Řešení úloh v testech Scio z obecných studijních předpokladů zadaných ve školním roce 2012/2013

1. Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice projekt EUškolapro život, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.1977 Řešení úloh v testech Scio z obecných studijních předpokladů zadaných ve školním roce 2012/2013 pro 9. ročník (11. – 22. úloha) II. označení digitálního učebního materiálu: VY_32_INOVACE_OSP.9.052

2. Metodické pokyny • Autor: Mgr. Roman Kotlář • Vytvořeno: říjen 2012 • Určeno pro 9. ročník • Sumář učiva za 2. stupeň • Téma: řešení úloh testů Scio • Očekávané výstupy: aplikuje logickou úvahu a znalosti dosud osvojeného učiva při řešení úloh testů Scio • Forma: žáci pracují samostatně • Pomůcky: počítač, dataprojektor • Zdroje: zadání testů Scio, obrázky – zdroj uveden přímo v daném slidu • Další pokyny: Při práci lze využít hlasovací zařízení a vyhodnotit nejrychlejšího řešitele, který získá nejvíce z možného zisku bodů (Lze pracovat i ve skupinách, kdy můžeme aktivně pracovat s odlišnými pozicemi členů skupiny.). Za podstatnou skutečnost lze považovat odůvodnění zvoleného řešení a pro kontrolu ukázat správné řešení. Hra může mít i více vítězů v případě rovnosti získaných bodů.

3. Test Scio z obecných studijních předpokladů pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 11-14 V každé z následujících úloh vyberte dvojici slov nebo výrazů, které se nejlépe hodí na vynechaná místa ve větě v zadání. Úloha č. 12 Abyste někde neuvízli, je dobré si před jízdou autem _____ dopravní zpravodajství, kde se dozvíte o případných uzavírkách v místech dopravních _____. A) vyslechnout – značek B) zjistit – společností C) vyhlásit – kolon D) pustit – nehod E) prostudovat – prostředků Úloha č. 11 Když teploty klesly pod nulu, museli jsme _____ topit uhlím, protože bychom dřevem, které je méně _____ , náš dům nevytopili. A) pokračovat – objemné B) méně – suché C) začít – výhřevné D) hodně – teplé E) trochu – mokré Úloha č. 13 Několikadenní holomrazy pravděpodobně přispějí ke _____ počtu slimáků na jaře, protože jich mnoho v zemi _____ . A) zvýšení – vydrží B) stanovení – zůstane C) snížení – zmrzne D) zvětšení – nevyleze E) změně – vyhladoví

4. Úloha č. 11 testu Scio z obecných studijních předpokladů pro 9. ročník (podzim 2012) V každé z následujících úloh vyberte dvojici slov nebo výrazů, které se nejlépe hodí na vynechaná místa ve větě v zadání. Když teploty klesly pod nulu, museli jsme _____ topit uhlím, protože bychom dřevem, které je méně _____ , náš dům nevytopili. A) pokračovat – objemné B) méně – suché C) začít – výhřevné D) hodně – teplé E) trochu – mokré Řešení: Když teploty klesly pod nulu, museli jsme začíttopit uhlím, protože bychom dřevem, které je méně výhřevné, náš dům nevytopili. Správnou odpovědí je varianta C).

5. Úloha č. 12 testu Scio z obecných studijních předpokladů pro 9. ročník (podzim 2012) V každé z následujících úloh vyberte dvojici slov nebo výrazů, které se nejlépe hodí na vynechaná místa ve větě v zadání. Abyste někde neuvízli, je dobré si před jízdou autem _____ dopravní zpravodajství, kde se dozvíte o případných uzavírkách v místech dopravních _____. A) vyslechnout – značek B) zjistit – společností C) vyhlásit – kolon D) pustit – nehod E) prostudovat – prostředků Řešení: Abyste někde neuvízli, je dobré si před jízdou autem pustitdopravní zpravodajství, kde se dozvíte o případných uzavírkách v místech dopravních nehod. Správnou odpovědí je varianta D).

