Pravicový extremismus v Německu

1. Pravicový extremismus v Německu 6.4. 2010 Mgr. et Mgr. Petra Vejvodová 119477@mail.muni.cz

2. Počátky pravicového extremismu • počátky radikální pravice už v 19.století – 1870 sjednocení Německa a vznik císařství – změny, pocit nejistoty • v 19. století lze rozeznat radikálně pravicovou platformu, která hájí tradiční principy, nesnášenlivost vůči Neněmcům v říši • v daném období žádná celonárodní a jednotná radikálně pravicová strana • nejvýznamnější principy: antisemitismus a nacionalismus • 1. sv.v. a smlouva z Versailles národ sjednotila a upevnila pozici nacionalismu • 1919 vznik výmarské republiky – nedůvěra vůči demokratickému zřízení, posílení radikální pravice

3. Meziválečná éra • obnova Německa po 1. sv.v. podle radikálních skupin mohla nastat pouze z radikálního odmítnutí demokracie a liberalismu • teoretik Moeller Van der Bruck: principy v knize Třetí říše (1922) – silný stát, návrat k německé tradici, disciplinovaná solidárnost,  rozvíjení národní vitality a vybudování Velké říše s hegemonickým posláním

4. NSDAP (NationalsozialistischeDeutscheArbeiterpartei) – nástup Hitlera • Hitler - neúspěšný puč • NSDAP z Deutsche Arbeitpartei (DAP) – Německé dělnické strany, 1919 ,Anton Drexler • zpočátku jedna z nacionálně orientovaných stran, které čerpaly sílu z pocitů nespravedlnosti, nenávisti vůči systému a hospodářských problémů • program NSDAP: sjednocení všech Němců ve Velkém Německu; sebeurčení německého národa; půda a kolonie; rasistický důraz na „německou krev“; antisemitismus; proti imigraci; vyhoštění všech Neněmců, kteří do říše přesídlili po roce 1914; blaho národa nad blaho jednotlivce • část ekonomická a sociální: inspirace socialismem - znárodnění podniků ve veřejném vlastnictví, majetkové a pozemkové reformy. • 1933: NSDAP jako menšinový partner do vládní koalice – Hitler kancléřem

5. Vzestup NSDAP

6. Třídní původ voličů NSDAP

7. Situace po 2.sv.v. • ze strany extremistické pravice snaha rehabilitovat to, co se stalo -politický systém se poučil a upevnil brzdy proti vzrůstu vlivu extremismu • Ale! krajně pravicové strany během CW několikrát nabraly druhý dech • 4D • mnoho vedoucích osob NSDAP popraveno, uvězněno • od 1949 (vznik SRN) se objevují krajně pravicové strany zastávající otevřeně nacionalistické názory • německé obyvatelstvo pociťovalo období přísných postihů jako silnou nespravedlnost • Studená válka - denacifikace Německa přestala být prioritou • návrat bývalých vedoucích činitelů 3. říše na politickou scénu - vzkříšení německé krajní pravice • důležitá role katastrofální hospodářské situace Něm., nostalgie po ztracené velikosti, frustrace ze spojenecké okupace, ztráty čtvrtiny území • „denacifikovaní“ využívali nových demokratických stran (SPD, CDU, Liberální strany) jako trojského koně k cestě do Spolkového sněmu

8. Po 2. sv.v. • radikální pravice se stranicky organizovala ještě před vznikem spolkové republiky (1949) – buď v rámci zemí: WAV (Wirtschaftliche Aufbauvereinigung – Sdružení pro hospodářskou obnovu) v Bavorsku, nebo v rámci okupačních zón: Německá konzervativní strana v britském sektoru • nejvýznamnější z nich DRP (Deutsche Rechtspartei – Německá pravicová strana) – vznik 1946, přísný konzervatismus, ale respektující demokracii • DRP se brzy zapadla, z rozkolu vzešla SRP (Sozialistische Reichspartei – Říšská socialistická strana)

9. Říšská socialistická strana (SRP) • SRP se příliš nevzdálila tezím NSDAP - princip národní čistoty, opětovné získání území, vůdcovský princip • SRP nahrála vlna antikomunismu, která se zrodila se CW – strana se postupem času radikalizovala, přestala se tajit sympatiemi k Hitlerovi a touhou stát se masovou stranou po vzoru NSDAP- 1952 se rozpustila • seberozpuštění SRP neodstranilo ze dne na den revanšistické tendence starých stoupenců nacismu –bujení militaristických sdružení

10. 50./60. léta • v letech 1952-1963 měl neonacistický proud tendenci vysychat – hospodářská prosperita SRN, relativního uvolnění mezinárodní situace a politická stabilita pod záštitou CDU • existence malých uskupení, která se snažila zaujmout pozornost a získat příznivce • Radikalizovaná mládež: • Wiking Jugend • univerzitní studenti: Bund Nationaler Studenten (uni v Heidelbergu)

