Přelom ve válce

1. Přelom ve válce Stalingradská bitva Friedrich Paulus

2. Přelom ve válce • 1. ledna 1943 sovětská vojska zahájila ofenzívu, jejíž cílem bylo osvobození severního Kavkazu • Souběžně s probíhajícími operacemi u Stalingradu a na Kavkaze Rudá armáda přešla do útoku i na ostatních úsecích fronty • 2.1 sovětské jednotky osvobodily Velikije Luky (Moskevská oblast) • 25.1. dobyly Voroněž

3. Přelom ve válce • 2. ledna začala bitva u Búajrat al- Husúnu mezi brit. 8. armádou a německo-italskou tankovou armádou • Bitva trvala až do 14.1. a skončila porážkou jednotek Osy • 12. ledna začala jižně od Ladožského jezera operace Rudé armády, jejímž cílem bylo prolomení blokády Leningradu

4. Přelom ve válce • 14. ledna došlo k setkání Churchilla s Rooseveltem v Marocké Casablance, které mělo stanovit strategii vedoucí k porážce Německa a Itálie v Evropě • Britové prosazovali invazi přes Sicílii do Itálie • Američané upřednostňovali invazi do Francie přes kanál La Manche

5. Přelom ve válce • Přes počáteční odpor Američané nakonec přijali britský plán • 23. ledna Britská 8. armáda bez boje obsadila Tripolis a pronikla k libyjsko-tuniské hranici • Rommel po vyklizení Tripolisu ustoupil na silně opevněnou Marethskou linii

6. Přelom ve válce • 30. ledna britské bombardéry poprvé provedli denní nálet na Berlín • 2. února Rudá armáda (Voroněžský front) zahájila Charkovskou útočnou operaci • 8.2. byl osvobozen Kursk • 15.2. byl po tuhém boji s II. tank. sborem SS dobyt Charkov • Jižní fronta 14.2. osvobodil Rostov na Donu

7. Přelom ve válce • 15. března německá armáda dobyla město Charkov a 18.3. Bělgorod • 19. dubna vypuklo ve varšavském Ghettu povstání jako reakce na jeho chystanou likvidaci • 12. května skončily veškeré boje v severní Africe • 22. května německý admirál Karl Dönitz definitivně stáhl své ponorky ze severního Atlantiku • Důvodem byly katastrofální ztráty (56 ponorek během měsíce dubna), které byly způsobeny efektivní obranou konvojů

8. Přelom ve válce • 10. června byla spojenci zahájena velká letecká ofenzíva • Americké letectvo se soustřeďovalo na denní přesné bombardování • Cílem bylo zničení německého leteckého průmyslu a letectva vůbec

9. Přelom ve válce • 5. července po dlouhé přípravě zaútočily německé armády na silně opevněné pozice Rudé armády v kurském výběžku • Cílem operace bylo obklíčení a následné zničení velkého uskupení vojsk Rudé armády soustředěného kolem ukrajinského města Kursk • Čímž by Německo opět získalo ztracenou iniciativu na východní frontě

10. Přelom ve válce • 10. července se angloamerické invazní síly vylodily u jihovýchodních břehů Sicílie • 12. července přešla Rudá armáda do mohutného protiútoku proti oběma německým uskupením • V největší tankové bitvě II. světové války u Prochorovky byl 5. gardovou tankovou armádou definitivně zastaven útok z jižního směru

11. Přelom ve válce • Bitva u Kurska byla posledním německým pokusem zvrátit situaci na východní frontě • Německá armáda při níž na východě utržila daleko větší materiální a psychologický úder než u Stalingradu

12. Přelom ve válce • 7. srpna Rudá armáda zahájila smolenskou útočnou operaci proti něm. 4. armádě • Začalo osvobozování Běloruska • 22. září sov. 13. armáda za pomoci partyzánů násilně překročila mohutný tok Dněpru • 3. září se britsko kanadské jednotky 8. armády přeplavily přes Mesinskou úžiny a vylodily se v jižní Itálii • den podepsal gen. Castellano na Sicílii tajnou kapitulaci Itálie

13. Přelom ve válce • 8. září Itálie oficiálně zveřejnila svou kapitulaci • Německo okamžitě přikročilo k okupaci země a odzbrojení italské armády • 10.září obsadily Němci Řím • 2. října byla osvobozena celá smolenská oblast • 19. října se v Moskvě uskutečnila konference ministrů zahraničních věcí SSSR, USA a Velké Británie • Schůzka měla na programu urychlení konce války a poválečné uspořádání Evropy.

