Utváření středověké Evropy

1. Utváření středověké Evropy Západoevropské státy Slovanské státy Uherský stát

3. Svatá říše římská • latinsky Sacrum Romanum imperium • základy položil Karel Veliký, který roku 800 obnovil na západě císařství • teprve od vlády východofranského krále Oty I. (936–973) lze hovořit o vzniku státního celku • Ota I zahájil. dlouho nepřerušenou tradici císařských korunovací v Římě • přívlastek sacrum – svatý měl zdůraznit sakrální povahu středověké říše • formálně říše zanikla v roce 1806, kdy se Habsburk František II. vzdal titulu římský císař a místo něj začal na prvním místě užívat titulu císaře rakouského

4. Svatá říše římská nebyla státem čistě německým, (území obývali jiné národy - Francouzi, Italové, Nizozemci, Dánové, Češi…) • německý charakter říše - že králové a císaři se většinou rekrutovali z řad německých knížecích rodů

5. od vrcholného středověku náležely ke Svaté říši římské vedle Německa dnešní státy: • Nizozemsko • Lucembursko • Švýcarsko • Rakousko • Slovinsko • Český stát • oblast dnešního polského Slezska • severní Itálie (Lombardie), Alsasko, Lotrinsko • část Burgundska (dnes Francie) • jižní kraje Dánska a konečně • větší část belgického území

8. Anglie • poč. 5. století opustili ostrovní stát římské legie, na území Anglie zůstalo původní keltské obyvatelstvo • kolem 6. století začaly pronikat na největší z britských ostrovů germánské kmeny Anglů, Sasů a Jutů, souhrnně označovaných jako Anglosasové • ti zde zřídili sedm malých království, zatímco původní keltští obyvatelé se stáhli do oblasti Walesu • Keltové obývali také území Skotska a sousední ostrov, kde vzniklo středověké Irsko, roztříštěné do řady malých státečků • z Irska, jehož obyvatelstvo přijalo křesťanskou víru již v 5. století, a Skotska pronikalo křesťanství od 6. století také mezi Anglosasy • Křesťanství zde šířili také římští misionáři

9. Anglie a Normané • Anglie čelila během 8. – 11. století také četným vikingským nájezdům, kteří brzy ovládli sever Anglie • na konci 9. století král Alfréd Veliký sjednotil anglosaské území a dánské Vikingy porazil • roku 1066 se však do Anglie přepravil normanský vévoda Vilém a v bitvě u Hastingsu porazil Anglosasy • obdržel za to přízvisko Vilém Dobyvatel a anglickou korunu • Vilémova družina vytvořila novou vládnoucí vrstvu anglického státu

11. Francie • v západofrancké říši vládl až do konce 10. století rod Karlovců, který však neměl dostatečný vliv a moc • u skutečných počátků Francie stál vévoda Hugo Kapet, který ovládl významnou oblast mezi řekami Loirou a Seinou s městem Paříž • po vymření Karlovců usedl na trůn jako zakladatel rodu Kapetovců • v té době bylo území Francie roztříštěno na množství lén, mnohdy větších než královským majetek • Kapetovci však postupně připojovali ke královským statkům majetek, který se uvolnil úmrtím, a tak postupně scelovali celou říši • postupem doby se Kapetovcům podařilo z Francie vybudovat mocný stát s vyspělou kulturou

12. Polsko • Základ polského státu vytvořili příslušníci tří západoslovanských kmenů: Polanů, Vislanů a Slezanů • Prvním skutečně doloženým polským vládce z piastovského rodu byl kníže Měšek • tento pohan sídlil se svou družinou na hradišti v Hnězně • v roce 966 se oženil s Dobravou, dcerou knížete Boleslava I. a spolu s ní přijal i křest

