ETIKA - úvod

1. ETIKA - úvod Marek Matějka

2. Motto • „Vědění a umění vzniká u lidí proto, že mají zkušenost.“ Aristoteles, Metafysika Kniha I, kap. 1

3. Prolog „Kdo dává bezpečnosti přednost před svobodou, je právem otrok.“ Aristoteles

4. Aristoteles ze Stageiry  384 p.n.l., Stageira, Chalkidiké  322 p.n.l., Chalkida O: Nikomachos, osobní lékař makedonského krále Filipa II

5. Aristoteles ze Stageiry • Oblast, odkud pocházel Aristoteles

6. Narozen: 384 p.n.l. Studium v Akademii: 367 – 347 p.n.l. Vychovatel Alexandra Velikého: 343 p.n.l. Návrat do Athén: 335 p.n.l Založení Lykeion: 335 p.n.l. Odchod do vyhnanství: 322 p.n.l. Zemřel: 322 p.n.l. Lykeion byl předkem dnešného lycea. Název je odvozen chrámu Apollóna Lykeiského. Rovněž peripatetická škola, to podle názvu krytého sloupořadí peripatos, které se nacházelo v místě, kde se žáci učili. Biografie

7. Platón versus Aristoteles • Platón se zabýval zejména člověkem a společností. • Aristoteles se zabýval vlastními pozorováními Země, oblohy, přírody, jazyka, společnosti, politiky a umění. • Platón psal zásadně v dialozích. • Aristoteles pouze zpočátku, posléze v traktátech.

8. Platón versus Aristoteles • Platónovy dialogy se Sokratem jsou spíš jakýmisi „chytrými dialogy“. • Aristotelovy spisy jsou ucelenými argumentovanými učebnicemi.

9. Platón • Vlastním jménem Aristoklés  427 p.n.l., Athény  347 p.n.l., Athény

10. Sokrates  469 p.n.l., Athény  399 p.n.l., Athény

11. Posloupnost

12. anatomie, astronomie, biologie, ekonomie, embryologie, etnografie, geografie, geologie, lingvistiky, logiky, meteorologie politologie, estetika, etika, metafyzika, rétorika teologie, výchova a vzdělávání, literatura Poezie. Oblasti působení

13. Bibliografie • Tradiční uspořádání (Andronikos Rhodský): • logické (Organon), tj. Kategorie, O vyjadřování (nebo O interpretaci), První a Druhé analytiky, Topiky a O sofistických důkazech; • přírodovědecké: Fysika, O nebi, O vzniku a zániku, Meteorologie, O duši a 17 menších spisů, přičemž u poloviny z nich se o jeho autorství pochybuje, • Metafysiku, • etické a politické: Etika Nikomachova a Eudemova, Politika a další 3 spisy, • rétoriku a poetiku. • Mimo stojí Athénská ústava, nalezená až v 19. století.

14. Tři právní formy obce (státu): monarchii, kde vládne jednotlivec ve prospěch všech občanů, aristokracii, kde vládnou ti nejlepší (řecky aristoi) politeu, kde se na vládě podílejí všichni svobodní občané. Tři pokleslé formy: tyranii, vláda samozvaného vládce ve prospěch sebe samého, oligarchii, vládu bohatých pro svůj vlastní prospěch, demokracii, vládu davu. Typy vlády

15. Typy vlády • „Demokracie vznikla z domněnky, že lidé, kteří jsou si v něčem rovní (například svobodou), jsou si rovni ve všem, oligarchie naopak z předpokladu, že lidé v něčem nerovní (například v majetku), jsou nerovní vůbec.“

16. Typy vlády • „Nejdůležitější v každé ústavě je, aby zákony zaručily, že se nikdo z úřadu nemůže obohatit.“

17. Typy vlády • Stavěl distinkci mezi: • politiku a • etiku. • V soukromém životě má člověk hledat mnoho různých ctností, v politice rozhoduje spravedlnost čili „dobro těch druhých“.

