Úvod do modulu: Distanční vzdělávání a E-learning (kapitola 1 – Distanční vzdělávání)

1. Úvod do modulu:Distanční vzdělávánía E-learning(kapitola 1 – Distanční vzdělávání) akademie distančního vzdělávání David Nocar Olomouc 2006

2. Obsah prezentace 1/2 • Cíle modulu • Úvod • Úvod do distančního vzdělávání (DiV) • Základní znaky DiV • Definice DiV dle Evropské komise • Současné uplatnění DiV • Výhody DiV • Nevýhody DiV • Klíčové pojmy specifické pro DiV • Systém podpory DiV • Organizace studia • Organizace kurzu

3. Obsah prezentace 2/2 • Studijní materiály • Distribuce studijních materiálů • Tutor • Osobní kontakt • Tutoriál • Letní škola • Historie a vývoj distančního vzdělávání • 1. fáze – poštovní DiV • 2. fáze – multimediální DiV • 3. fáze – internetové DiV • Závěr • Profil autora

4. Cíle modulu (kapitola 1 – Distanční vzdělávání) Po prostudování modulu budete schopni: • vysvětlit základní principy distančního vzdělávání a jeho odlišnost od ostatních forem studia, • objasnit klíčové pojmy užívané v distančním vzdělávání, • specifikovat pilíře podpůrného systému distančního vzdělávání, • charakterizovat hlavní fáze vývoje distančního vzdělávání • a na základě toho všeho budete sami schopni zrealizovat či řídit výuku distanční formou :-)

5. Úvod • Tento modul (kapitola 1 – Distanční vzdělávání) vás seznámí s problematikou distančního vzdělávání a to jak z hlediska historického vývoje, tak z hlediska současného pojetí. • Seznámí vás: • s novou terminologií, • s vymezením distanční formy studia • se základními pilíři, na nichž je tato forma studia postavena.

6. Úvod do distančního vzdělávání (DiV) Co je distanční vzdělávání? Existuje mnoho různých definic distančního vzdělávání (viz př. pro zájemce ve studijním textu str. 10) Všechny tyto definice se však v určitých bodech shodují a tyto body můžeme vnímat jako základní znaky distanční formy studia. Pozn.: Nezaměňujte zkratku DiV se zkratkou DV (další vzdělávání)

7. Základní znaky DiV • oddálení vyučujícího od studentů v průběhu výuky a procesu vyučování od procesu učení, • komunikace prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií, • využití speciálně upravených studijních materiálů, • realizace občasné prezenční výuky, • náročnost organizačního zabezpečení distanční výuky a učení. Všechny tyto znaky se vyskytují např. v následující definici DiV dle Evropské komise.

8. Definice DiV dle Evropské komise „Distanční vzdělávání je definováno jako jakákoliv forma studia, kde student není pod stálým či bezprostředním dohledem učitelů, nicméně využívá plán, vedení a konzultace vzdělávací instituce či jiné podpůrné organizace. Distanční vzdělávání charakterizuje samostudium, a proto je silně závislé na didakticky kvalitním návrhu materiálů, které musí nahradit interaktivitu mezi studentem a vyučujícím, běžnou v prezenční výuce. Samostudium je vždy doplněno podporou tutora a dalším podpůrným servisem, který je v ideálním případě poskytován regionálním studijním centrem a využívá ve stále větší míře moderní komunikační média.“

9. Současné uplatnění DiV • Zatím není akreditováno mnoho studijních programů na VŠ distanční formou.(FPH VŠE, PřF OU) • Distanční forma vzdělávání bývá v současnosti uplatňována především v rámci celoživotního vzdělávání (CŽV).Z důvodu mnoha změn v evropské společnosti se mění i politika Evropské unie a velký důraz z toho vyplývá právě na celoživotní vzdělávání (viz Memorandum o celoživotním učení - závěry zasedání Evropské rady v roce 2000 v Lisabonu.

10. Výhody DiV • DiV zvyšuje dostupnost vzdělávání těm, kteří mají zájem se vzdělávat a rozšiřuje tak nabídku vzdělávacích příležitostí pro jedince, kteří se nemohou z různých důvodů (např. vzdálenost od vzdělávací instituce, časová determinovanost vzdělávací akce) účastnit prezenční formy studia. • DiV umožňuje přizpůsobit podobu a tempo studia individuálním potřebám a studijním předpokladům účastníků, čímž zvyšuje účinnost vzdělávání. • DiV snižuje náklady spojené s provozem prezenční výuky. • Nabízí lektorovi intenzivní kontakt se studenty s bohatými životními a pracovními zkušenostmi, konkrétní motivací ke studiu a srozumitelně definovaným očekáváním, příležitostí, při nichž je hlavním aktérem sám student.

