230 likes | 486 Views
P14d. 2. Do edestch let minulho stolet se jako primrn etalony elektrick impedance pouvaly tmer vhradne etalony vlastn a vzjemn indukcnosti. Tyto etalony byly konstruovny predevm s ohledem na to, aby byly co nejstabilnej a aby bylo mono s co nejvet presnost stanovit vechny r
E N D
1. P14d 1 METROLOGIE ELEKTRICKÝCH VELICINKAPACITA AINDUKCNOST
2. P14d 2 Do edesátých let minulého století se jako primární etalony elektrické impedance pouívaly témer výhradne etalony vlastní a vzájemné indukcnosti. Tyto etalony byly konstruovány predevím s ohledem na to, aby byly co nejstabilnejí a aby bylo mono s co nejvetí presností stanovit vechny rozmery potrebné pro výpocet jejich indukcnosti. Vycházelo se ze známých vzorcu pro cívky s jednou vrstvou závitu.
3. P14d 3 Presné stanovení vzájemné indukcnosti etalonu je velmi obtíné a vyaduje celou radu merení. Problémy bývají i s umístením etalonu tak, aby jejich indukcnosti nebyly ádným zpusobem ovlivnovány prítomností feromagnetic-kých predmetu. Z techto duvodu lze hodnotu absolutního etalonu vzájemné indukcnosti jen teko stanovit s chybou mení ne 1ˇ10-4%.
4. P14d 4 Primární etalon elektrické kapacity na základe Thompson-Lampardova teorému Nové monosti etalonáe kapacity prinesl v roce 1955 objev Thompson-Lampardova teorému, na jeho základe lze realizovat kapacitní etalony (dále TLK), tj. vypocitatelné kondenzátory, u nich lze zmenou aktivní délky elektrod dosáhnout presne známých zmen kapacity. K výpoctu techto zmen stací znát pouze permitivitu vakua a zmenu jediného rozmeru - aktivní délky elektrod.
5. P14d 5 Vlastní Thompson-Lamparduv teorém reí vlastnosti kapacity kondenzátoru válcových tvaru. Jeho odvození je komplikované a s pouitím teorie funkce komplexní promenné. Vzhledem k tomu, e tento matematický aparát není pro studenty bený zde se soustredíme pouze na jeho dusledky v etalonání praxi.
6. P14d 6 Schéma TLK a zmena jeho aktivní délky:
7. P14d 7 TLK TLK na predchozím obrázku je znázornen ve vodorovní poloze, ale ve skutecnosti je osa kondenzátoru ve svislé poloze.
V metrologických laboratorích se TLK nejcasteji realizují zpusobem naznaceným na obrázku, kde E je stínicí kryt a A, B, C, D jsou hlavní elektrody etalonu tvaru kruhových válcu, F a G jsou stínicí elektrody, které jsou na stejném potenciálu jako stínicí kryt. Ve je umísteno ve vakuu. Posouváním elektrody G lze menit délku úseku, na nem elektrody A a C, príp. B a D nejsou odstíneny, a tím i kapacity CAC, príp. CBD mezi nimi.
8. P14d 8 TLK Na koncích elektrod F a G jsou opticky propustné plochy, které spolu s jinými optickými prvky, je na obrázku nejsou vyznaceny tvorí Fabryho-Perotuv interferometr. Cást monochromatického svetla privedeného do duté elektrody F prochází dutou elektrodou G prímo bez odrazu do hlavy interferometru a interferuje zde se svetlem, které sem dospeje a po odrazech na celních plochách elektrod G a F, tj. a po probehnutí optické dráhy o dvojnásobek aktivní délky elektrod delí, ne je dráha svetla postupujícího prímo.
9. P14d 9 TLK Ze zmen interferencního obrazce, pozorovaného v zorném poli interferometru lze vyhodnocovat zmeny ve vzdálenosti elektrod F a G. V prípade, e se jako svetelného zdroje pouije napr. He-Ne laseru, lze zmeny rádove desítek cm vyhodnocovat s nejistotami rádove 1ˇ10-6%.
Zmena kapacity kondenzátoru závisí na zmene polohy elektrody G podle následujícího vztahu:
kde e0 je permitivita vakua. Konstanta
má hodnotu 1,953 549 043 pF/m.
10. P14d 10 Sekundární etalony kapacity Jako sekundární etalony elektrické kapacity se pouívají presne zhotovené kondenzátory zvlátních konstrukcí, které jsou urcené pro uchovávání a prenos jednotky elektrické kapacity. Takový etalonový kondenzátor musí být konstruovaný a vyrobený z takového materiálu, aby jeho hodnota kapacity byla casove stálá, hodnota kapacity musí být jednoznacne definovaná, jeho elektrické pole musí být presne ohranicené a rozptylové pole minimální, dielektrikum mezi deskami musí mít vysoký izolacní odpor, dielektrické ztráty kondenzátoru musí být co nejmení, teplotní závislost kapacity musí být co nejmení a jeho vlastní indukcnost musí být zanedbatelná.
