky zbarvily obzor doruda, jednotlivá roztroušená stavení ještě spala, a dokonce ani psi se ještě nerozštěkali. příčinný důsledkový odporovací slučovací stupňovací

11. Urči poměry mezi hlavními větami vylučovací Buď byste mohl k nám přijít dnes odpoledne, nebo se u nás raději zastavte až v sobotu. Povídali si o všem možném, nejvíce však mluvil Vašek. Určitě měl z toho radost, dokonce nás i pochválil. Spal jsem někdy u řeky, sýčkové houkali, ve vodě čas od času něco tajemně šplouchlo a já se chvílemi třásl jako osika, ale domů jsem neutekl. Kutná Hora je velmi bohatá na různé kulturní památky, a proto byla její část prohlášena za městskou památkovou rezervaci. odporovací stupňovací slučovací slučovací slučovací odporovací důsledkový

12. Doplň do vět čárky. Aeneas Aeneas byl nejsilnější a nejstatečnější obránce Tróje a proto ho trojské vojsko na slovo poslouchalo. Král ho nazýval hrdinou nad jiné slavným a lid mu prokazoval pocty jako bohu. Jeho hrdinství i hrdinství padesáti tisíců trojských obránců bylo marné neboť Achajové město dobyli a zapálili. Aeneovi se nepodařilo uniknout s celou rodinou zachránil totiž je svého otce a syna avšak pro manželku se vrátil do hořícího města pozdě. Aeneas toužil sice znova vybudovat Tróju ale nejvyšší bůh Jupiter mu přikázal hledat si nový domov v Itálii. Buď ho poslechne nebo ho přísně potrestá. Aeneas na jeho příkaz soustředil trojské uprchlíky postavil dvacet lodí a odplul s nimi na západ. Jeho cesta trvala mnoho let neboť sedm let se plavil po mořích na Krétě se málem stal obětí moru na Sicílii se dostal k hrozným jednookým obrům Kyklopům a nebyl ušetřen ani setkání s obludnými Harpyjemi. Po mnoha dobrodružstvích a strádáních se konečně dostal do Itálie a na březích Tibery založil město. O své město musel ještě bojovat neboť domorodí Latinové nesli s nelibostí přítomnost cizinců. Aeneas za pomoci Etrusků zvítězil spojil svůj lid s latinským a stal se jeho králem.

13. Doplň do vět čárky. Aeneas Aeneas byl nejsilnější a nejstatečnější obránce Tróje, a proto ho trojské vojsko na slovo poslouchalo. Král ho nazýval hrdinou nad jiné slavným a lid mu prokazoval pocty jako bohu. Jeho hrdinství i hrdinství padesáti tisíců trojských obránců bylo marné, neboť Achajové město dobyli a zapálili. Aeneovi se nepodařilo uniknout s celou rodinou, zachránil totiž jen svého otce a syna, avšak pro manželku se vrátil do hořícího města pozdě. Aeneas toužil sice znova vybudovat Tróju, ale nejvyšší bůh Jupiter mu přikázal hledat si nový domov v Itálii. Buď ho poslechne nebo ho přísně potrestá. Aeneas na jeho příkaz soustředil trojské uprchlíky, postavil dvacet lodí a odplul s nimi na západ. Jeho cesta trvala mnoho let, neboť sedm let se plavil po mořích, na Krétě se málem stal obětí moru, na Sicílii se dostal k hrozným jednookým obrům Kyklopům a nebyl ušetřen ani setkání s obludnými Harpyjemi. Po mnoha dobrodružstvích a strádáních se konečně dostal do Itálie a na březích Tibery založil město. O své město musel ještě bojovat, neboť domorodí Latinové nesli s nelibostí přítomnost cizinců. Aeneas za pomoci Etrusků zvítězil, spojil svůj lid s latinským a stal se jeho králem.