Občanské sdružení Vzájemné soužití

1. Občanské sdružení Vzájemné soužití Tým Hnízdo – Čiriklano Kher Mgr. Hana Žurovcová Ostrava

2. Dovolte nám na úvod naší prezentace seznámit Vás alespoň krátce s naší organizací… • KDO JSME? Občanské sdružení Vzájemné soužití je registrovaná nevládní nezisková apolitická organizace, působící v Ostravě od záplav v roce 1997, která se snaží vytvářet přátelské platformy mezi romskou a neromskou komunitou. • ČINNOSTI SDRUŽENÍ: Činnosti se soustřeďují do oblasti humanitární, vzdělávací, sociálního a právního poradenství, terénní práce, problematiky bydlení, zaměstnanosti, ústavní výchovy dětí, řešení konfliktů a lidských práv.

3. Základní teze z nichž vycházíme: • Role biologické rodiny (nukleární i širší ) při výchově dítěte je nezastupitelná a nedá se nikdy a ničím zcela nahradit. • Český stát přijímá zodpovědnost za zajištění péče a výchovy dětí v situacích, kdy to nemohou nebo nedělají rodiče. Za tímto účelem vytvořil řadu různých nástrojů od nejméně přirozených – ústavní péče, přes ty blížící se standardní rodině – pěstounská péče, až po osvojení. • České zákony vztahující se k výchově a péči o děti jsou poměrně moderní a dobré, existuje však značný rozdíl mezi zákony a prováděnou praxí. • Podpora rodiny prostřednictvím terénní asistence ohroženým rodinám je účinným nástrojem k udržení celistvosti a funkčnosti rodiny a pro stát je v důsledku ekonomicky výhodnější.

4. Kdo nás podporuje: • Evropská komise, Direktorát justice, svobody a bezpečnosti, program Daphne II. • Úřad vlády České Republiky. • Nadace Terezy Maxové. • Statutární město Ostrava. • Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. • Výbor dobré vůle, Nadace Olgy Havlové.

5. Naším cílem je: • Předcházení odebrání dětí z rodiny do ústavní výchovy. • Umožnění návratu dětí z ústavní výchovy do rodiny. • Rodiče, schopní hájit práva a zájmy sebe a svých dětí. • Účinný podporující a spolupracující systém pomoci rodinám s dětmi v nepříznivé sociální situaci. Komu pomáháme: • Rodinám s dětmi v nepříznivé sociální situaci, v jejímž důsledku by mohlo dojít k umístění dítěte do institucionální výchovy. • Rodičům a příbuzným dětí umístěných do institucionální výchovy, kteří usilují o návrat dětí zpět do své péče nebo o posílení kontaktu se svými dětmi.

6. Tým pro terénní asistenci rodinám tvoří : 2 sociální pracovnice a 5 terénních asistentek, z toho jsou 4 Romky, • Spolupracujeme s externími odborníky : psycholog - PhDr. Jarmila Valoušková, vedoucí Centra náhradní rodinné péče Ostrava, FOD • právnička - Mgr. Kateřina Cilečková • policista MŘ PČR Frýdek – Místek- Ivan Žurovec Spolupracujeme a vyměňujeme si zkušenosti s organizacemi z dalších evropských zemí, zabývajícími se podobnou problematikou – z Maďarska, Rakouska, Slovenska.

7. Co dle našich zkušeností rodinám pomáhá: • Osobní a dle potřeby dlouhodobý vztah s rodinami, založený na dobrovolném rozhodnutí ke spolupráci, individuální přístup. • Sociálně právní poradenství. • Nácvik rodičovských a sociálních dovedností. • Hájení práv a zájmů rodiny. • Zastupování rodičů během soudního řízení. • Zprostředkování služeb dalších organizací. • Doprovázení a asistence při jednáních se státními institucemi. • Zajištění humanitární pomoci při krizových situacích. • Podpora rodičů při udržování kontaktu s dětmi umístěnými do institucionální výchovy. • Zapojení do svépomocných podpůrných aktivit – setkávání rodičů, víkendové pobyty rodin.

