1 / 19

STAROVĚKÁ INDIE

STAROVĚKÁ INDIE. Zpracovala Mgr. Jana Říhová ZŠ Brno, Kamínky 5 Kontakt: rihovajana @centrum. cz. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Povodí řeky Indu, kde se rozvíjela ve starověku tzv. harappská civilizace, leží na území dnešního Pakistánu, který byl dříve součástí Indie. Řeka Indus

karena
Download Presentation

STAROVĚKÁ INDIE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. STAROVĚKÁ INDIE

  2. Zpracovala Mgr. Jana Říhová ZŠ Brno, Kamínky 5 Kontakt: rihovajana@centrum.cz

  3. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Povodí řeky Indu, kde se rozvíjela ve starověku tzv. harappská civilizace, leží na území dnešního Pakistánu, který byl dříve součástí Indie. Řeka Indus pramení v Himaláji, v nejvyšších horách světa, a ústí do Arabského moře. http://www.schools.indiawaterportal.org http://fortheinterim.com

  4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Délka Indu je 3180 km. Jeho šířka kolísá od 400 m do 2 km, v době záplav se tok rozšiřuje i desetinásobně. Hladina řeky může stoupnout až o 15 m. Díky tajícímu sněhu z hor a monzunovým dešťům na jihu země má řeka dostatek vody. http://www.worldisround.com

  5. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Úrodné povodí Poindí umožnilo rozvoj zemědělské výroby. Záplavy přinášející nánosy bahna měly blahodárný vliv na kvalitu obdělávané půdy. Hlavními kulturními plodinami byla pšenice, ječmen, sezam a bavlna. http://www.sesamegrowers.org http://blogs.reuters.com http://agritech.tnau.ac.in BAVLNA SEZAM http://photo-dictionary.com http://www.essentialoils.co.za

  6. HARAPPSKÁ KULTURA Své jméno získala podle vesnice Harappa na řece Ráví, v jejíž blízkosti bylo objeveno starověké městské osídlení. Doposud bylo v Pákistánu a Indii odhaleno zhruba 1000 různě velkých osad. Města byla budována podle urbanistického plánu. Jejich součástí byla pevnost s hradbami. MODEL MĚSTA DHOLVIRA S VYSOKÝMI HRADBAMI http://janestreetclayworks.com

  7. HARAPPSKÁ KULTURA Existovala současně s civilizací starého Egypta a starověkými státy Asie. Podle nejnovějších archeologických poznatků se první města tohoto typu objevují už ve 4. tisíciletí př.n.l. na západ od řeky Indu a postupně se rozšiřují dále na východ – do údolí. Zde se vytvořily vhodné přírodní podmínky pro zemědělství . Rozkvět harappské kultury pak spadá do 26. století až 19. století před naším letopočtem. http://www.telegraphindia.com/1100406/images/06inbig.jpg http://www.mapsnworld.com

  8. HARAPPSKÁ KULTURA Města byla podle urbanistických plánů rozčleněna na jednotlivé čtvrti pomocí sítě hlavních ulic. Hlavní třídy - široké až 10m - se setkávaly na pravoúhlých křižovatkách a propojovaly je užší ulice a uličky. http://mrholmes.pbworks.com http://www.defence.pk ULICE MĚST SE PROTÍNALY V PRAVÉM ÚHLU

  9. MOHENDŽODARO Mezi největší nalezená města harappské kultury patří Mohendžodaro na řece Indu. Bylo zhruba třikrát větší než Harappa a mělo přibližně100 000 obyvatel. Dominantou města byla městská pevnost. Město mělo také bazén, který zřejmě sloužil k náboženským účelům. http://www.bbc.co.uk http://jayasreesaranathan.blogspot.com

  10. MOHENDŽODARO Na rozdíl od Egypta nebo Mezopotámie se v architektuře harappské kultury neobjevují monumentální stavby, nebudují se hrobky pro panovníky, stavby nejsou nijak zdobeny. Jednalo se o budovy, které byly na pohled jednoduché, ale o to víc sloužily k pohodlnému životu jejich majitelů. Domy byly jedno i vícepatrové, postavené z pálených cihel a vybaveny kanalizací. Byly zde běžně koupelny, splachovací toalety, kuchyně a spíže. Střechy byly rovné a využívaly se jako terasy. KANALIZACE http://www.book-of-thoth.com http://raffleshistorynotes.weebly.com

