480 likes | 611 Views
Setkání účastníků FIE, Praha, 12.prosince 2010. PPP Náchod a FIE. Program příspěvku:. Systém práce v PPP Náchod Program FIE jako součást nabídky programů v PPP Náchod Projekt OP VK „Vzdělávání pedagogů v metodě FIE“ Motivace k napsání projektu Obsah a časový harmonogram projektu
E N D
Setkání účastníků FIE, Praha, 12.prosince 2010 PPP Náchod a FIE
Program příspěvku: • Systém práce v PPP Náchod • Program FIE jako součást nabídky programů v PPP Náchod • Projekt OP VK „Vzdělávání pedagogů v metodě FIE“ • Motivace k napsání projektu • Obsah a časový harmonogram projektu • Dosavadní praktické výstupy a zkušenosti
Systém práce v PPP Náchod • Týmová spolupráce psycholog-speciální pedagog • Osvědčený systém pravidelných kontaktů s pedagogy • Dlouhodobá snaha o průběžné vzdělávání pedagogů
FIE v PPP • Počet proškolených odborníků 7 • Zkušenosti s individuálním i skupinovým vedením • Zkušenosti s prací s dětmi předškolního, mladšího a staršího školního věku • Letní přípravné tábory s uplatňováním principů FIE
V PPP Náchod je v současné době v metodě FIE vzděláno 7 pracovníků – 4 psychologové, 3 speciální pedagogové • 1. výcvik ve FIE-I absolvován v červnu 2006, následovaly výcviky ve FIE-Basic a FIE-II • Září 2006 - počátek práce s metodou FIE – vedení skupin i individuální: • kritéria výběru: děti 1. stupně ZŠ, klienti PPP, neúspěšní ve škole, často dg. SPU, problémy v komunikaci • setkávání 1x týdně • vedení dvěma lektorkami – možnost zástupu, individuálního vedení dítěte chybějícího delší dobu
Ve školním roce 2007/08 pokračovala individuální i skupinová práce se stávajícími dětmi, přibyla zkušenost s dětmi druhého stupně ZŠ (skupina 9 dětí) – jednalo se o dlouhodobě školně neúspěšné děti z bývalé ,,dyslektické třídy‘‘ • Školní rok 2009/10 – zkušenost se skupinovým i individuálním vedením předškolních dětí (děti po OŠD) • V letech 2007, 2008 a 2010 proběhly v posledním týdnu letních prázdnin přípravné ,,startovací‘‘ tábory pro děti, které docházely do programů FIE • Program byl sestavován v duchu FIE, v letošním roce jsme využili instrument Od jednotky ke skupině
Změny: • v psychologickém přístupu • ve spec.ped. přístupu (využívání pomůcek) • vzájemná spolupráce v psaní posudků, v konzultaci s rodiči a pedagogy, jiný přístup ve vedení skupin • větší potřeba vzájemné diskuze o dítěti
Projekt ,,Vzdělávání pedagogů v metodě Feuersteinova instrumentálního obohacování‘‘ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Motivace pro zpracování projektu • Naše pozitivní zkušenosti s metodou při práci s dětmi • Filozofie zprostředkovaného vyučování • Potřeba mít v terénu partnery
Klíčové aktivity projektu • Oslovení a výběr účastníků vzdělávání • Teoretická část vzdělávání • Praktická část vzdělávání • Konzultační část vzdělávání Doba trvání projektu: září 2009 – leden 2012
1. klíčová aktivita: Oslovení a výběr účastníků • Září – prosinec 2009 • Projekt je určen pedagogům MŠ a prvního stupně ZŠ • Proběhly informační návštěvy na vybraných školách – informováni ředitelé škol • Kritéria výběru: znalost atmosféry školy i některých pedagogů, podmínkou byli dva pedagogové z jedné školy • Sledovali jsme možnost návaznosti MŠ – ZŠ • Bylo vybráno 40 učitelů
Seznam škol zapojených do projektu: MŠ J.A.Komenského Česká Skalice, MŠ Rašínova Nové Město nad Metují, MŠ Alšova Náchod, MŠ Havlíčkova Náchod, MŠ Nový Hrádek ZŠ Boženy Němcové Jaroměř, ZŠ Police nad Metují, ZŠ Žďár nad Metují, ZŠ Provodov-Šonov, ZŠ Na Ostrově Jaroměř, ZŠ Komenského Náchod, ZŠ Náchod Babí, ZŠ Žďárky, ZŠ Česká Skalice, ZŠ Komenského Nové Město nad Metují, ZŠ Hradební Broumov, ZŠ Hronov, ZŠ Jaroměř - Josefov, ZŠ Krčín Nové Město nad Metují, ZŠ Meziměstí, ZŠ a MŠ Velký Třebešov.
