Setkání studentů s vedením FPH ke zkušenostem s realizací ECTS

1. Setkání studentů s vedením FPH ke zkušenostem s realizací ECTS 24. 2. 2006

2. Osnova • Vyhodnocení ankety • Rozbor volných textových odpovědí • Aktuality z VŠE • Informace o stavu Integrovaného studijního informačního systému (ISIS) • Problémy života v Rajské budově • Diskuse

3. Pozvánka na setkání studentů ke zkušenostem s ECTS • Setkání studentů s vedením fakulty ke zkušenostem s realizací ECTS se bude konat v pátek 24. 2. 2006 od 9 hodin v posluchárně RB 209. • Účast na setkání je nutné registrovat na adrese: http://fph.vse.cz/ects.asp • K 24. 2. 2006, 6 h se registrovalo 111 účastníků.(Kapacita RB 209 je 109 míst.) • 55 účastníků se účastní již více setkání ECTS • učitelé: • F3 – KLOG: Ing. Zelený • F3 – KM: doc. Srpová, Ing. Volkmerová • F3 – KMG: Ing. Zamazalová • F3 – KMIE: prof. Soukup, Ing. Nečadová • F3 – KP: Ing. Dušková • F3 – KPE: Ing. Hnilica, Ing. Kopalová • F3 – děkanát: M. Ježková • F4 – KEKO: prof. Jablonský

4. 1 Anketa studentů k ECTS K 24. 2. 2006 se účastnilo 579 studentů z 3099 studentů FPH (18 %) Souhlasíte s tvrzením, že: • zavedení systému ECTS vedlo ke zkvalitnění výuky na FPH VŠE v Praze? 55% • všechny předměty (nebo alespoň jejich většina) jsou hodnoceny také na základě průběžné práce v semestru a nejen na základě jednoho případně dvou testů? 80 % • průběžná práce v semestru Vám pomáhá lépe vstřebat a pochopit probíranou látku a tudíž se nemusíte tolik učit na závěrečné zkoušky? 59 % • v průběhu semestru máte dostatečné množství příležitostí využít své prezentační schopnosti a dovednosti a případně se v těchto dovednostech zlepšit? 79 % • v průběhu semestru máte dostatek příležitostí probíranou látku diskutovat na hodinách? 54 % • v průběhu semestru máte dostatek příležitostí pracovat v týmech a tak rozvíjet své komunikační schopnosti a dovednosti? 77 % • cvičení jsou opravdu cvičeními (na hodinách se diskutuje, řeší se případové studie, příklady, eventuelně studenti prezentují své seminární práce a myšlenky)? 77 % • ve zkouškovém období je vypsáno dostatečné množství termínů na splnění posledních povinností v předmětu? 61 % • zkouškové termíny jsou vypsány v dostatečně dlouhém časovém úseku tak, aby bylo možno si zkoušky rozumným způsobem rozložit do celého zkouškového období? 61 % • informovanost o ECTS byla dostatečná? 53 % Volné texty vyplnilo 224 studentů tj. 39 %. Rozsah odpovědí: 134323 znaků, tj. 84 normostran, tj. 4,22 AA, tj. 682 znaků na jednoho odpovídajícího studenta.

5. 2 Rozbor volných textových odpovědíOblasti problémů • metodika dotazníku 5 • koncepce ECTS 10 • časová náročnost studia 35 • vyučující a povinnost docházky 9 • praxe 12 • slučování předmětů 13 • složky výuky předmětů 46 • zkoušení předmětů 27 • vedlejší specializace a státní zkoušky 11 • rezervní kredity 4 • různé 4 • volitelné předměty 10 • přechod starších studentů 30 • informovanost 15 • distanční studium 2 • zápisy a studijní informační systém 11 • jazyková výuka 11 • jednotlivé předměty 121 • spokojenost 16 • celkem 392

6. 1 Metodika dotazníku • Otázky v dotazníku jsou příliš obecné. Měly by se vztahovat k jednotlivým předmětům. • Dotazník nemá podle mě tu pravou vypovídací hodnotu, protože např. u otázky č.10 se to liší předmět od předmětu. Takto to vypadá,že buďto je vše dobré nebo špatné.Mám oboje zkušenosti,jak dobré tak špatné. Některá cvičení jsou opravdu přínosná, některá nikoliv. Někdy je to též zapříčiněno množstvím učiva, které se má probrat a tudíž není čas na nějaké diskuze. Jak říká profesor Hindls spousta předmětů se překrývá do té míry, že je to neužitečné a ztrácí se tím čas, který by se mohl věnovat diskuzím, zajímavostem, práci v týmech. • Na dotazník se trochu těžko odpovídá, otázky mi přijdou položeny tak, že se odpověď ANO mnohdy přímo vnucuje, ovšem ne vždy je odpověď ano známkou, že je to dobře. • Měl bych připomínku ke stylu pokládaných otázek. Některé mi totiž připadají poměrně účelově položené tak, aby vyzněly pozitivně. Bylo by potřeba je zrelativizovat. Tento dotazník je velmi individuální, myslím ze některé předměty přechod na ECTS systém hodně oživil, naopak u jiných předmětů zůstalo vše při starém, ba naopak se to ještě zhoršilo.

7. 2 Koncepce ECTSa) malý přínos pro studenta • Systém ECTS sice možná přinesl zvýšení prestiže VŠE a FPH, avšak jen malou mírou přispěl k prospěchu studenta. • Předměty v systému ECTS jsou ohodnoceny vyšším počtem kreditů, což se na oko blíží skutečnému západoevropskému systému ECTS. Vyšší počet kreditů by měl ale vyjadřovat skutečnou náročnost předmětů, tedy práci na hodině plus práci doma. Ve skutečnosti byly ale všechny staré předměty vynásobeny koeficientem 1,5, takže nove kreditové ohodnoceni nevypovídá prakticky o ničem. Způsob, jakým je ECTS praktikován, lze označit přinejmenším za uspěchaný a nedotažený. Bylo opravdu nutné novy systém pracně zavádět, když prostě stačilo říct, že od letoška budou předměty prostě pro všechny dvakrát náročnější? • Jednoduše řečeno slovy ekonoma: užitek, který ECTS kredity přinesly rozhodně nestál za na ně vynaložené prostředky.