18. Typy vlády • Politika se řídí určitými pravidly, která jsou spojena s formou vlády, a která je možno použít v každém politickém zřízení. • Porovnejme například s Machiavelliho pojetím politiky, respektive hledejme společné a rozdílné body.

19. Vznikání církevních řádů • Řád menších bratří(Ordo Fratrum Minorum), alias františkáni • žebravý řeholní řád založený svatým Františkem z Assisi v roce 1209 • charakteristickým oblečením je hnědá kutna převázaná v pase bílým provazem (cingulem), na kterém jsou tři uzly symbolizující tři řeholní sliby: chudobu, poslušnost a čistotu.

20. Vznikání církevních řádů • Řád se dělí na 3 větve: • OFM minorité, • OFM observanté • OFM kapucíni).

21. ;

22. Staré Město pražské - u svatého Jakuba, po 1228 Olomouc, 1230 Brno, 1231 Staré Město pražské - u svatého Františka, asi 1233 Litoměřice, 1233 Kadaň, 1234 Znojmo, asi 1235 Opava, asi 1238 Hradec Králové, asi před 1238 Stříbro, asi 1240 Benešov, asi 1246 Jihlava, před 1250 Kladsko, před 1257 Cheb, 1260 Krnov, 1273 Bechyně, asi 1281 OFM kláštery v ČR do roku 1306

23. OFM kláštery v ČR do roku 1306 • Valtice, 1286 • Vysoké Mýto, 1290 • Plzeň, po 1295 • Nový Bydžov, po 1305 • Žatec, před 1314 • Čáslav, ? • Planá u Mariánských Lázní, ? • Uničov, 1330

24. Vznikání církevních řádů • Řád svatého Benedikta(Ordo Sancti Benedicti) alias benediktýni • nejstarší mnišský řád, založen svatým Benediktem z Nursie na počátku 6. století • „Ora et labora“- česky „Modli se a pracuj“ • Regula Benedicti – Řehole Benediktova (73 článků – pravidel)

25. Vznikání církevních řádů Sv. Benedikt z Nursie(Benedictus Nursias)  483 n.l.  543 n.l. • založil v Monte Cassinu klášter • Patron Evropy (Pavel VI. – 1964)

26. Vznikání církevních řádů • Klášter (opat) • Kongregace (české kláštery + Čokovac - Slovanská benediktinská kongregace sv. Vojtěcha, 1945) • Benediktýnská konfederace (opat – primas, Řím)

27. Mužské kláštery Břevnov, 993 Ostrov na Vltavě u Davle, 999–1000 Sázava u Benešova, 1032 Rajhrad u Brna, 1048. Hradišťský (u Olomouce), 1078. Ženské kláštery: U sv. Jiří na Pražském hradě, kolem 970 Teplice, 1160–1167 Pustiměř 1340 OSB kláštery v ČR do roku 1357

28. OSB kláštery v ČR do roku 1357 • Mužské kláštery: • Opatovice nad Labem, kolem 1085 • Třebíč, založen roku 1109 ) • Kladruby u Stříbra, 1115 • Postoloprty u Loun, 1119–1122 • Vilémov u Čáslavi, před 1131 • Podlažice u Chrudimi, před 1160 • Police nad Metují, po 1213 • Orlová, 1269

29. OSB kláštery v ČR do roku 1357 • Mužské kláštery: • Komárov-Luh, 1195 • Těšín, 1211 • Měřín u Velkého Meziříčí, 1298 • Emauzský klášter či klášter Na Slovanech v Praze, 1347 • Praha, klášter sv. Ambrože, 1354

30. Vznikání církevních řádů • Řád bratří kazatelů(Ordo FratrumPraedicatorum) alias dominikáni • katolický kněžský řeholní řád • založen 1215 na základě Augustinovy řehole španělský kněz Domingo de Guzmán - sv. Dominik • posláním dominikánů bylo kázat a zpovídat věřící • Boj proti herezi v jižní Francii

31. Vznikání církevních řádů • Sv. Dominik (Domingo de Guzmán)  1170 n.l.  1221 n.l.

32. Vznikání církevních řádů • V roce 1233 se stali dominikáni z rozhodnutí Řehoře IX. Inkvizitoři pro oblast Francie. • V roce 1487 napsali dominikánští inkvizitoři Heinrich Insistoris a Jakob Sprenger neblaze proslulý spis Malleus maleficarum (Kladivo na čarodějnice), návod, jak vyhledávat a rozpoznávat čarodějnice.