6. Úloha č. 13 testu Scio z obecných studijních předpokladů pro 9. ročník (podzim 2012) V každé z následujících úloh vyberte dvojici slov nebo výrazů, které se nejlépe hodí na vynechaná místa ve větě v zadání. Několikadenní holomrazy pravděpodobně přispějí ke _____ počtu slimáků na jaře, protože jich mnoho v zemi _____ . A) zvýšení – vydrží B) stanovení – zůstane C) snížení – zmrzne D) zvětšení – nevyleze E) změně – vyhladoví Řešení: Několikadenní holomrazy pravděpodobně přispějí ke sníženípočtu slimáků na jaře, protože jich mnoho v zemi zmrzne. Správnou odpovědí je varianta C).

7. Test Scio z obecných studijních předpokladů pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 11-14 V každé z následujících úloh vyberte dvojici slov nebo výrazů, které se nejlépe hodí na vynechaná místa ve větě v zadání. Úloha č. 14 Ze zbytků svíček zapálených na různých místech České republiky za _____ prezidenta Václava Havla bylo odlito velké _____ srdce, které pak bylo vystaveno u Národního divadla v Praze. A) slavného – olověné B) známého – mezinárodní C) současného – těžké D) bývalého – voskové E) milovaného – kovové Řešení: Ze zbytků svíček zapálených na různých místech České republiky za bývaléhoprezidenta Václava Havla bylo odlito velké voskovésrdce, které pak bylo vystaveno u Národního divadla v Praze. Správnou odpovědí je varianta D).

8. Úloha č. 15 testu Scio z obecných studijních předpokladů pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 15-18 Psí pomocník ve světě ticha Mladá paní Kristina Kratochvílová a její smetanově bílý labrador Fido tvoří nerozlučnou dvojici. Kromě přátelství člověka a psa je pojí ještě mnohem silnější pouto, Fido Kristině nahrazuje to, o co ji ošidila příroda. Je jejím asistenčním signálním psem, jednoduše řečeno, Fido za svou paničku poslouchá zvuky z okolí a upozorňuje ji na všechny podstatné věci, které ona jako neslyšící nedokáže vnímat. Kristina se narodila jako neslyšící. Jen díky obrovskému úsilí a péči maminky a svému mimořádnému nadání se naučila mluvit a odezírat. Přesto, že to mnohé při prvním setkání nemusí napadnout, Kristinčin svět je uzavřen do úplného ticha. Se čtyřnohými kamarády se Kristina přátelila od dětství. Na to, že pes může neslyšícím usnadnit život, přišla už jako dvanáctiletá, když si rodiče pořídili fenku buldočka. Přestože fenku nikdo nic neučil, sama pochopila, že Kristina neslyší, a začala ji upozorňovat na zvuky, které byly důležité. „Když třeba někdo zazvonil za dveřmi, přišla mi to říct, uměla upozornit na různé zvuky. Je ale zajímavé, že třeba neupozorňovala na zvonění telefonu, nejspíš věděla, že telefon já nevyřídím,“ popisuje Kristina. Možná i tato zkušenost pro ni byla inspirací, když si později v dospělosti vybírala psa. Kromě toho, že hledala kamaráda pro sebe a svého přítele, uvažovala i o psovi, který by pro ni byl pomocníkem a se kterým by se mohla věnovat i canisterapii. Její volbou byl labrador. Tím se v jejím životě objevil Fido. Jaká je hlavní myšlenka uvedeného textu? A) Paní Kristina má krásného psa.; B) Labrador je lepší asistenční pes než buldoček.; C) Neslyšící Kristina neví, kdy má otevřít návštěvě dveře.; D) Kristina se narodila jako neslyšící a je z toho velmi smutná.; E) Asistenční signální pes pomáhá neslyšícím lidem. Řešení: Asistenční signální pes pomáhá neslyšícím lidem. Správnou odpovědí je varianta E).