8. Předměty FPH v ECTS • 144 předmětů • podíl ECTS/hodin výuky týdně • 38 předmětů 1,3 (26 %) • 80 předmětů 1,5 (56 %) • 12 předmětů 1,8 (8 %) • 14 předmětů 2 (10 %) • počet EC v předmětu • 10 předmětů 3 EC • 6 předmětů 4 EC • 37 předmětů 5 EC • 69 předmětů 6 EC • 10 předmětů 7 EC • 9 předmětů 8 EC • 2 předměty 9 EC • 1 předmět 12 EC

9. 2 Koncepce ECTSb) jednotný přechod celé VŠE • Přechod na ECTS kredity se mi zdá zbrklý a moc rychlý. Měla na to přestoupit celá škola najednou. • Myslím, že nebyl vhodný tah převést na ECTS pouze některé fakulty. Jsou teď na škole nerovné podmínky pro všechny studenty a je proto velmi obtížné vše objektivně porovnávat. Problémy nastaly se zapisováním předmětu na jiných fakultách. Nestuduji sice v rámci ECTS, ale vím, ze někteří noví studenti na naší fakultě si nemohli plně vybrat z široké nabídky předmětů, protože nebyly vypsány podle nového systému. • Na ECTS by měly přejít i ostatní fakulty, nabídka předmětů pro studenty plánu E byla v zimním semestru malá. • Jedinú námietku by som mal ohladne toho, preco fakulta F3 so systémom ECTS nezacala spolocne este s niektorou dalsou fakultou napriklad F2. Myslim, ze sme boli znacne ukrateni o celoskolsky volitelne predmety. Ja osobne som sa tesil, ze si na magisterskom navaz. studiu navolim este dodatocne zaklady spanielstiny a cinstiny, ale aj ine predmety ostatnych fakult. Avsak to uz akosi nie je mozne.

10. 2 Koncepce ECTSc) dřívější zavedení ECTS • S predmetmi ECTS, ktore som absolvovala tento semester (3MG424, 3MG428, 3PE426) som bola nadmieru spokojna. skoda ze tento system nebol zavedeny skor, som presvedcena, ze studentom nizsich rocnikov cele studium v tomto systeme, v skratke povedane, da o mnoho viac. • Systém ETCS kreditů (= předmět vždy ukončen zkouškou apod.) je na ostatních školách běžný. Nevím, proč je (bylo) kolem přechodu tolik diskusí. Individuální problémovost je pochopitelná.

11. 3a) Časová náročnost studia • Zkuste si sečíst časovou náročnost předmětů, které Vám celkem dají dohromady 30 doporučovaných kreditů ECTS, poté toto číslo vydělte počtem týdnů výuky a uvidíte, že Vám vyjde číslo které je vyšší než 42,5 hod týdně, tedy více, než je běžný pracovní týden. Připočtete-li k této době také čas, který leckterý student stráví v práci, protože škola člověka nenakrmí, nanejvýš ubytuje (pokud má to štěstí) a dospělý student by se musel hanbou propadnout chtít peníze po rodičích (a ti často ani na to nemají). • Práce v průběhu semestru příliš – student nemá čas si přivydělat, pokud se chce poctivě připravovat, ale pak mu bude při ucházení o zaměstnání chybět praxe. • Nevýhodu vidím v tom, že pokud chci chodit do práce a zároveň musím absolvovat všechna cvičení, kterých je teď mnohem víc, je to obtížně zkombinovatelné. • Prezentace a seminární práce musí člověk vypracovat v průběhu semestru, do toho se ale musí učit na průběžné testy = je to hodně časově náročné. Myslím, že hlavně ve vyšších ročnících by pro nás bylo užitečnější najít si nějakou práci, kde bychom si propojili teorii s praxí. Takhle trávíme čas psaním zbytečných seminárek, které pro nás často nemají přínos. Mám dojem, že v některých předmětech byly seminárky stvořeny jen kvůli požadavkům ECTS. • Nový systém sice přispěl ke zkvalitnění výuky, nicméně časová náročnost nedává mnoho možností na přivýdělek na drahá a stále obměňovaná skripta či dokonce na osobní život. Děkuji.

12. Výpočet studijní zátěže

13. 3b) Časová náročnost studia • Forma výuky ECTS přiblížila VŠE střední škole. Přibylo práce a efekt = ? • Čas potřebný pro přípravu seminárních prací na téměř každý předmět a na přípravu na jednotlivá, téměř povinná cvičení, velmi komplikuje možnost získat přivýdělek, protože se student stává méně a méně flexibilním. Přitom dle MPSV je nutné během posledních tří let studia odpracovat alespoň 12 měsíců, aby měl absolvent nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě, že se mu nepodaří zajistit si práci již během studia. Navíc v drtivé většině předmětů se během semestru řeší příklady a na závěrečnou zkoušku je nutné naučit se teorii, tudíž není téměř žádná úleva ve zkouškovém období oproti minulému systému. • Jestli se tím výuka zkvalitnila nevím, ale 100 % se ztížila, je časově mnohem náročnější.

14. 3c) Časová náročnost studia • Časové ohodnocení předmětů shledávám naprosto neodpovídající skutečnosti. Běžnému předmětu za 4 staré kredity (tj. většinou rozmezí mezi 5 - 7 ECTS kredity) přísluší časová zátěž přes 150 hodin. Vypočítejme si studentův disponibilní časový fond. Buďme velkorysí a předpokládejme, že hypotetický student věnuje studiu denně 6 hodin každý den, včetně svátků i víkendů (samozřejmě je v tomto času také započítána účast na přednáškách i cvičeních). Mimo 13 týdnů semestru budeme uvažovat ještě 4 týdny zkouškového. 17 týdnů*7 dní v týdnu*6 hodin denně=714 hodin. Při pohledu na časový fond našeho studenta a na časovou zátěž průměrného předmětu si spočítáme, že si lze zapsat maximálně 4, pokud by student omezil svůj studentský život a po večerech by místo do klubu s kamarády zašel do studovny, možná by zvládl i 5 těchto předmětů!!! Tato suma, a možná ještě o něco vyšší se však od něj ve studijním vzorovém plánu vyžaduje. Pokud bych mohl na problém upozornit ještě z jinéhu úhlu pohledu, znamenalo by to, že předmětu s časovou zátěží 150 hodin je třeba věnovat 75 minut denně. To si vůbec neumím představit. • Nově přepracované předměty kladou na studenty nepřiměřené nároky, prakticky nesplnitelné. Uvádím příklad: zapsaných 20 starých/30 evropských kreditů. Tj cca 5 předmětů, kde každý předmět má časovou dotaci = zátěž cca 156 hodin. Dohromady je to 780 hodin na 13 týdnů semestru. To je 12 hodin činnosti denně. Počítáno na každý pracovní den v týdnu.

