Měření teploty

1. Měření teploty (Učebnice strana 109 –110) Teplota je fyzikální veličina, značí se t. Jednotkou teploty je stupeň Celsia, značí se °C. Dotýkají-li se dvě tělesa o různých teplotách, chladnější těleso se zahřívá, teplejší se ochlazuje, až se teploty obou těles vyrovnají. Na tomto jevu je založeno měření teploty teploměrem. Zvyšuje-li se teplota, zvětšuje se objem kapaliny, hladina kapaliny v trubičce stoupá. Jakmile se teploty vyrovnají, ustálí se hladina kapaliny v trubičce a můžeme odečíst teplotu. Snižuje-li se teplota, zmenšuje se objem kapaliny, ta se stahuje do nádobky a hladina kapaliny klesá.

2. Postup při měření teploty: – zjistíme, v jakých jednotkách je stupnice teploměru Pro měření teploty u nás užíváme stupeň Celsia, ve Velké Británii, USA a v některých dalších zemích se užívá stupeň Fahrenheita. – zjistíme rozsah stupnice teploměru Každý teploměr má nějaký rozsah, tzn. že má nejnižší a nejvyšší hodnotu, kterou lze tímto teploměrem naměřit. Teploty nižší než 0 °C označujeme znaménkem minus (-). Pokud máme teploměr s rozsahem od -30 °C do 50 °C, nezměříme teplotu nižší než -30 °C, protože kapalina nevystoupí z nádobky. Nezměříme ani teplotu vyšší než 50 °C, neboť kapalina vyplní celou nádobky a může i prasknout. – určíme hodnotu nejmenšího dílku stupnice a odchylku měření (polovina nejmenšího dílku) – na stupnici se díváme kolmo – teplotu odečítáme po vyrovnání teplot

3. Urči rozsah teploměru, velikost nejmenšího dílku a naměřenou teplotu: 1) Rozsah teploměru je od – 30 °C do 38 °C, 3 4 1 2 ^ 1 dílek = 1°C, t = 23 °C 2) Rozsah teploměru je od – 30 °C do 38 °C, ^ 1 dílek = 1°C, t = – 3 °C 3) Rozsah teploměru je od 0 °C do 133 °C, ^ 1 dílek = 2°C, t = 84 °C 4) Rozsah teploměru je od 34 °C do 40,8 °C, ^ 1 dílek = 0,1°C, t = 36,3 °C

4. Jak se mění teplota, zvyšuje se či klesá? O kolik °C? ^ Rozsah teploměru je od – 30 °C do 38 °C, 1 dílek = 1°C. – 26 °C – 4 °C zvýšila o 22 °C. – 4 °C 12 °C zvýšila o 16 °C. 12 °C 21 °C zvýšila o 9 °C. 21 °C 8 °C snížila o 13 °C. 8 °C – 7 °C snížila o 15 °C. – 7 °C – 26 °C snížila o 19 °C. Pokud změna teploty nepřekročí nulu, vypočítáme rozdíl dílků (26 – 4 = 22, 21 – 12 = 9, 21 – 8 = 13, 26 – 7 = 19). Pokud změna teploty překročí nulu, sečteme počet dílků nad nulou a pod nulou (4 + 12 = 16, 8 + 7 = 15).

5. Teploměr necháme ležet v místnosti. Bude ukazovat teplotu v místnosti – to je 21°C. Položíme teploměr do lednice. Kapalina teploměru bude klesat, dokud se teploty nevyrovnají. Teploměr ukazuje teplotu v lednici – tedy 7 °C. Položíme teploměr opět do místnosti. Kapalina teploměru bude stoupat, dokud se teploty opět nevyrovnají. Teploměr ukazuje teplotu místnosti – tedy 21°C. Zopakujeme.li pokus s lékařským teploměrem, teplota se vůbec nemění, v místnosti i v lednici zůstává původní hodnota teploty.

6. Lékařským teploměrem měříme teplotu lidského těla. ^ Stupnice lékařského teploměru má rozsah od 34 °C do 42 °C a je rozdělena na desetiny stupně Celsia (1 dílek a = 1 °C). Zvláštností lékařského teploměru je, že po změření teploty rtuť v trubici neklesá. Neklesá ani při ochlazování. Je to způsobeno tím, že trubička, do které stoupá rtuť, je v místě nad nádobkou zúžená. • Při měření se přes toto místo rtuť protlačí. Při ochlazení v zúženém místě dojde k tomu, že se rtuť odtrhne od sloupce v trubičce, zúženým místem neproteče zpět do nádobky. Teploměr ukazuje nejvyšší teplotu, které dosáhl. Po měření ho musíme sklepnout prudkým pohybem ruky. Pro měření teploty lidského těla používáme dnes také digitální teploměry, pro orientační měření teploty teploměry založené na změně barvy teplotní stupnice v závislosti na teplotě. Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 110 – 111.