9. Úloha č. 16 testu Scio z obecných studijních předpokladů pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 15-18 Psí pomocník ve světě ticha Mladá paní Kristina Kratochvílová a její smetanově bílý labrador Fido tvoří nerozlučnou dvojici. Kromě přátelství člověka a psa je pojí ještě mnohem silnější pouto, Fido Kristině nahrazuje to, o co ji ošidila příroda. Je jejím asistenčním signálním psem, jednoduše řečeno, Fido za svou paničku poslouchá zvuky z okolí a upozorňuje ji na všechny podstatné věci, které ona jako neslyšící nedokáže vnímat. Kristina se narodila jako neslyšící. Jen díky obrovskému úsilí a péči maminky a svému mimořádnému nadání se naučila mluvit a odezírat. Přesto, že to mnohé při prvním setkání nemusí napadnout, Kristinčin svět je uzavřen do úplného ticha. Se čtyřnohými kamarády se Kristina přátelila od dětství. Na to, že pes může neslyšícím usnadnit život, přišla už jako dvanáctiletá, když si rodiče pořídili fenku buldočka. Přestože fenku nikdo nic neučil, sama pochopila, že Kristina neslyší, a začala ji upozorňovat na zvuky, které byly důležité. „Když třeba někdo zazvonil za dveřmi, přišla mi to říct, uměla upozornit na různé zvuky. Je ale zajímavé, že třeba neupozorňovala na zvonění telefonu, nejspíš věděla, že telefon já nevyřídím,“ popisuje Kristina. Možná i tato zkušenost pro ni byla inspirací, když si později v dospělosti vybírala psa. Kromě toho, že hledala kamaráda pro sebe a svého přítele, uvažovala i o psovi, který by pro ni byl pomocníkem a se kterým by se mohla věnovat i canisterapii. Její volbou byl labrador. Tím se v jejím životě objevil Fido. Které z následujících tvrzení nevyplývá z uvedeného textu? A) Paní Kristina chová fenku buldočka.; B) Paní Kristina umí mluvit.; C) Asistenční pes upozorňuje na různé zvuky.; D) Paní Kristina má ráda zvířata už od útlého věku.; E) Někteří psi se sami naučí pomáhat svým majitelům. Řešení: Asistenční pes upozorňuje na různé zvuky. Správnou odpovědí je varianta C).

10. Úloha č. 17 testu Scio z obecných studijních předpokladů pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 15-18 Psí pomocník ve světě ticha Mladá paní Kristina Kratochvílová a její smetanově bílý labrador Fido tvoří nerozlučnou dvojici. Kromě přátelství člověka a psa je pojí ještě mnohem silnější pouto, Fido Kristině nahrazuje to, o co ji ošidila příroda. Je jejím asistenčním signálním psem, jednoduše řečeno, Fido za svou paničku poslouchá zvuky z okolí a upozorňuje ji na všechny podstatné věci, které ona jako neslyšící nedokáže vnímat. Kristina se narodila jako neslyšící. Jen díky obrovskému úsilí a péči maminky a svému mimořádnému nadání se naučila mluvit a odezírat. Přesto, že to mnohé při prvním setkání nemusí napadnout, Kristinčin svět je uzavřen do úplného ticha. Se čtyřnohými kamarády se Kristina přátelila od dětství. Na to, že pes může neslyšícím usnadnit život, přišla už jako dvanáctiletá, když si rodiče pořídili fenku buldočka. Přestože fenku nikdo nic neučil, sama pochopila, že Kristina neslyší, a začala ji upozorňovat na zvuky, které byly důležité. „Když třeba někdo zazvonil za dveřmi, přišla mi to říct, uměla upozornit na různé zvuky. Je ale zajímavé, že třeba neupozorňovala na zvonění telefonu, nejspíš věděla, že telefon já nevyřídím,“ popisuje Kristina. Možná i tato zkušenost pro ni byla inspirací, když si později v dospělosti vybírala psa. Kromě toho, že hledala kamaráda pro sebe a svého přítele, uvažovala i o psovi, který by pro ni byl pomocníkem a se kterým by se mohla věnovat i canisterapii. Její volbou byl labrador. Tím se v jejím životě objevil Fido. Který z následujících názvů by uvedený text také mohl mít? A) Svět ticha lidem ničí životy; B) Co umí asistenční signální pes; C) Dobrý chovatel naučí psa zázraky; D) Labrador je největší přítel člověka; E) Neslyšící lidé nemohou využívat jako pomocníky psy. Řešení: Dobrý chovatel naučí psa zázraky Správnou odpovědí je varianta C).