15. Vzorový plán bakalářského studia v tabulce uveden hodinový rozsah přednášek/cvičení (v závorce počet EC)

16. 3d) Časová náročnost studia • U většiny předmětů dle ECTS je třeba mnoho domácí přípravy - seminární práce, úkoly, průběžné testy - což je velmi náročné. Když si předmětů zaregistruji více, tak se vlastně věnuji škole od rána do večera každý den včetně víkendu, což se u mě projevuje na zdraví - zhoršení zraku, psychika, stres... Ráda bych chtěla chodit do práce na pár hodin týdně, abych měla praxi, kterou firmy hodně vyžadují. To se ale nedá zvládat s požadavky u všech předmětů, což mě dost mrzí. Od většiny studentů vím, že nejsou spokojeni se systémem ECTS. • Myslím, že tato forma výuky je až zbytečně časově náročná a velmi těžko se dá škola skloubit např. s prací nebo s jinými aktivitami. Na druhou stranu je dobré rozložení celkového hodnocení na více menších prověrek během semestru. • S příchodem ECTS je mnoho předmětů hodně náročných. Snažíte se přejít na americký systém, zdá se mi, ale nezapomínejte, že všude ve světě mají většinou tak 4 předměty a my musíme mít tak 7, abychom dosáhli počtu kreditů, které potřebujeme, a tak se pro nás stává studium čím dál tím víc náročné. Tento semestr, kdy jsem měla zapsané nákladové účetnictví, operační výzkum a podnikovou ekonomiku (a samozřejmě další předměty, u kterých bylo třeba zpracovat nějaké seminární práce) to pro mě bylo opravdu velice náročné.

17. 3e) Časová náročnost studiaPodmínky studia • Chtela bych jenom podotknout, ze zavedenim noveho systemu studia se sice zvysily pozadavky na studenta, ale na druhou stranu skola neposkytuje dostatecne zazemi, aby student mohl tyto pozadavky dostatecne kvalitne plnit. Znamena to nejen to, ze je pouze omezeny pocet studijni literatury, nedostatecne mnozstvi literatury ve svetovych jazycich, ale i zcela nevyhovujici kapacita knihovny. Nestalo se mi jednou, ze jsem na vstup do knihovny musela cekat nekolik desitek minut. Myslim si, ze priblizeni se evropskym standardum je krok spravnym smerem, ale mel by byt provazan dalsimi kroky, ktere s nim logicky souvisi. A to je nejen zvyseni pozadavku na studenty, ale i zvyseni pozadavku na pedagogy, tzn. rozsirit vyuku o nove poznakty v oboru, zvyseni kvality vyuky ci aktivni komunikace se studenty, zmena pristupu ke studentum i k celemu zpusobu vyuky. Samozrejmne toto neplati pro vsechny vyucujici, ale myslim si, ze je zde stale prostor se zlepsovat. • U některých předmětů je neúměrná náročnost, konkr. seminární práce - v akreditačních materiálech je např. 12 hodin, ale požadována je 15 stránková odborná práce.

18. 3e) Časová náročnost studiaPříliš snadné studium • Celkově si myslím, že vyučující nijak zvlášť výuku neupravili - možná na to ještě neměli dost času. Myslím,že ECTS udělali tuhle školu ještě "průchodnější než dříve" Předměty jako matematika atd. jsou teď oproti dřívějšku prý téměř zadarmo... • Souhlasím že se výuka zkvalitnila, ale musím dodat že se zřejmě také zjednodušila. Jako student plánu D můžu jen závidět nynějším prvákům, kterým mé nejtěžší bakalářské zkoušky doslova padají do klína. Vážím si že jsem studentem právě této školy a věškerá hanlivá označení typu "VŠE = nejtěžší gympl v Praze" se snažím dementovat..ale nevím jak podobným narážkám škola do budoucna předejde jestli bude z doposud nejobtížnějších předmětů dělat pohodové písemky.. • Je to celkem fajn, když nemáme ty bakalářky jako ostatní a stačí jen nějaký ty zápočty a pak pár zkoušek:)

19. 4a) Vyučující a povinnost docházky • Očekávám, že na povinné předměty hlavní specializace bude možnost volby mezi vyučujícími tak, jak bylo slíbeno, zatím to tak například u Personálního řízeni 2 není! • Někteří vyučující se nezměnili spolu se změnou kreditového systému. Bohužel přístup některých je stále strašný a neodpovídá vysoké škole! • Souhlasím s tím, že převedení na ECTS vedlo ke zkvalitnění výuky, ale co mi na tom všem vadí je, že docházka je povinná. Vím že řada studentů, kteří zde studuje, také pracuje. Určitě chodím na většinu předmětu, ale někdy se stane, že nemohu, a bojím se že s tím budu v systému ECTS mít problémy. • Můj názor, je že vedení přikládá nepřiměřeně velkou váhu účasti na přednáškách a cvičeních. Nové předměty v plánu ECTS tento přístup ještě posílily.