13. bez ohledu na rodinné vazby, využil Měšek na sklonku své vlády oslabení českého státu a obsadil Slezsko, které pak zůstalo součástí Polska až do 14. století • v jeho výbojné politice pokračoval pak syn Boleslav Chrabrý • patřil k obdivovatelům pražského biskupa Vojtěcha, jehož ostatky uložil v Hnězdně, • Císař Ota III. pak nechal založit nad Vojtěchovým hrobem arcibiskupství • dědičnou korunu však získal roku 1076 polský panovník Boleslav II.Smělý • sídlem polských panovníků se stal Krakov • ve 12 století moc polských panovníků slábla a stát se začal drobit na menší knížectví, kterým vládli představitelé piastovského rodu

14. Kyjevská Rus • území východních Slovanů se rozkládalo mezi řekami Vislou a Dněprem, kudy vedla cesta od Baltského moře do Konstantinopole • právě zde, kolem toků velkých řek v 8. století vznikaly trhové osady • v průběhů 9. století neunikla tato oblast Vikingům, které slovanské obyvatelstvo nazývalo Varjagové • Vikingští vůdci získali díky svým schopnostem i síle zbraní postavení vládců v důležitých slovanských střediscích

15. V Novogrodu vládl kníže Rurik, jehož syn Oleg se roku 882 zmocnil Kyjeva a stal se zakladatelem rurikovské dynastie i státu zvaného Kyjevský Rus • Vikingové i zdejší Slované byli v této době pohany • Rurikovci rozšířili během 10. století území Kyjevské Rusi až na jih, kde se střetli se zájmy Byzantské říše • Kyjevský kníže Vladimír si dokonce roku 988 vynutil sňatek s byzantskou princeznou a přijal křest • Rus se tak dostala pod vliv východokřesťanské církve a byzantské kultury

16. zároveň s přijetím křesťanství se v Rusku začalo vyvíjet i písemnictví • bohoslužby se konávaly ve staroslověnštině • první literární díla vznikla v tomto jazyce • psaná novým písmem – cyrilicí, z níž se později vyvinula azbuka • ze stavebních památek vyniká Kyjevskopečerská lavra, chrám vybudovaný byzantskými architekty, vyzdobený nádhernými ikonami • Kyjevská Rus neměla dlouhého trvání, v průběhu 12. století se rozpadla na řadu menších knížectví

18. Uherský stát • pravlastí Maďarů byly stepi kolem řek Kamy a Volhy na území nynějšího Ruska • v rámci poslední fáze stěhování národů přesídlila podstatná část maďarských kmenů na konci 9. století do střední Evropy a obsadili rozsáhlé nížiny kolem řeky Dunaje a Tisy • zde se počátkem 10. století střetli se zájmy Velkomoravské říše, kterou kolem roku 906 vyvrátili • území Moravy však neobsadili, spokojili se s oblastí středního Podunají a Potisí, kde si podmanili slovanské obyvatelstvo

19. odtud pak podnikali řadu výbojných výprav, přítrž jim učinila až bitva na řece Lechu (nedaleko německého Ausburgu), v nichž dobře vyzbrojená německá a česká vojska zasadila maďarským útočníkům zdrcující porážku • Maďaři se stáhli do uherských nížin, kde vytvořili svůj stát • Období stěhování národů tak definitivně skončilo

20. mezi kmenovými náčelníky se v 10. století prosadil Gejza, potomek náčelníka Arpáda • Podobně jako Přemyslovci, využil i Gejza k upevnění své moci křesťanství, které se mezi Maďary ujímalo je velmi zvolna • křesťanství zde šířili misionáři z Bavorska a Čech, mezi nimi např. i sv. Vojtěch • Gejzův syn Štěpán I. Svatý začal plně prosazovat křesťanství a budovat uherský stát, v němž rod Arpádovců vládl až do 14. století • v roce 1000 obdržel Štěpán od papeže královskou korunu a ve stejném roce založil arcibiskupství v Ostřihomi • zisk královského titulu a vlastní arcibiskupství umožnili uherským (stejně jak polským) panovníkům budovat své státy jako samostatné útvary, nezačleněné do svazku Svaté říše římské