8. Důvody, které dle našich zkušeností vedou k odebrání dítěte z rodiny • Ztráta bydlení nebo kvalita bydlení neodpovídající zavedeným standardům. • Špatná ekonomická situace rodiny – zadluženost, dlouhodobá nezaměstnanost rodičů, obtíže při hospodaření s financemi. • Nefungující komunikace mezi rodiči a odpovědnými sociálními pracovníky, neschopnost rodičů naplnit očekávání sociálních pracovníků. • Nedostatečné rodičovské kompetence. • Zanedbávání školní docházky dětí,nežádoucí chování dětí vůči okolí, špatný prospěch ve škole. • Nedostatečná spolupráce rodičů s pediatry a odbornými lékaři. • Negativní jevy ohrožující celistvost rodiny – závislosti, domácí násilí, týrání, sexuální zneužívání dětí, zneužívání dětí k trestné činnosti.

9. Několik čísel z naší práce • Od ledna 2006 do prosince 2006 jsme pracovaly se 103 rodinami. • 76 rodin bylo ohroženo umístěním dítěte do ústavu z důvodu obtížné životní situace. • Ze 27 rodin již dítě do ústavu odebráno bylo a rodiče usilovali o jeho návrat nebo obnovení kontaktu s dítětem. • Nejčastějším typ obtíží s nimiž se rodiny potýkaly byly – výchova a péče o děti, rodinné vztahy, finanční situace a bytové podmínky, nedostatečná orientace v právním a sociálním systému. • V průběhu roku 2006 se nám podařilo podpořit 6 rodin v tom, aby dosáhly návratu svých dětí z ústavního zařízení do své péče.

10. Využitelnost případového setkání v praxi Navrhujeme, aby se případová setkání konala vždy: • před podáním návrhu soudu ze strany OSPOD na nařízení ústavní výchovy u dítěte • bezprostředně po podání návrhu ze strany OSPOD na nařízení předběžného opatření a po umístění dítěte z rodiny do ústavního zařízení nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

11. Využitelnost případového setkání v praxi 3. vždy do tří měsíců od faktického umístění dítěte do ústavní výchovy po nařízení ústavní výchovy 4. individuálně na základě návrhu OSPOD nebo jiného subjektu, který s rodinou pracuje v případě, že se rodina potýká s větším množstvím obtíží a je potřeba koordinovat práci různých subjektů – školy, pediatra, PČR, probační a mediační služby, neziskové organizace, apod.

12. Nezbytné předpoklady pro realizaci případového setkání • Místo konání – jako nejvhodnější se nám jeví prostory OSPOD z důvodu jeho nezastupitelné role v realizaci případového setkání v práci s rodinou. V případě, že je dítě již umístěno v ústavním zařízení nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc by mohlo být výhodou konání případového setkání v prostorách zařízení.

13. Nezbytné předpoklady pro realizaci případového setkání • Kontaktování účastníků setkání – OSPOD ve spolupráci s dalšími subjekty do případu zapojenými vytvoří seznam osob a organizací, které jsou pro řešení situaci rodiny relevantní. Kontaktuje je písemně a telefonicky a dojedná vhodný termín setkání. Osloví také rodiče a na setkání je přizve. V případě, že je dítě již umístěno v ústavním zařízení nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pak by mohlo být výhodou, pokud by setkání organizoval ředitel zařízení ve spolupráci s OSPOD. • Všichni zúčastnění by měli mít pověření k výkonu sociálně – právní ochrany dětí nebo před začátkem případového setkání podepsat prohlášení o mlčenlivosti. • Délka setkání – cca 1,5 hodiny.

14. Průběh případového setkání 1.Přivítání účastníků a vzájemné představení – organizátor setkání přivítá účastníky, zajistí podepsání prohlášení o mlčenlivosti a všichni účastníci se představí, sdělí jak jsou do řešení situace rodiny zapojeni. 2. Organizátor setkání seznámí účastníky s cílem setkání a s jeho průběhem. Obecným cílem setkání by mělo být hledání cesty jak řešit jednotlivé obtíže rodiny tak, aby dítě z rodiny nemuselo být odebráno, aby se do ní mohlo vrátit nebo se pro něj našlo jiné vhodné řešení mimo ústavní výchovu.

