470 likes | 655 Views
Line ární programování I. Úvod Gra fické řešení Počítačový algoritmus Analýza citlivosti. Management Science/ Operations Research Věda o řízení / operační výzkum. Využití kvantitativní analýzy ke zlepšení rozhodování a řešení problémů Opírá se o vědecké metody. Vědecká metoda.
E N D
Lineární programování I Úvod Grafické řešení Počítačový algoritmus Analýza citlivosti
Management Science/Operations ResearchVěda o řízení/operační výzkum • Využití kvantitativní analýzy ke zlepšení rozhodování a řešení problémů • Opírá se o vědecké metody
Vědecká metoda • Identifikace problému/Definice • Formulace modelu • Sběr dat • Řešení modelu,validizace a analýza • Implementace rozhodnutí a evaluace
I. Úvod Lineární programování je jednou z nejpoužívanějších metod vědy o řízení. Jejím účelem je pomoci manažerům při rozhodování o alokaci nedostatkových zdrojů.
Charakteristika LP problému • Maximalizovat nebo minimalizovat určitou kvantitu (cílovou, účelovou funkci). • Omezení limitují možnost dosáhnout cíle. • Užitková funkce a omezení jsou vyjádřeny lineárními funkcemi. • Proměnné jsou nezáporné.
Obecná formulace • Maximalizace funkce o více proměnnýchY = f(x1, x2, …, xk; a,b,c, …)a ještě omezení na x
Funkce více proměnných • Y = f(x), kde je vektor z Rk • Příklady = x + v + w2Nejjednodušší případ: Reálné funkce jedné reálné proměnné y=f(x)
Příklad dvou produktů • Firma vyrábí dva výrobky -- A & B. • Firma chce vědět optimální počet každého produktu, aby se maximalizoval zisk. • Analýza odpovídajících nákladů a cen odhalila, že čistý zisk pro každý produkt je: $10 pro produkt A $9 pro produkt B
Oba výrobky vyžadují ty samé výrobní aktivity, ale v jiném množství (v hodinách):
Omezení kapacit časových možností pro potřebné specializace je dáno pro příští výrobní cyklus údaji: 630 hodin pro aktivitu W 600 hodin pro aktivitu X 708 hodin pro aktivitu Y 135 hodin pro aktivitu Z
(1) Jaké jsou rozhodovací proměnné? Nechť: x1 = počet výrobku A, který se bude vyrábět x2 = počet výrobkuB, který se bude vyrábět
(2) Jaké jsou cíle, užitková funkce? --maximalizace zisku. Proto je užitková funkce ve tvaru: max 10x1 + 9x2 (celkový zisk)
(3) Jaká jsou omezení? Jsou zde 4 výrobní operace, každá je omezená kapacitou využitelného času. Omezení jsou vyjádřeny podmínkami: Aktivita W: 7/10x1 + x2 630 Aktivita X: 1/2x1 + 5/6x2 600 Aktivita Y: x1 + 2/3x2 708 Aktivita Z: 1/10x1 + 1/4x2 135
Dále musí platit, že počet výrobků jsou nezáporná čísla: x1, x2 0
Matematická formulace max 10x1 + 9x2 za omezujících podmínek: 7/10x1 + x2 630 1/2x1 + 5/6x2 600 x1 + 2/3x2 708 1/10x1 + 1/4x2 135 x1, x2 0
Chceme nalézt hodnoty x1 a x2, které: • vyhovují podmínkám a • maximalizují užitkovou funkcí. Příslušné hodnoty nazýváme optimální řešení LP úlohy.
1. Sestroj graf všech přípustných řešení Protože chceme určit množství obou výrobků, které se budou vyrábět, -- budou jednotlivé osy X a Y reprezentovat rozhodovací proměnné -- každý bod v kvadrantu I soustavy souřadné reprezentuje jedno řešení
2. Nakreslíme omezení do tohoto prostoru Např.omezení spojené s aktivitou W je: 7/10x1 + x2 630 1. Graf odpovídá přímce: -- určená 2 body, které leží na přímce -- spojením těchto bodů přímkou 2. Pouze body ležící bod přímkou odpovídají podmínce pro W
3. Identifikujeme přípustnou oblast • Nakreslíme všechny omezení • Identifikujeme množinu řešících bodů, které odpovídají všem podmínkám: přípustná oblast
4. Identifikujeme směrnici účelové funkce: • Vybereme jakýkoliv zisk a identifikujeme všechny přípustná řešení, které vedou ke zvolenému zisku. • Uvažujeme vyšší zisk (protože naším cílem je maximalizovat zisk)
5. Identifikujeme optimální bod • Užitím trojúhelníku pohybujeme přímkou zisku co nejdále od počátku. • Přípustný bod, která leží na přímce s nejvyšší hodnotou zisku, představuje optimální řešení. • Pro získání optimálního bodu, hledáme řešení soustavy dvou rovnic.
Extremální body Co se stane, jestližezisk z produktu A byl redukován na $5 a ostatní podmínky zůstávají stejné? Tzn.účelová funkce má tvar: max 5x1 + 9x2 s těmi samými podmínkami?
Obě optimální řešení jsou v rozích přípustné oblasti. Tyto body se nazývají extremální body. • Optimální řešení lineárního programování nalezneme vždy jako extremální bod přípustné oblasti. • Proto musíme pouze vyhodnotit extremální body a vybrat ten, který maximalizuje užitkovou funkci.
Alternativní optima • Co se stane, jestliže přímky s nejvyšším ziskem je totožná s nějakou podmínkou přípustných řešení? • Pak existuje nekonečně mnoho optimálních řešení – nazýváme je alternativní optima. • Manažérmůže z nich vybrat preferované řešení pomocí jiného kritéria.
