Role OSN v zajištění bezpečnosti, rozvoj

1. Role OSN v zajištění bezpečnosti, rozvoj Mezinárodní organizace

2. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Charta OSN explicitně zakazuje členům užít sílu nebo hrozbu silou. • Užití síly je možné pouze v sebeobraně nebo v případě uplatnění kolektivní bezpečnosti. • Skutečný stav: válka je pro státy stále možným řešením určitého problému, hrozba silou zase pomáhá prosadit zájem státu

3. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • OSN je systémem kolektivní bezpečnosti: • systém by měl být schopný zasáhnout proti agresorovi z řad členů organizace • Orgánem pro dohled na dodržování, ale i vynucení míru je RB OSN: • může autorizovat prostředky kolektivního vynucení míru v případě porušení nebo hrozby mezinárodního míru • RB rozhoduje, zda tato hrozba existuje • Od r. 1945 RB málokdy rozhodla o tom, že existuje reálné nebezpečí světovému míru • Pouze minimum operací OSN pak směřovalo ke skutečnému vynucení míru.

4. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Důvody: • Po r. 1945 převažovaly vnitřní konflikty nad mezistátními • RB OSN se během SV stala neefektivní • Chybějící shoda a vůle stálých členů zabezpečit světový mír. • Během SV shodě bránily ideologické rozdíly na světový řád. • Nedohoda ohledně definice agrese (podle Charty je to stát, který chce násilím změnit své hranice) • Po 2. sv. války se státy spíše snažily změnit vládu v jiném státu nebo podporovaly národně osvobozenecká hnutí • Sílu užívají státní i nestátní aktéři a nárokují si legitimitu jejího použití. • Stále chybí aktuální definice agresora.

5. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Příklady: • rozhodnutí o ohrožení světového míru • Př. útok KLDR na Jižní Koreu v r. 1950, argentinská okupace Falklandských ostrovů v r. 1982 • Počet rozhodnutí se zvýšil po skončení SV, kdy se rozšířilo i spektrum hrozeb • Př. útok Iráku na Kuvajt v r. 1990 • Války v bývalé Jugoslávii • V případě konfliktů v Somálsku nebo Rwandě byla ohrožením mezinárodního míru humanitární krize

6. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Možnosti jednání RB: • Závazná doporučení státům pro urovnání konfliktu (např. okamžité stažení sil, zahájení mírových jednání, destrukce nukleárních zbraní, ukončení porušování lidských práv, atd.) • Rezoluce – morální apel • Rozhodnutí o dočasném odebrání práv členského státu (např. zmrazení členství Srbska kvůli válkám s Chorvatskem a BaH) • Rozhodnutí o vyloučení člena – rozhoduje VS na návrh RB

7. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Pokud stát nebude plnit doporučení či rezoluce RB: • Nevojenské a vojenské prostředky vynucení • Nevojenské: př. ekonomické sankce, zbrojní embargo • Vojenské: OSN nemá vlastní síly, je závislá na členech • Během SV: válka v Koreji • Po SV: Většinou RB dává souhlas s použitím všech možných prostředků k řešení konfliktu, ale neiniciuje vojenské akce (př. Irák-Kuvajt) • Teprve v r. 1994 RB vyzvala k vojenskému vynucení míru – vyzvala NATO, aby hlídalo bezletovou zónu nad BaH • Nicméně akce NATO v Kosovu v r. 1999 byla bez souhlasu RB

8. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • VS OSN: • Může podávat doporučení RB týkající se otázek mezinárodní bezpečnosti. • Kontrola rozpočtu OSN • Během SV hlasitá kritika agrese a nelegálního užívání síly skrze rezolue → morální apel • Podpora peacekeepingu. VS ho stanovilo jako rozpočtovou prioritu.

9. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Generální tajemník: • Hlavní diplomat OSN. • Identifikace hrozeb mezinárodního míru a snaha zabránit vypuknutí konfliktu. • Vliv na realizaci politiky OSN v oblasti mezinárodní bezpečnosti. • Vliv na rozvoj peacekeepingu.

10. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Během SV OSN vybudovala nové mechanismy pro řešení konfliktů • tzv. Dobré služby/Good Offices • Generální tajemník nebo vyslanec OSN – umožňují, aby strany konfliktu spolu komunikovaly • Vyšetřování prostřednictvím OSN • je ustanovena Komise, která zkoumá fakta daného sporu • Tyto komise jsou ustanovovány na základě rozhodnutí RB • Mediace: • Mediátor hraje aktivní roli při vyjednávání, navrhuje různá řešení urovnání sporu • často je mediacemi pověřen generální tajemník OSN, a to RB • Řešení prostřednictvím rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora

11. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Peacekeeping: • Nebyl předjímaný Chartou OSN, vývoj v odpovědi na určité konkrétní situace • Mise musí být neutrální, mohou použít sílu jen když jsou napadeni • Vyvíjel se v průběhu Studené války • 1. operace po Suezské krizi v r. 1956 – UNEF

12. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Tradiční mise: SV • Základem je dohoda obou stran konfliktu a dosažení dočasného příměří → poté je možné rozmístit jednotky OSN (tzv. modré helmy) • Generální tajemník vyjednává se stranami konfliktu o rozmístění jednotek OSN, mandátu jednotek, cílu nasazení – tzv. Memorandu o porozumění, které musí být schválené RB • Strany sporu žádají OSN o asistenci nebo s ní souhlasí • Úkol: monitorování dodržování příměří

13. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Mise druhé generace: poč. 90. let • Angažmá v dlouhodobých mezistátních nebo vnitrostátních konfliktech • Mise plní nové úkoly: dohled nad průběhem voleb, odzbrojení stran konfliktu, identifikace porušitele dohod • 1992: Agenda pro mír • Úspěšné mise: Namibie (1989-1990), Salvador (1991-1995), Kambodža (1991-1993) • Neúspěšné – Somálsko (1992-1995), Rwanda (1993-1996)

14. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Mise třetí generace: • Angažují se ve vnitrostátních konfliktech ve státech, kde dlouhodobě selhává ústřední vláda • jsou rozmístěny na území jediného státu • Novým úkolem je nastolování míru, nejen jeho udržení, nastolení podmínek pro obnovu země • Jsou vysílány i bez souhlasu stran konfliktu • Část misí se přesunula z mandátu OSN pod mandát regionálních MO (NATO, EU, Africkou unii)

15. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Problémy: • Nedostatek zdrojů na financování mise • Nejasný mandát • Neochota států poskytnout vojáky • Např. vojáci z USA tvoří méně než 1 % všech vojenských sil OSN, kolem 1 % Rusko, Evropa 10 %, Čína 6 %, Japonsko neposkytuje vojenský personál

16. Působení OSN v oblasti rozvoje • Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) • Byla vytvořena v r. 1964 rezolucí VS a spadá pod ECOSOC • Bylo to místo pro rozvojové země, které nebyly spokojené s podmínkami světového obchodu. Vadila jim omezení Západu na jejich zboží. • První UNCTAD byl organizovaný Skupinou 77 • Tlak na liberalizaci obchodu především v oblasti zemědělských produktů. • Západ tlačí na snížení cel v oblasti zpracovaných výrobků, ale ne v oblasti primárních a zemědělských produktů, ve kterých má komparativní výhodu Jih. • Požadoval, aby země Severu dávaly 1 % HDP na rozvojovou pomoc.

17. Působení OSN v oblasti rozvoje • UNCTAD sídlí v Ženevě a setkání probíhají každé 3 roky (dnes má Skupina 77 125 členů). • Je financována z darů členských států. • V 70. letech se rozvojové země pokusily zavést tzv. nový mezinárodní ekonomický řád • Pokusily se jednostranně zvýšit ceny primárních a zemědělských produktů → podpořeno úspěchem OPEC a zvýšení cen ropy. • Neuspěly → mnoho zemí produkovalo podobné produkty, byly vzájemně nahraditelné jako dovozci na rozdíl od zemí OPEC.

18. Působení OSN v oblasti rozvoje • V r. 1974 Skupina 77 prosadila na VS Chartu ekonomických práv a povinností států. • Snaha o rovnou účast v mezinárodních finančních institucích a rovnější přerozdělení bohatství. • Během SV byla pozice zemí Třetího světa výhodnější → využívání konfliktu Východ-Západ • Vliv UNCTAD upadl po skončení SV.

19. Působení OSN v oblasti rozvoje • Dnešní pozice: • UNCTAD pořád trvá na tom, že chudoba a zaostávání je způsobeno nevýhodnou pozicí zemí Jihu ve světovém systému a nerovným rozdělením práce. • Exportéři primárních surovin a zemědělských výrobků nedosahují takových zisků jako země vyvážející zpracované výrobky. • Rozvinuté země nejprve UNCTAD podporovaly, ale později přesunuly podporu k Rozvojovému programu OSN. • UNCTAD kritizovaly za konfrontační přístup ke světovému ekonomickému řádu.

20. Působení OSN v oblasti rozvoje • Rozvojový program OSN (UNDP) • Vznikl v r. 1965, je financovaný z dobrovolných příspěvků členů OSN • Koordinuje rozvojové projekty spolu s dalšími agenturami OSN (UNICEF, Světový potravinový program, WHO), SB a MMF, NGO (Oxfam) • Podpora přístupu bottom-up → rozvoj místních komunit – přístup k pitné vodě, zdravotní péči, vzdělání. • Kritika liberálních přístupů, které vidí rozvoj pouze ve zvýšení HDP země.

21. Působení OSN v oblasti rozvoje • Rozvojové cíle tisíciletí • Světový summit v r. 2000 • Redukce extrémní chudoby o polovinu do r. 2015 • Rozšíření základního vzdělávání • Podpora rovnosti žen a mužů. • Snížení o 2/3 dětské úmrtnosti, zlepšit péči o matku. • Boj proti AIDS a dalším infekčním nemocem • Dosažení udržitelného rozvoje • Vytvoření světového partnerství pro rozvoj

22. Působení OSN v oblasti rozvoje • Snaha zajistit základní lidské potřeby, aby ekonomický růst reflektoval i lidský růst • Shoda na cílech, ale odlišné představy o strategiích • Liberální → skrze liberalizaci obchodu a otevření trhů, posílení politických a občanských práv • Nutnost více finančních prostředků • Světový summit (2005) → nedohoda ohledně strategií • USA chtěly odstranit rozvojové cíle z agendy