190 likes | 581 Views
EUTROFIZACE VOD. Jan Urbánek Septima A. = proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin. ÚVOD – význam slova. Obohacování vod o živiny, zejména N a P Přírodní a umělá eutrofizace
E N D
EUTROFIZACE VOD Jan Urbánek Septima A = proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin
ÚVOD – význam slova • Obohacování vod o živiny, zejména N a P • Přírodní a umělá eutrofizace • Nadměrná eutrofizace povrchových vod začala zhruba v 50. letech 20. století • Vlivem eutrofizace vod dochází k přemnožení sinic a bakterií
PŘÍČINY EUTROFIZACE • Splachy anorganických hnojiv (nitráty a fosfáty) • Přírodní výluhy (nitráty a fosfáty) • Přísun nitrátů, fosfátů a amoniaku z odpadů živočišné produkce (močůvka, kejda, chlévská mrva) • Srážky • Narušení chemických cyklů • Splachy a eroze v důsledku zemědělské výroby, těžby a stavebnictví • Přísun detergentů • Přísun čištěných odpadních vod • Přísun nečištěných odpadních vod
DŮSLEDKY EUTROFIZACE • přemnožení sinic a bakterií • Snížená samočisticí schopnost řek a jezer • Tvorba bariéry slunečním paprskům a úbytek vyšších rostlin či citlivějších organismů • Zvýšený obsah fosforečnanů ve vodě zhoršení upravitelnosti vody ve vodárnách (ucpávání filtrů, zhoršení vlastností upravené vody, uvolňování hygienicky nepřijatelných látek do vody) • Mnohé druhy sinic produkují toxické látky kožní vyrážky, otoky a záněty očních spojivek, alergie • Nadměrný nárůst řas brání také v rozvoji vodních živočichů
ZDROJE FOSFOREČNANŮ • Přírodním zdrojem fosforečnanů je minerál apatit Ca5(PO4)3 (F, Cl, OH) • Odpadní vody z prádelen a textilního průmyslu • Komunální odpadní vody – prací prostředky • Aplikace fosforečných hnojiv v zemědělství (superfosfát)
ZDROJE ŽIVIN • Vnitřní a vnější zdroje živin: • Vnitřní zdroje: • Vlastní sediment nádrže (za určitých podmínek uvolňuje živiny) • Vnější zdroje: • zemědělské půdy v povodí • odpadní vody • Hnojiva, krmiva (v případě chovných rybníků) • Umělá hnojiva aplikovaná na pole (hlavní zdroj N a P)
DĚLENÍ VOD PODLE ÚŽIVNOSTI • Typ eutrofní: • Velké množství druhově rozmanitých organismů, nutričně bohaté prostředí • žlutá voda, na dně - hnilobné bahno • ve vodě velké množství planktonu a sinic • pH >7 • Typ oligotrofní: • Vodní plochy obsahující málo živin menší množství organismů (charakteristická vysokohorská jezera) • průhledná voda, dostatek O2 u dna • pH ≅ 7
MOŽNOSTI ŘEŠENÍ EUTROFIZACE • Dodatečné odstraňování fosforu a jiných látek je možné pouze na velkých ČOV • Vyrábí se čím dál více chemicko-fyzikálních přípravků („PHOSLOCK“ – je vstřikován do vodních ploch s cílem snížit koncentraci F) • Odstranění vodních květů vodárenskou úpravou: volba odběrové hloubky, separace celých buněk, destrukce cyanotoxinů, záchyt volných cyanotoxinů • Biomanipulace do trofické pyramidy na nádrži • nejúčinnější cesta PREVENCE (používání bezfosfátových pracích prostředků, nepřehnojování půdy)
DĚKUJI ZA POZORNOST • ZDROJE: • http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-521-8/pdf/071.pdf • http://vseochemii.blogspot.cz/2008/02/eutrofizace-vod.html • http://cs.wikipedia.org/wiki/Eutrofizace • http://www.tf.jcu.cz/getfile/1acfe8b743e65023 • Vesmír 92, září 2013 – „České rybníky Od stříbra slitého po kaši zelenou“ – Stanislav Vaněk • Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.v.i., „Vliv organický látek produkovaných sinicemi na úpravu vody“ – RNDr. Martin Pivokonský. Ph.D.