2. klíčová aktivita: Teoretická část vzdělávání • Leden – březen 2010 • Proběhlo proškolení 40 pedagogů ve dvou programech – FIE-I, FIE-Basic paní Doc. Pokornou v Náchodě
3. klíčová aktivita: Praktická část vzdělávání • Květen 2010 – květen 2011 • Obsahem této aktivity je devět supervizních setkání proškolených pedagogů pod vedením odborných lektorů PPP • Květen – červen 2010: proběhla dvě setkání pedagogů rozdělených do 20tičlenných skupin • Následujících sedm setkání absolvují pedagogové v 10tičlenných skupinách pod vedením dvojice lektorů
4. klíčová aktivita: Konzultační část vzdělávání • Září – prosinec 2011 • Leden 2012 – slavnostní ukončení projektu
Dosavadní praktické výstupy a zkušenosti • Obsah setkávání • Reflexe
Květen 2010 1. Organizační záležitosti: • výběr dětí pro práci s metodou FIE - bude záležet na organizaci, možnostech každé školy • lze pracovat skupinově i individuálně • vhodné vedení v páru - je možné individuální vedení dětí, které nestíhají, mají delší absenci • vhodný počet - na začátku se osvědčil okolo 5ti dětí • na začátku práce s metodou nezařazovat děti s těžkými poruchami pozornosti
2. Obsah – struktura dalších setkání • Příprava hodiny s využitím metody FIE - každá dvojice (příp. jednotlivec) bude mít během setkání možnost 1x připravit rozbor své hodiny s instrumentem FIE, včetně záznamového archu, materiálů či pomůcek - nejčastěji využívaná je forma videonahrávky při práci s dětmi, jinou formou je slovní prezentace realizované hodiny (fotodokumentace, pomůcky) • Práce se záznamovým archem • Práce na metodických materiálech (informační leták, metodická příručka) • Využití VTI (videotrénink interakcí)
Červen 2010 1. Struktura lekce • Představení tématu – vzbuzení zvědavosti, zájmu dětí a motivace do práce. Tady se dají využít kreativní postupy jako je vyprávění příběhu, vtip, vytvoření neočekávaných situací apod. Součástí toho je otázka, proč budou dělat úkoly a sdělení, co od nich učitel bude vyžadovat. Včetně opakování zásad práce
Představení strany nebo části instrumentu, uvedení úkolu dialogem. • Co je podle vás vaším úkolem? • Jak jste na to přišli? ( Důležité není jen co, ale hlavně jakým způsobem na něco přišly, děti musí umět své informace, názor, rozhodnutí zdůvodnit a vyhledat vztah – proč je to možné.) Příklad s délkami stran • Jaké informace a jaké zdroje informací máte k dispozici? • Jak budete řešit tento úkol? (jaké použijete strategie ) • Na co je třeba dát si pozor? • Může nám něco usnadnit práci? A co? • Kde začnete, co vidíte? • Můžete to říci přesněji? • Už jste někde viděli něco podobného? • Co je na této straně nového?
Řešení úkolů • samostatně nebo ve skupinkách, po dvojicích a učitel poskytuje zprostředkování individuálně dle potřeby. Zprostředkuje pocit kompetence.