14. Přelom ve válce • 3. listopadu vojska 1. ukr. fronty zahájila kyjevskou útočnou operaci • 6.11. byl Kyjev osvobozen • 28.listopadu se sešli v Teheránu na vrcholné schůzce Roosevelt, Churchill a Stalin

15. Přelom ve válce • 24. prosince zahájila Rudá armáda velkou ofenzívu západně od Kyjeva • Koncem roku 1943 ovládala německá vojska v SSSR pouze území Běloruska, pobaltských republik, Karelofinské republiky a na jihu část Ukrajiny, Moldavska a Krym • 26. prosince byla potopena něm. bitevní loď Scharnhorst v Severním ledovém oceánu při neúspěšném útoku na spojenecký konvoj „YW 558

16. Postup Německa do SSSR • V létě 1942 probíhaly na východní frontě urputné boje • Němci dobyli černomořskou pevnost Sevastopol • Proniknout zároveň mezi Don a Volhu a obsadit naftová ložiska v Baku nedokázali • Když německá a jiná vojska neuspěla v Kavkazském předhůří, soustředila se na útok ve stalingradském směru

17. Stalingradská bitva • Údaje: Místo: Stalingrad, SSSR • Trvání: 3. 9. 1942 – 2. 2. 1943 • Výsledek: Vítězství SSSR • Strany: Velkoněmecká říše +Itálie + Rumunsko + Maďarsko x SSSR • Velitelé: A. Hitler, M. von Weichs, F. Paulus x G. Konstantinovič, Žukov, A. Jeremenko, V. I. Čujkov

18. Stalingradská bitva • Bitva o Stalingrad byla jednou z nejvýznamnějších událostí 2. světové války • Jedná se o tzv. „zlom na východní frontě“ • Až do této bitvy Německá armáda postupovala do nitra SSSR • Po bitvě museli ustupovat před sovětskými vojsky

19. Stalingradská bitva • Německá fronta 19.10. • Německá fronta 12.12. • Německá fronta 24.12.

20. Stalingradská bitva • Samotný počátek bitvy se datuje na 3. září 1942, kdy se čelní útvary německého XIV. tankového sboru probojovaly až do vzdálenosti osmi kilometrů od centra města Stalingradu • O den později byl však jejich útok sovětskou obranou zastaven • V následujících týdnech se bitva o Stalingrad změnila v rozhořčený boj o každý m2 • Do poloviny září padla Němcům do rukou celá jižní část města

21. Stalingradská bitva • Dějištěm těžkých bojů mezi německými a sovětskými jednotkami se poté staly severní čtvrti Stalingradu • Rudá armáda, zatlačená k Volze, využívala všech možností boje ve městě • Cílem německých vojsk bylo rychlé obsazení města • Německá vojenská uskupení se ve Stalingradu setkala s poměrně tuhým odporem • I přes odpor mělo Německo v jednom okamžiku pod kontrolou 9/10 města

22. Stalingradská bitva • 22. listopadu se okolo německé 6. armády uzavřel obkličující kruh sovětských vojsk • Známý jako „Stalingradský kotel“ • 6. armádě tehdy velel generálmajor Friedrich Paulus

23. Stalingradská bitva • Po dokončení sovětské obkličovací operace se ve stalingradském kotli ocitly německá 6. armáda a IV. armádní sbor německé 4. tankové armády • I rumunská 20. pěší a 1. jezdecká divize • V kotli o rozloze 1500 km2 se 22. listopadu nacházelo asi 284 000 mužů, z toho 9500 Rumunů a 20 300 sovětských válečných zajatců

24. Stalingradská bitva • Po obklíčení kotle Hitler nařídil Paulsově armádě, aby zaujala postavení kruhové obrany • Velitel 6. armády generálmajor Paulus poslal do Berlína žádost o povolení k pokusu o průlom stalingradského kotle • Tato žádost byla Hitlerem okamžitě zamítnuta

25. Stalingradská bitva • V odpovědi z Berlína stálo, že 6. armáda má počkat na vyprošťovací útok zvenčí • 6. armáda měla v tu chvíli zásoby ještě asi na 6 dní boje • Náčelník štábu pozemního vojska Kurt Zeitzler se marně pokoušel získat Hitlerův souhlas s vyklizením Stalingradu • 24. listopadu se říšský maršál a velitel Luftwaffe zaručil, že letectvo bude schopno vojska obklíčená ve Stalingradu zásobovat nejnutnějšími věcmi

