Právní analýzy pro projekt „Podpora procesů v sociálních službách“

1. Právní analýzy pro projekt „Podpora procesů v sociálních službách“ Právní analýza I – Rozbor práva Společenství v oblasti sociálních služeb v obecném zájmu s dosahem do právního prostředí České republiky v oblasti sociálních služeb a jejich financování Kulatý stůl „Česká a evropská legislativní úprava systému financování sociálních služeb v kontextu služeb obecného zájmu“ Ministerstvo práce a sociálních věcí, 6. září 2011

2. Základní východiska Analýzy (1/3) • Paralelní zadání: • Analýza I (4 dílčí analýzy k odevzdání v různých lhůtách) – MT Legal, s.r.o, advokátní kancelář, Mott MacDonald CZ, spol. s r.o. • Analýza II (3 dílčí analýzy k předání v jedné lhůtě) - HOLEC, ZUSKA & Partneři advokáti • Scan 1 • Scan 2 • Scan 3 • Scan 4

3. Základní východiska Analýzy (2/3) • Vymezení výstupů Analýzy I (omezení): • různé pojmy: analýza, studie zabývající se právem EU, právní analýza • „musí reflektovat již zrealizované a dostupné studie v tématu sociálních služeb v obecném zájmu, služeb v obecném zájmu a služeb v obecném hospodářském zájmu“ • sporná terminologie: „Společenství“, „analýza již provedené transpozice příslušných směrnic do českého právního řádu“, „SOHZ“ versus SGEI, primární právo versus rozsudky a judikáty atd. • klasifikace předmětu VZ: právní poradenství a analýza dat • dostupnost dat jen o podporách na sociální služby z MPSV

4. Základní východiska Analýzy (3/3) • Vymezení výstupů Analýzy I (výhrady a omezení): • 4 dílčí (samostatně stojící) analýzy zpracovávané v různém čase – nutnost vzájemných odkazů + opakování • absence podobné české studie/analýzy a probíhající změny v EU (návaznost na Lisabonskou smlouvu) • praktický účel: součást projektu „Podpora procesů v sociálních službách“ – má sloužit pochopení vedení projektu (MPSV) a Monitorovacímu výboru projektu (není vědeckou studií, viz Manažerský souhrn): systém a financování sociálních služeb • zkrácený čas vypracování – ze 4 na necelé 3 měsíce • neznámý obsah nové generace pravidel SGEI po Lisabonské smlouvě

5. Postup vypracování Analýzy • Představení na předsednictvu Monitorovacího výboru • Pravidelná jednání – Řídící výbor projektu: • 7.3.2011 (ujasnění zadání – systémy a financování sociálních služeb + praktická orientace – nikoliv vědecká práce, součást Projektu) • 21.3.2011 • 12.4.2011 • 20.4.2011 • Milník 1: předání DA1 až DA3 – 2.5.2011 • 12.5.2011 • 23.5.2011 • 22.6.2011 • Milník 2: předání DA4 – 31.5.2011

6. Struktura a orientace výstupů • DA1 – Analýza primárního práva Společenství • DA2 – Analýza dopadu rozsudku a judikátů ESD • DA3 – Analýza transpozice směrnic do práva ČR a vyhodnocení dopadu na oblast sociálních služeb a jejich financování • DA4 – Doporučení pro koncepční legislativní činnost v oblasti sociálních služeb a způsobů jejich financování • Orientace výstupů: rozbor dopadů a doporučení na změnu systému a financovánísociálních služeb dle zákona o sociálních službách s ohledem na právo EU, tj. zejména problematika veřejné podpory, nikoliv rozbor individuálních sociálních práv v EU!!!

7. Význam SGEI (služeb obecného hospodářského zájmu) objednávka a kontrola SGEI: rozsah, kvalita a platba za SGEI/podmínky „férové“ ceny poskytování SGEI: vybrán v soutěži/bez soutěže (řádně řízený podnik) Zadavatel služby V r á m c i E U 2 6 % H D P !!! uživatel SGEI a daňový poplatník: někdy úplný nebo částečný poplatník SGEI

8. Závěr 1 – sociální služby a SGI/SGEI (1/8) •  Služby sociální péče a služby tlumočnické dle Zákona o sociálních službách vykazují ve větší či menší míře znaky SGEI, přičemž největší intenzitu tržních prvků vykazují služby „domovů pro seniory“. Doporučení: přehodnocení institucionálního zajištění systému kontroly a stanovení přístupu ke stanovení a měření přiměřeného zisku Je třeba přehodnotit institucionální zajištění systému kontroly tak, aby došlo k zamezení vzniku neslučitelných veřejných podpor EU na sociální SGEI. Pro oblast sociálních SGEI je účelné, aby vznikl na národní úrovni legislativně zakotvený přístup ke stanovení a měření přiměřeného zisku, jako tomu je běžné u jiných odvětvích týkajících se SGEI, a to minimálně v rozsahu věcného usměrňování dle Zákona o cenách.

