Vývoj absolutní a relativní cenové hladiny

1. Makroekonomická analýza (5HP510) Vývoj absolutní a relativní cenové hladiny Václav Rybáček, katedra institucionální ekonomie kontakt: rybacek@czso.cz konzultační hodiny: út 09-10, 318 NB

2. Relativní vs. absolutní • Relativní cenová hladina:cenová hladina námi zkoumané země ve vztahu k cenové hladině jiné země, která nám slouží jako srovnávací základna (růst relativní cenové hladiny = nominální konvergence) • Absolutní cenová hladina:skutečná výše cenové hladiny zkoumané země, změna absolutní cenové hladiny je rovna míře inflace ve zkoumané zemi • za předpokladu konstantního měnového kurzu, změna absolutní cenové hladiny (inflace) nemusí nutně znamenat změnu relativní cenové hladiny (přiblížení srovnávací základně), a naopak.

3. Nominální konvergence • „vyrovnávání celkové cenové hladiny mezi ekonomikou ve stálém stavu a ekonomikou konvergující“ • (cenová hladina: vážený průměr cen zboží a služeb v hospodářské soustavě, měřený pomoci CPI) • … je důsledkem konvergence reálné, tj. postupné umazávání mezery v HDP na pracovníka mezi ekonomikou ve stálém stavu a ekonomikou konvergující • důležitým prvkem je dynamika relativní cenové úrovně.

4. Základní ukazatel relativní cenové úrovně CPL – Comparative price level - procentní úroveň cenové hladiny zkoumané ekonomiky ve srovnání s ekonomikou zvolenou jako základ CPL = (Pd/Pf )/ ER = PPP / ER • Pd, Pf - domácí, resp. zahraniční cenová hladina • ER – nominální měnový kurz • PPP – parita kupní síly • můžeme zkoumat relativní hladinu celého HDP či jeho složek

5. PPP – parita kupních sil- konverzní poměr, umělý kurz, jenž převádí jednu měnu do druhé tak, že lze koupit stále stejný objem zboží a služeb • PPP = Pd/Pf • poměr cenových hladin, vodítko při hledání rovnovážného měnového kurzu (Cassell, B-W systém) • monetární teorie měnového kurzu • zákon jedné ceny (vs. existence neobchodovatelných statků) • dlouhodobý vztah • ER – nominální měnový kurz - počet jednotek domácí měny, za které lze pořídit jednotku měny zahraniční • určován na devizových trzích, výše je determinována krátkodobými vlivy (spekulace) a dlouhodobým trendem (poměr cenových hladin)

6. Alternativní ukazatele ERDI - exchange rate deviation index - odchylka měnového kurzu od parity kupních sil (vnitřní –PPP - vs. vnější kupní síla měny - ER) - míra pod/nadhodnocení měnového kurzu - vliv na mezinárodní komparaci, přepočet HDP dle ER a PPP - vážený průměr ERDI vůči jednotlivým zemím = reálný efektivní směnný kurz

7. Alternativní ukazatele ERDI = 1/CPL = ER/PPP • Příklad, ERDI pro ČR a SR: ERDI czk/sk = Eczk/sk*PSR v sk/PCR v czk

8. Reálný měnový kurz • nástroj analýzy konkurenceschopnosti domácích výrobců • poměr zahraničních cen vyjádřených v domácí měně a domácích cen • vážený průměr ERDI vůči jednotlivým obchodním partnerům (váha = podíl na exportu ČR) RER = (ER * Pf) / Pd • reálná apreciace (↓RER), růst hodnoty domácího zboží v relaci k zahraničnímu zboží

9. Vztah CPL a RER • změna komparativní cenové hladiny v čase: • změna dána vývojem reálného směnného kurzu CPLt+1 = CPLt / RER CPLt+1 = CPLt / [(ER*Pf)/Pd] => reálná apreciace (RER<1) vede k růstu cenové hladiny relativní cenové hladiny dané země

10. RER a proces vyrovnávání cenových hladin Inflační kanál: kladný inflační diferenciál, tj. Pd> Pf Kursový kanál: zhodnocování nominálního měnového kurzu • závažná implikace v otázce přijetí eura, ztráta kursového kanálu vyrovnávání cenových hladin

