Černá Hora 1991 – 2010

1. Černá Hora 1991 – 2010 Kristýna Nedvědová, 252707

2. Mapa Černé Hory

3. Základní informace • Politický systém:  republika • Hlavní město:  Podgorica • Celková rozloha:  13 812 km2 • Počet obyvatel:  622 000 • Měna:  Euro

4. Stručná historie • první obyvatelé bývalé Jugoslávie Ilyrové, 4. stol. přnl. Keltové • v 6. stol. na Balkánský poloostrov přicházejí Slovanské kmeny • 879 Cyril a Metoděj – pravoslavná církev • 1217 nezávislé Srbské království • 1389 porážka na Kosově poli, 500 let nadvlády Turků • 1882 vyhlášeno Srbské království • 1914 zavraždění Ferdinanda srbskými nacionalisty – začátek 1. světové války • po válce sjednocení Chorvatska, Slovinska, Vojvodiny, Srbska, Černé Hory a Makedonie do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců • 1929 Království Jugoslávie

5. Stručná historie II • 1942 připojení k fašistickému Trojspolku, Petar II. následně z aliance vystupuje • 1945 Federativní lidová republika Jugoslávie • 1963 Socialistická federativní republika Jugoslávie, pod vedením ministerského předsedy Tita • 1987 vůdce KS Slobodan Milošević – myšlenka vytvoření hegemonie „Velkého Srbska“ • 25. června 1991 reagují Slovinsko a Chorvatsko vystoupením z federace

6. Rozpad Jugoslávie • 25. června 1991 vystupují Slovinsko a Chorvatsko z federace • Jugoslávská armáda vtrhla do Slovinska • Černá Hora se zapojuje později – konflikt s Chorvatskem • Útok na Jižní Dalmácii, ostřelování Dubrovníku • 1992 se okupační vojsko stahuje • 15. ledna 1992 uznalo ES nezávislost Chorvatska a Slovinska, podněcuje Makedonii a Bosnu a Hercegovinu k podání žádosti o nezávislost • Černohorci v referendu odsouhlasili setrvání ve federaci

7. Třetí federace • 27. dubna 1992 vyhlašují Srbsko a Černá Hora třetí federaci – Svazová republika Jugoslávie • Vedoucí osobností Slobodan Milošević, v Černé Hoře Bulatović a Djukanović • Květen 1992 – první volby, které se musely pro nízkou legitimitu v prosinci opakovat • V 90. letech velký hospodářský rozvrat, hyperinface až 62 % za den • Od počátku 90. let opozice v Černé Hoře: Liberální svaz, Sociálnědemokratická strana (SDP), PEN klub, týdeník Monitor, Matice Černohorská

8. Prosazení protisrbské opozice • 1996 sice vyhrála volby DPS (Demokratická strana socialistů), došlo však k jejímu rozštěpení • Leader DPS Djukanović, jehož cílem bylo oddělit Miloševiće od moci, se stal prezidentem • Volby v květnu 1998 vyhrála koalice „Za lepší život“ v čele s DPS – slibuje privatizaci, ekonomické reformy, spolupráci se Západem

9. Kosovská krize • Chladné vztahy se Srbskem se vyhrocují v období kosovské krize • 1998 v Černé Hoře mnoho uprchlíků z Kosova • 24. března 1999 bombardování některých cílů jednotkami NATO • 9. června 1999 kapitulace Srbska

10. Faktický rozpad republiky • 6. června 2000 změnil Miloševićův režim ústavu – omezení pravomocí Černé Hory • 8. července 2000 přebírá Černá Hora zbytek pravomocí federální vlády • 5. října 2000 odstupuje Milošević, uznává vítězství opozičního kandidáta Vojislava Koštunici • Černohorci odmítají vytvořit federativní vládu • Srbové nechtějí uznat volnější svazek • Situace se nezměnila ani po volbách 2001, neboť Djukanović neměl na vyhlášení referenda o nezávislosti dostatečnou podporu