  11. MOHENDŽODARO Do města se vstupovalo branami, na které navazovaly hlavní třídy. Budovy neměly často okna do ulice, ale do zahrad nebo do atrií. Blízko každého domu stála studna. http://www.dinosoria.com/civilisation-declin.html STUDNA Zhlédni ukázku na www.youtube.com:Indus valley civilization(mohenjo-daro) http://www.youtube.com/watch?v=SdGbamPgf8o PŮDORYS BUDOVY A JEDNOTLIVÝCH PATER http://www.dinosoria.com/civilisation-declin.html http://mrholmes.pbworks.com

  12. LÓTHAL Model města Lóthal – nejvýznamnějšího přístavu, do kterého se přiváželo zboží po moři především z Mezopotámie. Město je zajímavé díky systému umělých kanálů umožňujících snadné a plynulé vyplouvání lodí na moře i přepravu zboží v docích. Město leželo v západní Indii. http://cs.wikipedia.org http://www.shunya.net

  13. HARAPPSKÉ PÍSMO V Harappě se našlo pozoruhodné množství malých čtvercových tabulek z měkkého mastku, které sloužily jako pečetidla. Obvykle nesou zvířecí motivy. Na pečetidlech jsou i nápisy psané zprava doleva, které se doposud nepodařilo rozluštit. http://www.alien-ufos.com http://www.metmuseum.org

  14. HARAPPSKÁ PLASTIKA Obyvatelé harappských sídlišť po sobě zanechali množství drobných sošek, které jsou z keramiky, kamene nebo bronzu. Jedním z nejzajímavějších nálezů ve starobylém Mohendžodaru je busta muže, jehož hlavu zdobí čelenka. Jedná se zřejmě o sošku kněze nebo panovníka. http://matrix.msu.edu http://www.ancient.eu.com

  15. HARAPPSKÁ PLASTIKA K zajímavým nálezům patří i dětské hračky, které jsou zhotoveny převážně z keramiky. Jsou vymodelovány velmi jednoduše, ale mají výraz a působí roztomile. Některé hračky mají pohyblivá kolečka. http://web.me.com http://www.pakistanpaedia.com http://www.indianetzone.com STARÝ ZPŮSOB VOLSKÉHO ZÁPŘAHU SE POUŽÍVÁ DODNES http://www.bbc.co.uk http://www.bbc.co.uk http://cs.wikipedia.org http://jameelcentre.ashmus.ox.ac.uk http://www.donfeidner.de

  16. HARAPPSKÁ KERAMIKA Typická harappská keramika má červenou barvu a je zdobena černou kresbou. Tento typ keramiky se v dané oblasti vyrábí dodnes. http://gaatha.com

  17. HARAPPSKÉ ŠPERKAŘSTVÍ Harappští šperkaři vyráběli velké množství různorodých šperků – od jednoduchých až po velmi složité. Nejčastějšími materiály byly drahé kovy, keramické a skleněné korálky, nerosty atd.

  18. PŘÍČINY ZÁNIKU HARAPPSKÉ CIVILIZACE Kolem roku 1750 př.n.l. prochází harapská cvilizace obdobím postupného úpadku. Přísné rozvržení ulic a čtvrtí postupně nahrazuje chaotická výstavba chatrně a nedbale budovaných příbytků. Stavby z pálených cihel jsou stále ve větší míře nahrazovány chatrčemi a přístavky narychlo uplácanými z bláta. Hrnčířské pece, které až dosud směly být zřizovány jen mimo město, se objevují též v ulicích. Upadá umění, řemeslo i obchod. Příčinou tohoto vývoje mohla být výrazná změna vodního režimu řeky Indu, která způsobila katastrofická sucha a následné vylidnění celé oblasti. Není také vyloučeno, že úpadek a zánik harappských sídel souvisel s příchodem árijských kmenů na indický subkontinent, k němuž došlo někdy v polovině 2. tisíciletí př.n.l. http://www.docstoc.com/docs/71654827/Harappama Z grafu průměrných ročních srážek můžeme vysledovat, jaká výrazná sucha zasáhla harappská města v 18. století př.n.l. a přetrvávala stovky let.

  19. LITERATURA Pečírka, J.: Dějiny pravěku a starověku II, SPN, Praha 1979, str. 932 - 936

More Related