120 likes | 232 Views
Česká debata o přínosech a nákladech eura z pohledu světové hospodářské krize. Oldřich Dědek Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Studentské diskusní fórum Vysoká škola finanční a správní únor 2010. Bilancování 10 let eura. Rostoucí zájem o členství v eurozóně
E N D
Česká debata o přínosech a nákladech eura z pohledu světové hospodářské krize Oldřich Dědek Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Studentské diskusní fórum Vysoká škola finanční a správní únor 2010
Bilancování 10 let eura • Rostoucí zájem o členství v eurozóně • Počet zakládajících zemí: 11 • Počet dnešních členů: 16 • Nejbližší výhled: Estonsko 2011 (!?) • Žádná země neopustila eurozónu • Žádná významná politická síla nemá návrat k národní měně ve svém programu • Prohlubující se politická integrace EU • Lisabonská smlouva • Nenaplněné predikce o rozvratném vlivu eura na integritu EU • Martin Feldstain: EMU and International Conflict (1997) • Milton Friedman: Mission Impossible (maximálně 5 let života eura) • Pouze důsledek pohodového uplynulého desetiletí ?
Nezviditelnitelné benefity • Neexistence kurzových spekulací mezi členy eurozóny z důvodu poruch globálních finančních trhů • Útěk ke kvalitě: nedůvěryhodný dolar ⇒ silná marka & slabý frank • Rozvratné dopady na vnitřní trh Společenství • Banque de France zvyšuje úrokové sazby (obava z recese) • BuBA intervenuje na pomoc franku (obava z inflace) • Tlak na zavádění kapitálových restrikcí • Absence „kompetitivních devalvací“ • Současná hospodářská krize představuje symetrický šok • Jednostranné využívání kurzu při symetrickém šoku je projevem národního egoismu (beggar-your-neighbour policy) • 75 % ekonomiky EU již mimo rozvratný vliv potenciálního zneužívání kurzového nástroje (srovnej nekooperativní zavádění 100 % garance depozit) • Značné přínosy pro českou ekonomiku obchodně i kapitálově propojenou s vnitřním trhem EU
Je „kurzový egoismus“ pro ČR výhodný? (1) • Hospodářský propad během recese (predikce pro r. 2009, Eurostat) • Země bez eura: ČR -4,8 %, Švédsko -4,6 %, Chorvatsko -5,8 %, Polsko +1,2 %, Maďarsko -6,5 % • Země s eurem: Finsko -6,9 %, Rakousko -3,7 %, Slovensko -5,8 %, Belgie -2,9 %, Portugalsko -2,9 % Průmyslová produkce Míra nezaměstnanosti Obchodní bilance Pramen: M. Singer: Česká ekonomika a krize, ČNB, prosinec 2009
Je „kurzový egoismus“ pro ČR výhodný? (2) • Výrazné kurzové fluktuace • Nadměrné posilování v 1. polovině roku 2008 (k hladině 22 CZK/EUR) ztráty pro nezajištěné exportéry • Prudké oslabování v 2. polovině r. 2008 (k hladině 30 CZK/EUR) ztráty pro zajištěné exportéry • Podnikový sektor pro rychlé zavedení eura, česká koruna vnímána jako faktor oslabující konkurenceschopnost Pramen: M. Singer: Česká ekonomika a krize, ČNB, prosinec 2009
Je „kurzový egoismus“ pro ČR výhodný? (3) • Ztížená dostupnost úvěrů (credit crunch) • Měnové sazby ČNB výrazně ztrácejí v době krize svoji signalizační roli pro chování tržních sazeb • Rychlé snižování sazeb ČNB nezabránilo prudkému poklesu úvěrové dynamiky Repo a tržní sazby Meziroční růst úvěrů Pramen: M. Singer: Česká ekonomika a krize, ČNB, prosinec 2009
Autonomie měnové politiky • Měnová politika je autonomní do té míry, do jaké se nastavení úrokových sazeb řídí pouze potřebami domácí ekonomiky • V prostředí volné mobility kapitálu měnová politika malé otevřené ekonomiky nemůže ignorovat vliv úrokového diferenciálu • Kladný diferenciál posilování kurzu, vypůjčování v cizí měně • Záporný diferenciál využívání měny ke spekulacím (carry trades) • ČR neměla velkou možnost testovat tyto limity autonomie, sazby ECB „skoro stejně tak dobré“ jako sazby ČNB Srovnání měnově-politických sazeb ČNB a ECB (2007 až 2009) Pramen: ČNB, ECB
Hříchy a ctnosti eura (1) • Maďarsko a Island • Cílování inflace a plovoucí kurzový režim (stejně jako v ČR) • Výrazně kladný úrokový diferenciál • Zadlužování podniků a domácností v zahraničních měnách • Rostoucí zranitelnost ekonomiky vůči oslabení národní měny • Nekorektní interpretace • Je výhodné ponechat si korunu, protože ČNB může držet nízko korunové sazby a tím odrazovat od vypůjčování v cizí měně • Korektní interpretace • Maďarsko = nadměrné rozpočtové deficity, Island = rizikový model expanze investičního bankovnictví inflační tlaky a měnová restrikce • ČNB nemusela bránit cenovou stabilitu vysokými sazbami (výhoda relativně kooperativních hospodářských politik) • Autonomní měnová politika je v prostředí vysoké mobility kapitálu výhodná pouze tehdy, nemusí-li svoji autonomii v praxi prokazovat!
