Baroko

1. Baroko Celková charakteristika

2. Baroko (barok): vysvětlení názvu • Několik různých výkladů slova baroko, spojeno s různými jazyky • Báros (řec.) tíha, hojnost • Verucca (it.) bradavice • Barocco (port.) perla nepravidelného tvaru • Barrueco, berrueco (šp.) • V 18. století slovo „barokní“ bylo chápáno jako směšný, přemrštěný • Vážněji se jím zabývali historikové umění až v 19. Století • Základní hodnocení: sloh protikladný k renesanci

3. Historické pozadí • Barokní sloh spojujeme s obdobím vyspělého novověku • Místo náboženských otázek jsou v popředí hospodářské zájmy • Vznik evropských velmocí a mocenských zápasů • Rozvoj přírodních věd a nových filozofických koncepcí

4. Vyspělý novověk: důležité historické a politické události • Třicetiletá válka (1618-48); přerozdělení Evropy, vznik nových velmocí; zrovnoprávnění protestantů a katolíků • Upevnění habsburského postavení ve středoevropské monarchii; centralizační a rekatolizační politika • Ztráta hospodářského vlivu Itálie, rozvoj zaoceánské plavby Angličanů a Holanďanů; Itálie si podržela své vedoucí postavení pouze v umění • Německá říše po Vesfálském míru rozdrobena; svazek států, katolické a protestantské oblasti • Nizozemské provincie nejprve pod vlivem Habsburků, po válce uznány jako nezávislé • Francie v období Ludvíka XIV. (1643-1715) • Krize absolutismu v Anglii v období Stuartovci • Války s Turky

5. Vyspělý novověk: Evropa 18. století • Vznik parlamentarismu v Anglii • Nárůst moci Pruského království • Války mezi Rakouskem a Pruskem • Dělení Polska • Kontakty Ruska s Evropou • Úpadek turecké moci

6. Barokní sloh: výsledek působení protikladných historických procesů

7. Různé projevy baroka v různých evropských zemích • Itálie • Španělsko • Francie • Nizozemí • Anglie • Německé oblasti • České země

8. Periodizace baroku • Raný barok • V Itálii 1590-1625; u nás 1600-1700 • Vrcholný barok • V Itálii 1625-1675; u nás 1700-1740 • Pozdní barok • V Itálii 1675-1750, u nás1740-1780; souběžně s rokokem a klasicismem

9. Barokní stavební památky Evropa

10. Barokní architektura v Itálii • Charakteristické rysy • Radikální barok; chrámové prostory využívají průniku geometrických obrazců a stereometrických těles • Plochy a linie kombinovány dle určitých pravidel (rytmus) • Dynamismus a atektoničnost • Iluzionismus • Vnějšek stavby často členěn jinak než vnitřek • Bohatá plastická a malířská výzdoba; zvýrazňování, polychromování a drahé materiály • Typy staveb • Chrám, zámek, šlechtický palác; jako doplněk zahrady a parky, bohatá sochařská výzdoba; fontány

11. Představitelé barokní architekti v Itálii • Carlo Maderna (1556-1629) • Práce na S. Petru, kupole S.Andrea della Valle, palác Barberini • Pietro da Cortona (1596-1669) • Sv. Lukáš a Martina, Sta Maria della Pace • Lorenzo Bernini (1598-1680) • Palác Barberini, baldachýn v chrámu Sv. Petra, kolonáda před chrámem • Francesco Borromini (1599-1667) • S. Carlo alle Quatro Fontane, univerzitní kostel S. Ivo della Sapienza; Sta Agnese na piazza Navona • Guarino Guarini (1624-1683) • S. Lorenzo v Turíně • Baldassare Longhena (1831-1681) • Sta Maria della Salute

12. Významné barokní lokality a památky v Itálii • Řím • Turín • Benátky

32. Barokní architektura ve Francii • Baroko proniká do Francie v prvé čtvrtině 17. Století díky jezuitskému řádu • Klasicizující tendence, později odpor k evropskému baroku a jeho okázalosti • Monumentální styl s přímý mi liniemi, užívá horizontál a vertikály; dispozice dle racionálních schémat

33. Významní francouzští architekti barokního klasicizmu ve Francii • Jules Hardouin Mansart (1646-1708) • Kostel invalidovny, podílel se na přestavbě Versailles • Zrcadlová galerie, Jižní a knížecí křídlo, oranžerie a Velký Trianon • Jacques Lemercier (1585-1654) • Kostel Sorbonny – prvá pařížský kupolový chrám • Jacques-Ange Gabriel (1698-1782) • Náměstí Svornosti