SYSTÉM PTÁKŮ

1. SYSTÉM PTÁKŮ ptáci: po rybách druhá nejpočetnější třída obratlovců 1. podtřída: PRAPTÁCI (Saururae) 2. podtřída: PRAVÍ PTÁCI (Ornithurae) nadřád: Plavci nadřád: Běžci (Palaeognathae) nadřád: Letci (Neognathae) řád: Tučňáci (Sphenisciformes) řád: Potápky (Podicipediformes) řád: Veslonozí (Pelecaniformes) řád: Brodiví (Ciconiiformes) řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes) řád: Vrubozobí (Anseriformes) řád: Dravci (Falconiformes) řád: Hrabaví (Galliformes) řád: Krátkokřídlí (Gruiformes) řád: Bahňáci (Charadriiformes) řád: Dlouhokřídlí ( Lariformes) řád: Měkkozobí (Columbiformes) řád: Papoušci (Psittaciformes) řád: Kukačky (Cuculiformes) řád: Sovy (Strigiformes) řád: Lelkové (Caprimulgiformes) řád: Svišťouni (Apodiformes) řád: Srostoprstí (Coraciiformes) řád: Šplhavci (Piciformes) řád: Pěvci (Passeriformes)

2. Praví ptáci • objeven pouze jediný druh praptáka Archaeopteryxlithographica (z jury) • vykazuje- plazí znaky (pravé jamkovité zuby, amficélní obratle, malá a plochá hrudní kost, na křídlech 3 volné prsty s drápky a dlouhý ocas s 15 páry postranních rejdovachí per) • - ptačí znaky (pravé a diferencované opeření, přední končetiny přeměněny v křídla, klíčové kosti srostlé v „sáňky“, částečně pneumatizované kosti) •  Praví ptáci (Ornithurae) • přední končetiny přestavěny v křídla • neozubené rohovité čelisti • srůsty obratlů (např. synsacrum) • objevili se na Zemi ve svrchní křídě • mezi pravé ptáky se řadí i vymřelý nadřád prvoptáci (Protornithes)

3. BĚŽCI (Palaeognathae) • ztratili schopnost létat • silné vysoké nohy, často s redukovaným počtem prstů • kosti jsou slabě pneumatizovány • rozšířeni na jižní polokouli • pštros dvouprstý (stepi v Africe), v Jižní Americe nandu pampový a v Austrálii emu australský • Tinamy- uchovaly si schopnost létat • pneumatizované kosti • o mláďata se stará samec • např. tinama měnivá tinama měnivá

4. LÉTAVÍ (Neognathae) • „neognátní stavba“ lebeční báze, zpravidla s úzkou dluohou kostí radličnou • samci nemívají vyvinut penis a o vejce a o mláďata pečují obě pohlaví • Tučňáci (někdy bývají uváděni jako samostatný nadřád plavci- Impennes) • nejsou schopni letu • křídla přeměněná ve veslovací orgán (plavání a potápění v mořích) • tělo je pokryto hustým šupinovitým peřím, pod kůží vrstva tuku tučňák císařský • k podpoře těla- tuhý ocas • např. tučňák císařský- vejce zahřívá v kožním záhybu mezi nohama • - žijí zpravidla v polárních oblastech jižní polokoule • - tučňák Humboldtův • Potáplice (Gaviiformes) • u náš ojediněle na přeletech v zimním období (např. potáplice severní) • Potápky (Podicipediformes) • živí se hmyzem a malými rybami, velmi dobře se potápějí • potápka roháč – obývá větší rybníky • Trubkonosí (Procellariiformes) • jsou potravně vázáný na moře • typické dynamické plachtění- využívají větrné proudy nad mořskými vlnami • albatros stěhovavý- vejce klade na skalních římsách • Veslonozí (Pelecaniformes) albatros stěhovavý • typická veslovací noha • rybožraví, kořisti zmocňují potápěním (kormoráni- kormorán velký), střemhlavým pádem do vody (terejové), sbíráním z vodní hladiny (pelikáni)- nejznámější pelikán bílý

5. Brodiví a plameňáci • Brodiví (Ciconiiformes)dlouhý, přímý zobák, brodivé nohy • statické plachtění (k letu využívají vzdušné proudy) • čáp bílý- hnízdí v blízkosti venkovských sídlišť • zimoviště v jižní Africe • čáp černý- je druh lesní, živí se rybami • čáp marabu čáp bílý • volavky- živí se rybami- zmocňují se jich harpunovitým pohybem • volavka popelavá, bukáček malý, bukáček velký, kvakoš noční • Ibisové- zobák tenky a ohnutý • hnízdí v koloniích • ibis posvátný • Plameňáci (Phoenicopteriformes) • potravu filtrují z vody (měkkýše ,korýše, řasy) plameňák • plameňák růžový řůzový

