Electricity Market Reform ve Velké Británii Prezentace pro Konferenci na Mělníku

1. Electricity Market Reform ve Velké Británii Prezentace pro Konferenci na Mělníku Energetika - stihneme budoucnost? 20. - 21. červen 2013

2. Úvod • Pořadatelé a partneři projektu konference „Energetika – stihneme budoucnost?“ v dostatečném předstihu kontaktovali následující hosty: • HergenHaye, Department ofEnergy & ClimateChange– oslovil Ing. Pavel Šolc, MPO • James Greenhalgh, National Grid – oslovil ČEPS • Sheila Connell, Allen & Overy– oslovila Euroenergy • Mark Higson, Department ofEnergy & ClimateChange– oslovila Euroenergy • Department ofEnergy & ClimateChange - pan Mark Higson oslovil ještě znovu pana HergenHaye • avšak zejména z důvodu příprav a projednávání „Energy Bill“, ve kterém je „Electricity Market Reform“ (EMR) zejména zakomponována, v parlamentu, nebyl ze strany hostů časový prostor navštívit konferenci na Mělníku • Z výše uvedeného důvodu se pořadatelé a partneři projektu konference rozhodli o náhradním řešení, a sice prezentaci vlastními kapacitami, která byla vytvořena na základě analýz a společné práce Euroenergy spol. s.r.o. a ČEPS, a.s.

3. Situace v UK • V následujících dekádách bude energetika Velká Británie čelit řadě nebývalých výzev/problémů • V horizontu 10 let se z důvodu končící životnosti nebo znečišťování životního prostředí uzavře asi 1/5 (tj. cca 19 GW) stávající výrobní kapacity, čímž může být ohrožena bezpečnost dodávky elektřiny. • V důsledku potřeby nahrazení této výrobní kapacity, obnovy elektrizační soustavy a rovněž kvůli závazku VB k významnému snížení emisí skleníkových plynů bude třeba velmi významných investic. • Celospolečenské náklady za emise CO2 nejsou plně zohledněny v tržních cenách elektřiny, protože se neberou v úvahu všechny negativní dopady na změnu klimatu. • Vyrovnávání špiček zatížení bude s rostoucí poptávkou po elektřině ve vytápění a v dopravě stále obtížnější. • Vláda Velké Británie se spolu se zástupci odvětví domnívá, že při současném uspořádání trhu nebude možné přilákat potřebné investice a Velká Británie nebude schopna splnit své cíle ve snižování emisí CO2 a bezpečnosti energetiky.

4. Situace v UK • Politika britské vlády v oblasti energetiky a ochrany klimatu pro následující roky a desetiletí stanovuje náročné cíle: • Redukce emisí CO2 o 80 % do roku 2050 (oproti roku 1990) • Redukce emisí CO2 o 50 % do roku 2025 (oproti roku 1990) • 15% podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na primární energii do roku 2020 • Domy s nulovými emisemi uhlíku do roku 2016 • Systémy inteligentního měření v každé domácnosti do roku 2020 • Bezodpadová ekonomika • Základní cíl VB v oblasti klimatu, tj. do roku 2050 snížit emise CO2 o 80% oproti úrovni roku 1990, je legislativně zakotven již od roku 2008 v zákoně o změně klimatu („ClimateChangeAct 2008“).

5. Situace v UK • Cíle ve snižování emisí CO2 do roku 2050 • Nejedná se pouze např. o dekarbonizaci výroby elektřiny, ale je nutné snížení spotřeby energie a emisí v rámci celé ekonomiky • Vládní akční program pro snižování emisí CO2 „CarbonPlan“ z prosince 2011 naznačuje, že nákladově nejefektivnější cestou k dosažení cílů pro rok 2050 je podstatná dekarbonizace ekonomiky již v průběhu 30. let 21. století • Elektrická energie je nejdůležitější oblastí pro dosažení výše zmíněných cílů