15. Průběh případového setkání 3. OSPOD shrne své poznatky k situaci v rodině a případně důvody pro podání návrhu na nařízení ústavní výchovy u dítěte. 4. Každý z dalších účastníků sdělí, jaké má k situaci rodiny informace a kde vidí obtíže.

16. Průběh případového setkání 5. Všichni účastníci dávají své návrhy na to, jak by byly jednotlivé obtíže rodiny řešitelné tak, aby dítě z rodiny nemuselo být odebráno, aby se do ní mohlo vrátit nebo se pro něj našlo jiné vhodné řešení mimo ústavní výchovu. Účast rodičů je v této fázi téměř nezbytná, protože to budou právě oni, na kterých bude ležet hlavní zodpovědnost za naplnění dohodnutých kroků. Avšak každý ze zúčastněných by měl také svým dílem participovat.

17. Průběh případového setkání 6. Organizátor shrnuje dohodnuté kroky. V průběhu setkání pořizuje zápis,který všem účastníkům do 1 týdne od setkání zašle k připomínkování. 7. Účastníci se dohodnou na termínu dalšího setkání, kde společně vyhodnotí, co z dohodnutých kroků se podařilo uskutečnit, případně kroky přehodnotí vzhledem ke změněné situaci.

18. Naše zkušenosti Zkušenosti z Maďarska a Rakouska – pokud je dítě z rodiny odebráno, je nejprve umístěno na 1 měsíc do přijímacího zařízení, kde jsou posouzeny jeho potřeby a proběhne společné setkání profesionálů a rodičů s cílem zhodnotit, co bude s dítětem dál. Obdobný systém funguje také v Rakousku.

19. Naše zkušenosti Podařilo se nám spoluorganizovat 5 případových setkání ke třem rodinám. U dvou rodin již byla dětem nařízena ústavní výchova, u jedné rodiny byl podán návrh na nařízení ústavní výchovy u dětí. Všechny proběhly na pracovištích příslušných OSPOD. Největšího setkání se účastnilo 10 osob. Účastníky případových setkání byli např. vedoucí OSPOD, klíčová pracovnice OSPOD, pediatr, učitelky a výchovná poradkyně, právní zástupce rodičů, jeden z rodičů, psycholožka, policista, pracovníci ústavních zařízení, terénní pracovníci města, pracovníci neziskové organizace.

20. Změny zákona, které by mohly napomoci zavedení případových setkání Novelou v zákoně č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. Navrhujeme doplnit • Navrhujeme změnit § 29 a doplnit ho o povinnost obecního úřadu vypracovat plán sociální práce s rodinou dítěte, cílem tohoto plánu by byly jednak opatření na úpravu rodinných poměrů rodiny dítěte a opatření na podporu udržení vztahů mezi dítětem a jeho rodiči.

21. Změny zákona, které by mohly napomoci zavedení případových setkání Novelou z.č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a zapracováním do vyhlášky MZ ČR o provozu dětských domovů pro děti do 3 let. V § 24, odst. 1, písm. m by bylo doplněno, že • „Ředitel zařízení je povinen kontrolovat vypracování a plnění individuálního plánu dítěte s cílem jeho návratu do vlastní nebo náhradní rodiny či do zařízení rodinného typu“ • Tento individuální plán dítěte je vypracováván dle metodiky MPSV ČR a na jeho vytváření se během případového setkání podílí ředitel ústavu, klíčový pracovník, sociální pracovník příslušného OSPOD, další osoby a nezávislé subjekty pověřené výkonem SPOD.Je-li to s ohledem na zájem dítěte možné, pak také rodič.

22. Děkuji vám za pozornost Za tým Hnízdo – Čiriklano Kher Mgr. Hana Žurovcová Tel: 775 761 189, 596 111 840 E-mail: hnizdo.souziti@seznam.cz