20. 4b) Vyučující a povinnost docházky • Spolu s novým kreditovým systémem je změněn přístup k přítomnosti studentů na jednotlivých kurzech. Když jsem nastupovala na VŠE bylo řečeno a psáno v průvodcích pro studenty, že ve svých seminárních pracích by měli vycházet z vlastních zkušeností, z praxe při studiu atp. a toto nejvíce zhodnotit při psaní bakalářské a diplomové práce. Děsila jsem se toho, ale ...jak čas plynul, tak jsem začala pracovat a baví mě to. Zároveň nechci přestat studovat, ale současně nastavené podmínky v rámci ECTS jsou s praxí neslučitelné. Netvrdím, že student by měl přijít jen na testy, případně další povinnosti, ale celkově nás nyní nutíte věnovat se na plný úvazek škole a proto nemůžete očekávat znalosti z praxe! A bohužel je dosti viditelný rozdíl student pracující - student prospívající s výborným hodnocením, ale bez kontaktu s realitou. Nemám pravdu?!? • Připadá mi, že u většiny předmětů je stejná váha přiložena závěrečné zkoušce jako průběžné aktivity v hodinách. Takže student, který se pravidelně zúčastňuje cvičení, pak u závěrečné zkoušky nemusí podat takový výkon, jako student, který z nějakých důvodů, třeba i zdravotních některých cvičení zúčastnit nemohl. • Předpokládám, že vedení fakulty bude opačného názoru, ale domnívám se, že hlídání docházky je pod úroveň naší školy. Chápu, že posluchárny na některých přednáškách zely prázdnotou, čímž nebyly využity dostatečně efektivně. Zároveň se ale musím položit otázku, jaktože na některých přednáškách naopak nebylo takřka možné sehnat volné místo k sezení. Současný přístup mi připomíná návrat na gymnázium.

21. 5a) Praxe • Tato škola a její styl výuky je tak na hony vzdálená o praxe, že absolvent, který v průběhu studia nepracuje a nezíská tak reálný pohled na praxi, je naprosto neuplatitelný na trhu práce. Jak ale má stihnout alespoň nárazově či na 1/2 úvazek pracovat a živit se, když předměty stále zvyšují svou časovou náročnost a to ne z hlediska kvality, ale pouze času stráveného nad zbytečnostmi - nebo se Vám nezdá být zbytečné např. testovat ty samé znalosti 3 testy během semestru a ještě na ně psát seminárku a prezentovat ji. Mně tedy ANO. • Stále chybí propojení s praxí. • Mám dojem, že ECTS zkvalitnilo výuku, jelikož jsou předměty propojeny do větších celků, řeší se případové studie na cvičeních atd. Obávám se ale, že studenti jiných škol najdou práci mnohem snadněji, protože budou mít na rozdíl od nás mnohem víc praktických zkušeností. A právě ty zaměstnavatele zajímají. • Chybí předměty-cvičení, které by se zaměřovali na praktickou aplikaci manažerských schopností a jejich rozvoj.

22. 5b) Praxe • Návrh: Pokud na cvičeních pracujeme na nějaké práci, vytváříme cosi, co nevíme, jestli by to v reálném životě obstálo..nebylo by možné zapojit do takových předmětů více odborníků z praxe, případně sehnat nějaké prostředky na realizace alespoň některých projektů? Určitě by to spoustu studentů více motivovalo! • Dále postrádám - a to neustále - propojení praxe s výukou. Stále je tu obrovský handicap a škola by se tím měla zabývat - právě v rámci evropských kreditů zahrnout do výuk všech předmětů spolupráci studentů s lidmi s praxe a oboru. • Kde je praxe ve firmách??? ECTS se mohlo zaměřit na praxi a ne přidělávat seminární práce na hodiny a přípravy. Člověk chodící do práce a sbírající praktické zkušenosti, které jsou velmi důležité, je zaměstnán přípravou na každý týden. • Celkově hodnotím systém ECTS jako velmi dobrý. Musím však podotknout, že mi velice chybí praktikum, které je v zahraničí běžnou praxí.

23. 6 Slučování předmětů • Dva předměty se spojily do jednoho. Jeden z nich jsem již odstudoval v předchozí akreditaci a druhý bych rovněž rád studoval, ale dle některých informací z fakulty prý již nově akreditovaný předmět studovat nemohu. • Některé předměty mají zbytečně 2 hodiny v týdnu, protože se buď druhá hodina vůbec nekoná nebo se na ní všechno jenom opakuje, protože předmět jednoznačně nemá obsahově na druhou hodinu. • Některé předměty, i když byly v ECTS, zůstala koncepčně stejná, jen se zvýšil nárok na studenta. Dvouhodinová dotace, rozložená jako přednáška a cvičení, probíhala pouze jako přednáška a poté, místo, abych vyloženou popřípadě nastudovanou látku procvičili, učitel hodinu skončil. Byla to vyjímka, ale stejně bych na to chtěla upozornit. • Některé předměty byly až příliš náročné tím, že bylo spojeno více předmětů vyučovaných jednotlivě v předchozím systému. Ne proto, že se nedají zvládnout, ale aby se vědomosti lépe utříbily a ne jen naučily a vypustily. • Díky sloučení některých předmětů do jednoho, je více látky která se bere letem světem....to ke zkvalitnění výuky nevede. • Nelíbí se mi také, že se spojováním předmětů výrazně zmenšil okruh předmětů, které si student může zapsat, řada z volitelných (i povinných) předmětů hlavní i vedlejší specializace je v dost neatraktivních časech (7:30 ráno, páteční hodiny) a často je na výběr pouze jedna maximálně dvě paralelky.

24. 7 Složky výuky předmětůa1) Seminární práce a případové studie • A zároveň bych uvítal mnohem více case studies. Neříkám, že nejsou, ale je jich málo, nebo jsou podivně teoretické (3MA412). • Hodnocení seminárních prací je velice subjektivní a často nejsou známa NÁM studentům pravidla nebo kritéria, na základě kterých je práce hodnocena. Student tak napíše seminární práci a po odevzdání zjistí, že nesplňuje kritéria a ztrácí právě ony drobné body. Tato kritéria nám nikdo ani nechce sdělit a vyučující se chovají, jako by to bylo státní tajemství, které nemohou porušit. • Většina předmětů nyní vyžaduje zpracování seminární práce, ale je vidět, že tyto práce jsou zadávány jen proto, aby se vykazovala činnost. Málokterý předmět má k sobě seminární práci takovou, která studentovi něco dá - podobně jako mu dala finanční analýza u PE_301. Seminární práce s nulovým praktickým významem odebírají studentovi čas, který by mohl věnovat praxi v podnikové sféře, která se cení mnohem víc než škola.

