1 / 23

METROLOGIE ELEKTRICK CH VELICIN KAPACITA A INDUKCNOST

P14d. 2. Do edestch let minulho stolet se jako primrn etalony elektrick impedance pouvaly tmer vhradne etalony vlastn a vzjemn indukcnosti. Tyto etalony byly konstruovny predevm s ohledem na to, aby byly co nejstabilnej a aby bylo mono s co nejvet presnost stanovit vechny r

keladry
Download Presentation

METROLOGIE ELEKTRICK CH VELICIN KAPACITA A INDUKCNOST

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


    1. P14d 1 METROLOGIE ELEKTRICKÝCH VELICIN KAPACITA A INDUKCNOST

    2. P14d 2 Do šedesátých let minulého století se jako primární etalony elektrické impedance používaly témer výhradne etalony vlastní a vzájemné indukcnosti. Tyto etalony byly konstruovány predevším s  ohledem na to, aby byly co nejstabilnejší a aby bylo možno s co nejvetší presností stanovit všechny rozmery potrebné pro výpocet jejich indukcnosti. Vycházelo se ze známých vzorcu pro cívky s jednou vrstvou závitu.

    3. P14d 3 Presné stanovení vzájemné indukcnosti etalonu je velmi obtížné a vyžaduje celou radu merení. Problémy bývají i s umístením etalonu tak, aby jejich indukcnosti nebyly žádným zpusobem ovlivnovány prítomností feromagnetic-kých predmetu. Z techto duvodu lze hodnotu absolutního etalonu vzájemné indukcnosti jen težko stanovit s chybou menší než 1ˇ10-4%.

    4. P14d 4 Primární etalon elektrické kapacity na základe Thompson-Lampardova teorému Nové možnosti etalonáže kapacity prinesl v  roce 1955 objev Thompson-Lampardova teorému, na jehož základe lze realizovat kapacitní etalony (dále TLK), tj. vypocitatelné kondenzátory, u nichž lze zmenou aktivní délky elektrod dosáhnout presne známých zmen kapacity. K výpoctu techto zmen stací znát pouze permitivitu vakua a zmenu jediného rozmeru - aktivní délky elektrod.

    5. P14d 5 Vlastní Thompson-Lamparduv teorém reší vlastnosti kapacity kondenzátoru válcových tvaru. Jeho odvození je komplikované a s použitím teorie funkce komplexní promenné. Vzhledem k  tomu, že tento matematický aparát není pro studenty bežný zde se soustredíme pouze na jeho dusledky v  etalonážní praxi.

    6. P14d 6 Schéma TLK a zmena jeho aktivní délky:

    7. P14d 7 TLK TLK na predchozím obrázku je znázornen ve vodorovní poloze, ale ve skutecnosti je osa kondenzátoru ve svislé poloze. V metrologických laboratorích se TLK nejcasteji realizují zpusobem naznaceným na obrázku, kde E je stínicí kryt a A, B, C, D jsou hlavní elektrody etalonu tvaru kruhových válcu, F a G jsou stínicí elektrody, které jsou na stejném potenciálu jako stínicí kryt. Vše je umísteno ve vakuu. Posouváním elektrody G lze menit délku úseku, na nemž elektrody A a C, príp. B a D nejsou odstíneny, a tím i kapacity CAC, príp. CBD mezi nimi.

    8. P14d 8 TLK Na koncích elektrod F a G jsou opticky propustné plochy, které spolu s jinými optickými prvky, jež na obrázku nejsou vyznaceny tvorí Fabryho-Perotuv interferometr. Cást monochromatického svetla privedeného do duté elektrody F prochází dutou elektrodou G prímo bez odrazu do hlavy interferometru a interferuje zde se svetlem, které sem dospeje až po odrazech na celních plochách elektrod G a F, tj. až po probehnutí optické dráhy o dvojnásobek aktivní délky elektrod delší, než je dráha svetla postupujícího prímo.

    9. P14d 9 TLK Ze zmen interferencního obrazce, pozorovaného v zorném poli interferometru lze vyhodnocovat zmeny ve vzdálenosti elektrod F a G. V prípade, že se jako svetelného zdroje použije napr. He-Ne laseru, lze zmeny rádove desítek cm vyhodnocovat s nejistotami rádove 1ˇ10-6%. Zmena kapacity kondenzátoru závisí na zmene polohy elektrody G podle následujícího vztahu: kde e0 je permitivita vakua. Konstanta má hodnotu 1,953 549 043 pF/m.

    10. P14d 10 Sekundární etalony kapacity Jako sekundární etalony elektrické kapacity se používají presne zhotovené kondenzátory zvláštních konstrukcí, které jsou urcené pro uchovávání a prenos jednotky elektrické kapacity. Takový etalonový kondenzátor musí být konstruovaný a vyrobený z takového materiálu, aby jeho hodnota kapacity byla casove stálá, hodnota kapacity musí být jednoznacne definovaná, jeho elektrické pole musí být presne ohranicené a rozptylové pole minimální, dielektrikum mezi deskami musí mít vysoký izolacní odpor, dielektrické ztráty kondenzátoru musí být co nejmenší, teplotní závislost kapacity musí být co nejmenší a jeho vlastní indukcnost musí být zanedbatelná.

