1 / 43

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

Vliv provozu větrných elektráren na zdraví obyvatel. Seminář EIA KÚ MSK 11.11.2008. Ing. Jaroslav Kubina telefon: 695 138 221 Jaroslav.kubina@khsova.cz. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě. Na Bělidle 7, 702 00 Moravská Ostrava, www,khsova,cz. MOTTO.

lizina
Download Presentation

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vliv provozu větrných elektráren na zdraví obyvatel Seminář EIA KÚ MSK 11.11.2008 Ing. Jaroslav Kubina telefon: 695 138 221 Jaroslav.kubina@khsova.cz Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7, 702 00 Moravská Ostrava, www,khsova,cz

  2. MOTTO • Official and unofficial dogma: ‘Never tell the full truth about wind energy.’ • Oficiální a neoficiální dogma: Nikdy neříkej plnou pravdu o energii z větrných elektráren

  3. Pozitiva a negativa větrných elektráren • Pozitiva • Obnovitelný zdroj energie • Nezpůsobuje emise CO2 • Nepřispívá ke znečištění ovzduší • Negativa • Hluk • Pohybující se stíny, stroboskopický efekt -> kinetóza • Rušení vzhledu krajiny • Vliv na zvířata Zdroj: SZÚ Praha

  4. Výroba energie ve VE • Rychlost větru do 4 m/s nestačí k roztočení vrtulí • Při rychlostech větru nad 25 m/s se větrné elektrárny odstavují z důvodů bezpečnosti provozu. • V roce 2003 byl skutečný výkon turbín ve VB 24,1 % a pro Wales 23 %. Zdroj: SZÚ Praha

  5. Výroba energie ve VE

  6. VE a globální oteplování • Dle vyjádření odborníků je významnost VE ke snížení emisí CO2 přeháněna. • Dánsko (země s nevyšším počtem VE na obyvatele) nevykazuje pokles emisí CO2, ale naopak jejich nárůst. • Ve zpracovávaných prognózách se uvažuje s celosvětovým ročním nárůstem emisí CO2 o 2 %. Větrné elektrárny nemohou tento trend významně ovlivnit. • Ve Velké Britanii 1200 větrných turbín v 84 lokalitách vyrobí méně než 0,3 % spotřeby elektrické energie a uspoří méně než 0,09 % emisí CO2.

  7. VE v krajině • I největší vyznavači VE připouštějí, že stavba VE je v rozporu z tvorbou krajiny. • Větrné elektrárny svou výškou cca 120 m třikrát převyšují výšku stožárů vysokého napětí, vrtule se dají srovnávat s křídly velkých dopravních letadel. • K další degradaci krajiny dochází z důvodu nutnosti výstavby dlouhých linií elektrických vedení k dopravě vyrobené elektrické energie do místa spotřeby.

  8. VE v krajině

  9. Světelné znečištění • Stroboskopický efekt, kdy slunce svítí skrze rotující vrtule, způsobuje závratě a může vyvolávat epileptické záchvaty. • Střídání světla a stínu od rotujících listů vyvolává problémy nejen venku, ale také i uvnitř budov.

  10. Ohrožení volně žijící zvěře a dobytka • Otáčející se listy VE zabíjejí velké množství ptáků a netopýrů, zejména během dešťů a za špatné viditelnosti – ornitologická studie. • Například turbíny v Altamount Pass v Kalifornii zabijí cca 5500 ptáků ročně. I když se zdá, že listy vrtulí rotují pomalu, na obvodu je dosahována rychlost cca 300 km/hod. • Nízkofrekvenční hluk a míhání světla z VE působí nepříznivě na dobytek, zejména na koně.

  11. Zaměstnání a turistika • V Evropě došlo na územích s VE k poklesu turistického ruchu až o 40 %. • Ve Skotsku se z turistického ruchu získává 7 % HDP, zatím co ze zemědělství jen 2 %, stejně jako výroba elektřiny. • Pokles turistiky je velmi silně pociťován ve venkovských zemědělských oblastech. Většina turistů vyhledává tyto klidné oblasti s cílem odpočinku a aktivit v přírodě. Větrné elektrárny se s tímto způsobem turistiky neslučují. Výsledkem je snížení počtu turistů, snížení možnosti zaměstnání, a to v oblastech, kde je málo pracovních příležitostí. • Typická větrná elektrárna zaměstnává pouze jednoho zaměstnance.

  12. Ceny nemovitostí • V Dánsku, USA a Velké Británii bylo zjištěno, že nemovitosti v blízkosti VE ztrácejí cca 25 až 30 % své hodnoty. • Domy v těsné blízkosti VE jsou neprodejné.

