7 . Paměť

1. Obrázky a uspořádání některých částí prezentace dle Carpenter, Huffman: Visualizng Psychology. John Wiley & Sons, Inc., 2008 Schachter, Daniel L. (2001). Sedm hříchů paměti. Praha: Paseka 7. Paměť

2. Povaha paměti • Paměť:vnitřní záznam nebo reprezentace nějaké předchozí události nebo zkušenosti • Paměť je také konstruktivní procesv němž aktivně organizujeme a dotváříme informace, které zpracováváme, uchováváme a vybavujeme si

3. Povaha paměti — 4 modely paměti • zpracování informací • paralelní distribuované sítě (modely neurálních sítí) • model postupných úrovní zpracování • tradiční třístupňový model paměti

4. Povaha paměti – popis 4 modelů paměti 1. model zpracovávání informací: paměť je proces analogickýpočítači, který vkládá/kóduje, uchovává a vybavuje informace

5. Povaha paměti – popis 4 modelů paměti 2. Paralelní distribuované sítě :paměť je tvořena sítí vzájemně propojených jednotek, které pracují simultánně (paralelně) na zpracování informací

6. Povaha paměti – popis 4 modelů paměti 3.Model postupných úrovní zpracování:paměť souvisí se stupněm nebo hloubkou mentálního zpracování materiálu při setkání se s ním 4.Tradičnítřístupňový model paměti:paměť potřebuje tři různé sklady k udržení a zpracování informace po různě dlouhou dobu

7. Diagram třístupňového paměťového modelu senzorický registr – krátkodobá paměť – dlouhodobá paměť

8. 12 písmen blikne na 1/20 s většina lidí si dovede vybavit jen 4-5 písmen pokud ale dostali signal (vysoký, střední a nízký tón) kterou řádku si mají vybavit (horní, střední, dolní), dokazali si ji vybavit přesně v registru je všech 12 písmen, ale nesihneme se k nim při vybavování si dostat dost rychle Sperlingův experiment se senzorickým registrem

9. Třístupňový model paměti • Krátkodobá paměť: Millerovo číslo 7+ 2, cca 30 sekun • kapacita krátkodobé paměti málo ovlivnitelná nácvikem, vyšší rozsah souvisí s lepším porozuměním textu • stěpení

10. krátkodobá paměť bývá v jiných přístupech označována jako pracovní paměť(Cantor, Engle; 90.léta) tři části pracovní paměti: vizuálně prostorová představa (náčrtník) centrální exekutivní funkce fonologická smyčka

11. Dlouhodobá paměť: relativně stálý sklad s téměř neomezenou kapacitou Třístupňový model paměti

12. Typy dlouhodobé paměti

13. Zlepšování dlouhodobé paměti • zlepšení může pomoci: • organizace materiálu • opakování s prohlubováním • pomocná návěští • rozpoznávání • vybavování

14. Příklad opakování s prohlubováním • Porozumění a zapamatování může pomoci prohlubování zapamatovávaného na základě předchozích znalostí (např. využití znalostí zeměpisu pro lepší zapamatování si historie)

15. lidé lépe rozpoznají fotografie bývalých spolužáků než si vybavují jejich jména Příklad: rozpoznání versus vybavování si

16. Biologické základy paměti • Biologické změny v neuronechusnadňují paměť prostřednictvím dlouhodobé potenciace (souvislost s učením),což se děje alespoň dvěma způsoby: • opakovaná stimulace na synapsi vede k zesílení synapse • schopnost neuronu uvolňovat neurotransmitery je zvýšena nebo snížena

17. Role hormonů zejména adrenergních (např. tzv. zábleskové vzpomínky–živé a přetrvávající představy spojené s překvapivými nebo emočně silnými událostmi) Biologické základy paměti

18. Paměť je distribuována a lokalizována v celém mozku nikoli pouze v kůře amygdala – emoční paměť (strach) bazální ganglia a mozeček – základní paměťové stopz a implicitní paměť hipokampální formace – rozpoznávání, implicitní, explicitní, prostorová paměť, epizodická paměť, deklarativní dlouhodobá, sekvence událostí talamus – utváření nových vzpomnek, prostorová a pracovní paměť kůra – explicitní vzpomínky, epizo dický a semantický sklad, učení dovednostem, pracovní paměť Kde jsou vzpomínky lokalizovány?

19. Amnézie:narušení paměti (ztráta vzpomínek) po úrazu či traumatu Retrográdní:ztráta starých vzpomínek Anterográdní:nové vzpomínky chybí Biologie a ztráty paměti

20. Biologie a ztráty paměti • Alzheimerova choroba: progresivní zhoršování ztrát paměti (kortex), priming je narušen (učení motor. dovednostem zůstává) • Huntingtonova choroba: priming zůstává, učení motorickým dovednostem ne)

21. Zapomínání: jak rychle zapomínáme • Ebbinghaus (1885): • učení se bezesmyslnému materiálu (memorováním) • zapomínání proíhá nejrychleji bezprostředně po naučení • znovunaučení probíhá rychleji než první učení

22. rozklad paměťové stopy interference motivované zapomínání špatné vštípení (zakódování) selhání ve vybavování si Proč zapomínáme? Pět hlavních teorií Taky vás tak štve, když přijdete do místnosti a zapomenete co jste chtěli?

23. Pět teorií zapomínání 1. Rozklad paměťové stopy: vzpomínky se s časem rozpadají 2. Interferenční teorie: jedna vzpomínka interferuje s jinou • Retroaktivní útlum(nová tlumí přístup ke starší) • Proaktivní útlum e Interference (stará narušuje konsolidaci nové)

24. Retroaktivní a proaktivní útlum

25. Pět teorií zapomínání 3.Motivované zapomínání: motivace zapomenout nepříjemné, bolestivé nebo zahanbující vzpomínky 4. Špatné vštípení (zakódování): informace z krátkodobé pamět není úspěšně přenesena do dlouhodobé 5. selhání ve vybavování si: vzpomínku si nelze vybavit (mám to na jazyku…)

26. Emoční faktory v zapomínání • efekty kongruence s náladou (Gordon H. Bower) • zapamatovávání emočně kongruentního materiálu • podpora vybavování emočním přeladěním

27. umístění položky v zapamatovávaném materiálu: začátek a konec si pamatujeme lépe amnézie na zdroj informace: zapomínáme původní zdroj – konstruktivně doplníme tak aby bylo věrohodné rozvržení opakování, procvičování:rozdělené opakováníjelepší než opakování najednou Překonávání problémů se zapomínáním

28. Zkreslení paměti • Proč zkreslujeme vzpomínky? • Potřeba udržet logiku a soudržnost. • Potřeba utvářet a konstruovat vzpomínky protože je to efektivní. • úsudky, stereotypy, schémata

29. Kontext a paměť

30. Priming - podnícení • Petr: „ vypadáš nějak unaveně…“ • Honza: „Hm. No, to víš, trávil jsem celé …….. v práci.!

31. Spolehlivost paměti - otázky právní věrohodnosti • dva problémy s věrohodností vzpomínek s právními důsledky (Elisabeth Loftus): • očité svědectví- může být zkresleno (nehoda na křižovatce) • potlačené vzpomínky vs. konstruované vzpomínky věrohodnost tzv. „obnovených“ vzpomínekm (např. na zneužívání)