12. Devizový kurz CZK/EUR a CZK/USD

13. Komparativní cenová hladina

14. Regresní rovnice CPL = 10,17 + 0,91*GDP + ε R2 = 0,92 • čím vyšší HDP na , tím vyšší cenová hladina • jinak řečeno, cenová hladina dané ekonomiky je zhruba na úrovni jejího HDP na  • HDP vyjádřený v běžném kurzu je pro méně vyspělé země nižší než při jeho vyjádření v PPP (vliv podhodnoceného kurzu) • data: EUROSTAT

15. Relativní cenová hladina HDP a relativní HDP na 

16. Transformační příběh – reálná apreciace • kursový polštář – hluboké podhodnocení měny, nižší mzdové náklady vyjádřené v cizí měně • mzdový polštář - prudký pokles reálných mezd • šoková terapie, „utažení opasků“ • postupné zhodnocování domácí měny: • splasknutí transformačních polštářů • probíhající reálná konvergence, • růst mzdových nákladů • růst cenové hladiny

17. Proč se cenové hladiny liší? • empirický poznatek: země s nižší produktivitou a úrovní HDP na hlavu (pracovníka) empiricky vykazují nižší úroveň cenové hladiny => odlišná kupní síla (mzdy, jiné příjmy, …), odlišná úroveň spotřebitelské poptávky • nemožnost arbitráže – problém obchodovatelnosti • transakční náklady • míra státní regulace, daně, sociální zákonodárství • míra otevřenosti ekonomiky (dovoz inflace/deflace) • úroveň konkurence na domácích trzích (otázka především maloobchodu) • vývoj kurzu, aj.

18. A jak se sbližují? Populárním vysvětlením je tzv. Balassův – Samuelsonův efekt(1964). Bela Balassa a Paul A. Samuelson přišli s teorií vyrovnávání cenových hladin nezávisle na sobě. Otázka … proč je v reálně konvergujících ekonomikách pozorována vyšší inflace než ve vyspělejších ekonomikách?

19. Předpoklady BSE • - nepružnost cen a nominálních mezd směrem dolů- vyrovnávání mezd mezi jednotlivými sektory (mzdová nákaza)- rozděluje ekonomiku na sektor obchodovatelného a neobchodovatelného zboží a služeb- funkční trh práce- aj.Některé předpoklady jsou příliš silné, jejich změkčení však mechanismus efektu nepopírá.

20. Obchodovatelné vs. neobchodovatelné statky Neobchodovatelné statky: zboží a služby, jejichž charakteristiky snižují, či přímo vylučují možnost mezinárodního obchodu s těmito statky (transakční náklady) Obchodovatelný statek: dochází k mezinárodní arbitráži a tím i k tlaku na cenové vyrovnávání! (zákon jedné ceny, závislost na míře otevřenosti ekonomiky)

21. Co je neobchodovatelné? • zdravotní péče • sociální služby • vzdělání • ubytování a stravování • veřejná správa • voda • další služby • aj. Značná část neobchodovatelných statků je také poskytována státem či ceny jsou státem regulovány.

22. Co je obchodovatelné? • oblečení • obuv • komunikační zařízení a služby • stroje a zařízení • potraviny • drogy • aj. Značná část těchto statků pochází z dovozu => tlak na vyrovnávání cen obchodovatelných statků!

23. Jak Balassův-Samuelsonův efekt funguje? • Sektor produkující obchodovatelné zboží a služby (podléhající mezinárodní konkurenci) dosahuje vyššího růstu produktivity = růst reálných mezd. Díky vyšší produktivitě nemusí ke krytí vyšších reálných mezd zvyšovat ceny při požadované rentabilitě – neinflační růst reálných mezd (stabilní NJMN).

