Species pool z bryologického hlediska

1. Species poolz bryologického hlediska Pavel Sova

2. původní představa - mezidruhová kompetice  potlačení určitých druhů - formování společenstva • None of seven existing theories seeking to explain the coexistence of plant species, could singly explain the pattern of speciesrichness found e.g. in calcicolous grasslands.. (Zobel M., 1992) • null community - undisturbed community within stable zonal vegetation including the whole pool of potential species (Zobel M., 1992) • množství potenciálních druhů závisí hl. na evolučních faktorech

3. act. pool reálných společenstev většinou menší - disturbace • The majority of 'real' communities have a smaller species pool for historical reasons - migration has not taken place. Within this local species pool, asymmetric interspecific competition is the main force reducing species richness. Competition takes place on an ecological level (within an ecological time scale), but the outcome of it is governed by evolutionarily determined traits of individuals. (Zobel M., 1992)

4. species pool theory (Zobel, 2001) - dominují neutrální a náhodné procesy, společenstvo neovlivněné mezidruhovou kompeticí - společenstvo – náhodný výběr ze species pool - Eriksson (1993), Hubbell (1979) – lottery model

5. Species pool • odhad lokálního počtu druhů • regionální  aktuální (lokální)  osídlení mikrostanoviště • velikost areálu reg., lokální migrace (izolovanost, sukcesní stadium) velikost areálu act. • act. pool diverzita druhů • evoluční (speciace) a historické (velkoplošná migrace) procesy  velikost reg.

6. ghost of competion past – plodnost, disperze diaspor, klíčivost.. - vychází z již ustanoveného společenstva - nebere v úvahu competitive exclusion • nepřítomnost druhu vnímána jako důsledek sukcese (preempty competition) • předpoklad – dospělé, stabilní společenstvo s konstantním disturbačním režimem - společenstvo je ekologicky homogenní porost (cévnaté r.), kde individua jsou potenciálními kompetitory o světlo v dospělosti 

7. hodnocení počtu druhů jen z poměrně malých ploch – nerealistické (Okland (1990) – homogenity concept)

8. Vyloučení druhu kompeticí • role ve stabilním společenstvu je malá, ale ne zanedbatelná • Huisman a Weissing (1999) – experiment populace x zdroje - ve stabilním společenstvu se počet druhů nemění ani za silné mezidruhové kompetice, je-li počet zdrojů alespoň 3 - u méně produktivních společenstev kompetici kompenzuje facilitation

9. Mechorosty • většinou jednovrstevná společenstva – symetrické kompetiční vztahy • chybí podzemní kompetice • nejsou spásány - vhodné k testování Zobelovy hypotézy

10. u některých společenstev mechorostů je mezidruhové působení velice omezené - především úspěšná imigrace, vyklíčení, náhodná mortalita - dobře predikuje species pool hyp. • dlouhotrvající společenstva (rašeliniště) – vyloučení kompeticí ztěží - neutrální a náhodné procesy též nepravděpodobné - často se přidává působení gradientu prostředí

11. výzkum invazních druhů – Campylopus introflexus, Orthodontium lineare - schopné změnit společenstvo přes kompetici (agresivní, podobně cévnaté r.)

12. Terénní experimenty • Zobel – var SAct. pool < var SAct. pool podle nulového modelu (SAct. pool SReg.. pool) • (analogicky velikost plochy regionu resp. společensrtva) • S Holandsko (Dicranellion heteromallae) - var SAct. pool – 0 - SReg. pool (nulový model) započítání vlivu heterogenity mikrostanovišť – stupeň izolace, dostupnost pro spory - závislost produkce spor na typu stanoviště, role fylogeneze (Herben, 1994)

13. i přes vysokou hustotu porostu se vyloučení přes kompetici neodehrálo - van Tooren a During (1988) – i po narušení se obnoví původní stav - trvalé změny podmínek  změny ve společenstvu, během sukcese

14. Pyreneje – narušení + transplant-replant - kompetice ve stabilních společenstvech neměla vliv na jejich strukturu, resp. byla nevýznamná - podpora species pool hyp.

15. Dánsko, Barcelona – trvalé plochy - na krátké prostorové škále je druhová dynamika větší (vysoká variance) • experiment na porostu s velkou hustotou - očekávána větší míra hl. mezidruhové kompetice - většina dvojic zkoumaných druhů nebyla postižena kompeticí, jejich chování se nelišilo od chování vzájemně nezávislých jednotlivých porostů

16. vyjímka – Eurhynchium hians, Ctenidium molluscum - zde prokázáno vyloučení přes kompetici - růstová forma - celkově reciproké tzn. rovnovážný stav

17. recentní terénní experimenty - maloplošná narušení porostu mechorostů u většiny (záleží na růstové formě) nevyústí v expanzivní růst a obsazení gapu v důsledku nízké konkurence jako u cévnatých r. - v gapech probíhá normální sukcese - gapy (narušení) umožňují koexistenci druhů ve stabilních společenstvech

18. Závěr • v stabilních společenstvech mechorostů nehraje mezidruhová kompetice (negative density effect) významnou roli • nepůsobí jen neutrální a náhodné procesy • důležitý vliv dostupnosti stanoviště • mezidruhová kompetice je u většiny mechorostů kompenzována zvýhodněním růstu v kompaktních porostech (poikilohydrie)

19. 338 homogenních stanovišť na cca 1 ha v 9 lesích - Estonsko • Regional species pools for bryophytes and vascular plants were significantly correlated. The correlations between the species richnesses of bryophytes and vascular plants per stand were positive in all community types. The relative richnesses (local richness divided by the regional species pool size) were similar for bryophyte species and for vascular plant species. This shows that on larger scales,conservation of the communities rich in species of one taxonomic plant group, maintains also the species richness of the other. • Ingerpuu N. et al., 2001

20. Literatura • H.J.During, F. Lloret, 2001. The species-pool hypothesis from a bryological perspective. Folia Geobotanica 36: 63-70. • Herben T. & Söderström L. 1992. Which habitat parameters are most important for persistence of bryophyte species on patchy, temporary substrates? Biological conservation 59: 121-126. • M. Zamfir, D.E. Goldberg. 2000. The effects of initial density on interactions between bryophytes at individual and community level. Journal of Ecology 88: 243-253 • Partel M., Zobel M., Zobel K., van der Maarel. 1996. The species pool and its relation to species richness: Evidence from Estonian plant communities. Oikos 75 (1): 111-117 • Zobel M. 1992. Plavt species coexistence -the role of historical, evolutionary and ecological factors. 65 (2): 314-320. • Ingerpuu N., Vellak K., Kukk T., Partel M. 2001. Bryophyte and vascular plant species richness in boreo-nemoral moist forests and mires. Biodiversity And Conservation 10 (12): 2153-2166.