11. Úloha č. 18 testu Scio z obecných studijních předpokladů pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 15-18 Psí pomocník ve světě ticha Mladá paní Kristina Kratochvílová a její smetanově bílý labrador Fido tvoří nerozlučnou dvojici. Kromě přátelství člověka a psa je pojí ještě mnohem silnější pouto, Fido Kristině nahrazuje to, o co ji ošidila příroda. Je jejím asistenčním signálním psem, jednoduše řečeno, Fido za svou paničku poslouchá zvuky z okolí a upozorňuje ji na všechny podstatné věci, které ona jako neslyšící nedokáže vnímat. Kristina se narodila jako neslyšící. Jen díky obrovskému úsilí a péči maminky a svému mimořádnému nadání se naučila mluvit a odezírat. Přesto, že to mnohé při prvním setkání nemusí napadnout, Kristinčin svět je uzavřen do úplného ticha. Se čtyřnohými kamarády se Kristina přátelila od dětství. Na to, že pes může neslyšícím usnadnit život, přišla už jako dvanáctiletá, když si rodiče pořídili fenku buldočka. Přestože fenku nikdo nic neučil, sama pochopila, že Kristina neslyší, a začala ji upozorňovat na zvuky, které byly důležité. „Když třeba někdo zazvonil za dveřmi, přišla mi to říct, uměla upozornit na různé zvuky. Je ale zajímavé, že třeba neupozorňovala na zvonění telefonu, nejspíš věděla, že telefon já nevyřídím,“ popisuje Kristina. Možná i tato zkušenost pro ni byla inspirací, když si později v dospělosti vybírala psa. Kromě toho, že hledala kamaráda pro sebe a svého přítele, uvažovala i o psovi, který by pro ni byl pomocníkem a se kterým by se mohla věnovat i canisterapii. Její volbou byl labrador. Tím se v jejím životě objevil Fido. Které z následujících tvrzení nevyplývá z uvedeného textu? A) Pes upozorňuje svého pána jen na některé zvuky.; B) Někteří neslyšící se mohou naučit mluvit i odezírat.; C) Kristina nemá moc přátel, protože je neslyšící.; D) Kristina si vybrala labradora.; E) Fidoje smetanově bílý pes. Řešení: Kristina nemá moc přátel, protože je neslyšící. Správnou odpovědí je varianta C).

12. Úloha č. 19 testu Scio z obecných studijních předpokladů pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 19-22 Nepostradatelní mořští dělníci Dospělí jedinci vydry mořské (Enhydralutris) váží zhruba 15 – 45 kg. Tato zvířata tak patří k největším příslušníkům čeledi lasicovitých šelem (Mustelidae) a naopak mezi nejmenší savce, jejichž životním prostředím je moře. I když se mořské vydry umějí pohybovat po souši, jejich život i čas je zcela spojen s oceánem, kde loví, jedí, odpočívají, páří se a vychovávají mláďata. Žijí v chladných vodách severního Pacifiku, kde je před zimou chrání nejhustší kožich v říši zvířat. Právě kvalitní kožešina byla příčinou výrazného úbytku jinak odolných šelem. Stavy mořských vyder se kdysi odhadovaly na 150 až 300 tisíc kusů. Intenzivní lov je přivedl na pokraj záhuby a populace byla zdecimována na jeden až dva tisíce kusů přežívajících na zlomku původního území. Naštěstí následoval zákaz lovu a četné ochranné a reintrodukční projekty, díky nimž se dnes vydry vyskytují na dvou třetinách někdejšího teritoria. Jediným motivem k jejich záchraně ovšem nebyl pouhý fakt, že je jich čím dál méně. Ukázalo se totiž, že vydry jsou jedinou hrází proti invazivní populaci ježovek, které likvidují mořské řasy nezbytné pro většinu obyvatel mořského pobřeží. Malé mořské zvířátko tak umožňuje přežití mnohem větších a silnějších druhů – například velryb, které v lese mořských řas nacházejí úkryt před bouří nebo predátory. Ježovky jsou vedle některých druhů měkkýšů, korýšů a ryb hlavní vydří potravou. Vydra se za nimi potápí na mořské dno, kde dovede za použití kamenů uvolnit kořist z jejího podloží a opět kamenem rozbije její nepoddajnou skořápku. Parádním kouskem vyder jsou údery kořistí o kámen, který si při splývání na hladině položí na prsa. Vydra mořská je tak jedním z mála zvířecích druhů, které umějí účelově používat nástroje. Ke které z následujících situací by podle uvedeného textu došlo, pokud by se v mořích přemnožily ježovky? A) k prudké změně klimatu v Pacifiku; B) k rapidnímu poklesu populace vyder; C) ke snížení počtu invazních druhů, především ryb, měkkýšů a korýšů; D) k tomu, že by vydry neměly o co rozbíjet schránky mlžů; E) ke snížení počtu druhů živočichů ukrývajících se v lese mořských řas. Řešení: Ke snížení počtu druhů živočichů ukrývajících se v lese mořských řas. Správnou odpovědí je varianta E).