Diskuse nad postupy a strategiemi, které žáci používali. Jestli potkali nějaké problémy při řešení. Probíhá i metakognitivní analýza. • (Kognice je využívání zkušeností, emočních prožitků. Dítě má schopnost využít naše emoční prožitky, učí se myslet v čase a prostoru, plánovat a nejlépe se kognice vyjadřuje jazykem. Kognice je modifikovatelná a jakým způsobem? – instrumenty. Cílem je naučit děti myslet. • Metakognice – naučit děti myslet a samostatně se rozhodovat. O metakognici se jedná v okamžiku, kdy se zapojují rozhodovací procesy.) • Jak jsi postupoval? • Popiš jednotlivé kroky svého postupu? • Co bylo pro tebe nejtěžší a proč? • Jak jsi problém překonal?
Zobecnění zásad a principů, které se osvědčily a žáci je mohou použít i mimo lekci– např. potřebuji nejprve si úkol prohlédnout, promyslet a pak pracovat….., vyhovuje mi, když obrazce vidím a, ověřím si je ve vzduchu tužkou, nespěchám, shromažďuji údaje. Při tvorbě těchto zásad je důležité děti vést k co největšímu zobecnění a výstižnosti. • Přemostění (přenos) – poznatky a principy přenáší žáci do situací běžného života v různých oblastech. Podporuje se získávání vhledu a hloubavé myšlení. • Shrnutí průběhu lekce – co v lekci dělali, se žáci naučili, připomenutí nových poznatků či dovedností, zkušeností, nových slov. Kognitivní funkce, které v lekci
2. Zásady práce s instrumenty • všechno, co se dělá, je uvědomované, záměrné. Nic není nahodilé, impulsivní a nepromyšlené. Kdy přemýšlím? Když porovnávám, si zapamatovávám, rozhoduju • lektor vždy musí vědět co, proč, mít cíl a záměr. Být si vědom jednotlivých fází (input, zpracování, output, operace, slovník) • je důležité informace zvnitřňovat, názoru využívat pouze na nezbytně krátkou dobu. Zpočátku máme k dispozici klíč, když už klíč není, je nutné se opírat o zvnitřněná pravidla • předávání hotových informací není zprostředkování • učit děti, že vše má nějaký význam, vidět věci v širších souvislostech
vytvářet takové podmínky, aby dítě bylo schopno co nejvíce pracovat samostatně • povzbuzování, předávání kompetencí • respektovat pracovní tempo, dostatek času pro každého na zpracování úkolu • podporovat spolupráci, ohleduplnost, jeden poslouchá druhého – obohacení možností řešení (nesoutěžit, nepodporovat rivalitu). Práce ve skupině přináší různé možnosti a strategie řešení • každý úkol má více řešení, „nic není špatně, jen něco potřebuje doladit“
snaha o přesné vyjadřování • nehodnotit nezdary • neustálá kontrola • neustále rozšiřování mentálního pole • v průběhu lekcí využívat mimo jiné metodu paradoxní intence – příklad s přehnanou situací.