6. Vrubozobí (Anseriformes) • husté prachové peří, dlouhý krk a krátké nohy • kachnovití- zploštělý zobák na konci s rohovitým „nehtem“ • - některé druhy jsou chovány jako domácí ptáci a poskytují hospodářský užitek • - kachny- široký plochý zobák, krátký ocas • - živí se procezováním bezobratlých z vody a bahna • - plované kachny- za potravou pouze ponořují hlavu a krk (kachna divoká, ostralka) • - potápivé- za potravou se potápějí do hloubky až 20 m • - nejpočetnějším druhem kachen je u nás kachna divoká • - labutě- jsou známy trvalou monogamií • - labuť velká- dlouhý krk, který při plování drží v oblouku, a rozpětí křídel až 200 cm • labuť zpěvná- krk nosí vzpřímeně • labuť černá- • husy- jejich rejdovací pera tvoří zaoblený ocas • jsou býložravé a celoživotně monogamní labuť velká • jsou velmi učenlivé

7. Dravci (Falconiformes) • silný, zahnutý zobák • silné prsty mají zahnuté drápy (tzv. spáry) • bystrý zrak • masožravé- kořist trhají a polykají s chlupy, peřím i kostmi • kondoři- mrchožraví • statické plachtění • kondor velký kondor velký • krahujcovití- zobák s elipsovitými nozdrami kondor velký • krahujec obecný • jestřáb lesní, • káně lesní • orli- v povědomí lidí jsou symbolem síly a svobody sup bělohlavý • orel skalní, orel mořský • sup bělohlavý- mrchožravý • sokolovití- zobák s kruhovitými nozdrami • sokol stěhovavý, ostříž lesní- rychlý, prudký let, při němž loví svou kořist • naším nejhojnějším dravcem poštolka obecná- regulátorem početnosti hrabošů a myší, • třepetavý let na místě

8. Hrabaví (Galliformes) • nohy s tupými, širokými drápy tetřev hlušec • živí se semeny, neplavou, nekoupou se ale popelí se • patří sem zdomácnělé ptačí druhy • tetřevovití- běháky mají opeřeny až k prstům, mají zajímavé tokání • např. tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní • bažantovití- u nás hlavně bažant obecný, koroptev polní, křepelka obecná • krocani- mají lysou hlavu a krk, typický projev- hudrování • např. krocan divoký

9. krátkokřídlí, dlouhokřídlí a měkkozobí • Krátkokřídlí (Gruiformes) • hnízdí na zemi nebo v rákosí • jeřábovití- dlouhý krk a nohy a velká křídla, létají jako čápi ale nesedají na stromy • Dlouhokřídlí (Charadriiformes) • velká kulovitá hlava na krátkém krku • čejka chocholatá • rackové- plovací nohy a úzká křídla • racek chechtavý, rybák obecný racek chechtavý • Měkkozobí (Columbiformes) • slabý zobák • holubovití- s oblibou sídlí v blízkosti sídlišť • holub skalní, hrdlička divoká, hrdlička zahradní • kromě holubovitých sem patří dronte mauricijský- známý jako blboun nejapný

10. Kukačky, papoušci, sovy a lelkové • Kukačky (Cuculiformes) • stromoví ptáci s dlouhými křídly a ocasem • hmyzožraví • kukačka obecná • Papoušci (Psittaciformes) kukačka obecná • pestře zbarvení • obývají zejména tropy a subtropy • u nás nejběžnější andulka vlnkovaná • Sovy (Strigiformes) • noční život, zavalité tělo • velké oči, vějířovitě uspořádané peří („závoj“) • puštík obecný, výr velký, sova pálená andulka vlnkovaná • Lelkové (Caprimulgiformes) • noční ptáci, hmyzožraví • lelek lesní • sova pálená

11. šplhavci a pěvci • Šplhavci (Piciformes) • lesní ptáci s tuhým opeření a vymrštitelným jazykem • živí se dřevokazným hmyzem • Hnízdí ve stromových dutinách, které si sami vytesávají datel černý • žluna zelená- rozhrabává mraveniště • strakapoud velký, datel černý • Pěvci (Passeriformes) • zpravidla malí až středně velcí • sýkorovití- hmyzožraví stromoví pěvci, regulátory hustoty hmyzích škůdců • pěnkavovití,snovačovití- kosmopolitně rozšíření, vrabec domácí • špačkovití- špaček obecný • vlaštovkovití- vlaštovka obecná • drozdovití- kos černý, drozd zpěvný, slavík obecný žluna zelená

12. vrabec domácí špaček obecný • vlaštovka obecná kos černý slavík obecný

13. zdroje • vypracovala: Petra Hoskovcová, 3.B • zdroj obrázků: www.google.com • Zoologie, Miroslav Papáček • Biologie pro gymnázia