Význam MSP

1. Význam MSP

2. jsou významným stabilizujícím sociálním prvkem – absorpce uvolněných prac. sil, • vyplňují tržní „niky“ tam, kde to pro velké podniky není efektivní, • působí v takových teritoriích, které jsou pro velké podniky nezajímavé a tím napomáhají rozvoji i zaostalejších regionů, • mají velký potenciál dát hospodářství dynamický impuls, • vytvářejí nová pracovní místa aniž by vynakládaly vysoké kapitálové náklady,

3. jsou flexibilní, dokážou se rychle přizpůsobit změnám trhu, • mají schopnost být inovativní vzhledem ke  změnám v chování zákazníků, vytvářejí vhodné prostředí pro realizaci inovací v podnikání, • umí čerpat výhody dostupnosti lokálních zdrojů, • skrývají v sobě velký potenciál ženského podnikání, který není dosud plně využít.

5. Vytvořená přidaná hodnota a zaměstnanost (průměr EU)

6. Podíl MSP (na celku) na zaměstnanosti a přidané hodnotě v členění podle převažující činnosti

10. Důvody obtíží při nastartování podnikání

11. Přístup „nezbytnosti“ a „příležitosti“

12. Česká republika se řadí se svými 2,5 % na jedno z posledních míst (podnikatelé podceňují význam marketingu). Nejvyšší procento podílu těchto výdajů vykazují MSP v Turecku a Španělsku. Nejnižší v Portugalsku

13. Pracnost v „člověkodnech“ (graf 8), kterou vyžaduje splnění agendy týkající se legislativy. 146 dní tato práce ročně zabere podnikateli ve Slovinsku, 139 ve Španělsku, 22 dní na Kypru a 13 dní v Estonsku (státy s velice „přátelskou“ daňovou povinností často EK označovanou jako státy s nekalou daňovou konkurencí). Česko se s 64 dny pohybuje na průměru EU 25.

14. Reakcí na tlak konkurence je u MSP následující strategie: 64 % uvádí jako první důraz na kvalitu, 62 % hledá tržní niky nebo možnosti, jak produkt od konkurence odlišit, 61 % zvyšují marketingové aktivity, 53 % redukují náklady, 38 % hledají strategického partnera, 36 % snižují cenu, 28 % zvyšují počet produktivních hodin, 26 % hledá zahraniční trhy, 11 % omezují produkci

15. MSP považují společnou měnovou jednotku euro za nejvýznamnější příležitost, kterou jednotný trh EU nabízí: 26 % ji považuje za velice významnou, 15 % za významnou, 9 % za spíše nedůležitou a 16 % za nedůležitou, 32 % podniká mimo Evropský jednotný trh. V pořadí druhý největší přínos vnitřního trhu spatřují MSP v jednotné legislativě a jednotných (harmonizovaných) technických požadavcích na zboží. Třetí největší přínos vidí v tom, že jednotný trh přinesl odstranění hraničních kontrol při pohybu zboží přes hranice členských států. Na čtvrtém místě se umístila možnost najímat pracovníky z jiných členských zemí.

16. Největší podíl exportu na příjmech mají podnikatelé v Belgii 15,2 %, Estonsku 11,9 %, Slovinsku 11 %, na Islandu 9,7 %, nejmenší pak v Řecku (Ellada) 2,0 %, na Kypru 2,4 %, Lotyšsku 2,5 %, na Maltě 3 %

17. Hlavní omezení bránící exportu (graf 16). 36 % podnikatelů uvádí, že žádné obtíže nevidí, 13 % uvádí nedostatek znalostí o zahraničním trhu, 9 % dovozní cla a neznalost zvyků zákazníků, 9 % uvádí nedostatek kapitálu, 8 % jiné regulace a podmínky byť v zemích EU, 6 % nedostatek schopného managementu, omezení a regulace v nečlenských zemích EU, pouze 3 % uvádí problém s jazykovým dorozuměním, 2 % uvádí, že výrobek či služba není vhodná na export

18. Hlavní důvody vedoucí k zahraničnímu partnerství formou joint venture uvádí MSP v přiblížení se zákazníkům 17 %, přiblížení se globálním trhům 12 %, nižší náklady na pracovní sílu 11 %, nižší daně 9 %, menší administrativní zátěž 8 %, menší regulace exportu 5 %, přístup k financím 5 %.

19. V čem lidé spatřují výhody podnikání? Váhou 66 % vyjadřují důvod - osobní nezávislost (graf 25). V 30 % uvádějí možnost výběru místa a času pro práci, perspektiva vyššího výdělku 21 %, podnikatelská příležitost 8 %, příznivé hospodářské prostředí 4 %, nezávislost na nejistotě zaměstnání 3 %, nedostatek atraktivního zaměstnání 3 %, možnost zaměstnat rodinné příslušníky nebo přátele 2 %.

20. 58 % podnikatelů začalo podnikat proto, že viděli příznivou příležitost začít podnikat (v USA je toto procento nesporně vyšší: 73 %). 27 % podnikatelů začalo podnikat z donucení okolnostmi (v USA 20 %), 10 % respondentů odpovídá, že důvody vedoucí k nastartování podnikání byly obojí (v USA 5 %) – viz graf 27.