PEDAGOGICKÉ MYŠLENÍ 17. A 18. STOLETÍ

1. PEDAGOGICKÉ MYŠLENÍ 17. A 18. STOLETÍ VY-32-INOVACE-PED-109 AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE:Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 1. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA: Locke, Descartes, Fénelon, Rousseau, Helvétius, Diderot, Ratke, Kant, Franklin, Jefferson

2. V průběhu 17. a 18. století prošla Evropa hlubokými proměnami • V několika revolučních vlnách se mění hospodářství, sociální struktura i kultura evropských států na jejich cestě od feudalistických velmocí k demokratickým státním útvarům • Demokratický ideál se stává podstatným znakem nové kultury i nové koncepce výchovy

3. Anglická pedagogika John Locke (1632 – 1704) – stoupenec individuální výchovy soukromým vychovatelem (šlechtická a měšťanská výchova). Prosazoval Výchovu tělesnou, mravní a rozumovou. Zdroj: http://www.fee.org/the_freeman/detail/john-locke-natural-rights-to-life-liberty-and-property/#axzz2GLxSIC1t

4. Francouzská pedagogika • Francie prochází v 17. a 18. století složitým vývojem (Bartolomějská noc, třicetiletá válka apod.) • Ještě v 18. století je spoutána feudálním systémem s absolutistickou monarchií, s neomezenými právy privilegovaných vrstev a s bezprávným třetím stavem • S Velkou francouzskou revolucí vzniká řada koncepcí nové demokratické výchovy, která by všem občanům poskytla právo na vzdělání a umožnila jim podílet se na rozvoji společnosti

5. René Descartes (1596 – 1650)- kritik dosavadního vědění, zakladatel tzv. racionálního vzdělávání(zkoumání skutečnosti, evidence, postupnost a systematičnost = základní principy) Zdroj: http://www.apt-us.org/node/75

6. François de Fénelon (1656 – 1715) zdůrazňoval právo žen na vzdělání a odmítá klášterní výchovu. V nevzdělanosti žen vidí hlavní kořen jejich nedostatků i nevhodných forem chování. Vše popsal v díle Pojednání o výchově dívek. V dalším díle Telemach kritizuje vládnoucí kruhy a snaží se vykreslit ideální stát a společnost. Zdroj: http://www.arfuyen.fr/html/ficheauteur.asp?id_aut=1115

7. Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778) – požaduje výchovu přirozenou a svobodnou, která by byla vždy v souladu s věkovými zvláštnostmi dítěte a která by byla zbavena jakéhokoliv biflování, kruté kázně a potlačování osobnosti. Jejím cílem má být láska ke svoboděa schopnost za ni bojovat. Zdroj: http://www.guardian.co.uk/commentisfree/2012/jul/15/rousseau-shows-us-way-break-chains

8. Veškerou výchovu opírá o osobní zkušenost. • Výrazným rysem jeho pedagogiky je citlivý vztah k dítěti • Výchova dívek má být určována jejím vztahem k muži – má se mu líbit, má mu prospívat a má o něho pečovat. Má myslet myšlenkami svého muže a mluvit jeho slovy. K tomu dostačuje výchova tělesná a mravní. • Mimořádný důraz klad na rozvoj smyslového vnímání dětí od 2 do 12 let věku. Dílo - Emil čili o výchově

9. Claude Adrien Helvétius(1715 – 1771) – pedagogický optimismus, výchova nás dělá tím, čím jsme. Preferoval veřejnou výchovu před soukromou. Zdroj: http://www.utilitarianism.com/helvetius.html

10. Denis Diderot(1713 – 1784) - pedagogický realismus, požadavek státní školy a bezplatného Vzdělání pro všechny. Dílo Encyklopedie Zdroj: http://www.famousauthors.org/denis-diderot

11. Německá pedagogika • Německo bylo po třicetileté válce (1618 – 1648) roztříštěno na malé feudální státy, šlechta si upevnila své postavení, usilovala o zachování feudálních poměrů Wolfgang Ratke(1571 – 1635)- žádal základní vzdělání pro veškerou mládež ve státní škole a v mateřském jazyce. Velký důraz kladnaučitelovu osobnost, jeho vzdělání i na jeho morální profil i společenskou autoritu Zdroj: http://yoreme.wordpress.com/2010/01/28/

12. Immanuel Kant (1724 – 1804) – nejvýznamnější představitel německé pedagogiky této doby. Zdůrazňoval kategorický imperativ (morální norma).Patřil mezi pedagogické optimisty – člověk se stává člověkem pouze výchovou. Morální formování je nejnáročnější úkol výchovy. Místo státních škol navrhoval zřizovat soukromé experimentální školy, se zaměřením nikoli na současnost, ale na budoucnost. Zdroj: http://www.ias.edu/taxonomy/term/1574

13. Počátky pedagogiky ve Spojených státech • Od počátku 17. století probíhá intenzivní kolonizace severoamerického kontinentu • Roku 1776 je vyhlášena Deklarace nezávislosti • Roku 1789 je zvolen první prezident USA George Washington • Nová společnost proklamuje principy svobody a demokracie = nová koncepce výchovy

14. Benjamin Franklin (1706 – 1790)-diplomat, přírodovědec a iniciátor sloučení amerických kolonií, přední činitel americké revoluce. Roku 1749 zveřejnil Návrh výchovy mládeže v Pensylvánii Navrhl zřídit akademii, která by zahrnovala školu latinskou a matematickou . Byla otevřena roku 1759ve Filadelfii. V roce 1850 jich již bylo v USA přes 6000. Zdroj: http://thehistoryjunkie.com/benjamin-franklin-facts/

15. Thomas Jefferson(1743 – 1826) – jeden z prvních amerických prezidentů. AutorDeklarace nezávislosti. Požadoval demokratickou síť elementárních škol pro veškerou mládeža zřízení výběrové střední školy na vysoké Úrovni. Zdroj: http://www.salon.com/2012/12/03/the_thomas_jefferson_wars/

16. POUŽITÉ ZDROJE: JŮVA, V. a JŮVA, V.: Stručné dějiny pedagogiky. 1.vyd. Brno: Paido, 1997. 80 s. ISBN 80-85931-43-5 CHARVÁT,J.: Světové dějiny. 5.vyd. Praha: SPN, 1967. 584 s. www.glassschool.cz