25. 7 Složky výuky předmětůa2) Seminární práce a případové studie • Jediným problémem, který bych viděla, je příliš mnoho seminárních prací. V téměř každém předmětu, který jsem si registrovala, je podmínkou sepsání seminární práce. Ovšem v kombinaci se vší průběžnou přípravou na všechny předměty, prezentacemi a účastí na přednáškách je velmi obtížné stihnout vše v takové kvalitě, v jaké bych si přála, pokud vůbec. Navíc je práce často nutné odevzdat do konce semestru, takže se část povinností nedá přesunout na zkouškové období. • Kompromis? V každém predmětu 1 seminární práce,1 prezentace,1 – 2 testy (podle zátěže) by dle meho názoru bohatě stačilo. • Nepřijde mi vůbec vhodná taková situace, kdy vyučující zadá seminární práce a pak jen cvičení za cvičením poslouchá jejich prezentace, aniž by byl pro studenty nějakým přínosem. • Pokud tedy student studuje např. všechny předměty v systému ECTS, pak celý semestr nedělá nic jiného, než píše seminární práce. • Většina seminárních prací je ohodnocena téměř maximem bodu a chybí zpětná vazba, která by studentům sdělila, co bylo na jejich pracích dobře, popřípadě špatně.

26. 7 Složky výuky předmětůb) samostudium • Na systému se mi nelíbí, že obrovskou váhu nese samostudium a efektnější by podle mého bylo, nejdříve věci vysvětlit a až potom zkoušet a ne látku zkoušet a až potom jí probírat nebo v horším případě neprobírat vůbec. • Přínos nového systému vidím hlavně v tom, že máme oproti ostatním studentům z jiných fakult a univerzit méně hodin, což ale musíme dorovnat samostudiem, jehož délka je individuální a jednotlivých studentů. Se sloučením některých předmětů do jednoho semestru souvisí to, že budeme mít více volitelných předmětů, čímž se můžeme lépe profilovat. Tím se opravdu přibližujeme evropským univerzitám. • No a dále tím, že se dělá moc těch případových studií, tak se vůbec skoro nerealizuje výklad obsahu toho daného předmětu a pak když je zapotřebí ještě k ukončení předmětu test, tak se stejně všechno musíme naučit sami doma.

27. 7 Složky výuky předmětůc) testy a zpětná vazba • Nesouhlasím se způsobem ověřování znalostí u povinných předmětů. Test s nabízenými možnostmi absolutně neověří znalosti studenta a schopnost poznatky aplikovat. Ověřuje pouze schopnost vyplnit test. • Seminární práce se zpracovávají písemnou formou a málokdy se přednášejí. A i v případě, že je student povinen práci přednést, nedostává se mu zpětné vazby. Vyučující nemají trénink v oblasti psychologie, a tak nemohou posoudit, jaké chyby dotyčný dělá. V tomto případě bych spíše doporučoval zavést povinný předmět a najmout několik odborníků na neverbální i verbální komunikaci, kteří by studentům vyložili správné způsob držení těla, podávání rukou, úsměvů, jednání s lidmi atd. • Když už zadávat úkoly, tak takové, které budou následně na cvičení opravdu prodiskutovány a budou pro studenty přínosné. Myslím si, že překlady 20 i více stránkových textů do přípravy na odborný předmět nepatří.

28. 7 Složky výuky předmětůd1) týmová práce • Zavedení systému ECTS skutečně zvýšilo kvalitu výuky, osobně bych kladl ještě větší požadavky na práci v týmech a prezentaci, která je dle mého soudu velmi důležitá v praxi. Mám kamaráda, který učí například na ČZU a studoval tuto školu a i když si myslím, že ve spoustě opatření a zavedení tato škola zaostává za VŠE, má právě návrh ve způsobu prezentací, hodně preferuje práci v týmech a tyto skutečnosti jsou pak velice kladně hodnoceny v praxi, jak mi sám zmiňovaný kamarád řekl. • Velmi oceňuji týmovou práci a prezentace (3MA111 a 44F101) a také zájem fakulty o názory studentů. • Týmová práce na projektech - nevidím toto zrovna jako výhodný prostředek pro rozvoj komunikačních dovedností - někomu na této práci záleží a další z tohoto týmu to bere jako nutnou povinnost, aby dostal kredity. Navíc to jsou časově náročnější práce a sladit časový harmonogram všech studentů v týmu není také jednoduché! Určitě to má kladný vliv na rozvoj komunikačních dovedností, ale jestli je to až takový velký přínos si nejsem jistá...

29. 7 Složky výuky předmětůd2) týmová práce • Celá cvičení se zaplácnou nějakou případovou studií - tu stejně většinou udělá tak jeden dva lidé ze skupinky, protože ostatní třeba neví jak na to. A pak se o tom pár lidí na konci hodiny baví s učitelem a ostatní tam jenom tak seděj a nic. • Cvičení dávají dostatek prostoru pro interakci a jsou docela zábavná. Čím více týmové práce, tím lépe. Člověk se seznámí s novými lidmi a navíc dochází o oslabení té obrovské anonymity, která tu na škole panuje. • Oceňuji snahu o rozšíření povahy studia z neustálých testů na samostatnou a týmovou práci. Přestože v praxi zatím ta "týmová" práce je týmová jen na papíře, směr je to dobrý. • Musím pochválit změněnou formu výuky zaměřenou na týmovou spolupráci a vlastní domácí přípravu. Ačkoliv v některých případech je toho už docela dost.