Zbytkové a přebytkové proměnné -- poskytují informace o množství využití každého zdroje Jestliže máme nevyužitou kapacitu, nazýváme to zbytek neboslack. Jestliže využijeme více než je jistý standard, nazýváme to přebytek nebosurplus.
Příklad zbytku Např. : (7/10)540 + 252 = 630 ‑‑630 hodin k dispozici (W) (1/2)540 + (5/6)252 = 480 ‑‑600 hodin k dispozici (X) 540 + (2/3)252 = 708 ‑‑708 hodin k dispozici (Y) (1/10)540 + (1/4)252 = 117 ‑‑135 hodin k dispozici (Z) Firma má nevyužitou kapacitu v: Aktivita X (600-480=120 hodin) Aktivita Z (135-117=18 hodin)
Standardní forma Koncept zbytku může být zabudován do formulace problému, např. : 7/10x1 + x2 + s1 = 630 1/2x1 + 5/6x2 + s2 = 600 x1 + 2/3x2 + s3 = 708 1/10x1 + 1/4x2 + s4 = 135 Tato formulace LP problému se nazývá standardní forma.
Každý LP problémmohou tvořit podmínky typu, neborovnosti. Standardní formakonvertuje podmínky nerovnosti do podmínek rovnosti: • Přičtením zbytkových proměnnýchk nerovnostem typu • Nebo odečtením přebytkových proměnných k podmínkám typu • Podmínky rovnosti se ponechávají beze změny
III. Počítačové řešení Uvažujeme standardní formu našeho příkladu: max 10x1 + 9x2 + 0s1 + 0s2 + 0s3 + 0s4 7/10x1 + x2 + s1 = 630 1/2x1 + 5/6x2 + s2 = 600 x1 + 2/3x2 + s3 = 708 1/10x1 + 1/4x2 + s4 = 135 x1,x2,s1,s2,s3,s4 0
Poznámka: • Podmínky tvoří systém 4 rovnic o 6 proměnných. • Ne každé řešení tohoto systému je přípustné (tzn.odpovídá podmínkám nezápornosti). • Každé procedura řešení musí vybrat přípustné řešení, které maximalizuje účelovou funkci.
Simplexová metoda -- je algebraické řešení, které se může vyrovnat s těmito třemi vlastnostmi.
Příklad Z algebry je známé, že můžeme snadno řešit a systém a rovnic o a neznámých. My ale máme 4 rovnic a 6 neznámých. Jestliže libovolné dvě proměnné položíme rovné nule, pak můžeme zbylé proměnné hledat běžným způsobem (řešením systému 4 rovnic).
Např. x2 = 0 a s1 = 0, podmínky pak mají tvar: 7/10x1 = 630 1/2x1 + s2 = 600 x1 + s3 = 708 1/10x1 + s4 = 135
Základní řešení Řešení těchto rovnic vede k výsledku: x1 = 900 x2 = 0 s1 = 0 s2 = 150 s3 = ‑192 s4 = 45
Základní přípustné řešení Jestliže položíme rovny nule proměnné x1 a x2, pak je řešení: x1 = 0 x2 = 0 s1 = 630 s2 = 600 s3 = 708 s4 = 135
Poznamenejme, že toto ZP řešení odpovídá bodu v rohu přípustné oblasti (extremální bod) (x1=0, x2=0). • Ve skutečnosti, základní přípustné řešení je vždy extremální bod. • Víme, že optimální řešení je také extremální bod. • Proto množina všech základních přípustných řešení obsahuje optimální řešení.
Simplexová metoda • Používá základní přípustné jako počáteční bod • Hledá další ZP řešení, které zvyšují hodnotu účelové funkce • Pohybuje se od jednoho ZP řešení ke druhému, až se dostane k optimálnímu řešení • K tomu je nutný speciální LP software
IV. Analýza citlivosti -- Hodnotí se efekt změn jednotlivých koeficientů a optimální řešení Uvažujeme dva typy změn: • Změna hodnot koeficientů účelové funkce • Změna hodnot koeficientů podmínek.
A. Změna koeficientů účelové funkce • Co se stane, když změny v ceně materiálu redukuje zisk z produktu A na $9.50 (bez efektu na zisk z produktu B). • Změní se optimální počet výrobků?
Analýza citlivostiodpovídá tuto otázku výpočtem rozmezí hodnot pro koeficienty účelové funkce, které nevedou ke změně optimálního řešení. • Toto rozmezí hodnot se nazývá rozmezím optimality.
Připomeňme rovnice těchto dvou podmínek: W: 7/10 x1 + x2 = 630 Y: x1 + 2/3 x2 = 708 Přepisem pomocí směrnicového vyjádření: W: x2 = 630 - 7/10 x1 Y: x2 = 1062 - 3/2 x1 Tudíž: -7/10 jesměrnice W -3/2 je směrnice Y
Účelová funkce s hodnotou označenou z je: z = c1x1 + c2x2 x2 = z/c2 - c1/c2 x1 tedysměrnice je -c1/c2 Proto extrémní bod 3 zůstane optimální pokud: -3/2 -c1/c2 -7/10
Pokud c2zůstane fixní s hodnotou 9, pak: -3/2 -c1/9 -7/10 27/2 c1 63/10 6.3 c1 13.5 Jestliže c1zůstane fixní na hodnotě 10, pak: -3/2 -10/c2 -7/10 3/20 1/c2 7/100 20/3 c2 100/7 6 2/3 c2 14 2/7