    11. P14d 11 Sekundární etalony kapacity Desky takových kondenzátoru se vyrábejí z Invaru, dielektrikum je plynové nebo lépe z korundu nebo z taveného kremene. Teplotní závislost (10 až 20)ˇ10-6 K-1 vyžaduje temperaci pri použití. Krome etalonu s pevnou kapacitou se užívají také etalony s promennou kapacitou, rozšírení a realizace stupnice kapacity se provádí pomocí strídavých mustku: transformátorový mustek, ale také Scheringuv mustek, mustek Maxwelluv a Wienuv.

    12. P14d 12

    13. P14d 13 Sekundární etalony kapacity Schéma návaznosti etalonu kapacity je na predchozím obrázku. Toto schéma je ješte z doby federace. Nyní používané sekundární etalony kapacity byly dríve navazovány na vypocitatelný kondenzátor v Sovetském svazu, nyní se provádí navazování kondenzátoru 10 pF v BIPM.

    14. P14d 14 Kvadraturní mustek umožnuje vhodným zpusobem porovnávat ruzné veliciny, odpor a kapacitu. Tím je možné navazovat jednotky kapacity na jednotky odporu a naopak. Protože se musí jednat o mustek napájený strídavým proudem, zarazené prvky se musí posuzovat jako impedance (nebo admitance), které mají reálnou a imaginární složku. V rovnováze na mustku musí být vyrovnané jak reálné, tak také imaginární složky zarazených prvku, proto musí mít mustek minimálne dva vyvažovací prvky a musí tomu být prizpusobena i dvojitá indikace vyrovnání.

    15. P14d 15 Kvadraturní mustek

    16. P14d 16 Kvadraturní mustek Mustek je napájen strídavým napetím . V mustku jsou zarazeny admitance , , a . Admitance a jsou tvoreny kapacitními etalony, admitance a jsou tvoreny odporovými etalony. Mustek má dva indikátory vyvážení IV1 a IV2 a vyvažuje se jednak zmenou delicího pomeru n indukcního delice, jednak zmenou amplitudy a fáze napetí (odvozuje se z napetí pomocí vhodných indukcních pomerových prvku a vhodných obvodu pro posun fáze).

    17. P14d 17 Kvadraturní mustek Cásti mustku jsou vhodne uzemneny a stíneny, címž se zjednoduší matematický popis. Pro mustek vyvážený na obou indikátorech pak platí jednoduché vztahy umožnující vzájemný prepocet z odporových etalonu na kapacitní nebo naopak.

    18. P14d 18 Elektrická indukcnost Vlastní indukcnost cívky L urcuje pomer mezi celkovým magnetickým tokem ? a konstantním proudem I protékajícím cívkou podle vztahu L = ?/I a je definovaná vztahem: kde u je elektromotorické napetí, které se indukuje pri casové zmene proudu i.

    19. P14d 19 Elektrická indukcnost Vzájemná indukcnost M pro dve vázané cívky je definovaná jako pomer mezi magnetickým tokem ?2 v druhé cívce a proudem I1 v  první cívce podle vztahu M = ?2 /I1 , z  principu vzájemnosti musí také platit i opacný vztah M = ?1 /I2. I vzájemnou indukcnost lze definovat dynamicky pomocí indukovaného elektromotorického napetí: nebo .

    20. P14d 20 Etalony indukcnosti Etalony indukcnosti slouží pro uchovávání a prenos jednotky indukcnosti. Etalony musí splnovat následující podmínky: hodnota indukcnosti musí být casove stálá, nezávislá na velikosti proudu protékajícího etalonem, nesmí být závislá na kmitoctu proudu, musí mít co nejmenší teplotní závislost a hodnota kapacity a odporu etalonu musí být co nejmenší.

    21. P14d 21 Etalony indukcnosti Presto, že je teoreticky možné vytváret absolutní etalony vlastní indukcnosti a etalony vzájemné indukcnosti na základe výpoctu, dnes se jednotky indukcnosti odvozují na základe etalonu kapacity a odporu pri mereních na strídavých mustcích. Používají se etalony indukcnosti s jednou hodnotou, etalony s promennou hodnotou, stupnice indukcností se vytvárí a rozširuje pomocí mustkových merení.

    22. P14d 22 Stav etalonu v CR V Ceské republice máme primární etalony kapacity, nemáme primární etalony indukcnosti. Navázání našich sekundárních etalonu techto velicin se provádí pres sekundární etalony odporu pomocí kvadraturních mustku. Sekundární etalony odporu 10 W a 10 kW navazujeme na nᚠprimární etalon KHJ a také pravidelne navazujeme v BIPM v  Paríži.

    23. P14d 23

More Related