24. b) Mzdová nákaza – v dlouhém období existuje tendence k vyrovnávání mzdových rozdílů mezi sektorem tradables a non-tradables. Jinak by docházelo k úprku pracovních sil do sektoru tradables. Dojde k růstu mezd v sektoru non-tradables, ovšem bez adekvátního růstu produktivity = růst mezd se přelije do cen (↑NJMN). Nabídkový tlak na růst inflace. Pro zachování rentability či pokrytí nákladů nutnost zvyšovat ceny rychleji než v sektoru obchodovatelného zboží. c) Růst produktivity v sektoru obchodovatelného zboží je doprovázen vyšším růstem cen neobchodovatelného zboží

25. Balassův-Samuelsonův efekt, formalizace … • cenová hladina je váženým průměrem cen sektoru obchodovatelného a neobchodovatelného • ceny obchodovatelného sektoru se mezi zeměmi neliší (PDT =PFT) • vyrovnanost cen obchodovatelného sektoru = zabýváme se pouze relativní cenovou úrovní neobchodovatelného sektoru • zjistěme determinanty poměru mezi domácí a zahraniční cenovou hladinou • platí rozklad poměru cenové hladiny N na tři složky: (PDN /PFN) = [wDN/ wFN]*[(1-αFN)/(1-αDN)]*[yFN/*yDN] ,kde: (1-αDN) – podíl práce na produkci (část produktu, jíž obdrží pracovník) PN – cenová hladina neobchodovatelného sektoru yN – produktivita v neobchodovatelném sektoru wN – mzdy v neobchodovatelném sektoru

26. za předpokladu, že (1-αFN) = (1-αDN), můžeme psát poměr obou cenových hladin jako: • PDN/ PFN= (wDN/ wFN) * (yFN / yDN) • výraz můžeme dále upravit ….. mzdy v jednom sektoru nemohou růst trvale rychleji než v druhém, byť rozdíly existovat mohou. Zhruba platí: • wDN= wDT; wFN= wFT • úroveň mezd je dána úrovní produktivity v obchodovatelném sektoru, že dochází ke mzdové nákaze, a že: (wDN/wFN)= (wDT/wFT) = (yDT/yFT)

27. za výše uvedených předpokladů: • PDN/ PFN= (yDT / yFT) * (yFN / yDN) • závěry: • čím nižší je relativní produktivita v domácím obchodovatelném sektoru, tím nižší je relativní cenová hladiny neobchodovatelných statků (nízké mzdy v obchodovatelném sektoru a tím i nízká mzdová nákaza) • čím nižší je relativní produktivita v domácím neobchodovatelném sektoru, tím jsou relativní ceny v domácím neobchodovatelném sektoru vyšší (mzdová nákaza bez adekvátního růstu produktivity zvyšuje ceny) • domácí relativní cenová hladina je dána zaostáváním relativní produktivity v sektoru obchodovatelném oproti zaostávání relativní produktivity v neobchodovatelném sektoru (klíčem je mzdová nákaza, předpoklad rovnosti mezd v obou sektorech)

28. Příklad: • produktivita neobchodovatelného sektoru je na úrovni 80 % zemí EA • produktivita obchodovatelného sektoru je na úrovni 40 % zemí EA • jaká je cenová hladina neobchodovatelných statků a celková cenová hladina? • PDN/ PFN= (yDT / yFT) * (yFN / yDN) = (0,40/1,00) * (1,00/0,80) = 0,5 • ceny neobchodovatelného sektoru jsou na úrovni 50 % eurozóny, což je dáno relativně vyšší zaostáváním produktivity obchodovatelného sektoru oproti zaostávání produktivity v sektoru neobchodovatelném (reálná konvergence = postupný růst produktivity v obchodovatelném, mzdová nákaza a „inflační“ růst mezd v neobchodovatelném = růst cenové hladiny, tj. nominální konvergence) • PD/ PF= (x* PDT + (1-x)* PDN) / (x* PFT + (1-x)* PFN) = (1/3*1+2/3*0,5)/1 = 0,67 • x – podíl obchodovatelného sektoru, cca 1/3 – arbitrární volbayy

29. Závislost domácí komparativní cenové úrovně na relativní produktivity práce

30. Předpoklady modelu, co s nimi? • mechanismus funguje i pro ekonomiku s plovoucími kurzy, neúplným mzdovým vzlínáním a vstupem neobchodovatelného zboží v podobě části nákladů do cen zboží obchodovatelného • mzdová nákaza nemusí být silná – poučenost odborů, vědomí nižšího růstu produktivity • ceny statků mají tendenci se mezinárodně srovnávat (výsledné odchylky nejsou řádové)