9. Závěr 2 – sociální služby a SGI/SGEI (2/8) •  ČR nemá komplexní přehled o všech podporách, tj. nemůže efektivně plnit svoji povinnost dle práva EU v oblasti SGEI, tj. kontrolovat, zda nedochází k nedovolené veřejné podpoře EU. Doporučení: komplexní centrální registr podpor sociálních služeb Pro možnost kontroly souladu podpor v oblasti sociálních služeb s právem EU je navrhováno, aby byl vytvořen komplexní centrální registr podpor sociálních služeb. Ačkoliv je z hlediska práva EU účelné, aby byl tento registr provozován jen pro sociální SGEI, jeví se za účelem zvýšení hospodárnosti vhodné i jeho využití pro SGI nehospodářské povahy.

10. Závěr 3 – sociální služby a SGI/SGEI (3/8) •  ČR neposkytuje podpory ze státního rozpočtu pro oblast sociálních služeb na základě veřejných zakázek či koncesí (výjimka fondy EU) ani nemá komplexní datovou základnu, kterou by mohla prokázat, že daný poskytovatel sociálních služeb jako příjemce podpory poskytuje tyto služeb s efektivními náklady a s přiměřeným ziskem. Doporučení: úprava Zákona o veřejných zakázkách a Koncesního zákona Je navrhována úprava Zákona o veřejných zakázkách a Koncesního zákona tak, aby do nich byla vložena výjimka, která by umožňovala postupovat zadavatelům při zadávání sociálních služeb zjednodušeným postupem; zároveň by měla být zachována možnost sociální služby i nadále zadávat ve standardním zadávacím či koncesním řízení.

11. Závěr 4 – sociální služby a SGI/SGEI (4/8) •  Z hlediska splnění pravidel veřejné podpory EU v režimu SGEI není nutno mnoho legislativních změn, důležitější jsou prováděcí podzákonná pravidla. • Doporučení: kvalitní prováděcí podzákonná pravidla • Z hlediska splnění pravidel veřejné podpory EU v režimu SGEI není nutno mnoho legislativních změn, důležitější jsou prováděcí podzákonná pravidla: • vzorové pověřovací akty • vzorové zadávací dokumentace a modelové smlouvy na poskytování sociálních služeb • příručky výkonových ukazatelů, monitoringu a sankcí • pravidla pro délky smluv a závazků na poskytování sociálních služeb • metodika kontroly nákladů (transfer pricing)

12. Závěr 5 – sociální služby a SGI/SGEI (5/8) •  Hospodárnost – 5 základních podob (variant) + orientace poměr přínosů a nákladů v životním cyklu: • Snížení vstupů při zachování stejné kvality výstupů • Nižší ceny zdrojů použitých pro zajištění výstupů • Zajištění dodatečných výstupů, tj. zvýšení kvality či množstvívýstupů při stejných vstupech • Zlepšení poměru mezi výstupy a jednotkovými náklady vstupů • Změna poměrů mezi různými výstupy zaměřenými na dosažení podobného celkového cíle způsobem, kterýzajišťuje větší celkové výstupy pro stejné vstupy (alokativní hospodárnost) Doporučení: komplexní RIA s prvky studie proveditelnosti Vypracování RIA s prvky studie proveditelnosti s multikriteriálním posouzením jednotlivých komplexních variant systému. Jednotliví partneři Projektu by si mohly vybrat složenou variantu k posouzení.

13. Závěr 6 – sociální služby a SGI/SGEI (6/8) •  Je třeba dořešit další související systémové otázky (nad rámec Analýzy): • 1. Je potřeba dořešit využití příspěvku na péči a účelu jeho použití. • 2.Stanovit rozhraní mezi zdravotními a sociálními službami tak, aby bylo vedeno jednoznačněji z hlediska funkčních znaků. • 3.Vhodné zvážit rozsah spoluúčasti na hrazení nákladů za sociální služby pro různé příjmové a majetkové skupiny uživatelů. • 4. Stanovit způsoby zajištění sociálních služeb a zaměření dotační politiky státu.

14. Závěr 7 – sociální služby a SGI/SGEI (7/8) •  Výstupy SWOT analýzy: • 1. Nelze doporučit nulovou variantu (stávající stav). • 2. Jako nejvýhodnější se jeví „maximalistická“ varianta, kde by nezávislý regulační úřad spravoval poměrně širokou agendu a zajistil potřeby veřejného sektoru i uživatelů služeb. • 3. Varianta „Plnohodnotný registr zajištěný MPSV“ vyžaduje menší úsilí než předchozí varianta a rovněž by znamenala splnění základních požadavků práva EU, slibuje ovšem menší přínosy než „komplexní“ varianta. Mohla by však v mezidobí zaplnit současná prázdná místa v regulaci a zajistit soulad s právem EU a podpořit hospodárnost poskytování sociálních služeb v České republice.

15. Závěr 8 – sociální služby a SGI/SGEI (8/8) •  Vytvoření vstupního koncepčního dokumentu – vymezení komplexních variant k posouzení: • 1. Identifikace několika komplexních variant k posouzení – podklad (zadání) pro vypracování plnohodnotného hodnocení dopadu regulace s prvky komplexní studie proveditelnosti. • 2. Výsledky hodnocení by pak měly být předmětem pokud možno co největší shody zájmových skupin na vybrané komplexní variantě nového systému sociálních služeb v ČR. • 3. Následný vznik implementačního plán k doporučované komplexní variantě. • 4. V mezidobí realizace podpůrných opatření pro efektivní zajištění souladu systému sociálních služeb v ČR s právem EU.

16. Děkujeme Vám za pozornost www.mottmac.com www.mt-legal.com