3. Shlédnutí třídílného dokumentu televize BBC o R. Feuersteinovi
V současné době máme za sebou tři setkání s 10tičlennými skupinami učitelek, které již aktivně využívají metodu FIE ve své práci • Nejvíce pracujeme s videonahrávkami, které pořizují • Nejčastější otázky, které probíráme:
I.část: • videonahrávka -rozbor, zásadní momenty, možnost jak jinak klást otázky, podpora • práce nad konkrétním pracovním listem FIE-uspořádání bodů • rozdíl mezi pedagogickým vedením ve výuce a při práci FIE • účelem hodin je aktivovat děti ne je dovést k určitému cíli, neučím je, není to výuka, ale podporuji jejich aktivitu • více využívat otázek proč, jak jsi na to přišel, vysvětli to, apod. • co dělat, když se děti nemohou pohnout dál, když nevědí – nebát se využít to co se v daný moment nabízí – co dělám když nevím, co mi pomůže, jakou s tím máme zkušenost, vrátit se o krok zpátky a znovu vše dobře promyslet. • Pomůcky – více využít tužky-papír – děti kreslí, vymýšlí, vyrábí si – než předkládat již hotové pomůcky • Pozor na svoji zkušenost – děti ji nemusí mít – předpokládáme pak, že je to známé • Pozor na svůj stanovený cíl – co chci slyšet, kam chci děti dovést – zužuji tím obzor, rozhled • Pozor na přílišnou aktivitu pedagoga a přílišné vedení, zahlcení – dát prostor dětem, nechat čas na promýšlení, povzbudit
II.část: • práce se zpětnou vazbou • rozdíl zpětné vazby a kritiky • co mi může zpětná vazba kolegů přinést a co přináší naopak ostatním • některé poznatky z vývojové psychologie –čeho je dítě schopno v určitém věku, jaké nároky mohu mít z hlediska zralosti a vývoje dítěte • pravá a levá hemisféra v souvislosti s divergentním myšlením ve FIE • sebezkušenostní práce s pracovními listy na pravou a levou hemisféru – přemostění do hodin FIE – jak reagují a co mohu očekávat od dětí s převahou jedné hemisféry
Aktuální reflexe pedagogů • 1) změna před a po FIE • jiný pohled na výuku • využívám otázky PROČ, Jak jsi na to přišel, Vysvětli to • méně názoru a méně pomůcek • dávám dětem více času pro promýšlení – šance i pro méně aktivní děti • více se zabývám významem slov, pracuji se slovníkem, iniciace nákupu slovníků a encyklopedií na školu, školku • využívám úspěšně vytváření tabulek • mám snahu pochválit každé dítě (každé může být úspěšné) • používám ve výuce pojem strategie • uvědomění si, že neexistuje špatná odpověď, pokud ji umím zdůvodnit • neexistuje jedno správné řešení • díky přemosťování - společné prožívání • dávám méně hotových návodů k řešení, důraz na objevování a obhajování svého názoru – to vede k větší aktivitě dětí
když dítě neví – motivuji ho více k tomu, aby se snažilo nalézt cestu k řešení • kladením otázek PROČ nutím děti hledat souvislosti, které děti samy umí zdůvodnit • více přemosťování v běžné výuce • kladení otázek není ztráta času • více sama přemýšlím o významu slov • více pozornosti věnuji přesným formulacím (nejen ve vztahu k dětem, ale i kolegům, rodině) • děti vysvětlují vlastní postupy, které společně porovnáváme a hodnotíme • při plnění běžných úkolů aktivuji děti otázkou – co budeme dělat, nepředkládám vlastní instrukci • nechávám se inspirovat dětmi – porozumět a přijmout jejich názory • metoda vede k samostatnosti dětí • důraz na verbalizaci dětí - slovní vyjádření • ulehčení práce, příprav – méně pomůcek
2) přínos supervizních setkávání • společná diskuse, sdílení zkušeností • příprava na to, s čím se mohu setkat • zkušenost se zpětnou vazbou na vlastní práci • inspirace, získávání více námětů pro práci, nápady, odkazy, materiály • poučení se z chyb druhých • získávám kontrolu a jistotu v práci • pomohlo mi ujasnit si jak postavit a organizovat skupinu (které děti vybrat, jak oslovit rodiče) • obohacení o zkušenosti lektorek • vědomí, že nejsem ve FIE sama, společné sdílení • ujištění a podpora, zda děláme práci dobře (nejsem sama v nejistotě) • řešení pedagogických problémů • odborná stanoviska • práce se záznamovým archem, zdokonalování se • burza postřehů a nápadů • pozitivní přínos videonahrávek (vlastních i kolegů) – mohu sledovat proces • osvěžení již pozapomenutých teoretických východisek, poznatky z vývojové psychologie
3) s čím se potýkám • jak zařadit metodu do rozvrhu výuky a do systému školní výuky • vadí mi, že jsem sama • stále mám tendenci dětem radit • jak pokládat otázky u dětí 4-5tiletých • chybějící materiální zabezpečení • nedostatek času • zájem pracovat individuálně s nadaným dítětem • jedna hodina týdně je málo • chybí větší zájem a podpora ze strany rodiny