11. Zásah EU • Do patové situace zasahuje EU a její zmocněnec Javier Solana • 14. března 2002 Bělehradská dohoda – vytvoření unie Srbska a Černé Hory s jedinou mezinárodní suverenitou • Součástí dohody je právo Černé Hory uspořádat po třech letech referendum o nezávislosti • Unie funguje od března 2003, první prezidentem Černohorec Svetozar Marović • Unie bez společného ekonomického prostoru, republiky vlastní měny, národní banky i celní tarify • Černohorské volby v říjnu 2002 vyhrála koalice DPS a SDP, Djukanović se stal premiérem, prezidentem Filip Vujanović

12. Referendum o nezávislosti • Referendum organizuje EU • Hranice k osamostatnění stanovena na 55 % • 21. května 2006 – 55,5 % voličů se vyjádřilo pro osamostatnění • 3. června 2006 vyhlásil parlament černohorský parlament samostatnost země • Stát brzy získal mezinárodní uznání a stal se členem mezinárodních organizací (OSN, Rada Evropy, dohoda o stabilizaci a asociaci s EU) • Ve volbách 2006 zvítězila koalice DPS a SDP, Djukanović odstupuje, nový premiér Željko Šturanović

13. Obyvatelstvo • Celkový počet: 13 812 km2 • Národnostní složení: Černohorci 43%, Srbové 32%, Bosňané 15%, Albánci 7% • Vyznání: pravoslavní 75%, muslimové 15%, katolíci 3,5% • Úřední jazyk: černohorština • Další jazyky: srbština, albánština, jazyky menšin • Státní samospráva: 21 obcí (Andrijevica, Bar, Berane, Bijelo Polje, Budva, Cetinje, Danilovgrad, Herceg Novi, Kolasin, Kotor, Mojkovac, Niksic, Plav, Pljevlja, Pluzine, Podgorica, Rozaje, Savnik, Tivat, Ulcinj, Zabljak)

14. Vláda a parlament • Prezident: Filip Vujanović (od 3. 6. 2002, znovu zvolen 2008) • Premiér: Milo Djukanović (od 29. 2. 2008) • Ministr zahraničí:Milan Roćen (od 10. 11. 2006) • Parlament: 81 zástupců volených přímou volbou na čtyři roky • Výsledky voleb v březnu 2009: Koalice pro evropskou Černou Horu 48 křesel, SNP 16 křesel, NSD 8 křesel, PZP 5 křesel, ostatní (including Albanian minority parties) 4 křesla • Komunální volby 23. 5. 2010: v 7 obcích ze 14 získala absolutní většinu DPS, v dalších 5 se stala velmi silnou stranou a může sestavit koalici

15. Mezinárodní organizace • Černá Hora je členem těchto mezinárodních organizací: CE, CEI, EAPC, EBRD, FAO, IAEA, IBRD, ICAO, ICCt, ICRM, IDA, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, IMSO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO (correspondent), ITU, ITUC, MIGA, NAM (observer), OPCW, OSCE, PCA, PFP, SECI, UN, UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNIDO, UNMIL, UNWTO, UPU, WCO, WHO, WIPO, WMO, WTO (observer) • NATO: 4. 12. 2009 byla Černá Hora přijata do programu Akční plán pro členství, který je předstupněm členství v organizaci • EU: • od října 2007 má Černá Hora podepsanou stabilizační a asociační dohodu, která je předstupněm členství v Unii • 30. 11. 2009 byla pro Černou Horu zrušena vízová povinnost pro cestování do zemí EU

16. Použitá literatura • BOUKALOVÁ, Milena. Evropa : od Severního mysu po Sicílii. České vyd. 1. Praha : Svojtka a Vašut, 1997. 496 s. ISBN 8071803170. • GALBRAITH, Kate. Jadranské pobřeží : Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Makedonie, Slovinsko, Srbsko. Vyd. 1. Praha : Svojtka a Vašut, 2001. 220 s. ISBN 8072374141. • ŠÍSTEK, František. Černá Hora. 1. vyd. Praha : Libri, 2007. 126 s. ISBN 9788072773558. • https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mj.html#top