30. 7 Složky výuky předmětůe) kruhy • Podle mého názoru je ECTS dobrý zavádět od 1. ročníku a ne během studia. Tým je pak složen z několika lidí, různých fakult, a každý má jiný rozvrh a sejít se na zpracování týmové práce je velmi velmi problematické. • Studenti by měli být k prezentacím vybírání náhodně, protože mnohdy se stává, že se k prezentaci dostane skupinka lidí, která se dobře zná a tak se studenti učí jen v omezené míře pracovat s cizími lidmi v týmové práci. • Vyučující s oblibou zadávají týmové seminární práce. Na VŠE je něco takového ale docela problém. Jelikož nemáme kruhy, má každý student úplně jiný rozvrh. Lidé proto pracují "týmově" jen přes internet, tým nemá čas se celý sejít. Potom samozřejmě vázne komunikace a týmová seminární práce vznikne jako spojení několika zcela individuálních prací. Navíc spolu často pracují lidé, kteří se absolutně neznají, neví jestli se na sebe můžou spolehnout...Lepší je týmové řešení případových studií na hodinách. • Velice mi vyhovuje, že se zavedly kruhy a to ještě podle krajů. Výborné je, že jsme už dostali předem stanovený rozvrh a velice bych uvítala, mít předem stanovený rozvrh i do dalších semestrů...

31. Anketa studentů 1. ročníku ke kruhům • E-mail odeslán studentům 1. ročníku ve středu 22. 2. 2006 v 18 hodin • v 1. ročníku jste byli rozděleni do kruhů, které měly především: • usnadnit registrace, • pomoci vytvořit souvislý rozvrh hodin, • umožnit pracovat ve stejných výukových skupinách s přihlédnutím k Vašemu trvalému bydlišti. • Vzorový studijní program plánu E umožňuje pokračování výuky v kruzích i ve 2. ročníku bakalářského studia, neboť také ve 2. ročníku jsou zařazeny povinné předměty (a výuka prvního jazyka). • Brzy se bude připravovat rozvrh hodin pro zimní semestr. Zajímá nás Váš názor, zda také ve 2. ročníku chcete mít předregistrován rozvrh hodin dle kruhů. • Prosíme Vás proto o vyplnění jednoduché ankety v níže uvedeném odpovědním formuláři. • Do 24. 2., 6 h (za 36 h ) odpovědělo 179 z 607 studentů (29 %) • ne 14 (8 %) • ano 157 (92 %) • volné texty v rozsahu 16616 znaků, tj. 10 normostránek

32. Studijní kruhy v 2. ročníku ECTS

33. Detail rozvrhu cvičení

34. 7 Složky výuky předmětůf) průběžné hodnocení • Průběžná práce v semestru mi sice pomáhá vstřebat a pochopit probíranou látku, ale na závěrečné zkoušky se musím učit tak jako tak, protože si někdy nevybavím, o čem byla řeč např. na začátku semestru, a tak si to musím osvěžit. • Průběžná práce v semestru, zejména na cvičeních je nezbytná. Myslím, že k diskusím, prezentacím byl dostatečný prostor vždy. Hlavní rozdíl nových předmětů je v tom, že tyto činnosti jsou nyní hodnoceny. To znamená vyžadovány a nemusí tak vyplývat přímo ze zájmu studentů. Student se o daný problém nemusí zajímat, musí ho splnit, protože za to dostane body. • Ještě bych měl připomínku k průběžnému hodnocení. Je to určitě dobré a přínosné, ale v některých případech se tento systém mění v honbu na body, kdy student musí opravdu vše pozorně sledovat, vše splnit do poslední tečky a být na všech cvičeních a přednáškách. Nemá snad ani možnost onemocnět, aby náhodou neztratil body. • Myslím, že tato forma výuky je až zbytečně časově náročná a velmi těžko se dá škola skloubit např. s prací nebo s jinými aktivitami. Na druhou stranu je dobré rozložení celkového hodnocení na více menších prověrek během semestru. • Ad otázka 5: Velmi pozitivně toto hodnotím zejména u kurzu 3MI402. • Opravdu oceňuji průběžnou přípravu na hodiny, hlavně u předmětu ekonomie 2 mi to hodně pomohlo.

35. 7 Složky výuky předmětůg) prezentační a komunik. dovednosti • Velmi mne zklamalo,že prezentační možnosti v hodinách jsou opravdu velmi omezené. Učitelé zřejmě nechtějí měnit své zaběhlé vyučovací postupy mnohdy z dob Marie Terezie.V Rajské budově je pěkné prostředí na procvičování prezentací, ale nikdo či výjimečně se využívají • Dostatek příležitostí pro využití svých prezentačních schopností jsem sice měla, ale bylo to pro mě docela utrpení. Pokud student není ten typ, že pořád o něčem rád diskutuje, tak ty hodiny nejsou tím pravým. chápu, že je důležité rozvíjet prezentační schopnosti. I když tento semestr byl pro mě tzv. léčba šokem. Tolik prezentací jsem snad neměla za celé bakalářské studium dohromady. • Prezentace zabírají většinu hodinových dotací předmětů na cvičení, takže se cvičení stávají spíše jakousi zkušebnou pro prezentaci jednotlivých lidí (většinou nekvalitní). • A strašně špatné je to, že se ta výuka směřuje spíš k tomu dělat prezentace, projekty..... na úkor výkladu, naučení se fakt. • Velmi si cením získaných prezentačních a komunikačních dovedností, spolu se schopností lépe formulovat vlastní názory a úsudky a následně je prezentovat. • Zlepšujeme svoji prezentační schopnosti a dovednosti - je to velikánský plus:) Jen tak dal!

36. 8 Zkoušení předmětůa1) Jediný termín na zkoušku • Není normální, aby student měl pouze jednu šanci na zkoušku. Sice tady hezky píšete o tom, že výsledek nezáleží pouze na jednom testu, ale když v mém případě mám výborné výsledky během semestru a u zkoušku "vybouchnu" tak si myslím, že se v názoru na "super" ECTS neshodneme. • Na všechny předměty máte pouze jeden pokus. Je sice pravda, že stupeň Fx umožňuje opakovat daný předmět několikrát, ale pravděpodobnost získání tohoto stupně je velmi malá. • K vykonání ústních zkoušek je možný opět pouze jeden pokus, případně 1 opakování v případě hodnocení Fx, což je ale výjimečné. • Udělení známky Fx závisí pouze náladě zkoušejícího v daný den. • Nevadí mi, že v indexu mám dvojí psaní výsledků zkoušek, naopak si myslím, že využití písmen rozšiřuje klasifikační stupnici a hlavně, že je zde možnost opravit si zkousku (tak jak je tomu i na jiných školách). • Když se zavedly nové předměty, mělo se zavést i to, aby studenti starých plánů měli na zkoušky také tři pokusy.