Hříchy a ctnosti eura (2) • Španělsko a Irsko • Členské země eurozóny pokryté jednotnou politikou ECB • Bubliny na trhu nemovitostí, které po splasknutí zavlekly své země do hluboké recese • Nekorektní interpretace • Klasický důsledek politiky jedné velikosti padnoucí všem (one-size-fits-all policy) • Vlastní na míru šitá měnová politika by mohla zamezit přehřívání a tím i vzniku nerovnovážných bublin • Korektní interpretace • Přehřívání a bubliny přítomné i v zemích s vlastní měnou (USA, Japonsko, Velká Británie, Nový Zéland, aj.) • Malá schopnost měnové politiky účinně bojovat s bublinami: centrálním bankám chybí mandát při nízké inflaci, nezbytná vysoce agresivní reakce měnové politiky • S jednotnou měnou splaskávání bublin nevytváří napětí na vnitřním trhu EU
Hříchy a ctnosti eura (3) • Estonsko, Lotyšsko a Litva • Nečlenové eurozóny s pevnou kurzovou kotvou na euro • Impresivní hospodářský růst doprovázený ale projevy rozsáhlých nerovnováh (deficity běžného účtu, výpůjčky v cizí měně, vysoká inflace) • Pobaltské republiky velmi těžce postižené hospodářskou krizí • Nekorektní interpretace • Potíže pobaltských republik s jejich pevnou vazbou na euro jsou předobrazem potíží po zavedení eura (důsledek ztráty vlastní měnové politiky) • Korektní interpretace • Směšování strategie směřování do eurozóny s členstvím v eurozóně (kritika EU za politiky nekonzistentní s členstvím v ERM II) • Zatímco pevný kurz je náchylný ke krizi platební bilance, členství v měnové unii riziko těchto krizí zcela eliminuje (nechrání však před jinými důsledky chybných hospodářských politik)
Maastrichtská kritéria • Zastaralost kritérií a nevýhodnost pro dohánějící ekonomiky? • Slovensko = přijato v období vysokého hospodářského růstu (popření nekonzistence kritérií) • Estonsko = přijato (možná!) bezprostředně po období hluboké hospodářské recese • Kde je zaručeno, že revize kritérií neztíží podmínky vstupu do eurozóny (větší důraz na aspekt udržitelného plnění) • Nepraktické přístupy teorie optimální měnové oblasti? • Problematické stanovení referenčních hodnot • Problematické váhy dílčích indikátorů • Problematická věrohodnost dat a aplikovaných modelů • Neférový přístup starých členských zemí? • Sankce za neplnění konvergenčních kritérií versus sankce za nedodržování pravidel Paktu stability a růstu
Střípky z komunikační kampaně k euru • Vnímaná inflace • Spotřebitelé subjektivně vnímají více cenový růst než cenový pokles • Výrazný cenový růst soustředěn do položek s malou vahou oficiálního statistického koše • Srovnávání současných cen v eurech (vliv inflace) s posledními cenami v národní měně (zapomínání na inflaci) • Zájem médii o negativní zprávy (zdražování) • Veškerý nárůst inflace v období zavádění eura připisován přechodu na euro • Zavedení eura jako měnová reforma (nízké nominální důchody) • „Drahota na Slovensku“ po zavedení eura • Místo peněženek budeme nosit měšce