26. Stalingradská bitva • Německá kapitulace: • Situace pro německé vojáky obklíčené v kotli vypadala opravdu velmi špatně • Pokusy o vyproštění 6. armády dále pokračovaly, ale již po několika dnech ztroskotaly

27. Stalingradská bitva • 4. tankové armádě pod velením generálplukovníka Hermanna Hotha se v součinnosti s 6. tankovou divizí, přisunutou z Francie, a 23. tankovou divizí během několika hodin podařilo zatlačit svazky 51. armády • Bránící se na vnějším obvodu kotle, ale útok, jenž měl zabezpečit levé křídlo vyprošťovací operace, po několika dnech uvázl v prostoru mezi řekami Don a Volha

28. Stalingradská bitva • Němcům nepomohla ani podpora, kterou obklíčeným jednotkám poskytl velitel skupiny armád, polní maršál Erich von Manstein • 20. prosince se sovětským vojskům podařilo dosáhnout průlomu ve směru hlavního úderu

29. Stalingradská bitva • Vzhledem k nově vzniklé situaci bylo vrchní velení Wehrmachtu přinuceno stáhnout síly 4. tankové armády • Ta se doposud přiblížila na vzdálenost 48 kilometrů od obklíčených Paulusových vojsk • Ve snaze zabránit katastrofě, jež se mohla snadno vyvinout v „druhý Stalingrad“, vydalo vrchní velení pozemních vojsk 28. prosince rozkaz k zahájení ústupu z Kavkazu

30. Stalingradská bitva • 25. ledna roku 1943 se povedlo sovětským vojskům v důsledku velké ofenzívy oddělit stalingradský kotel na dvě části • Den předtím byl večer na dálku povýšen Paulus do hodnosti generála polního maršála, protože ještě nikdy v historii německé armády nepodepsal německý polní maršál kapitulaci

31. Stalingradská bitva • Hitler věřil, že se tak stane i tentokrát a že Paulus kapitulaci nepodepíše, jenže se přepočítal • 31. ledna podepsal generál polní maršál Friedrich Paulus kapitulační listinu, která měla ukončit dosavadní boje v jižní části stalingradského kotle • V severní části se bojovalo až do 2. února 1943

32. Stalingradská bitva • Do ruského zajetí se následně odebralo asi 100 000 německých vojáků • Z nichž se o 12 let později v roce 1955, vrátilo do Německa asi 5 000 mužů • Zbytek mužů zahynul v krutých podmínkách ruských gulagů • 2. února 1943 generál pěchoty Karl Strecker podepsal kapitulaci severní části stalingradského kotle, čímž skončila bitva o Stalingrad

33. Souhrn Stalingradské bitvy • V září 1942 se Německá armáda probojovala do Stalingradu • Urputné boje v ulicích Stalingradu trvaly od 3. 9. 1942 až do 2. 2. 1943, kdy se bojovalo o každý m2 • Nejvíce se bojovalo o nejvyšší bod města – „Mamajevovu mohylu“ • Po velmi krvavých bojích, Rudá armáda zastavila postup Německa dále do města

34. Souhrn Stalingradské bitvy • 22. listopadu obklíčila sovětská armáda 6. německou armádu a uzavřela je do tzv. stalingradského kotle • V únoru 1943 připravila v prostoru Donu, Volhy a Stalingradu drtivou porážku německým vojskům • Vítězství sovětských vojsk ve Stalingradu znamenalo „obrat ve vývoji 2. světové války“

35. Souhrn Stalingradské bitvy • To podlomilo sílu Německa, a od této doby stoupal vliv SSSR • Autoritu sovětského svazu poté uznávali i USA a VB při velkých bitvách, neboť dokázali, že dokáží zásadně ovlivnit průběh války • Porážka Německa na Volze podpořila další národně osvobozenecké hnutí v Evropě

36. Souhrn Stalingradské bitvy • Německo ztratilo v tomto úseku fronty: • - 1.5 mil. Vojáků • - 3500 tanků a samohybných děl • - 12000 děl a minometů • - 3000 letadel • Do zajetí bylo vzato 90000 mužů a velitel 6. armády Friedrich Paulus

37. Friedrich Paulus

38. Friedrich Paulus • 23.9.1890-1.2.1957 • Friedrich Paulus se narodil 23. září roku 1890 v Breitenau, malém zemědělském městečku hluboko ve vnitrozemí Hesenska v rodině státního zaměstnance • V mládí Paulus studuje práva na univerzitě v Marburgu • Ale brzy je uvolněn, protože německá armáda se začíná v roce 1910 rozšiřovat

39. Friedrich Paulus • Poskytuje prostor zájemcům z širšího sociálního spektra • Friedrich Paulus je jako kadet-důstojník přijat do armády, a to do provinční jednotky, 111. pěšího pluku • Ten také nese dřívější označení 3. bádenský pluk markraběte Ludwiga.