11. Nevýhody DiV • Realizace distančního vzdělávání je náročná na • odbornost realizačního týmu (manažer, administrátor, autoři, tutoři, techničtí pracovníci), • organizační a technické zabezpečení výuky, • schopnost účastníků samostatně studovat.

12. Klíčové pojmy specifické pro DiV • Tutoriál • Letní škola • Rezidenční škola • Studijní opory • Studijní balík • Průvodce studiem • Tutor • Mentor • Studující Prvky prezenční výuky Studijní materiály Účastníci DiV

13. Systém podpory DiV • nezbytnou podmínkou pro správnou funkci distanční formy vzdělávání je vybudování komplexního systému podpory studia. Organizace studia Studijní materiály Tutor Osobní kontakt VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE STUDENT Struktura systému DiV

14. Organizace studia • Organizace studia je tím, co dělá distanční vzdělávání funkčním, použitelným a užitečným. • Organizaci studia zabezpečuje studijní středisko specializované na distanční vzdělávání, které by mělo být nedílnou součástí organizační struktury každé vzdělávací instituce. v rámci tradiční vzdělávací instituce Instituce realizující DiV zaměřené výhradně na distanční vzdělávání Instituce podpůrné – společenská a politická podpora DiV – zastřešují několik vzdělávacích institucí

15. Přihlášení Registrace Podpis smlouvy Uhrazení poplatku Studium Vstupní tutoriál Samostudium MODUL 1 Průběžný tutoriál Samostudium MODUL 2, atd. Průběžný tutoriál Závěrečný tutoriál Závěr kurzu Zkouška Organizace kurzu

16. Studijní materiály • V DiV se setkáte s označením studijní opory. • Může se jednat jak o studijní materiály tištěné, tako materiály elektronické doplněné o multimediální a interaktivní prvky. • Tištěné studijní texty jsou metodicky (didakticky), psychologicky i graficky speciálně upraveny tak, aby umožnily a maximálně podporovaly plnohodnotné, řízené samostudium účastníků a podpořili tak úspěšné dosažení vzdělávacích cílů. • V distančním textu je třeba účelně propojit logickou strukturu výuky s prvky, kterými lze alespoň částečně nahradit atmosféru vznikající ve skupině av interakci studujícího a vyučujícího.

17. tištěné elektronické off-line(CD, DVD) on-line Studijní balík Internet Distribuce studijních materiálů • Studijní balík mimo vlastní studijní materiály obsahuje také průvodce studiem. Jedná se o návod pro studenta, který doporučuje, jak efektivně organizovat a řídit své vlastní studium. • Průvodce má zpravidla dvě části: • část metodickou: učí studenta, jak dosahovat potřebných studijních výsledků, • část organizační: informuje studenta o způsobu zabezpečení studia.

18. Tutor • Tímto termínem bývá označován vzdělavatelv distančním vzdělávání. • Tutor je charakterizován jako metodický zprostředkovatel distančního studia a hodnotitel průběžných výsledků, který je v nejbližším kontaktu se studujícími a má charakteristickéa přesně definované povinnosti. • Tutor je klíčovou postavou v distančním vzdělávaní, neboť jeho kvalita (odborná příprava, osobnostní dispozice, postoje) významně ovlivňuje hodnotu vzdělávací aktivity. Jeho posláním není učit formálním způsobem, ale poskytovat studentům individuální vedení při vzdělávání.

19. Osobní kontakt • Osobní setkání nejsou z distančního vzdělávání vyloučena. Často zastávaný názor, že jakákoliv prezenční výuka není v distančním studiu přípustná, je chybnou interpretací. Prezenční výuka k distančnímu vzdělávání patří, ale narozdíl od výuky v klasickém prezenčním studiu je specifická jak svým charakterem, tak obsahem. • Standardní součástí distančního vzdělávání jsou konzultační a poradenské služby poskytované především učitelem. • Specifická prezenční setkání v DiV (tutoriály, letní a rezidenční školy) slouží nejen k vyjasnění problémů se studiem, ale i k vzájemnému poznání a odbourání případného pocitu izolace.