6. Situace v UK – Electricity market reform (EMR)

7. Situace v UK – harmonogram EMR

8. Aktuální stav EMR a následující milníky • Současné uspořádání trhu s elektřinou neumožňuje zajistit potřebný objem investic do nízkouhlíkových zdrojů • 29.11.2012 předložen britskému parlamentu návrh nového energetického zákona • Největší změny za poslední dvě dekády s cílem zajistit přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku • Zahrnuje především předpisy a opatření, týkající se reformy trhu s elektřinou (EMR), která má zajistit bezpečnou, čistou, udržitelnou a cenově dostupnou elektřinu. • Navrhovaná opatření by měla přinést do britské elektroenergetiky investice v hodnotě přibližně 110 mld. liber, přičemž jejichž zdrojem by měl být přímo soukromý sektor • Nahrazení dosluhující výrobní kapacity • Splnění cílů ve snižování emisí CO2 • Obnova elektrizační soustavy

9. Aktuální stav EMR a následující milníky • CarbonePriceFloor vstoupil v platnost 1. dubna 2013 • Řešeno úpravou daňové a finanční legislativy („Finance Act“) • „Doplatek do CPF“ rozšiřuje a spadá pod systém tzv. uhlíkových daní • Další milníky: • Červenec 2013 – návrh „Deliveryplan“, další detaily „Supplierobligation“, finální podoba CfD kontraktu • Říjen 2013 – počátek konzultačního procesu ve vládě ohledně sekundární legislativy • Konec r.2013 – očekávaný vstup nového energetického zákona v platnost, finální verze „Deliveryplan“ • 2014 – sekundární legislativa s detaily implementace EMR, rozběh implementačních mechanizmů

10. Institucionální rámec reformy

11. Institucionální rámec reformy • Vláda • Odpovědnost za politická rozhodnutí v rámci EMR, kontrola nad systémovými změnami jednotlivých mechanizmů • Stanovování „strike price“ v období administrativního stanovování cen, kontrola objemu elektřiny obchodované v rámci aukcí po přechodu k tržní tvorbě cen • Odpovědnost za dosažení cílů týkajících se bezpečnosti dodávky elektřiny a množství výkonu, určeného pro trh s disponibilním výkonem • Definování a vymezení role systémového operátora, zajišťujícího provedení EMR • Systémový operátor (NationalGrid) • Odpovědnost za implementaci a administraci mechanizmů EMR • Provádění analýz a vyhodnocování funkčnosti nasazených mechanizmů, reporting dosažených výsledků vládě • Posuzování způsobilosti zdrojů pro poskytnutí kontraktů, alokace a administrace kontraktů CfD

12. Institucionální rámec reformy • Nezávislý regulátor (Ofgem) • Dohled nad procesem zavádění jednotlivých mechanizmů EMR, regulace systémového operátora, dohled na jeho činnost a efektivitu při zajišťování CfD a trhu s disponibilním výkonem • Monitorování plnění závazků výrobců, distributorů a dodavatelů elektřiny ve vazbě na EMR • Protistrana CfD • Nová společnost zcela vlastněná vládou, zodpovědná za podepisování způsobilých CfD kontraktů s výrobci • Řízení, zúčtování a finanční vypořádání CfD kontraktů v souladu se smluvními podmínkami

13. Carbon Price Floor

14. Carbon Price Floor (CPF) • Cíle CPF • Zajištění potřebných investic do nízkouhlíkových zdrojů • Posílení motivace a snížení nejistoty investorů do nízkouhlíkových zdrojů - jasný signál potenciálním investorům o dlouhodobé jistotě budoucích cen emisí uhlíku • Hlavní argumenty pro zavedení CPF • Cena emisí CO2ve formě povolenek EU ETS nebyla a není dostatečně vysoká a stabilní na to, aby vedla k zajištění dostatečných investic do nízkouhlíkové výroby elektřiny. • Lze předpokládat, že objemy obchodovaných emisních povolenek CO2budou nadále klesat, avšak tempo tohoto poklesu není v souladu s tempem a rozsahem dekarbonizace, která by vedla ke splnění vlastních cílů VB do roku 2050.

