120 likes | 361 Views
Evropa v 9. – 11. století. Vznik raných států. Kyjevská Rus. 9. st. – Novgorodské knížectví – Rurik (Varjag) 10. – 12. stol . - Oleg Rurik vliv byzantské kultury, cyrilice - azbuka kníže Vladimír přijal křest z Byzance – 988 ( obrázek) 12. st. rozpad po smrti Vladimira Monomacha 1125
E N D
Evropa v 9. – 11. století Vznik raných států
Kyjevská Rus • 9. st. – Novgorodské knížectví –Rurik (Varjag) • 10. – 12. stol. - Oleg Rurik • vliv byzantské kultury, cyrilice - azbuka • kníže Vladimír přijal křest z Byzance – 988 (obrázek) • 12. st. rozpad po smrti Vladimira Monomacha 1125 • 13. st.- boje s Tatary, Polovci, Mongoly • 1240 - dobyt Kyjev • říše Zlatá horda (chán Bátú)
Anglie • ústup původního keltského obyv. (Britů) invazi germánských Anglosasů do Walesu, Skotska, Irska • v části Anglie Dánové • útoky Normanů • Alfréd Veliký 871 – 900 sjednocení anglosaských kmenů obranný systém, loďstvo správní, církevní reforma podpora vzdělanosti, lit. v národním jazyce (Winchester) • 1066 bitva u Hastings-normanskývévoda Vilém (Dobyvatel) porazil Anglosasy – nový vládce, novou spol. elitou francouzští baroni • začíná proces vzniku angličtiny (směs francouzštiny, anglosaštiny i latiny) a anglického národa
Francie • 10. st. - rozpad západofranské říše na samostatná vévodství - roztříštěnost, velké množství lén • vévoda Hugo Kapet(„Pláštík“) ovládl území mezi Loirou a Seinou s městem Paříž • zakladatel rodu Kapetovců (přímo vládli do 14. st., vedlejší větve až do 1848) • postupné sjednocování a centralizace země • Vznik: polský (Piastovci), uherský(Arpádovci) a český(Přemyslovci) stát
Zrod Svaté říše římské Německá říše vznikla z východofranské říše • r. 962 Ota I. (Saský) obnovil funkci císařského titulu a přijal od papeže císařskou korunu
Svatá říše římská - nadnárodní útvar, jemuž vládl římský císař • Postupně území dnešního Německa, severní Itálie, Rakouska, Švýcarska, Belgie, Lichtenštejnska, Nizozemí, Lucemburska, českých zemí a části Francie • Císařové se pokládali za nejvyšší představitele světské moci v křesťanském světě.
postavení římského císaře slabé (nedostatek vojenských a hospodářských sil k ovládnutí Evropy) • jejich vládu uznávaly především německé oblasti - proto titul římsko - německý císař • císař, resp. německý král - titul volený, nikoli dědičný (často vybrán úmyslně slabý uchazeč) • korunovace v Cáchách, pak tzv. římská jízda = korunovace v Římě (v chrámu sv. Petra)
Velké schizma – spory uvnitř církve 1054 – náboženský rozkol rozdělení na západní (katolickou) a východní (pravoslavnou) církev • Od 12. stol. – „císař svaté říše římské národa německého“ • Zápas o investituru – 11. stol. – boj o moc mezi světskou mocí (císař)- a církevní (papež) • Formálně spor o právo dosazovat církevní hodnostáře • Boj skončil r. 1122 konkordátem (tj. smlouva mezisvětskou a církevní mocí) wormským - církev prosadila svoje právo dosazovat biskupy a opaty
Byzantská říše • Zachování tradic a kultury antiky • Křesťanství • Řečtina • Centralizovaný stát (Konstantinopol), profesionální armáda • Dálkový obchod s Orientem • Justinián I. (527 – 565) snaha o obnovu římské říše v původním rozsahu nákladné války, boje s Germány, Slovany, Araby, Avary, Peršany
Po počátečních úspěších povstání (vysoké daně) ztráta územních zisků • Občanský zákoník – návaznost na římské právo • caesaropapismus - císař hlavou světskou i náboženskou • Kultura důraz na vzdělání (tradice antiky) výtvarné umění – kupolovitá architektura - mozaiky, ikony šíření křesťanství do východní Evropy 1453 – Konstantinopol dobyta Turky zánik říše