13. Úloha č. 20 testu Scio z obecných studijních předpokladů pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 19-22 Nepostradatelní mořští dělníci Dospělí jedinci vydry mořské (Enhydralutris) váží zhruba 15 – 45 kg. Tato zvířata tak patří k největším příslušníkům čeledi lasicovitých šelem (Mustelidae) a naopak mezi nejmenší savce, jejichž životním prostředím je moře. I když se mořské vydry umějí pohybovat po souši, jejich život i čas je zcela spojen s oceánem, kde loví, jedí, odpočívají, páří se a vychovávají mláďata. Žijí v chladných vodách severního Pacifiku, kde je před zimou chrání nejhustší kožich v říši zvířat. Právě kvalitní kožešina byla příčinou výrazného úbytku jinak odolných šelem. Stavy mořských vyder se kdysi odhadovaly na 150 až 300 tisíc kusů. Intenzivní lov je přivedl na pokraj záhuby a populace byla zdecimována na jeden až dva tisíce kusů přežívajících na zlomku původního území. Naštěstí následoval zákaz lovu a četné ochranné a reintrodukční projekty, díky nimž se dnes vydry vyskytují na dvou třetinách někdejšího teritoria. Jediným motivem k jejich záchraně ovšem nebyl pouhý fakt, že je jich čím dál méně. Ukázalo se totiž, že vydry jsou jedinou hrází proti invazivní populaci ježovek, které likvidují mořské řasy nezbytné pro většinu obyvatel mořského pobřeží. Malé mořské zvířátko tak umožňuje přežití mnohem větších a silnějších druhů – například velryb, které v lese mořských řas nacházejí úkryt před bouří nebo predátory. Ježovky jsou vedle některých druhů měkkýšů, korýšů a ryb hlavní vydří potravou. Vydra se za nimi potápí na mořské dno, kde dovede za použití kamenů uvolnit kořist z jejího podloží a opět kamenem rozbije její nepoddajnou skořápku. Parádním kouskem vyder jsou údery kořistí o kámen, který si při splývání na hladině položí na prsa. Vydra mořská je tak jedním z mála zvířecích druhů, které umějí účelově používat nástroje. Které z následujících tvrzení o vydře mořské není podle uvedeného textu pravdivé? A) Brání přemnožení ježovek.; B) Byla téměř vyhubena.; C) Většinu času tráví na moři. D) Patří mezi největší vodní savce.; E) Má velmi hustou srst. Řešení: Patří mezi největší vodní savce. Správnou odpovědí je varianta D).