15. Carbon Price Floor (CPF) • Mechanismus CPF • Stanovení minimální ceny emisí CO2 - pod tuto cenu nemůže cena za emise CO2klesnout • Koncept CPF spočívá v dorovnání ceny EU ETS na cílovou minimální cenu emisí CO2 stanovenou v CP • Cílová cena CPF je stanovena s ohledem na zachování konkurenceschopnosti stávajících zdrojů tak, aby bylo možné dosáhnout požadovanou úroveň investic • Rozdíl mezi cenou povolenky EU ETS a cílovou cenou CPF, tzv. doplatek do CPF („CarbonPrice Support Rate“), se bude stanovovat vždy v rámci návrhu rozpočtu • Vláda VB představila cíle CPF v rozpočtu na rok 2011: • zavedení CPF v roce 2013 při přepokládané minimální ceně za emise £16/tCO2; • rovnoměrný růst ceny a dosažení £30/tCO2 do roku 2020; • rovnoměrný růst ceny a dosažení £70/tCO2 do roku 2030.

16. Carbon Price Floor (CPF) • Trajektorie cílové ceny CPF do roku 2020 Poznámka: ? Skutečný vývoj ?

17. Carbon Price Floor (CPF) • Stanovení výše „doplatku do CPF“ • Výše „doplatku do CPF“ se vypočítá z rozdílucílové ceny CFP a prognózované budoucí ceny povolenky EU • „Doplatek do CPF“ bude stanovován vždy dva roky předem, což by mělo zajistit výrobcům dostatek času pro učinění strategických rozhodnutí, či provedení dodatečného zajištění • CPF vstoupil v platnost 1. dubna 2013 a legislativně je implementován prostřednictvím úpravy systému uhlíkových daní („ClimateChangeLevy“) a daní z kapalných paliv („Fuel duty“) • Řešeno úpravou daňové a finanční legislativy („Finance Act“) • „Doplatek do CPF“ rozšiřuje a spadá pod systém tzv.uhlíkových daní

18. Carbon Price Floor (CPF) • Očekávaný dopad CPF – zvýšení ceny silové elektřiny • Zvýhodnění výroby elektřiny ze stávajících jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů (které nepodléhají uhlíkové dani ani CPF) • V současnosti probíhá ve VB politická diskuse o možném zdanění „nepřiměřených“ zisků z elektřiny vyrobené v těchto elektrárnách (tzv. „Windfall tax“). • Negativní dopad na mezinárodní konkurenceschopnost průmyslu VB s vysokou náročností na spotřebu elektřiny (např. výroba hliníku, cementu apod.) • Vláda VB zamýšlí zavést opatření na kompenzaci zvýšených nákladů pro vybrané oblasti průmyslu • V současnosti se pracuje na návrhu kompenzačního mechanismu a přesné specifikaci příjemců dotací

19. Emissions Performance Standard

20. Emissions Performance Standard (EPS) • Regulatorní strop omezující výrobu elektřiny ze zdrojů znečišťujících ŽP • Má zajistit, že všechny nové (nebo významně modernizované) uhelné elektrárny budou vybaveny technologií CCS • Elektrárny s výkonem od 50 MWe spalující fosilní paliva budou moci vypustit maximálně takové množství emisí, které odpovídá 450g CO2/kWh pro elektrárnu pracující v základním pásmu • Výpočet maximálního ročního množství emisí: • je maximální roční množství emisí CO2 v tunách, • je zákonem stanovený limit EPS (tj. 450g CO2/kWh), • je instalovaný výkon zdroje v MW • Limit 450g CO2/kWh je vztažen na elektrárnu v základním pásmu, kdy uvažovaná doba využití instalovaného výkonu je 7 446 hodin ročně (85%) • Emise CO2 nových plynových elektráren by měly být pod určeným limitem a EPS je tedy ve výrobě elektřiny nijak neomezí (cca 370g CO2/kWh u nových PPC)

21. Contracts for Difference

22. Contracts for Difference • Cíle CfD • Stabilizace výnosů výrobců elektřiny na pevné úrovni („strike price“) • Nahrazení současného systému podpory obnovitelných zdrojů „RenewablesObligation“ (RO) • Důvod zavedení CfD • Nástroj na podporu výroby elektřiny z nových nízkouhlíkových zdrojů a investic do této výroby postavený na bázi dlouhodobých kontraktů • Podpora by měla být realizována prostřednictvím mechanismu výkupních cen na základě kontraktu CfD