  13. Ekonomika větrných elektráren • Výroba elektřiny ve VE je jednou z nejdražších a je umožněna pouze pomocí přímých a nepřímých dotací. • Tyto zvýšené náklady se promítají do daní a nejsou vyrovnávány významným snížení emisí skleníkových plynů. • Další ekonomické ztráty VE vyplývají z velkých přenosových ztrát (výroba elektřiny je vzdálená od jejich spotřeby).

  14. Cena elektřiny VB

  15. Větrná mapa Evropy

  16. Větrná mapa ČR Zdroj: ČHMÚ

  17. Větrná mapa MSK • Průměrná rychlost větru pro MSK je 3,2 m/s • Ostravsko - bezvětří 10 % až 36 % dní Zdroj: ČHMÚ

  18. Větrné elektrárny (VE) u nás • 50 lokalit („farem“) • 240 instalovaných elektráren („větrníků“) Německo 18 685 (5,6% spotřeby energie) • Doporučení EU: Do roku 2010 produkovat 8% energie z obnovitelných zdrojů. • Státní podpora VE zakotvena v zákonu 180/2005 Sb. Zdroj: SZÚ Praha

  19. Zdroje hluku u větrných elektráren • Mechanický • Způsobený strojovnou • Úspěšná redukce u moderních VE • Aerodynamický • Prouděním vzduchu kolem listu vrtule • Dílčí redukce u moderních VE Zdroj: SZÚ Praha

  20. Vyjadřování hluku • Ekvivalentní hladina akustického tlaku vážená filtrem A – LAeq • Jednotka dB • Filtr A je vhodný pro hluk ve slyšitelných frekvencích, respektuje vlastnosti lidského sluchu • Hodnoty nevyjadřují: • Proměnlivost hluku • Frekvenční složení • Hluk mimo slyšitelné pásmo Zdroj: SZÚ Praha

  21. Hluk větrných elektráren • Typické hodnoty pro VE: • U paty elektrárny: 50 – 60 dB • Ve vzdálenosti 350m: 35 – 45 dB (zdroj NGO). • Další charakteristiky hluku potlačené při použití LAeq: • Pulsní hluk (vnímáno např. jako „svištění“, „klepání“, „pleskání“) se ukazuje jako nejvíce obtěžující • Tónové komponenty (hlavně při poruše funkce VE) • Nízkofrekvenční hluk a infrazvuk (vnímáno nejčastěji jako tlak v uších a pocity vibrací na hrudi) • Tyto vlastnosti hluku VE mohou být zdrojem obtěžování i při nízkých hodnotách LAeq. Zdroj: SZÚ Praha

  22. Vliv hluku na zdraví - obecně Zdroj: SZÚ Praha • Subjektivní pocity • rozmrzelost, obtěžování, nespokojenost • Ovlivnění činností • Srozumitelnost řeči, spánek, učení • Orgánové účinky • sluchové - poškození sluchového aparátu, sluchová ztráta • mimosluchové - kardiovaskulární účinky, vasokonstrikce, bolesti hlavy, únavnost, nechutenství, neurotické příznaky, snížení svalové síly, oslabení imunitního systému, ovlivnění placenty a vývoje plodu • Prokázáno u hlučných provozů, obyvatel v těsné blízkosti letišť (dlouhodobě vysoké hladiny akustického tlaku)

  23. Vliv NF hluku a infrazvuku - obecně • Široce rozšířený • Přírodní i umělé zdroje - šíří se zemí a budovami • Expozice i doma, během spánku • Vnímán jako • Tlak v uších, vibrace na hrudníku a trupu a vibrace vnějších objektů • Až 2,5 % populace výrazně citlivé. (Noise & Health 6, 2004) • Účinky na zdraví : • Obtěžování, rušení během většiny aktivit, nespavost, bolesti hlavy a bušení srdce. (Möller a Lydolf, 2002, Dánsko) • Ztráta rovnováhy, závratě, desorientace, nausea, zvracení, resonance vnitřních orgánů, únava, apatie, deprese, změny v denním rytmu vylučování kortizolu. • V souhrnných pracích uváděny i studie, které naopak vliv infrazvuku na zdraví neprokázaly. Zdroj: SZÚ Praha