20. Tutoriál • Jedná většinou o nepovinné jednodenní až dvoudenní setkání studujících a vyučujícího. • Slouží především: • k získání přehledu o studijních povinnostech, • k vyjasnění a prodiskutování problémů vzniklých během samostudia, • k vzájemnému poznání a odbourání případného pocitu izolace při studiu

21. Letní škola • Jedná se o vícedenní (zpravidla jeden týden trvající) setkání studujících s tutorem, instruktorem, lektorem nebo odborníkem z praxe. • Cílem je osvojení odborných dovedností. Ty obyčejně nelze rozvíjet bez osobního kontaktu vyučujícího (lektora, tutora, instruktora nebo odborníka z praxe) a studentů. • Letní školy jsou realizovány v letních měsících, jsou tak využívány volné kapacity škol. Rezidenční školy jsou víkendovou alternativou letních škol. Mají stejný cíl jako letní škola, trvají však obvykle pouze jeden víkend.

22. 3. fáze INTERNETOVÉ distanční vzdělávání 2. fáze MULTIMEDIÁLNÍ distanční vzdělávání 1. fáze POŠTOVNÍ distanční vzdělávání Historie a vývoj distančního vzdělávání • Vývoj distančního vzdělávání můžeme podle způsobu distribuce učiva rozdělit do tří základních vývojových fází:

23. 1. fáze – poštovní DiV • Počátek a rozvoj DiV sahá do poloviny 19. století. • V roce 1840 byla ve Velké Británii založena první evropská korespondenční škola (Sir Isaac Pitman Correspondence Colleges), která se zabývala výukou těsnopisu. • Tento způsob distribuce studijníchmateriálů se využívá dodnes Isaac Pitman

24. 2. fáze – multimediální DiV • Elektronická média vstupují do vzdělávacího procesu již od první poloviny 20. století. • Použité technologie (audio, video, PC). Intel 4004první mikroprocesor G. M. Marconivynálezcebezdrátového telegrafu V. Zworykin„otec televizoru“

25. 3. fáze – internetové DiV • V této fázi dochází k ideální kombinaci výhod všech dosavadních zkušeností předchozích fází. • + nové možnosti: • on-line distribuce • sdílení • on-line komunikace • Univerzita ve Phoenixu byla první, kteránabízela kompletní studijní programon-line formou, a to v roce 1989. médium: Internet Tim Berners-Lee Zakladatel world wide webu – www1991

26. Závěr • Distanční vzdělávání si u nás stále teprve hledá své pevné místo v systému vzdělávání. • Výhodou pro nás jsou dlouholeté zkušenosti ostatních zemí, kde již má tato forma vzdělávání pevné zázemí. Je i na nás, jaký model distančního vzdělávání si vytvoříme, aby co nejvíce vyhovoval našim podmínkám, potřebám a představám.

27. Profil autora • Od roku 2004 pracuji na Katedře matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, kde se zaměřuji na využití ICT a edukačních médií v matematickém vzdělávání. • V oblasti distančního vzdělávání spolupracuji s Centrem distančního vzdělávání UP od roku 2003. • Vykonávám činnosti metodika DiV pro oblast e-learningu, metodické recenze studijních materiálů pro DiV, administrátora LMS, lektora/tutora na seminářích/kurzech zaměřených na využívání multimédií, internetu a e-learningu ve vzdělávání, tvorba a správa on-line podpory kurzů realizovaných CDV UP. • Spolupracuji na projektech zaměřených na využití ICT ve vzdělávání a na zvyšování úrovně pedagogických kompetencí v oblasti DiV a využívání ICT (např. projekt Akademie distančního vzdělávání). • Účastním se a přednáším na konferencích věnovaných problematice distančního vzdělávání a e-learningu. Podrobnější profil ZDE

28. Elektronický studijní materiál k distančnímu vzdělávání • Název materiálu: Distanční vzdělávání a E-learning(kapitola 1 – Distanční vzdělávání) • Autor materiálu: David Nocar • Srpen 2006 • Počet snímků: 28 • Verze: 1 Tento studijní materiál byl vytvořen pro projekt Akademie distančního vzdělávání. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM (ESF) A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.