23. Contracts for Difference

24. Contracts for Difference • Schéma institucionálního a legislativního rámce CfD

25. Capacity Mechanism

26. Capacity Mechanism • Důvody pro zavedení „CapacityMechanism“ • Zajištění dostatečného množství disponibilního výkonu pro uspokojení poptávky po elektřině v budoucnosti • Zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v budoucnosti • Existuje potenciální riziko pro bezpečnost dodávek elektřiny v budoucnosti, vyplývající z • Uzavření přibližně pětiny současné výrobní kapacity během následujícího desetiletí • Výstavby elektráren s více přerušovanou (větrné el.) a méně přizpůsobivou (jaderné el.) dodávkou elektřiny • Podpora investic do zdrojů, které mohou měnit svůj výkon pro pokrytí spotřeby • Jedná ze zejména o plynové elektrárny • Do roku 2020 může být potřeba nahradit až 9 GW instalovaného výkonu

27. Capacity Mechanism • Nástroj pro zajištění dostatečného množství spolehlivého disponibilního výkonu • Motivace výrobců elektřiny mít k dispozici zdroje v období, kdy to je z pohledu soustavy nejvíce potřeba • Nejedná se o systémovou službu • O kontrakty na disponibilitu budou moci soutěžit existující i nové plánované elektrárny a potenciálně nevýrobní technologie, např. využití odezvy strany spotřeby a akumulace • V rámci návrhu „CapacityMechanism“ se již uvažuje i se zahrnutím nevýrobních technologií a to zejména odezvy strany spotřeby (DSR) • DSR (DemandSide Response) by měla umožnit ovládání části spotřeby při využití systémů inteligentního měření a inteligentních sítí

28. Capacity Mechanism • Zvolen model „Capacity Market“ – trh s disponibilním výkonem • Poskytovatelé zdrojů obdrží pravidelné platby za svou disponibilitu, ale zároveň budou moci uplatnit silovou elektřinu (resp. snížení výkonu) na velkoobchodním trhu s elektřinou stejně jako doposud

29. Capacity Mechanism • Navrhovaný model „Capacity Market“

30. Capacity Mechanism • Základní předpoklady navrhovaného modelu „Capacity Market“ (shrnutí) • O celkovém množství disponibilního výkonu potřebného pro zajištění bezpečnosti dodávky elektřiny bude rozhodovat vláda VB • Potřebná kapacita by se měla zajišťovat aukčním způsobem • Za organizaci centrálních aukcí a za nákup potřebné disponibility bude odpovědný jeden centrální subjekt - systémový operátor • Aukce by se měly konat 4 roky let před samotným fyzickým vypořádáním • Poskytovatel disponibilního výkonu se formou kontraktu zaváže, že pro období stanovené v kontraktu bude jeho zařízení disponibilní • Zdroje využívající CfD se zatím nebudou moci zúčastnit „Capacity Market“ • Přístup k existujícím a novým plánovaným zdrojům bude téměř stejný, lišit se bude pouze v délce kontraktu • Roční kontrakty pro existující zdroje • Pro nové plánované zdroje kontrakty v délce 1 – 10 let

31. Capacity Mechanism • Náklady na zajištění „Capacity Market“ • Náklady za fungování „Capacity Market“ by měli nést dodavatelé elektřiny • Způsob rozdělení nákladů mezi dodavatele ani platební model zatím není definitivně stanoven • Zvažuje se rozdělení na základě podílu jednotlivých dodavatelů na špičkovém zatížení soustavy • Dodavatelé by tím byli motivováni ke snížení svého podílu na špičkovém zatížení, což by mohlo vést ke snížení celkové potřeby výkonové zálohy resp. k jejímu efektivnějšímu využití • Zúčtování plateb by měl zajišťovat jeden subjekt (obdobně jako zúčtování odchylky) • Náklady na zajištění „Capacity Market“ se přenesou na všechny spotřebitele v ceně elektřiny

32. „Lessonslearned“ aneb co jsme si odnesli • Byly vydefinovány cíle z reálného stavu britské energetiky a z požadavků (cílů) EU: • Nahrazení dosluhující výrobní kapacity • Splnění cílů ve snižování emisí CO2 • Obnova elektrizační soustavy • Cíle byly schváleny vládou Velké Británie • Byl nastaven institucionální rámec a právní zakotvení (některé již v platnosti) • Byl sestaven a schválen komplexní harmonogram přípravy a realizace reformy • V neposlední řadě je řešen přechod stávajících systémů podpory (OZE) v rámci EMR

33. Děkujeme za pozornost