11. P14d 11 Sekundární etalony kapacity Desky takových kondenzátoru se vyrábejí z Invaru, dielektrikum je plynové nebo lépe z korundu nebo z taveného kremene. Teplotní závislost (10 a 20)ˇ10-6 K-1 vyaduje temperaci pri pouití. Krome etalonu s pevnou kapacitou se uívají také etalony s promennou kapacitou, rozírení a realizace stupnice kapacity se provádí pomocí strídavých mustku: transformátorový mustek, ale také Scheringuv mustek, mustek Maxwelluv a Wienuv.
12. P14d 12
13. P14d 13 Sekundární etalony kapacity Schéma návaznosti etalonu kapacity je na predchozím obrázku. Toto schéma je jete z doby federace. Nyní pouívané sekundární etalony kapacity byly dríve navazovány na vypocitatelný kondenzátor v Sovetském svazu, nyní se provádí navazování kondenzátoru 10 pF v BIPM.
14. P14d 14 Kvadraturní mustek umonuje vhodným zpusobem porovnávat ruzné veliciny, odpor a kapacitu. Tím je moné navazovat jednotky kapacity na jednotky odporu a naopak. Protoe se musí jednat o mustek napájený strídavým proudem, zarazené prvky se musí posuzovat jako impedance (nebo admitance), které mají reálnou a imaginární sloku. V rovnováze na mustku musí být vyrovnané jak reálné, tak také imaginární sloky zarazených prvku, proto musí mít mustek minimálne dva vyvaovací prvky a musí tomu být prizpusobena i dvojitá indikace vyrovnání.
15. P14d 15 Kvadraturní mustek
16. P14d 16 Kvadraturní mustek Mustek je napájen strídavým napetím . V mustku jsou zarazeny admitance , , a . Admitance a jsou tvoreny kapacitními etalony, admitance a jsou tvoreny odporovými etalony. Mustek má dva indikátory vyváení IV1 a IV2 a vyvauje se jednak zmenou delicího pomeru n indukcního delice, jednak zmenou amplitudy a fáze napetí (odvozuje se z napetí pomocí vhodných indukcních pomerových prvku a vhodných obvodu pro posun fáze).
17. P14d 17 Kvadraturní mustek Cásti mustku jsou vhodne uzemneny a stíneny, cím se zjednoduí matematický popis. Pro mustek vyváený na obou indikátorech pak platí jednoduché vztahy umonující vzájemný prepocet z odporových etalonu na kapacitní nebo naopak.
18. P14d 18 Elektrická indukcnost Vlastní indukcnost cívky L urcuje pomer mezi celkovým magnetickým tokem ? a konstantním proudem I protékajícím cívkou podle vztahu L = ?/I a je definovaná vztahem:
kde u je elektromotorické napetí, které se indukuje pri casové zmene proudu i.
19. P14d 19 Elektrická indukcnost Vzájemná indukcnost M pro dve vázané cívky je definovaná jako pomer mezi magnetickým tokem ?2 v druhé cívce a proudem I1 v první cívce podle vztahu M = ?2 /I1 , z principu vzájemnosti musí také platit i opacný vztah M = ?1 /I2.
I vzájemnou indukcnost lze definovat dynamicky pomocí indukovaného elektromotorického napetí:
nebo .
20. P14d 20 Etalony indukcnosti Etalony indukcnosti slouí pro uchovávání a prenos jednotky indukcnosti. Etalony musí splnovat následující podmínky: hodnota indukcnosti musí být casove stálá, nezávislá na velikosti proudu protékajícího etalonem, nesmí být závislá na kmitoctu proudu, musí mít co nejmení teplotní závislost a hodnota kapacity a odporu etalonu musí být co nejmení.
21. P14d 21 Etalony indukcnosti Presto, e je teoreticky moné vytváret absolutní etalony vlastní indukcnosti a etalony vzájemné indukcnosti na základe výpoctu, dnes se jednotky indukcnosti odvozují na základe etalonu kapacity a odporu pri mereních na strídavých mustcích. Pouívají se etalony indukcnosti s jednou hodnotou, etalony s promennou hodnotou, stupnice indukcností se vytvárí a roziruje pomocí mustkových merení.
22. P14d 22 Stav etalonu v CR V Ceské republice máme primární etalony kapacity, nemáme primární etalony indukcnosti. Navázání naich sekundárních etalonu techto velicin se provádí pres sekundární etalony odporu pomocí kvadraturních mustku. Sekundární etalony odporu 10 W a 10 kW navazujeme na ná primární etalon KHJ a také pravidelne navazujeme v BIPM v Paríi.
23. P14d 23