37. 8 Zkoušení předmětůa2) Jediný termín na zkoušku • V jednom novém předmětu po nás během semestru vyžadovali poměrně velké množství práce přes semestr. Naše pracovní skupina (ostatně stejně jako ostatní) měla za úkol připravit postupně během semestru 3 prezentace, provést výzkum v terénu, který byl sám o sobě také poměrně náročný a nakonec ze získaných podkladů zpracovat seminární práci. Předmět se mi velmi líbil, a také si myslím, že jsem si z něj díky odvedené práci něco odnesl. Bohužel jsem ale neuspěl v závěrečném testu, kdy jsem byl asi o 4 body pod spodní hranicí. Test sám o sobě neměl v celkovém hodnocení velkou váhu (jen 30 %) a seminární práce byla pro výslednou známku důležitější. Za zmínku také stojí, že ačkoliv jsem měl z předmětu dostat známku 4, součet bodů by stačil na známku 1. Nakonec jsem si vyprosil možnost opravy a předmět jsem skutečně udělal, nicméně si myslím, že zde nebylo vše v pořádku. Studentům v novém systému ECTS by MĚLA být ponechána možnost oprav, protože není přípustné, aby jeden nepovedený den podtrhl celosemetsrální práci. Možnost oprav nepovedených testů je férové gesto vůči studentům, kteří jsou přes semestr aktivní a projevují zájem o látku. • Ačkoliv jsem v plánu D, plán E je mi velmi sympatický možností hodnocení Fx !!!

38. 8 Zkoušení předmětůb) nedostatek termínů, krátké zk. období • Bylo velmi málo termínů na zkoušky - většinou jen jeden. já osobně jsem musela všechny zkoušky dělat před Vánocemi, žádné o zkouškovém období. • Dle mého názoru je krátké zkouškové období - pokud je student hodnocen stupněm FX až ke konci, má málo času na přípravu na opravný termín. • Pokud se stane, že student onemocní, i kdyby jen na pár dní, už se dostává do nepříjemné situace protože musí do poměrně krátkého období dostat větší množství zkoušek a tudíž se na ně nemůže dostatečně dobře připravit (to je také způsobeno tím, že není dostatek zkouškových termínů). • Nechápu, proč zkouškové období musí začínat 5 dnů před Silvestrem a trvá pouhý měsíc. Další semestr začíná 13.2. a zkouškové období končí 27.1. Prodloužení termínů za hranici začátku dalšího semestru již neschvaluji, pouze do jeho začátku! • Zkouškové období by se mělo prodloužit až do konce semestru.

39. 8 Zkoušení předmětůc) písmenná klasifikace • ECTS vedou k rozmělnění hodnocení - student si pod písmenky hůře představí úroveň svých znalostí - 1,2 nebo 3 bylo mnohem jasnější - např. pod C si každý představí 3; málokdo dosáhne na A - získání 1 bylo tak nějak snazší. • Jako kdyby všechno české nebylo dost evropské. Asi je to v souladu se současným globalizovaným světem, ale někdy mi ono zestejňování přijde až moc nucené a zbytečné (např. přechod na zápaďácké známkování A až F je zbytečné - copak by studium na VŠE nebylo dostatečně transparentní s evropskými školami, kdyby se používalo původní známkování?). • Systém hodnocení je příliš těsný, získat A je téměř nemožné.

40. 8 Zkoušení předmětůd) průměrný prospěch • Jediným mínusom na systéme ECTS sú nedostatočné informácie o výpočte a porovnávaní priemerov pre prospechové štipendium, prípadne pre ubytovanie na koleji. • Jak budou ohodnocení předmětů v plánu E použita v případě žádostí o kolej, kde se uvádí studijní průměr? Tzn. jaký bude zvolen přepočítací klíč? • Dostat A je skoro nemozne. Ovela sa nam tymto zhorsuje priemer. A nikto nevie ako to potom bude s internatmi. • Nemoznost studia neregistrovanych predmetu - hlavne tech, ktere uznava oddeleni zahranicnich vztahu a dava za ne body do vyberoveho rizeni. Studenti 3. fakulty jsou timto velmi omezeni, protoze kazdy bod se hodi a 20b je znat.

41. 9 Vedlejší specializace a státní zkouškya) bakalářské zkoušky, VS • Kriticky nedostatečný počet termínů na bakalářské zkoušky. Na jiných školách se studenti strachují, aby udělali zkoušky, ale studenti VSE se navíc musí stresovat, aby měli to štěstí a přihlásili se. Katedry pomáhají jen ve zcela výjimečných případech. • Jako plus hodnotím zrušení bakalářských zkoušek a zavedení možnosti více pokusu u zkoušky, přestože to záleží jen na vůli zkoušejícího. • Dnes ještě stále nevím, co si představit pod soubornou zkouškou na konci bakaláře. • Jako nevýhodu bych viděl stávající omezený výběr vedlejších specializací - v podstatě jen ze 3. fakulty, což je určitě nedostačující. • Jsem v plánu D, ale na VS 3MA jsem se přihlásil na začátku ZS 2005/06. Takže nevím, jestli budu dělat státnici ze dvou nebo ze tří předmětů - všechny jsem je studoval, pod novým identem, ale starým hodnocením (1,2,3, nikoli A,B,C..). Ani na katedře si nejsou jisti. Chtělo by to ujasnit.