11. Nástup krajně pravicových stran • od začátku 80. let se o hlasy dané skupiny voličů dělí tři strany: Strana republikánů (REP) Německá lidová unie (Deutsche Volksunion – DVU) Nacionálně-demokratická strana Německa (NPD) • žádná z radikálních formací se nikdy nedostala do takového postavení, jako NF ve Francii nebo FPO v Rakousku – větších průlomů se v Německu dočkávají politické strany na místní úrovni

12. National-demokratische Partei Deutschland (NPD) – Nacionálně-demokratická strana Německa • 1964 – vznik – probuzení krajní pravice • Navenek příklon k demokracii, omezení otevřeného rasismu a antisemitismu • Požadavek na sjednocení Německa, proti USA i proti SSSR • Proti přistěhovalectví, proti pomoci Třetímu světu • Zaměření se na volební politiku, přesto styky s násilnickými skupinami • Volby 1965 – 2 % • Volby 1968 – 10 % v zemi Bádensko-Wurttembersko, zastoupení v 7 z 11 spolkových zemích • Voliči především rolníci a střední vrstva, věkový průměr 45-65 let • Ekonomická stabilita přinesla úbytek voličstva • Vznik NPD = nová etapa krajní pravice – reflexe aktuálních otázek

13. Republikáni (REP) • Vznik 1983 – ani stopa po extremismu, obhajoba republikanismu a občanských práv • FranzSchönhuber do čela – posun ke krajní pravici • Sjezd 1987 – strana přiznává barvu – důraz na národ, rodinu, proti přistěhovalectví – populismus • Volby 1989 – úspěch (zemské v Berlíně: 7,5 %, do EP: 7,1 %) –>vedoucí síla krajní pravice (úspěch díky nejisté situaci, územní požadavky na návrat ke stavu v roce 1939)

14. REP • Zač. 90. let postupná marginalizace strany, odliv voličů, odchod Schönhubera • Nyní spíše konzervativní strana

15. Německá lidová unie (DVU) • Vznik 1971, předsedou Gerhard Frey • Od 80. let dává o sobě vědět – přistěhovalectví • Konkurent REP – shodná témata: imigrace, azylová politika, integrace, národní kultura apod. • Nikdy v Bundestagu

16. 90. léta – sjednocené Německo • Marginalizace REP a DVU, ale nevedlo to k posílení voličské banky NPD – od poloviny 90. let  silné potírání pravicového extremismu a zákazy jednotlivých formací jako reakce na sílící násilí ze strany krajní pravice a neonacistů • Německo po sjednocení v potížích – obě části odlišné, V Německo ekonomicky špatné, obyvatelstvo obou zemí nervózní a v nejistotě – nárůst radikality a extremismu • západ Německa - pravicový radikalismus skrze politická uskupení s volebním určením • východ Německa – podoba autonomních skupinek operujících na místní úrovni a usilujících zmocnit se kontroly na tzv. „osvobozenými národními zónami“

17. 90. léta • vůdcové zatýkáni nebo odešli do tolerantnějších zemí jako USA nebo Kanada • volné „kamarádšchofty“ – změna strategie neonacistů • koncepce svobodní nacionalisté a autonomní nacionalisté: strategické změny v chování, oblékání, odklon od skinheads, inspirace street artem • Od 1990 dodnes – stagnace organizovaného pravicového extremismu – projevila se neschopnost vystoupení proti vládnoucímu zřízení (úspěchy na zemské úrovni) X naopak vzrůst neorganizovaného pravicového extremismu

18. NPD - oživení organizované krajní pravice? • Snaha podchytit situaci a zmobilizovat pravicové extremisty v býv. východním Německu • Profilace na proticizinecké politice a antisemitismu (resp. antisionismu), sociální problematika, proti multikulturalismu, kapitalismu • Revizionismus potlačen • 1996 – koncepce 3 pilířů • Boj o ulici • Boj o hlavy • Boj o parlamenty • 2004 přidán Boj o organizovanou vůli • Spolupráce s neonacisty, někteří ve straně – vůdčí síla pravicového extremismu (oboustranně výhodné)

19. NPD • SASKO: Volby 2004: 9,2 %, volby 2009: 5,6 % • 2009 v rámci předvolební kampaně dopis politikům s imigrantskými kořeny, aby opustili Německo (pětiletý plán, kdy budou imigranti dopraveni zpět do země původu)

20. Počet pravicových extremistů v Německu v roce 2007 (Zpráva Úřadu pro ochranu ústavy) • Celkem 32 600: • Z toho 14 200 neorganizované subkulturní skupiny – skinheads, neonacisti (4 400) atd. 4000 v různých pravicově extremistických organizacích 7200 v NPD 7000 DVU • latentní podpora pravicového extremismu poměrně vysoká: západní Německo 16 %, východní Německo 23 %

21. Schillova strana – Strana zákona a pořádku • Schillova strana zaznamenala v zemských volbách v Hamburku v roce 2001 obrovský úspěch díky slibům prosazovat právo a pořádek a razantně omezit kriminalitu, prosazovala znovuobnovení trestu smrti a kastraci sexuálních deviantů – zisk 19,4 % • populistická strana, fungování 2000 - 2007