  24. Kasuistiky zdravotních problémů - VE • Případy uváděné v souvislosti s hlukem z VE(včetně nízkofrekvenčního hluku a infrazvuku) • Dr. A. Harry, Cronwall, UK: Poruchy spánku, bolesti hlavy, stress, úzkost, deprese, nevolnost, závratě, bušení srdce, hučení v uších. Potíže se zmírnily při pobytu mimo bydliště. Někteří se rozhodli odstěhovat se. Obdobné problémy uváděli i jiní PL v této oblasti. (B.J. Frey) • Stejné obtíže a navíc problémy se soustředěním a učením u dětí. (Dr. Pierpont, New York) • V sousedství průmyslových VE mají lidé nepříjemné pocity při dýchání (synchronizace dechu s rytmickými údery vrtule) zvláště v noci, když se pokouší usnout. (Living in New York) Zdroj: SZÚ Praha

  25. Obtěžování, rozmrzelost (annoyance) • Def.: „… je psychický stav, který vzniká při mimovolném vnímání vlivů, na které jedinec reaguje pocity odporu, podrážděností a v některých případech až psychosomatickými poruchami“ (Jelínková, Havránek) • Obtěžování je možné považovat za poruchu zdraví • WHO definice zdraví: „Zdraví je vztah úplné fyzické, psychické a sociální pohody, nejen absence choroby nebo neschopnosti.“ • Obtěžování + rušení spánku hlukem působí stres. • Stres je jedním z faktorů, které spolupůsobí při patogenezi kardiovaskulárních a jiných civilizačních onemocnění. Zdroj: SZÚ Praha

  26. Obtěžování hlukem VE • Dánsko, Holandsko a Německo • začátek 90. let, • N=574, • turbíny s menším výkonem, • většina obyvatel vystavena hluku 30-40 dBA: obtěžovaných hlukem 6%, slabá korelace mezi hladinami hluku a podílem obtěžovaných • V Dánské části studie • docela obtěžovaných 7% a silně obtěžovaných 4%, tj. celkem obtěžovaných 11%. (Wolsink et all.) Zdroj: SZÚ Praha

  27. Odhad obtěžování hlukem z VE • Hlukový deskriptor Ldvn(day-evening-night level) • ekvivalentní hladina akustického tlaku A za 24 hodin se zvýšením večerní hladiny akustického tlaku o 5 dB a noční hladiny o 10 dB. Zdroj: Pedersen

  28. Odhad obtěžování hlukem z VE • Obtěžování hlukem z VE – vztah dávka - účinek Zdroj: Pedersen

  29. Odhad obtěžování hlukem z různých zdrojů Existuje signifikantní závislost mezi dávkou a účinkem, tedy mezi hladinou hluku z VE a počtem obtěžovaných osob. Obtěžování je vyšší při stejné LAeq než u jiných zdrojů hluku (např. dopravy). Křivka dávky účinku je mnohem strmější. Zdroj: Pedersen

  30. Zrakové příčiny obtěžování VE • Reflexe na lopatkách vrtule a stíny, které se rytmicky vlní mohou vyvolat tzv. stroboskopické efekty. • (Ve studii E. Pedersen: 7 – 9% respondentů pociťovalo nějakou formu zrakového obtěžování) • Osoby vnímavé k poruchám rovnováhy, závratím a kinetóze (často děti a staří lidé) mohou pociťovat nauzeu a poruchy rovnováhy. (Living in New York) • U lidí s epilepsií může pohled do slunce skrze lopatky VE vyvolat záchvat. (Living in New York) Zdroj: SZÚ Praha

  31. Poruchy spánku způsobené hlukem • Mechanismy narušování spánku hlukem: • Prodloužení času potřebného k usnutí • Alterace spánkového cyklu ( + délky a hloubky spánku) • Pokles kvality REM spánku • Při dlouhodobém trvání může kterýkoli z nich vést k vážným zdravotním důsledkům. (Guidelines WHO) • K adaptaci na rušení spánku hlukem nedochází ani po více letech. (Havránek) • Vliv hluku VE na spánek je v dostupných studiích zkoumán jen okrajově, nicméně se připouští. Zdroj: SZÚ Praha

  32. Poruchy spánku způsobené VE • Dle Švédské studie: ze 12 respondentů udávajících poruchy spánku, 10 respondentů označilo turbiny jako příčinu. Počet respondentů je pro tvorbu závěrů malý. Přesto autoři doporučují efekt rušení spánku nepodceňovat. (E. Pedersen) • Přerušované peaky v hladině 45 dB vyskytující se více než 40x za noc nebo peaky v hladině 60 dB vyskytující se častěji než 8x za noc mohou u lidí vyvolat poruchy spánku. Jde o tzv. start a stop efekty – jsou jen u malých a středních VE, ne u moderních.(G. Leventhall) Zdroj: SZÚ Praha

  33. Větrná elektrárna – LH hluku • Odhad zdravotních rizik nelze zjednodušit na to, že hluk z větrné elektrárny bude v celé obci překrývat hluk z pozemní dopravy u hlavní komunikace. • Zcela jistě jsou v obci místa, ve kterých je hluk z dopravy zanedbatelný a kde nelze použít plusovou korekci + 10 dB(A). • Pro takové referenční body by měl být proveden odhad zdravotních rizik pro limitní hodnoty 50 dB(A) pro denní dobu a 40 dB(A) pro noční dobu.

