Přečti následující ukázku. O čem je? Podle čeho tak usuzuješ? Kdo je autorem?

2. Přečti následující ukázku. O čem je? Podle čeho tak usuzuješ? Kdo je autorem? VI, 57Můj strýc dlel právě v Misenu, kde osobně velel loďstvu. Bylo 24. srpna asi o jedné hodině s poledne, když mu zvěstuje má matka, že na obloze vyvstává mrak neobyčejné velikosti a podoby. Strýc, který se před chvílí vyslunil, v studené vodě vykoupal a potom na lehátku něco málo pojedl, právě studoval: zvedne se od stolu a vystoupí na návrší, odkud mohl podivuhodný úkaz nejlépe sledovat. Vystupoval mrak (z které hory, nedalo se na tu dálku zjistit;…): jeho podobu a tvářnost by nemohl vyjádřit žádný strom lépe než pinie. Jako převysoký kmen se zvedal do oblak, až se pak rozprostíral v jakési větve, nejspíše proto, že výbuch plynů, který jej vyhnal tak vysoko, později ochaboval a nemohl jej unést, anebo se snad rozplýval i proto, že byl stlačován svou vlastní tíhou. Chvílemi byl bělavý, chvílemi zase špinavý a skvrnitý, podle toho, co s sebou zvedal, zda zemi či popel. GaiusPlinius: Dopisy; o výbuchu Vesuvu (r. 79 n.l.)

3. GaiusPliniusCaeciliusSecundusPlinius Mladší (61/2 – 113/4 n.l.) • adoptován a vychováván strýcem Pliniem Starším (zahynul r. 79 – Vesuv) • právník • řečník • vysoký úředník • r. 100 – konzul • r. 111 – 113 - správce provincie Bíthýnie (v Malé Asii) • spisovatel • Panegyricus– oslavná řeč - na císaře Traiana • Dopisy (9 knih) – Tacitovi, císaři Traianovi… Plinius Starší (23/4 – 79 n.l.) důstojní, úředník, spisovatel Naturalishistoria (Přírodopis) - nejvýznamnější dílo – 37 knih

4. Plinius Mladší: Dopisy • o Vesuvu - dva dopisy (kniha VI, dopisy 57, 59) • – pro svého blízkého přítele Tacita • - velmi podrobný popis celé události od očitého svědka – neocenitelný zdroj informací!!! PubliusCorneliusTacitus • nejvýznamnější římský historik • Historiae, Annales

5. Přečti další ukázku z PliniovadipisuTacitovi o výbuchu Vesuvu. VI, 57 A už padal do lodí popel, tím žhavější a hustší, čím více se blížili, už padala i pemza a černé, ohořelé a žárem rozpukané kamení, a už se najednou tvořila mělčina, která, zrovna jako spousty sopkou chrlené, činila pobřeží nepřístupným. VI, 59 Bylo už sedm hodin ráno, a světlo bylo pořád jaksi nepřirozeně mdlé. Poněvadž pak sousední domy byly zemětřesením už velmi poškozeny, měli jsme opravdu vážný důvod k obavám, že se zřítí na nás… Tehdy teprve jsme se rozhodli, že opustíme město… Teprve za městem se zastavíme. Tam se nám naskytne mnoho výjevů nevídaných, ba hrůzných. Tak na příklad vozy, které jsme sem dali dopravit, sem a tam zmítaly se, ani když jsme jejich kola založili kameny.

6. Dále jsme viděli, jako by moře své vlastní vody pohlcovalo a zemskými otřesy jako by se od pobřeží odráželo; tím se ovšem břeh posunul a v jeho suchém písku uvázlo množství mořských zvířat. Na opačné straně se zase roztrhl klikatými a kmitavými ohnivými čarami příšerný černý mrak a praskal v podlouhlé plamenné tvary, podobné bleskům, jenže větší. • … Netrvalo dlouho, a onen mrak se snášel k zemi a zahaloval moře. • …A již poletoval popel, ale zatím řídce. Ohlédnu se: odzadu se k nám blížil hustý dým, jako bystřina se rozlil po zemi a valil se za námi. … Ozvalo se kvílení žen, vřeštění dětí a hulákání mužů: jedni volali po rodičích, jiní po dětech, jiní po manželkách a hleděli je poznat po hlasech; jedni bědovali sami nad sebou, druzí nad svými milými a někteří hrůzou ze smrti volali na sebe smrt; mnoho lidí vzpínalo ruce k nebi a ještě více lidí vykládalo, že už vůbec bohové nejsou a světu nadešla ona poslední věčná noc.

7. Konečně ona hustá tma zřidla a jako by se byla rozptýlila v mlhu nebo dým; brzy nastal opravdový den a také už vysvitlo slunko, ale zažloutlé, jako bývá o zatmění. Všechno, s čím se potkávaly naše zraky, stále ještě plaché, mělo novou tvářnost a vězelo hluboko v závějích popela jako pod sněhem. Vrátili jsme se do Misenu, jakž takž jsme se občerstvili a strávili neklidnou noc kolísáním mezi nadějí a strachem. Strach ovšem převládal, neboť zemětřesení pořád ještě trvalo a mimoto velmi mnoho lidí šílelo a v příšerných věštbách si dělalo blázny z neštěstí svého i jiných. My však jsme se ani tehdy neodhodlali odejít, ačkoliv jsme nebezpečí už zakusili a ještě ho mohli zakusit, dokud nás nenašla zpráva a osudu strýcově…

8. 24. srpen 79 • Úkol: Najdi na mapě následující města. • Misenum • Pompeje • Stabiae • Herculaneum • Úkol: Která z nich byla úplně zničena výbuchem Vesuvu? Obr. 1

9. Pompeje • Kampánie, Neapolský záliv, cca 10 km od Vesuvu • 63 př.n.l. – výbuch Vesuvu - město částečně zničeno • 79 n.l. - výbuch Vesuvu - město úplně zničeno • - mnohametrová vrstva sopečného popela, kamení • - většina obyvatel přežila (včasná evakuace) • cca 2 000 obětí • (X 20 000 – 30 000 obyvatel) • město nebylo obnoveno • 16. století – náhodně objeveno (při stavbě vodovodu) • od 18. století – soustavné vykopávky • Seznam světového dědictví UNESCO

10. Pompeje Obr. 3 Obr. 2 Obr. 4 Obr. 6 Obr. 5 Obr. 7

11. Zdroje Obrázky: • Obr. 1: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Mt_Vesuvius_79_AD_eruption_3.svg/800px-Mt_Vesuvius_79_AD_eruption_3.svg.png • Obr. 2: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/PompeiiStreet.jpg/285px-PompeiiStreet.jpg • Obr. 3: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Ancient_Bar%2C_Pompeii.jpg/310px-Ancient_Bar%2C_Pompeii.jpg • Obr. 4: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bc/Pompeii_Garden_of_the_Fugitives_02.jpg/220px-Pompeii_Garden_of_the_Fugitives_02.jpg • Obr. 5: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/eb/Grand_Th%C3%A9%C3%A2tre_de_Pomp%C3%A9i.JPG/310px-Grand_Th%C3%A9%C3%A2tre_de_Pomp%C3%A9i.JPG • Obr. 6: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Pompeji_get%C3%B6teter_Hund.jpg/587px-Pompeji_get%C3%B6teter_Hund.jpg • Obr. 7: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Casa_con_taberna_I.6.9._1.JPG/310px-Casa_con_taberna_I.6.9._1.JPG Literatura: Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1973. Plinius, C., Dopisy (přel. Kuthan, R.). Praha 1942. Slovník antické kultury. Svoboda, Praha 1974.