40. Friedrich Paulus • Během dvou let se Friedrich Paulus vypracuje na poručíka • V roce 1914 pak Friedrich Paulus odchází na bojiště 1. světové války • Za první světové války je 111. pěší pluk součástí 28.divize, XIV. sboru 7. armády • Úkolem této armády je průnik od Rýna směrem k pohoří Vogézy, kde se má na hranicích střetnout s pravým křídlem francouzských vojsk a zadržet jej zde

41. Friedrich Paulus • Paulus v této době působí na pozici pobočníka ve 3. praporu svého pluku • Pak Friedrich Paulus onemocní a musí frontu v listopadu 1914 opustit - ke svému pluku se pak již nikdy nevrátí

42. Friedrich Paulus • Stává se štábním důstojníkem pluku u 2. pruského mysliveckého pluku • Ten je součástí Alpenkorpsu, jednotky, která není nasazována na běžné akce • U Alpenkorps zůstává Friedrich Paulus až do konce války - v roce 1917 přechází na vrchní velitelství sboru a plní štábní úkoly

43. Friedrich Paulus • Paulus není horlivý nacista a nemá ani nic společného se zakládáním NSDAP a s její cestou k moci • V dalších letech Paulusův vzestup dále pokračuje • V roce 1939 je již generálmajorem a v době útoku na Polsko zastává místo náčelníka štábu v nově zformované 10. armádě v Lipsku

44. Friedrich Paulus • Brzy získává 10. armáda nové jméno - stává se z ní 6. armáda • Bez větších potíží poráží Polsko a v roce 1940 je převelena k velké ofenzívě na západ • Největším Paulusovým úspěchem na západě je jednání, při němž Reichenau a král Leopold podepisují 28. května 1940 podmínky belgické kapitulace

45. Friedrich Paulus • O další tři týdny později kapituluje Francie • 6. armáda se stává součástí ozbrojených sil, vyčleněných pro operaci Seelöve, což je krycí jméno pro invazi do jižní Anglie • Úkolem 6. armády je nalodit se v Le Havru a při vylodění tvořit levé křídlo v oblasti měst Brighton – Worthing • Paulus připraví plány operace a v polovině srpna 1940 se koná v St. Malo generální zkouška akce

46. Friedrich Paulus • Protože ale není k dispozici dostatek vyloďovacích člunů, je účast 6. armády na operaci nakonec zrušena • Poté Friedrich Paulus opět mění místo - 3. září 1940 je jmenován do funkce zástupce náčelníka generálního štábu sekce operací v OKH (velitelství pro řízení veškerých operací německé armády

47. Friedrich Paulus • Zde je Paulusovi okamžitě svěřen úkol připravit základní osnovu riskantního plánu • Hitler nařizuje, že příští jaro (1941) musí být připraveny plány invaze do Ruska • Paulus a jeho štáb na tomto úkolu pracují celou zimu • Výsledkem je plán akce s krycím jménem Barbarossa

48. Friedrich Paulus • Počátkem prosince roku 1941 pak nastává prudký zvrat v Paulsově kariéře • Barbarossa (invaze do Ruska) se v podmínkách ruské zimy postupně zpomaluje, až se nakonec zastaví docela • Moskva stejně jako Leningrad odolávají, armádní skupina Jih není schopna dobýt Kavkaz

49. Friedrich Paulus • Polní maršál von Runstedt rezignuje na svoji funkci • Žádá, aby se novým velitelem jeho bývalé 6. armády stal Friedrich Paulus • Hitler souhlasí a Paulus tak získává přímou odpovědnost za armádu složenou z více než čtvrt milionu mužů • Příštím Paulusovým cílem je Stalingrad - 6. armáda vyráží kupředu 28. června 1942 a je to největší německá armáda na východní frontě, je složena s pěti sborů

50. Friedrich Paulus • Vše jde hladce, jediné zdržení nastane vždy jen, když armáda musí čekat na zásobovací konvoje • Paulus, ač trpí úplavicí, plní své povinnosti zdatně • Pak Hitler mění opět plány - nechce u Stalingradu jen přetnout ruské zásobovací tepny, chce město, nesoucí jméno protivníka dobýt