  34. Větrná elektrárna - nový zdroj hluku v krajině

  35. Útlum nízkofrekvenčního hluku

  36. Dánské limity NF a IF hluk

  37. Rozdíl (LC- LA) dB se vzdáleností

  38. Rozdíl (LC- LA) dB se vzdáleností

  39. Souhrn • Nejčastěji uváděné zdravotní účinky hluku VE: • Obtěžování (annoyance) • Rušení spánku (sleep disturbance) • Byla prokázána signifikantní závislost mezi hladinou hluku z větrné elektrárny a počtem obtěžovaných osob. • Křivka dávky účinku je strmější než u jiných zdrojů hluku. • Na úrovni kazuistik je v literatuře uváděna řada dalších obtíží a poruch zdraví v souvislosti s VE (bolesti hlavy, palpitace, vyčerpanost atd.). Dosud nebylo objektivně prokázáno, že větrné elektrárny způsobují hluk takové úrovně, která může jmenované obtíže vyvolat. • Při posuzování vlivu VE na obyvatelstvo nelze hluk způsobovaný VE zanedbat. Zdroj: SZÚ Praha

  40. Souhrn • Nízkofrekvenční hluk (méně než 150 Hz) je ve volné krajině pohlcován méně než hluk o vyšší frekvenci, a je tedy slyšitelný více jako hučení, v některých případech až na vzdálenost překračující 2 km. • Vysoké konstrukce stožárů, velké průměry rotorů a výškový gradient přízemního větru, působí ve vzdálenosti cca 500 m hluk s intenzitou o 15–20 dB vyšší, než předpovídají matematické modely šíření hluku o běžných frekvencích (hlukové studie). • Interference hluku dvou a více turbín pak vytváří hlukové rázy s dvojnásobnou a vyšší frekvencí (vyšší harmonické frekvence). • Měření nízkofrekvenčního hluku běžnými metodami poskytuje nižší hladiny hluku a tedy vede k optimističtějším závěrům. • Nízkofrekvenční hluk vnímají zejména lidé ve věku 50–70 let, především ženy. • Citlivost na nízkofrekvenční hluk je velmi individuální, asi 1 % populace je velmi vnímavé, zejména osoby trpící migrénami.

  41. Souhrn • Dánský hybridní systém VE a uhelných (plynových) elektráren je neefektivní, při nárazově vysoké intenzitě větru dochází k nadprodukci elektrické energie, kterou za velmi malé ceny (give-away price) odebírá Švédsko a Německo. • Odletující námraza dopadá do ca dvojnásobku celkové výšky VE (včetně rotoru). • Vzhledem k možnému pádu nebo odlomení listu rotoru musí být VE vzdálena od okraje pozemku více než je její celková výška. Z toho vyplývá, že provozovatel nemůže koupit nebo pronajmout pozemek o rozloze pouhých několika set m2, umístit VE v blízkosti veřejné cesty apod. V USA jsou práva majitelů sousedních pozemků chráněna i tak, že hluk VE na hranicích pozemku, na kterém zařízení stojí, nesmí překročit 55 dB. Při rozvoji VE v ČR nejsou vlastnická práva majitelů nemovitostí ani pozemků, které se nacházejí v sousedství VE, odpovídajícím způsobem chráněna, zcela chybí legislativní rámec výstavby velkých VE a jejich soustav (farem).

  42. Závěr • VE, zejména velké s výkonem 2 MW, představují výrazný zásah do okolní krajiny a přírody a mají v okruhu ca 1–2 km objektivně prokázaný negativní dopad na kvalitu života obyvatel a tedy i cenu pozemků a obytných budov. • V chráněných územích podle zákona č. 114/1992 Sb. a jejich ochranných pásmech se VE stavět nemají. • V rámci EIA provést ornitologickou studii

  43. Závěr • Aarhuská úmluva, zaručuje občanům spolurozhodovat o věcech týkajících se životního prostředí – místní referendum • V ČR je minimum vhodných lokalit pro VE • Důsledné uplatnění EIA pro umístění VE do vhodných lokalit, kde bude dosaženo nejméně 20 % využití instalovaného výkonu. • Kompenzace, které se týkají nejen obce, ale všech dotčených obyvatel, vlastníků domů a pozemků.

More Related