14. Úloha č. 21 testu Scio z obecných studijních předpokladů pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 19-22 Nepostradatelní mořští dělníci Dospělí jedinci vydry mořské (Enhydralutris) váží zhruba 15 – 45 kg. Tato zvířata tak patří k největším příslušníkům čeledi lasicovitých šelem (Mustelidae) a naopak mezi nejmenší savce, jejichž životním prostředím je moře. I když se mořské vydry umějí pohybovat po souši, jejich život i čas je zcela spojen s oceánem, kde loví, jedí, odpočívají, páří se a vychovávají mláďata. Žijí v chladných vodách severního Pacifiku, kde je před zimou chrání nejhustší kožich v říši zvířat. Právě kvalitní kožešina byla příčinou výrazného úbytku jinak odolných šelem. Stavy mořských vyder se kdysi odhadovaly na 150 až 300 tisíc kusů. Intenzivní lov je přivedl na pokraj záhuby a populace byla zdecimována na jeden až dva tisíce kusů přežívajících na zlomku původního území. Naštěstí následoval zákaz lovu a četné ochranné a reintrodukční projekty, díky nimž se dnes vydry vyskytují na dvou třetinách někdejšího teritoria. Jediným motivem k jejich záchraně ovšem nebyl pouhý fakt, že je jich čím dál méně. Ukázalo se totiž, že vydry jsou jedinou hrází proti invazivní populaci ježovek, které likvidují mořské řasy nezbytné pro většinu obyvatel mořského pobřeží. Malé mořské zvířátko tak umožňuje přežití mnohem větších a silnějších druhů – například velryb, které v lese mořských řas nacházejí úkryt před bouří nebo predátory. Ježovky jsou vedle některých druhů měkkýšů, korýšů a ryb hlavní vydří potravou. Vydra se za nimi potápí na mořské dno, kde dovede za použití kamenů uvolnit kořist z jejího podloží a opět kamenem rozbije její nepoddajnou skořápku. Parádním kouskem vyder jsou údery kořistí o kámen, který si při splývání na hladině položí na prsa. Vydra mořská je tak jedním z mála zvířecích druhů, které umějí účelově používat nástroje. Které z následujících tvrzení vyplývá z uvedeného textu? A) Vydra mořská rodí mláďata na souši.; B) Vydra mořská je schopná zabít rybu vrženým kamínkem.; C) Vodní hladina nadnáší jen mladší jedince vydry mořské.; D) Intenzivní lov vyder mořských umožnil invazi ježovek.; E) Ježovky se v lese mořských řas schovávají před predátory. Řešení: Intenzivní lov vyder mořských umožnil invazi ježovek. Správnou odpovědí je varianta D).

15. Úloha č. 22 testu Scio z obecných studijních předpokladů pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 19-22 Nepostradatelní mořští dělníci Dospělí jedinci vydry mořské (Enhydralutris) váží zhruba 15 – 45 kg. Tato zvířata tak patří k největším příslušníkům čeledi lasicovitých šelem (Mustelidae) a naopak mezi nejmenší savce, jejichž životním prostředím je moře. I když se mořské vydry umějí pohybovat po souši, jejich život i čas je zcela spojen s oceánem, kde loví, jedí, odpočívají, páří se a vychovávají mláďata. Žijí v chladných vodách severního Pacifiku, kde je před zimou chrání nejhustší kožich v říši zvířat. Právě kvalitní kožešina byla příčinou výrazného úbytku jinak odolných šelem. Stavy mořských vyder se kdysi odhadovaly na 150 až 300 tisíc kusů. Intenzivní lov je přivedl na pokraj záhuby a populace byla zdecimována na jeden až dva tisíce kusů přežívajících na zlomku původního území. Naštěstí následoval zákaz lovu a četné ochranné a reintrodukční projekty, díky nimž se dnes vydry vyskytují na dvou třetinách někdejšího teritoria. Jediným motivem k jejich záchraně ovšem nebyl pouhý fakt, že je jich čím dál méně. Ukázalo se totiž, že vydry jsou jedinou hrází proti invazivní populaci ježovek, které likvidují mořské řasy nezbytné pro většinu obyvatel mořského pobřeží. Malé mořské zvířátko tak umožňuje přežití mnohem větších a silnějších druhů – například velryb, které v lese mořských řas nacházejí úkryt před bouří nebo predátory. Ježovky jsou vedle některých druhů měkkýšů, korýšů a ryb hlavní vydří potravou. Vydra se za nimi potápí na mořské dno, kde dovede za použití kamenů uvolnit kořist z jejího podloží a opět kamenem rozbije její nepoddajnou skořápku. Parádním kouskem vyder jsou údery kořistí o kámen, který si při splývání na hladině položí na prsa. Vydra mořská je tak jedním z mála zvířecích druhů, které umějí účelově používat nástroje. O čem uvedený text zejména pojednává? A) o schopnosti vydry mořské zabíjet kořist pomocí ježovek; B) o vlivu lovu velryb na populaci ježovek; C) o rozdílech mezi vydrou mořskou a vydrou říční; D) o důsledcích lovu vyder mořských na rovnováhu v oceánu; E) o zvířatech využívajících nějaké nástroje. Řešení: O důsledcích lovu vyder mořských na rovnováhu v oceánu. Správnou odpovědí je varianta D).