17. 9. 2014

1. Katedra práva Právní skutečnosti Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. 17. 9. 2014

2. Pojem právní skutečnost • Obecně: • Skutečnost, která je právně významná (pracuje s ní alespoň jedna právní norma) • Definice • „Okolnost, s níž právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu.“ • Nikoliv každá právně významná skutečnost je „právní skutečnost“ • skutečnosti z pohledu svého právního významu: • právní skutečnosti • právně relevantní skutečnosti (např. svědecká výpověď) • právně irelevantní skutečnosti

3. Třídění právních skutečností • třídění právních skutečností: 1) Subjektivní (projevy lidské vůle) a) právní jednání (právní úkony, individuální právní akty) b) protiprávní jednání (tzv. delikt) 2) Objektivní (mimovolní skutečnosti) a) právní událost b) (proti)právní stav

4. Právní jednání • právní jednání • právní úkony • definice - § 34 OZ x NOZ explicitně právní jednání • jednostranné x dvoustranné (zejména smlouvy) x vícestranné • ústní x písemné x konkludentní • adresované x neadresované • smlouvy • typové (příklady) • netypové, subsidiárně v zákoníku práce) • individuální právní akty konstitutivního charakteru • Výsledky rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci • působí „ex nunc“ - od nynějška • rozsudek o rozvodu (soukromoprávní), většina veřejnoprávních rozhodnutí (např. kolaudační rozhodnutí)

5. Protiprávní jednání • Protiprávní jednání (delikty) • projev vůle, který je v rozporu s právními normami (porušení či nesplnění povinnosti) • komisivní (konáním) • omisivní (nekonáním) • Typy deliktů • soukromoprávní delikty (např. bezdůvodné obohacení) • správní delikty (přestupky + jiné správní delikty) • trestní delikty (trestné činy, provinění) • disciplinární delikty (soudci, státní zástupci, členové profesních komor atd.)

6. Právní události • právní události • nastávají z objektivních příčin • Právní normy s nimi spojují právní následky • Například: • Narození – občanská práva • Smrt – přechod majetkových práv a povinností na dědice • věk – vznik volebního práva • plynutí lhůt – zánik či promlčení práva, vznik vlastnického práva apod.

7. Právní události – plynutí času • Běh času • Typy lhůt • Prekluzívní (tj. propadná) • Promlčecí • Hmotněprávní • Procesní • Pořádková • Zákonné • Soudcovské • X Lhůty podle NOZ

8. (Proti) právní stavy • Protiprávní stavy • Stavy způsobené okolnostmi nezávislými na lidské vůli • Např. • Živelní pohroma • Úder blesku • Potopení lodě, pád letadla • Okolnosti spočívající v povaze přístroje či určitého provozu • vznik objektivní odpovědnosti

9. Právní úkony • Podstatou právního úkonu je jednota vůle a jejího projevu • Vůle a její vlastnosti • svobodná • omezení: fyzické donucení, bezprávná výhrůžka, tíseň (pouze OZ) • vážná • omezení: žert, legrace, situační kontext • prostá omylu (§ 37, §49a OZ) • omyl v : jednání (právním důvodu), předmětu, kvalitě, osobě X NOZ, viz dále

10. Právní úkony – projev vůle • projev vůle a jeho vlastnosti • forma • libovolná forma, nestanoví-li zákon jinak (tzv. zásada bezformálnosti – soukromé právo) • písemná forma: • prostá • kvalifikovaná (notářský zápis, stejná listina...) • Je-li úkon učiněn elektronicky, telegraficky či dálnopisem (!!!) • srozumitelnost • otázka interpretace projevu vůle – direktivy: § 35 OZ, § 266 ObZ, • určitost • Dostatečná specifikace všech prvků právního vztahu (subjekt, objekt, obsah) X NOZ, viz dále

11. Právní úkony - vady • vady právních úkonů a jejich následky • nicotnost/absolutní neplatnost • přihlíží se k ní „ex officio“ – z úřední povinnosti • relativní neplatnost • přihlíží se k ní až k „námitce“ jedné strany • nemůže se této neplatnosti dovolat ten, kdo ji způsobil • odstoupení od smlouvy • účinky „ex tunc“ – od tehdy; smlouva se od počátku ruší a strany jsou si povinny vrátit, co si poskytly (OZ) x účinky „ex nunc“ (ObZ) • např. tíseň, omyl • odporovatelnost (§ 42a OZ) • nepřípustný obsah právního úkonu – krácení nároků věřitele X NOZ, viz dále

12. NOZ – Právní skutečnosti • Hlava pátá části první NOZ • § 545 a násl. • Legální definice: Právní skutečnost je okolnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností.

13. NOZ – Právní jednání • NOZ pojem právní úkon nahrazuje pojmem právní jednání. • Podle § 545 právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. • Porovnání s OZ

14. NOZ – Právní jednání • Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit (§ 546). Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu (§ 547). • Zákon upravuje i tzv. zdánlivé právní jednání. Ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží (§ 554). • O právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby (§ 551). O právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle (§ 552). O právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (§ 553 odst. 1). Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku (§ 553 odst. 2).

15. NOZ - Neplatnost • Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. • Neplatné je i právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného (§ 580). • Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. • Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat (§ 581).

16. NOZ - Neplatnost • Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. • Není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona (§ 582). • Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné (§ 583). Týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti (§ 584). Vyvolala-li omyl jednajícího osoba třetí, je právní jednání platné

17. Shrnutí • Pojem právní skutečnosti • Subjektivní a objektivní • Právní jednání a právní události • Protiprávní stavy • Neplatnost • Rekodifikace