Pragmatické pojetí argumentace

1. Pragmatické pojetí argumentace Jakub Kopecký Žďárek listopad 2012

2. definice argumentu • argument vs. vysvětlení • argumentace a spornost • relevance argumentu

3. Definice argumentu/-ace A) logické pojetí • B. Švandová (1999, s. 103): „Každý argument má dvě základní části. To, co tvrdí a co zdůvodňuje, se nazývá závěr, a to, co uvádí jako důvod pro tento závěr, se nazývá jeho předpoklad nebo premisa. Premis může mít argument více.“ • J. Kraus (2008, s. 149): „Argumentací (zdůvodňováním) rozumíme soubor tvrzení (argumentů) jako myšlenkových a řečových struktur složených z východisek, premis, a z nich vyplývajících závěrů. [...] mezi příčinou a závěrem se předpokládá příčinný (kauzální) vztah.“ A = premisy + závěr

4. Definice argumentu/-ace B) komunikační pojetí • P. Karlík in ESČ (2002, s. 45): „ARGUMENT [...] 3. V rétorice a v jazykovědě zkoumající jaz. jakožto formu lidského jednání prostředek zdůvodnění nějaké sporné teze.“ • O. Klein (2007, s. 46): „S pojmem argument se pokusíme pracovat ve významu důvodu či podpory pro tvrzení [...].“ • F. H. van Eemeren – R. Grootendorst (2004, s. 1): „Argumentation is a verbal, social, and rational activity aimed at convincing a reasonable critic of the acceptability of a standpoint by putting forward a constellation of propositions justifying or refuting the proposition expressed in the standpoint.“

5. Definice argumentu/-ace B) komunikační pojetí • W. Klein (1980, s. 19): „Argumentace představuje pokus převést pomocí něčeho kolektivně platného něco kolektivně sporného na něco kolektivně platného.“ • P. Kaderka (2010, s. 132): „[...] zpochybněnou platnost výroku se pokoušíme v procesu argumentace znovuustavit tím, že sporný výrok spojíme s výrokem nesporným, který odkazuje ke světu známých věcí.“ A = podpora sporné výpovědi

6. Proces argumentace sporná teze obhájená teze argumentace argument Zdroj: Stürmer (2009, s. 4) (http://www.c-phil.uni-hamburg.de/pub/Main/TermineThemenSoSe09/StuermerArgum.pdf)

7. Argument vs. argumentace jednoduchý argument – zdůvodnění sporné teze složený komplex argumentů podporujících jednu tezi argumentace proces argumentování

8. Spornost teze • J. Kraus (2008, s. 149): příklad sylogismu Naší zásadou je bezplatné školství. – první premisa Protistrana předkládá k rozpravě návrh na zavedení vysokoškolských poplatků i ve sféře státních škol. – druhá premisa Tento návrh nepodpoříme. – závěr • argumentace Vysokoškolské poplatky jsou špatné, protože by znamenaly studium jen pro bohaté. Tento návrh nepodpoříme, protože nechceme studium jen pro bohaté.

9. Argument vs. vysvětlení Dukla vyhrála, protože měla lepší útok – vysvětlení (V) Dukla určitě vyhraje, protože bude hrát na domácím hřišti – argument (A) V ← „Proč tomu tak je?“ A ← „Jak to víš?“ („Proč si to myslíš?“) principle evidence → belief (A) principle reason(s) → conclusion principle cause → fact (V) (Klein, 2009; Meyes, 2000) „Z pragmatického hlediska vysvětlení popisuje kauzální souvislosti a vztahy reálného světa, argument naproti tomu činí více přijatelnými „kauzální“ vztahy mezi tvrzeními, tj. primárně ve sféře řeči“ (O. Klein, 2009, s. 110).

10. Relevance „p platí, protože platí q (na základě R)“(Kopperschmidt, 2000, s. 63) Relevanci zajišťuje: • vyvozovací pravidlo / Schlussregel (Kaderka, 2010; Kienpointner, 1983) • warrant (← backing)(Toulmin, 1957) • Berechtigung (← Norm ←Rechtfertigung)(Völzing, 1979) • premisa?

11. Chybějící relevance? Moderátor: Jmenovala byste vládu jako prezidentka, v níž by byli zástupci právě komunistické strany? (= KSČM, pozn. JK) Bobošíková: Samozřejmě že ano. Už jsem uvedla, že jsme měli čtyři premiéry, členy KSČ, a současné politické strany jsou bývalými komunisty prošpikované. (ČT, Události, 22. 11. 2012)

12. Literatura • BAYER, K. (2007): Argument und Argumentation. Logische Grundlagen der Argumentationsanalyse. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht. • EEMEREN, F. H. van – GROOTENDORST, R. (2004): Systematic Theory of Argumentation: The Pragma-Dialectical Approach. New York: Cambridge University Press. • KARLÍK, P. (2002): Argument. In: Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, s. 45. • KIENPOINTNER, M. (1983): Argumentationsanalyse. Innsbruck: Verlag des Instituts für Sprachwissenschaft. • KLEIN, O. (2007): Argumentace v komunikaci. Praha: FF UK. • KLEIN, O. (2009): Argument vs. vysvětlení: případ souvětí příčinného typu. Slovo a slovesnost, 70, s. 100–112. • KLEIN, W. (1980): Argumentation und Argument. Literaturwissenschaft und linguistik, 38/39, s. 9–57. • KADERKA, P. (2010): Slogany, obrazy, argumenty: nekomerční reklama v sociálním kontextu. Nepublikovaná disertační práce. Praha: FF UK. • KOPPERSCHMIDT, J. (2000): Argumentationstheorie zur Einführung. Hamburg: Junius. • KRAUS, J. (2004): Rétorika a řečová kultura. Praha: Karolinum. • KRAUS, J. (2008): Jazyk v proměnách komunikačních médií. Praha: Karolinum. • MAYES, G. R. (2000): Resisting explanation. Argumentation, 14, s. 360–380. • STÜRMER, T.: Argumentation und Bedingungen fur ihre Kohärenz. Ein Referat uber Argumentation zum seminarspezifischen Thema „Kohärenz“. Online: <http://www.c-phil.uni-hamburg.de/pub/Main/ TermineThemenSoSe09/StuermerArgum.pdf>. • SZYMANEK, K. (2003): Umění argumentace. Terminologický slovník. Olomouc: Univerzita Palackého. • ŠVANDOVÁ, B. (1999): Argumenty a logika. In: M. Jelínek – B. Švandová a kol., Argumentace a umění komunikovat. Brno: Pedagogická fakulta MU. • TOULMIN, J. E. (1957): The Uses of Argument. Cambridge: Cambridge University Press. • VÖLZING, P.-L. (1979): Begründen, Erklären, Argumentieren. Modelle und Materialien zu einer Teorie der Metakommunikation. Heidelberg: Quelle und Meyer.