31. Funguje to? • testování modelu trpí nedostatkem vhodných a srovnatelných dat • problém podílu práce na produkci • problém jasného vymezení obchodovatelného a neobchodovatelného sektoru (např. problém zemědělství) • obecný závěr: Balassův-Samuelsonův efekt je v praxi postřehnutelný, jeho příspěvek ale není tak významný – zhruba 1-2 % na celkovém růstu cen • endogenní vlastnost ekonomik

32. Indikátory trhu práce(meziroční změna v %)

33. Vývoj mezd v odvětvích (meziroční změna v %)

34. Vývoj nominálních jednotkových mzdových nákladů

35. Proč B-S efekt nevysvětluje vše … Roli v úrovni cen hrají vedle kvantitativních charakteristik (HDP per capita, produktivita, aj.) i další faktory jako: • technologie, rozdílné vybavení zemí výrobními faktory, nedokonalé mobility kapitálu a práce = rozdílné relativní ceny faktorů • daně, regulace, vládní výdaje - vysoké vládní výdaje jdou zpravidla na zboží a služby neobchodovatelného sektoru • tvorba cen a stupeň konkurence – nižší sektorové přirážky v zemích se silnější konkurencí (postkeynesovká tradice); v tomto přístupu nemusíme dělit ekonomiku na T a N atd. • ekonomie rozsahu – země bohatě vybavené výrobními faktory, růst relativních cen v sektoru terciárním • marketing, korupce, právní prostředí, aj.

36. Balassův-Samuelsonův efekt a měnová maastrichtská kritéria • existence B-S efektu je jednou z nejsilnějších námitek proti kritériím • měnová kritéria: inflační (max. 1,5 + průměr 3 nejlepších), kursové (ERM II) a úrokové (max. 2 % + průměr zemí s nejlepším výsledkem při dosahování cenové stability) • kritéria jsou vzájemně provázána • Balassův-Samuelsonův efekt může představovat komplikaci = rychlejší růst cenové hladiny při reálné konvergenci • plnění za cenu restrikcí a snižování růstu? • pokud restrikce, pak fiskální! Růst úrokových sazeb může oslabit plnění úrokového i kursového kritéria => tlak na úlohu fiskálu • změna kritérií se neplánuje

37. Absolutní cenová hladina • růst absolutní cenové hladiny rovná se inflace • růst absolutní cenové hladiny: • v krátkém období (nabídkové a poptávkové šoky) • v dlouhém období (kvantitativní teorie peněz – lidé poptávají peníze jako prostředek směny)

38. Dlouhodobý vztah peněz a produktu(HDP a M2 v ČR 1995-2004)

39. Inflace • všeobecný růst cenové hladiny • v ČR režim cílování inflace • kvantifikace jako přírůstek indexu spotřebitelských cen (CPI – consumer price index), spotřební koš eurozóna – využívá harmonizovaný index spotřebitelských cen - HICP (jiné váhy)

40. Index spotřebitelských cen (CPI) • výpočet prostřednictvím Laspeyresova indexu: CPI = (Σpn*q0)/(Σ p0*q0) • koš spotřebitelských cen (šetření domácností)

41. Vývoj agregátu M1 a M2 (meziroční změna v %)

42. Meziroční inflace (změna v %)

43. Vývoj složek inflace

44. Inflační cílování: inflace a expektace

45. Inflační cíl ČNB

46. Prognóza inflace vs. skutečnost

47. Změna v měnové politice ČNB … • nový inflační cíl – od ledna 2010: meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 % (toleranční pásmo +- 1 %) • Trajektorie úrokových sazeb • Zasedání osmkrát ročně • Zveřejňování hlasování

48. Vybrané zdroje: • Dědek, O: Risk and challenges of monetary strategy for euro adoption, Politická ekonomie 1/2006 • Holman, R.: Transformace české ekonomiky, Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000 • Kubíček, J.: Sektorové produktivity a relativní cena neobchodovatelných statků: Opravdu příliš mnoho povyku pro nic?, dostupné na hp482.wz.cz • Weber, W. – McCandless, G.: Some monetry facts. Federal Reserve Bank of Minneapolis Quarterly Review, 1995 • Materiál ke přednášce – hp482.wz.cz

49. Děkuji za pozornost … • v