33. Vznikání církevních řádů • V čele řádu stojí tzv. generál zvolený generální kapitulou. • V čele České provincie Řádu bratří kazatelů stojí Benedikt Tomáš Mohelník.

34. Sv. Dominik († 1221) Sv. Petr Veronský († 1252) Sv. Zdislava z Lemberka († 1252) Sv. Hyacint Krakovský († 1257) Sv. Markéta Uherská († 1271) Sv. Tomáš Akvinský († 1274) Sv. Rajmund de Penyafort († 1275) Sv. Albert Veliký († 1280) Sv. Anežka z Montepulciana († 1317) Sv. Kateřina Sienská († 1380) Sv. Vincenc Ferrer († 1419) Sv. Antonín z Florence († 1459) Sv. papež Pius V. († 1572) Sv. Ludvík Bertrán († 1581) Sv. Kateřina de' Ricci († 1590) Sv. Růžena Limská († 1617) Sv. Martin de Porres († 1639) Sv. Jan Macías († 1645) Sv. Ludvík Grignion de Montfort († 1716) Dominikánští světci a světice

35. Sv. Dominik pálí katarské knihy Vznikání církevních řádů

36. Vznikání církevních řádů • Tovaryšstvo Ježíšovo(Societas Iesu) aliasjezuitský řád • založen byl sv. Ignácem z Loyoly roku 1534 (15.8.) • 1773 jej papež Klement XV. na nátlak evropských panovníků zrušil, řád ale fakticky nikdy zcela nezanikl • 1814 jej papež Pius VII. celosvětově obnovil • členové řádu jsou známi jako jezuité.

37. Vznikání církevních řádů • I H S (J H S) pochází z řeckého: ΙΗΣΟΥΣ alias Jésús Iesus Hominum Salvator (Ježíš spasitel lidí).

38. Vznikání církevních řádů • Ignác z Loyoly  24.12. 1491  31.7. 1556.

39. Čeští jezuité • Bohuslav Balbín, kněz a historik • Josef Dobrovský, kněz a obrozenec • Antonín Koniáš, antireformátor • Tomáš Špidlík, kardinál

40. Čeští odpůrci jezuitů • Karel Havlíček z Borové, literát a novinář „Českých knížek hubitelé lítí: plesnivina, moli, jesoviti.“ • Alois Jirásek, spisovatel Staré pověsti české, Temno

41. Inkvizice • Inkvizice(inquisitio; z inquaerere zjišťovat) • byla právní institucí katolické církve či španělských a portugalských panovníků • měla za úkol vypořádávat se s herezí • termín inkvizice označuje také i samotné vyšetřování v otázkách víry a mravů, které vykonávala příslušná církevní autorita, tj. • biskup, • osoba jím k vyšetřování pověřená (tj. inkvizitor) • později jednotlivé inkviziční instituce.

42. Inkvizice • Běžně rozlišujeme inkvizici na: • Středověkou od Lucia III. (1184) – biskupská inkvizice od 4. lateránského koncilu, Inocenc III. (1215) – papežská inkvizice • Španělskou od Ferdinanda II. Aragonského (1478) • Římskou od Pavla III. (1542)

43. Inkvizice „Inkvizice, tento tribunál soudící myšlenky, toto mohutné zřízení, jehož pouhá představa ruší naše slabé nervy a nažene úzkost našim ptačím mozkům; Inkvizice věděla velmi dobře, že nejtěžší zločiny jsou zločiny ducha, ba proto tak bezlítostně trestala jich…“