42. F2 Anglo-americká studia Cestovní ruch Diplomacie Evropská ekonomická integrace Komerční jazyky Komerční komunikace Mezinárodní obchodní podnikání (dříve Zahraniční obchod) Politologie Právo v podnikání Retail Business (dříve Obchodní podnikání) Rozvojová studia F1 Controlling Oceňování podniku a jeho majetku Peněžní ekonomie a bankovnictví Učitelství odborných předmětů ekonomických Účetnictví a finančí řízení podniku Veřejné finance F4 4IP Informatika v podnikání 4KM Kvantitativní metody v managementu ? Filosofie ? Systémová analýza F5 všechny stávající VS Vedlejší specializace jiných fakult od zimního semestru 2006/07

43. 9 Vedlejší specializace a státní zkouškyb) státní zkoušky • Prestupila som v ramci navazujiciho magistra dobrovolne do Planu E, kde mi bola slubena Ekonomia bez statnice. Az po prestupe som sa dozvedela, ze statnicu aj tak absolvovat musim. To nepovazujem za korektny pristup! • Systém ECTS sliboval zamezit dvojímu zkoušení, jako např. v předmětu Ekonomie 2 (3MI412). To ale nebylo dodrženo, nadále je požadována jak dílčí zkouška, která je nyní mnohem náročnější než dříve, tak také statni zkouška. Považuji to od fakulty za podraz, nalákat takto studenty na nový systém a pak sliby nedodržet. • Proč musíme ztrácet kredity za neudělané státnice? Malá informovanost o státnici z ekonomie, doteď nevím, jak je to s tím přehlašováním státnice, kolik dní a odhlášení atd., snad se to dozvím. • Pokud si zapíšu termín, není možné ho odhlásit v určitém termínu bez potřeby neschopenky (jak tomu bylo dříve). Myslím si, že by student měl mít nějakou možnost si zkoušku odhlásit, aniž by musel jít prosit doktora o neschopenku.... • Vzhledem k tomu, že bych chtěla jít v červnu na statní zkoušky z hlavní specializace v rámci programu E tak dosud nevím jak tyto zkoušky budou přesně probíhat, z jakých předmětů, ani nejsou dosud vypsány přibližné okruhy.

44. Okruhy otázek http://fph.vse.cz/pro_studenty/zkousky/default.asp • bakalářské studium • státní zkouška • navazující magisterské studium • státní zkouška z ekonomie • státní zkouška z oboru • státní zkouška z vedlejší specializace

45. 10 Rezervní kredity • Podle mne znamych informaci take neni mozne v bakalarskem programu studovat predmety navazujiciho magisterskeho studia a nechat si je nasledne uznat, coz muze byt pro nektere studenty velmi neprijemnym opatrenim. • Vyšší kreditové ohodnocení jednotlivých předmětů vytváří vyšší rizikovost, neboť případná ztráta citelně zasáhne do rezervních kreditů studenta. • Hodnocení předmětů podle obtížnosti je na jednu stranu pěkné, na druhou ovšem, pokud student obtížný (a tudíž i vysoce hodnocený) předmět nezvládne, přijde o velké množství rezervních kreditních poukázek.

46. 11 Různé • Je velmi těžké pro cizince mít tolik ústních zkoušek v prvním semestru. • Postrádám na VŠE neustále prostor k diskutování nejen mezi studenty a učiteli, ale i mezi studenty samotnými. • Výuka ve všech předmětech bakalářského studia je i v pokročilejších předmětech stále dost obecná, chce to zajít více do hloubky (přidat zajímavosti a tak).

47. 12 Volitelné předměty • Bylo vypsáno málo oborově volitelných předmětů, což představovalo problém především pro starší studenty a pro studenty zapsané v pozdějším termínu (po složení státní závěrečné zkoušky v bakalářském studiu). • Největší nedostatek je vypisování málo kurzů! Téměř všechny oborově volitelné předměty jsou s obrovským převisem, takže dělat si rozvrh je velice náročné vzhledem k tomu, že se vám při zápisech spousta předmětů "vyhází". U oborově povinných předmětů je vypsáno rovněž málo kurzů, např. Ekonomie 2, která mě v tomto semestru čeká, v pondělí od 7.30 pro dojíždějící studenty není zrovna ideální! • Kapacity oborových předmětů na FPH je nedostačující, nemohu si zaregistrovat předmět, který bych opravdu chtěla absolvovat . př. podnikatelská etika. • Potěšilo by mě, kdyby přibily nějaké nové, zajímavé předměty (na všech katedrách), které nejsou založeny jen na teorii, ale vedou k většímu pochopeni diky (větší komunikaci, diskusi, hrách, praxi, ....) • Mohl by být alespoň jeden diplomový seminář na třetí fakultě, které byly kvůli ECTS zrušeny.

48. Registrace na LS 2005/06 • nízké naplnění povinných předmětů • 3LG211 (45/300), 3MA412 (170/240), 3MI402 (167/300), 3PE412 (221/300), 3PS211 (51/120) • nízké naplnění volitelných předmětů KMIE (ponechány pouze 3MI324, 3MI329) • poptávka po volitelných předmětech převýšila jejich kapacitu • za předměty ECTS se cvičeními bez povinných předmětů a bez vyřazených předmětů KMIE: • poptávka v 1. a 2. třídě: 3352 • poptávka v 1. – 3. třídě: 3611 • kapacita: 3452 • 79 předmětů, z toho poměr poptávka/kapacita • nad 200 %: 10 • nad 100 %: 23 • 80 - 100 %: 11 • 79 – 50 %: 13 • pod 50 %: 22

49. Nejvyšší nesoulad poptávky a kapacity

50. 13 Přechod starších studentůa) uznávání • Problémem je podle mě neuznávání bakalářských zkoušek při opakování studia. Přece požadavky na zkoušku předmětů v plánu E a bakalářských zkoušek nemůžou být tak rozdílné, že by se to nedalo uznat... • Text emailu co mi přišel:„Ahojte.Všem, kteří nesouhlasí s neuznáváním hotových bakalářských zkoušek při opakovaném studiu na VŠE v plánu E, přijďte s tím něco udělat první pondělí druhého semestru (13.2.06) před Churchilla. Přepošlete tento mail prosím svým dalším kolegům. Tahle škola si dělá, co chce, bez ohledu na nás, studenty. Díky.“I mně to přijde trochu jako klacek pod nohy...